Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Jak jsem si hrála na průvodce… Díl I.

Jak jsem si hrála na průvodce… Díl I.

…aneb zase jeden z mých hloupých nápadů.

Má starší dcera měla v době psaní tohoto článku přítele, jehož rodiče každé velikonoce navštívili nějaké evropské město. Vloni byla na řadě Praha. A slovo dalo slovo a že s nimi tentokrát pojedou i oba jejich synové s přítelkyněmi. Navíc když přítelkyně mladšího syna zná Prahu a může jim ji ukázat. Již v plánovací fázi se však ukázalo, že dcera zase až tak dobře Prahu nezná a prý “mami pojeď s námi”. Nejdřív se mi moc nechtělo, přece jenom je to jejich dovolená a nechci se jim do ní motat, ale nakonec jsem souhlasila. Když bude potřeba půjdu s nimi a když budou chtít tak ať si vyrazí kam se jim zachce beze mne. Ovšem chtěla jsem se nějak připravit a tak jsem vyzvídala co by je tak zajímalo. Přece jenom velikonoce byly vloni brzy a většina historických objektů začínala sezónu až v dubnu či květnu. Informace od nich byly krapátko rozporuplné a už to mě mělo varovat. Nechtěli videt muzea, vyjádřili přání navštívit Vinice S.Claire, až po konzultaci se strýčkem Googlem jsem zjistila, že mají na mysli Vinice a Botanickou zahradu v Tróji. Také mi přišla smska s odkazem do lesa jižně od Prahy, na moji otázku, zda v tom lese našli cosi zajímavého a nebo jestli jenom chtějí vidět les, jsem odpověď nikdy nedostala. A tak jsem si vytiskla z internetu informace o otevíracích dobách všech možných i nemožných turistických atrakcí a dopravě a s vědomím, že ono to nějak dopadne jsem 26.brezna 2013 vyrazila do Prahy.

Úterý 26.března  opouštím již v 14.50h domov a autobusem se přepravuji k vlaku. Ten měl zpoždění pouhých 10 minut, což se u dánských státních drah rovná zázraku.  Ovšem v polovině cesty do Kodaně ztratil elektrické spojení. Jak je to možné se mě neptejte, každopádně jsme půl hodiny prostáli uprostřed polí a v Kodaňi přišli o čas povoleného výjezdu z hlavního nádraží směr letište..…suma sumárum dorazila jsem na letiště když ČSA už stačilo odbavit valnou většinu cestujících. Po odevzdáni zavazadla a ubezpečení, že nejsem terorista, jsem se rozhodla na letišti povečeřet. Ne nejsem zakuklený miliardář, pouze naivista. Když jsem prošla letište oběma směry skončila jsem nakonec v pekárně na čokoládové bulce a láhvi vody, což se ukázalo jako jediná potrava, která nezruinovala můj rodinný rozpočet. A letadlo sympatizovalo s dánskými dráhami a melo pouhých 40minut zpoždění. Když jsem konečně dorazila do rodného města a vyseděla důlek čekáním na zavazadlo, blížily se ručičky na hodinkách k 23 hodině a mě došlo, že ten poslední autobus odjíždějící před půlnocí z Černého Mostu nevypadá zrovna optimisticky. Naštěstí má kamarádka, která se na nastávající týden měla stát i mou paní domácí, měla pochopení a prý “pošli smsku až budeš vyjíždět metrem ze Zličína a já pro Tebe na Černák dojedu”.  Když to shrnu tak autobus, vlak, letadlo, autobus, metro, auto zvládlo společnými silami během necelých 10hodin to co běžne, včetne přestávek, zvládám vlastnim autem ve zhruba stejném časovém úseku a za stejnou cenu.

