Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Na vápencové skále nad soutokem řeky Moravy a Dunaje stojí zřícenina hradu Devín. Areál hradu, osídlený již v době předhistorické, byl význačným keltským střediskem v 1. století př. n. l. Ve 2. až 4. století n. l. byl Devín součástí důmyslného římského pevnostního systému „Limes Romanum.“ Ve 2. století n. l. zde byla římská vojenská stanice jako opevněné předmostí římského tábora Carnuntum na protějším břehu Dunaje.

V 7. století bylo v těchto prostorách založeno slovanské hradiště a po vzniku Velkomoravské říše zde nechal velkomoravský kníže Rastislav v roce 864 vybudovat důležitou strategickou pevnost Dowina. Ve 13. století byl postaven horní hrad, který byl počátkem 15. století šlechtickým rodem Garayů rozšířen o nový palác dále byly postaveny dvě věže a brány s dvěma půlkruhovými baštami. V 16. století byl hrad renesančně upraven a přestavěn, za napoleonských válek v roce 1809 vyhořel, nebyl už opraven a postupně se stal zříceninou.

V první polovině 19. století se Devín stal cílem vlasteneckých výletů štúrovské mládeže a Ľudovít Štúr tento hrad označil za symbol bojů slovenského národního obrození.

Na hradě je instalována muzeální expozice a jsou zde taky zakonzervovány základy obytných a církevních staveb z období Římské říše, Velkomoravské říše a raného středověku. Nad Devínem se tyčí Devínská Kobyla 514 m. n. m., která je nejvyšším vrchem Bratislavy. Devínská Kobyla je oblíbeným cílem výletů obyvatel Bratislavy.