Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Velikonoce = svátky jara, všechno se zelená, vyrážejí sněženky a krokusy, stromy začínají pučet. Hmm, zajímavá teorie. Pokud tohle všechno je pravda, tak nechápu, co že to letos vlastně slavíme. Copak jsem asi dělala dneska ráno = 30. března? No samozřejmě, škrábala auto. A macešky, optimisticky zasazené už minulý týden do kořenáčů na terase, mají holt letos studený odchov. Snad přežijou. V zahrádkářství mi v pátek paní nabízela sazenice živého plotu. Ten, co mám kolem zahrady z minulého roku, životem zrovna nehýří, ale třeba se jeho zbytky ještě vzpamatují. Každopádně to, co zmrzlo, bych mohla vykopat a zasadit nové. To se lehko řekne, prvních plus mínus 10 čísel jsem odhrábla poměrně lehce, dalších 10 cm šlo silou a zbytek? Jak jinak než zamrzlý. Takže jsem pracně vyhrabanou díru opět zahrabala a plot musí počkat.

Ale jsme v Dánsku, a ač zima se k odchodu zrovna nemá, nic nebrání potomkům Vikingů oslavovat. Obydlí si vyzdobí zajíčky, kuřátky, jehňátky a jinou omladinou v plyšovém a keramickém provedení, nebo papírovými vystřihovánkami. Dříve se hodně malovala vajíčka, ale to se dnes už nenosí. Když jsem se ptala proč, tak prý pravděpodobně kvůli salmonele. Ještě bych pochopila, proč nechtějí syrová vejce vyfukovat, ale proč nebarvit uvařená natvrdo, fakt nechápu. Inu, dánská logika. A nebo se mě a mých dotazů prostě chtěli zbavit.

Nicméně tradice se dodržuje a to gækkebrev. To je dopis, obvykle vystřihovaný z papíru, na kterém je napsaná krátká říkanka a místo podpisu tradiční verš: Mít navn det står med prikker pas på det ikke stikker = moje jméno je napsáno tečkami, pozor, ať té nepopíchá. Pointou je, že příjemce musí uhádnout, od koho dopis dostal. Pokud uhádne, musí mu odesílatel věnovat velikonoční čokoládové vejce, pokud neuhádne, musí naopak příjemce dopisu věnovat vejce odesílateli. Může to být tradiční čokoládové vajíčko, pokud se jedná o děti, tak i Kinder vajíčko, nebo lze koupit prázdná vejce z tvrdého papíru polepená velikonočními motivy a naplnit je podle své chuti.

A pak je tu samozřejmě slezina jak s rodinou, tak s přáteli u påske frokost = velikonoční oběd. Jestli si pamatujete, jak jsem popisovala vánoční sešlosti a obědy, tak na Velikonoce se jedná zhruba o totéž, pouze výzdoba je vyměněná za žlutou a jakoukoliv zelenou, místo vánočního piva se pije velikonoční. Jestli je v něm chuťové nějaký rozdíl, netuším, každopádně na nálepce je místo Julemand (Ježíšek) žluté kůře a místo Julebryg je na něm napsáno Påskebryg (=vařeno na Vánoce / vařeno na Velikonoce). A stůl se prohýbá pod marinovanými sledi, kteří se zapíjejí šnapsem, uzeným lososem, vařenými vejci s krevetkami, uzeninami a sýry a jako příloha je černý chléb v několika druzích. Tradičním teplým jídlem je pečená jehněčí kýta.

A ač Dánové nejsou věřící v každodenním životě, církevními svátky neopovrhují. Zelený čtvrtek a Velký pátek jsou stejně jako Velikonoční pondělí státními svátky. Školy mají prázdniny celý týden a pracující lid si z velké části pondělí až středu vybírá poslední dovolenou.

Dánská dovolená, to je vědní obor sám o sobě, pokud bych to měla vysvětlit velice jednoduše, tak: každý má nárok na 5 týdnů dovolené. Nárok na ně si odpracuje v kalendářním roce. Vybrat si ji může od 1. května dalšího kalendářního roku do 30. dubna přespříštího kalendářního roku. Pokud jsem si odpracovala nárok na dovolenou v roce 2008, musím si ji vybrat v termínu od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010. Správně by zaměstnavatel měl umožnit vybrat si 3 týdny v celku v letní sezóně a zbytek podle dohody. Takže každoročně poslední dny dovolené výborně vyjdou právě na Velikonoce.