Středa 27.březen, hodiny ukazují pár minut do jedné hodiny ranní a já přistávám v bytě u kamarádky v Brandýse n.Labem  a začínám posilňovat svůj nervový systém první láhví bílého vína a rohlíkem se sýrem. O tři hodiny a 2 láhve vína později ukončujeme debatu o životě s tím ,že ona musí za pár hodin do práce a já na letiště vyzvednout dceru s přítelem a jeho rodiči a odložily jsme těla na necelé 4hodiny do postelí. Jak jsem vstala a dopravila se na letiště netuším, ale jejich letadlo mělo taktéž lehké zpoždění a já v mezičase vyplenila automat na kafe a obtelefonovala rodinu a známé a seznámila vsechny s přítomností mé osoby v rodné hroudě. Když jsem se jich konečně dočkala, tak cestou do hotelu jsem se jim snažila vysvětlit systém Pražské dopravy a oni projevili přání projet se tramvaji (v Dansku toť neexistujicí dopravní prostředek). Po příjezdu do hotelu na Žižkově a ubytování jsme tedy vyrazili tramvají směr velkoměsto. V realite to znamenalo  z Ohrady na Jiřího z Poděbrad. Paní soutchýně si cestu nahrávala kamerou, čímž lehce šokovala  spolucestující. Dcera se chtěla na Vinohradské podívat do jakéhosi salónu se společenskými šatami na maturitní oslavu a tak jsme dali asi na hodinu rozchod. My našli salón, dcera vyzkoušela asi dvacatery šaty, žadné nekoupila …. Dánové mezitím vylezli na televizní věž, rozhlédli se nad Prahou (i když podle mě tam odtud toho zase není až tolik vidět), dali si tam nahoře kafčo, navštívili farmářské trhy a kostel na Náměstí Jiřího z Poděbrad a ještě stačili nakoupit nějaké suvenýry. Dosla jsem k závěru, že mají vrtuli u pozadí a bude s nimi veselo. Tou dobou byli asi 4h odpoledne, v 21h bychom měli být opět na letišti vyzvednout  zbytek výpravy a v mezičase by nebyla špatná večere. Proč nepřiletěli všichni stejným letadle jsem nepochopila a vysvětlení jsme zařadila do kategorie dánská logika. Vzala jsem je metrem na Václavák, vyfotili si Muzeum, koně, velikonoční trhy, prošli jsme to přes Můstek až na Náměstí Republiky, cestou šokovaně ochutnali svařák (v Dánsku se pije jen a pouze na vánoce), představila jsem jim neznámé pochutiny typu opečená klobása, trdelník a langoše …. a skončili jsme v Palladiu. Tam si zakoupili asi 3 páry bot a projevili zájem o českou kuchyni. Vzala jsem je do nejhornějšího patra (jak mi bylo  poradeno zdejšími čtenářkami), aby jsme dvakrát obešli všechny restaurace nabizejici českou tradicni kuchyni, pečlivě prostudovali a přeložili všechny jídelní lístky a nakonec dcera a já jsme si objednali kachnu s brknedlikem a oni pizzu! V půl osmé jsem potřetí během 24h odjížděla na letište a ejhle, že metro prodloužilo interval v tuto hodinu, s tim jsem počitala, ale 30-ti minutový interval letištního autobusu mě lehce zaskočil. Pro zajímavost na Zličíne kolem půl deváté večer pár dní před loňskými velikonocemi byla PĚKNÁ kosa! Na letiště jsme dorazili s menším zpožděním, ale klídek, letadla z Kodaně mají prece vždycky zpoždění. Jenže zpoždění letadla + 30minutový interval autobusu a metra …. sakra já musim zase stihnout ten posledni autobus z Černáku! Po půl hodině čekání se na příletové tabuli ukázalo, že let OK509 dávno přistál a vydávají zavazadla, ale po Frankovi s Camillou se slehla zem. Nakonec jsme jim zatelefonovali ,ať rychle seberou kufry a vezmou to klusem, jinak riskují, že přespím u nich v pokoji.  Když se konečně objevili ve východu ani jsme se nepozdravili a všichni společně jsme  proběhli halou (poprvé jsem se během toho dne zahřála), doběhli autobus, na Zličíně zrovna najíždělo metro … prostě tentokrát jsme to na Žižkov zvládli za hodinu! Frank s Camillou bydleli v jiném hotelu než zbytek rodiny, navíc Camilla trpi alergií na laktózu a tak jsem jim slíbila, že s nimi pojedu  až do hotelu a popovídám si s personálem. Od jejich hotelu jsem opět měla stěstí, akorát jsem doběhla autobus a na Florenci najíždělo metro a nakonec jsem ještě na ten poslední autobus na Černém Mostě čekala a do Brandýsa jsem dorazila lehce po půl jedné.

Linda


27.2.2014   Rubrika: Krásy naší země   |   Komentářů 47   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,5/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak jsem si hrála na průvodce… Díl I.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
cawan
cawan - 7.1.2016 8:46

Prahu znám moc dobře, i když tu nebydlím, ale chtěla bych v létě něco jiného, klidnějšího. Pomohla by mi exotická dovolená někde u moře na rozpáleném písečku od slunce ;-) http://www.redoktravel.cz/exotika-vzdalene-zeme/

 
Petruša
Petruša - 1.3.2014 20:57

ale číslo za lomítkem je 5ka,tak to je průměr 1,5 z 5 ne?

