Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Ze Spišské Soboty pojedete do Kežmaroku. Kežmarok, starobylé spišské město v blízkosti Vysokých Tater, bylo založeno ve 13. století. Chloubou města je dřevěný artikulární kostel z počátku 18. století ve Hviezdoslavově ulici, který byl postavený ve stylu lidového baroka. Velmi hodnotné barokní zařízení kostela a malby s biblickými výjevy od spišských malířů jsou datovány první polovinou 18. století. Na Hviezdoslavově ulici se nacházejí ještě další dvě významné památky, evangelické lyceum a evangelický kostel.

Evangelické lyceum, z druhé poloviny 18. století, patřilo k nejvýznamnějším školám na území Slovenska. Na této škole studovalo mnoho osobností slovenského kulturního života, mezi nimi i J. P. Šafařík, J. Chalupka, J. Král, P. O. Hviezdoslav a J. Jesenský. V lyceu je umístěna jedna z největších školních historických knihoven ve střední Evropě s takřka 150 000 knihami, včetně vzácných knih ze 16. století. Evangelický kostel je zajímavou novobyzantskou stavbou s kopulí a štíhlou boční věží. Ke kostelu bylo taky přistavěno mauzoleum Imricha Tökölyho, vůdce protihabsburského povstání ze 17. století za náboženskou svobodu.

Na Hlavním náměstí stojí klasicistní radnice s věží. V jednom historickém domě na náměstí má sídlo Muzeum bytové kultury. Je zde názorně předveden vývoj bytové měšťanské kultury v 19. století, a to kuchyňského nábytku, jídelen, obývacích pokojů a ložnic. Zajímavá je taky výstava fajek.

Na Kostelním náměstí stojí gotický kostel sv. Kříže se vzácnými gotickými oltáři. Zdejší senátorské lavice jsou zdobeny malovanými postavami s hudebními nástroji. Zvonice, stojící v obvodní zdi kostela, je typickou ukázkou spišské renesance.

Kežmarský městský hrad na Hradním náměstí je pěknou goticko – renesanční stavbou. Hrad má pět věží, dva obytné trakty na nádvoří a barokní kapli. Hrad byl obklopen dvojí hradbou, přičemž hlavní hradba je zdobena atikou. Jedna z hradebních věží je vyhlídková a je odtud pěkný výhled nejenom na město, ale taky na Vysoké a Belianské Tatry. Hrad je sídlem muzea. Můžete si zde například prohlédnout expozice z dějin města a cechů, expozici zbraní, expozici kežmarského střeleckého spolku nebo spišských lékárníků a barokní hradní kapli. Kežmarok je prostě město muzeí a kulturních a historických památek.

Z Kežmaroku pojedete do Strážek, dříve samostatné obce, dnes městské části Spišské Belé. Ve Strážkách stojí pěkný renesanční zámek. Zámek má arkádové nádvoří, mohutné bašty, hranolovou věž ze 14. století a je zdobený renesanční štítkovou atikou. V 16. století zde byla založena latinská humanistická škola pro děti spišských šlechticů a zřízena knihovna, která patřila k nejlépe vybaveným knihovnám v uherském království.

V druhé polovině 19. století a počátkem 20. století zde žil slovenský malíř maďarského původu Ladislav Mednyánsky ( 1852 – 1919), autor figurálních kompozicí a impresionista, jehož dílo je na zámku vystaveno. Zámek je jedním ze sídel Slovenské národní galerie. Je zde umístěna sbírka historického nábytku, interiérových předmětů a uměleckých řemesel, historická knihovna, portrét 17. – 19. století na Spiši, Ladislav Mednyánsky a Strážky a slovenské sochařství 20. století. K areálu zámku patří taky gotický opevněný kostel sv. Anny s gotickými nástěnnými malbami a gotickými oltáři. Renesanční zvonice je zdobena atikou a sgrafity. Zámek je obklopen anglickým parkem.

Spišská Belá byla založena již ve 13. století. Spišská Belá dala taky jméno nejvýchodnější části Tater, nazývají se Belianské Tatry. Na náměstí stojí románsko - gotický kostel sv. Antonína Poustevníka se zbytky gotických nástěnných maleb. Vedle kostela se nachází zvonice, renesanční stavba se štítovou atikou. Na náměstí najdete taky barokní mariánský sloup a evangelický kostel. Na některých historických domech na náměstí a v přilehlých ulicích se zachovaly charakteristické spišské sedlové dřevěné střechy s podlomenicí a okapovými žlaby.

Nejslavnějším rodákem Spišské Belé je Josef Maxmilián Petzval ( 1807 – 1891 ), matematik, fyzik a vynálezce. J. M. Petzval vystudoval techniku a universitu v Pešti a jako profesor působil ve Vídni až do roku 1887 a je považován za zakladatele moderní fotografické optiky. Byl to právě J. M. Petzval , který jako první exaktně vypočítal konstrukci fotografického objektivu a objevil zákony, kterými se optika řídí dodnes.

V jeho rodném domě na náměstí má sídlo muzeum J. M. Petzvala. V muzeu se návštěvníci seznámí s dějinami fotografie a optiky i s dokumentací a přístroji tohoto významného matematika, fyzika a vynálezce. Spišská Belá je velmi malebné městečko ležící v pěkné podtatranské krajině.