Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Cestovatelský adrenalin můžete zažít i v MHD

Metro jako labyrint aneb Těžký život návštěvníka

Když jsem se před lety coby osmnáctiletá slečna přistěhovala z menšího města do Prahy, bylo pro mne skoro všechno neznámé. Od životního rytmu až po způsob dopravy ve velkoměstě.

Měla jsem pocit, že jediná stanice metra, kde se trochu orientuji, je Palmovka, takže když jsem například potřebovala jet  ze Střešovic na Pankrác, jela jsem nejprve na Palmovku. Byla to pro mne jakási výchozí stanice. Má teta, žijící v Praze, po několika dnech zjistila, jak skvostně inteligentním způsobem se v matičce stověžaté pohybuji, a domluvila si se mnou schůzku (na Palmovce, abych trefila). Chtěla mi pomoci doplnit mezery ve vzdělání, týkající se pražské hromadné dopravy. „Neboj, systém cestování po Praze pochopíš snadno,“ prohlásila hned na začátku a mé vnitřní já se vyděsilo: „Tý brďo, SYSTÉM CESTOVÁNÍ!“

Minulý týden jsem jela „céčkem“ čili trasou metra C. Ve vagónu jsme se všichni tvářili přesně jako v pražském metru – neurčitě, nepřítomně a mnozí ospale (aby se nemuseli zvednout z těžce vybojovaného sedadla a uvolnit místo ubohým stařečkům). Mezi přítomnými byli i turisté. Postarší pár z Japonska. Jejich tváře byly plné nadšení, jak čekali, co jim překrásná Praha nabídne. Byli po zuby ozbrojeni kamerou a fotoaparáty, neustále ukazovali na plánek tras metra, který porovnávali s turistickou mapou Prahy, a zaujatě diskutovali. Často jsem slyšela něco jako „Můsee um“. Přestože se pekelně soustředili, zapomněli ve stanici Muzeum vystoupit. Svou chybu si uvědomili takřka okamžitě poté, co se jim v kýžené stanici zavřely dveře před nosem a oni pokračovali dál tunelem.

Situaci se asi rozhodli řešit, jako by to udělal každý rozumný člověk – vystoupit v následující stanici a vrátit se zpět. Rozhodně se postavili těsně před dveře – tentokrát už nepřejedou. Ale ouvej, v následující stanici – Hlavní nádraží – zůstaly dveře zavřeny a jejich úsměvy se proměnily v mírně křečovité. Na Hlavním nádraží se totiž vystupuje vpravo ve směru jízdy. Toho, že je otevřeno za jejich zády, si na poslední chvíli všiml pán, který svou už vyděšenou partnerku velmi rychle a nešetrně ze soupravy vytáhl.

Dívala jsem se za nimi a bylo mi jich líto. Když zjistili, že se na druhou stranu nemají kudy dostat, vypadali, jako by se ze zoufalství chtěli vrhnout do kolejiště.

Nemohli tušit, že zrovna v téhle stanici musejí opustit prostory metra a přes nádražní halu se do něj opět vrátit, chtějí-li jet zpátky.

Vzpomněla jsem si na sebe před dvanácti lety. Napadlo mne, že ani pro nás Čechy, když  jsme v Praze jako návštěvníci a moc ji neznáme, není jednoduché vrhnout se do spleti tunelů a kolejí metra i tramvají, ač nemáme jazykovou bariéru. Ale jak musí být cizincům, ztraceným v pražské MHD?

Tak tedy: „Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice – vaše  zážitky s hromadnou dopravou ve velkoměstech.“

Dagmar Lovricić


28.5.2014   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 28   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Cestovatelský adrenalin můžete zažít i v MHD

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-28
tulenka
tulenka - 1.6.2014 18:59

Pražské metro dávám bez problémů, i když z Prahy nejsem, ovšem takový "smičof" , jak přečetl nějaký cizinec v plánku Prahy, to je fakt darda!
Ale teda neteř říkala, že co je krizové je metro v Paříži a jejich systém, a to umí francouzsky výborně, takže si nedokážu představit, jak bych se tam pohybovala já, která neumí francouzsky ani koukat. .-)

 
Renee
Renee - 30.5.2014 17:08

Linda: Přesně tak, kdo je natvrdlý, tak mu nepomůže nic a ztracený bude všude. Praha je oproti jiným velkoměstům malá a pražské metro je jedno z nejjednodušších, to poznal každý, kdo trochu cestuje. Ztratit se v pražském metru snad není možné, to by bylo na nějaký rekord smajlik - 16
Patřím mezi velké cestovatele, a to i přesto, že moje jazykové znalosti jsou chabé. Přesto jsem se neztratila nikde, vždycky jsem si nakonec poradila. I když někdy s potem až na zadku smajlik - 34
Cizincům tady ráda poradím, ale někdy je to opravdu jako mluvit do sudu. U takových lidí vždycky zas a znovu obdivuju jejich odvahu, že vůbec někam vyrazili smajlik - 63 Co se týče těch Japonců z článku, pokud byli skutečně zaskočeni výstupem na druhé straně a vypadali bezradně, tak to byli nějací výjimeční Japonci. Doprava v japonských velkoměstech je hodně velké psycho, tady v Praze si musí připadat jako když se ocitli někde na poklidném venkově smajlik - 64