 
PEGG
PEGG - 1.3.2014 20:06

magatao - 28.2.2014 14:25 tady někdo psal, že to číslo za lomítkem je počet hodnotících a to se nehýbe, tak tomu nerozumím.smajlik - 105

 
YXH
YXH - 1.3.2014 15:02

Holka bezva, jeste ze uz to mas za sebou a muzes o tom psat s humorem. Vloni ti asi do smichu moc nebylo vid? Mam pocit, ze tu vrtuli bys mela mit ty, abys to stihla smajlik - 68 Tesimsmajlik - 68 se na pokracovani.

 
orinka
orinka - 28.2.2014 18:22

kašlu na to hodnocení pod článkem, je to jaké si podivné - každopádně je to bezva napsané a obdivuhodné.Já, mít na krku něco podobného, skončím v blázincismajlik - 76smajlik - 16

 
loupák
loupák - 28.2.2014 18:04

Teda Lindo,opět si nezklamalasmajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 47...měla by si ty svoje zážitky fakt vydat,jak už tady někdo podotknulsmajlik - 64smajlik - 47smajlik - 34smajlik - 34...

 
TULI
TULI - 28.2.2014 15:11

Linda: tak vam ta mini dovca zacina dobre ..ale nakonec si musis rict - MELA JSI STESTI - vzdy jsi vse stihla smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34

 
magatao
magatao - 28.2.2014 14:25

PEGG: Aby se to projevilo, tak by muselo hlasovat strašně málo lidí, jeden hlas, navíc v hodnotě blížící se aktuálnímu výsledku, to při vyšším počtu hlasujících nemůže zásadně ovlivnit. Kdybys dala kouli, tak ta by s tím možná hnula smajlik - 42 , ale možná taky ne, jestli je hlasujících několik desítek, stovek nebo možná i tisíc (já nevím, kolik sem chodí lidí). Vždyť si to spočítej, jaká je pravděpodobnost při zvyšujícím se počtu dat.

 
PEGG
PEGG - 28.2.2014 14:12

Tak to hodnocení asi negunuje, protože teď jsem ti dala jedničku a výsledek tam je pořád stejnýsmajlik - 26

 
mam-ča
mam-ča - 28.2.2014 10:40

Linda: Díky za vysvětlení. A Merylce přeju, ať má zase pohodový klidný život.smajlik - 56
Vždyť většina z nás sem za ní utekla z "ženy-in" právě pro ten klid a nadhled.

 
Linda
Linda - 28.2.2014 9:54

magatao: orinka: ten aritmeticky prumer je mozny.... treba jsem dostala prumer 1,3 a hlasovalo 5 ctenárek smajlik - 64..... já fakt netusím jak zrovna tohle funguje smajlik - 16

 
Linda
Linda - 28.2.2014 9:53

mam-ča: a asi i vsem ostatnim:
Merylka je v porádku, jenom má holka krapet rusný zivot a nestíhá. Proto taky momentálne nevychází nový clánek kazdý den, ale jenom kdyz stihne udelat nové vydání.
Já psala clánky uz v dávných dobách Stastných zen, pouze jsem se na nejaký cas odmlcela (pokud más zájem hod do vyhledávace moje jméno. Vyhledávac najdes v pravém sloupci pod kartama a zaskrtni hledej v Stastných zenách).
Pokud ty sama ci jiná ctenárka má námet na clánek ci nejaky dotaz jste vítany zaslat jej na adresu Stastnych zen. Pokud by e-mail nefungoval (vsechno se muze stát) jste vítani napsat mi vzkaz. Netvrdím ze vás clánek vyjde hned zitra, ale udeláme co je v lidských silách.

 
mam-ča
mam-ča - 28.2.2014 9:20

Linda: Vyprávění je fajn a těším se na pokračování.
Ale malý dotaz : Ono to tu teď bude fungovat jako samoobsluha ? Články budou psát čtenářky ?
Nevíš, co je s Merylkou ?

 
magatao
magatao - 28.2.2014 9:06

orinka: aritmetický průměr všech známek udělených článku, ne? smajlik - 64

 
Linda
Linda - 28.2.2014 7:26

orinka: to muze byt 1,3 z max.5 smajlik - 26....co já vím smajlik - 16

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 77995.
Archiv anket.