 
Linda
Linda - 30.5.2014 9:33

simikera: na automatech to sice neni, ale vedle automatu je maxi cedule (tak 1mx1m), kde jsou info jak o prestupnich jizdenkach tak i v anglictine nebo v nemcine (jeden cizi jazyk tam je urcite). Ale musim priznat, ze system placeni jizdneho v Praze vymyslel nekdo, kdo metro v zivote nevidel smajlik - 36
A uprimne pokud jsem v neznamem meste tak si nejdrive zjistim kam chci jet, event. kolik je to stanic, jaka je predposledni stanice apod, navic v prazskem metru je planek nad kazdyma dverma. Ano cestina je zaludna, ale pokud neumim ani pozdravit tak se prece nespoleham ze v neznamem jazyce porozumim hlaseni stanic smajlik - 26...sorry, nekteri cizinci me privadeji v nemy uzas (a nejsem potvora, snazim se jim pomoci..... jako ten dav Danu minuly tyden na Hlavnim nadrazi, cedule tak metr na pul metru na ni napsano Nastupiste a sipka, pod tim to meli i v nemcine a anglictine a oni chudaci tam stali tak bezradne, ze v hale neni kudy nastoupit do vlaku, celou cestu me div nenosili na rukach, ze jsem je v Praze vysvobodila a ukazala cestu k nastupistim smajlik - 34.... a to uz vubec nemluvim o tom, ze na prvnim nastupisti byla napsana jednicka a oni nepochopili, ze k 7. nastupisti musi pokracovat tunelem dal, ona je tam jenom jednicka a nic vic smajlik - 17... sorry ale smajlik - 80smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34) .... na inteligenci nekterych turistu nepomuze ani kdyby cedule byly napsany ve 20ti jazykach a prastily je do nosu smajlik - 42

 
simikera
simikera - 30.5.2014 9:14

Jo, a to je ještě nic proti tomu, jak jsou vyplašení cizinci ve městě, když je zkouška sirén smajlik - 34smajlik - 34

 
simikera
simikera - 30.5.2014 9:12

Největší adrenalin to musí být myslím pro cizince.smajlik - 42 Cizojazyčných nápisů pomálu a hlášení pouze česky. Navíc se to pro ně ještě jinak vyslovuje, než píše. Tuhle jsem se v metru ujmula jednoho anglicky mluvícího postaršího páru, který bezradně postával před automatem na jízdenky a netušil, jakou si má koupit. Paní v té "vrátnici" u vstupu do metra neuměla anglicky ani písmeno, u té se pomoci nedočkali. Já jezdím na opencard, takže nějaké tarify jsou mi taky cizí, tak jsme tam dlouho studovali, jakou jízdenku vzít. Bylo to fakt dost nepřehledný i pro našince a hlavně tam kdekoliv chyběla informace, že ty jízdenky jsou přestupní, takže si nemusí na každý prostředek štípat novou. V metru je pak na každé stanici děsilo hlášení o zavírajících se dveřích, vždycky se polekali, že se něco děje a začali zběsile hledat v konverzaci, co to hlásí. A nakonec jsme nemohli přijít na to, kde může být "mastek", kam chtěli jet. Byl to "Můstek", přes který už jsme jeli, ale z hlášení to nepoznali smajlik - 16, a třeba takový hot-off (Chodov) mi dal zabrat ještě vícsmajlik - 34

 
catcat
catcat - 29.5.2014 9:11

tak ja mam prazske metro odjakziva jako zachranu. stratim se ve zmeti ulicek a pak jen hledam nejblizsi stanici a metro me odveze tam, kde to znam. v povrchove dopave se necitim nejlip...smajlik - 16smajlik - 16

 
HelenaPa
HelenaPa - 29.5.2014 7:01

Já teda moc pražským metrem nejezdím, jsa z Moravy. Mám pocit, že londýnským jsem toho při tamních návštěvách najezdila mnohem víc. A přijde mi velmi jasné a přehledné. Značení výborné, jezdí pěkně často, prostě pro mě paráda.
Bellana: A to jsme byli ubytovaní vždycky taky na zelené. Ale na východě, tam je to jednodušší než západní strana.

 
Bellana
Bellana - 28.5.2014 22:46

Jestli ti Japonci měli problém s pražským metrem, tak jim nedoporučuji londýnské. Jen tak pro názornost: trasy jsou odlišeny barvou. Naše ubytování bylo na zelené trase. Ta měla na jednom konci města dva začátky a na druhém konci města dva konce, mezitím byla část trasy společná a část odlišná. Člověk si musel dávat pozor, kterou konečnou má daný vlak a nenasednout do toho, který sice byl taky zelený, ale po pěti zastávkách jel jinam než jeho zelený. A podobně při cestě do města. Tři zastávky společné, ale pak jel některý vlak doprava, jiný doleva. Než jsme si toho všimli, párkrát jsme se pěkně projeli. Je ale pravda, že pracovníci metra (a řidiči autobusů) jsou neskutečně milí a ochotní a snaží se mluvit tak, aby i cizinci rozuměli. Je to velmi příjemné, rychle se na to zvykne a těžko odvyká.

 
Petruša
Petruša - 28.5.2014 21:33

Vikina: smajlik - 68smajlik - 47

 
Petruša
Petruša - 28.5.2014 21:21

myše: takže ne všechny cesty vedou do Říma, ale všechny cestyv edou do Úval.. smajlik - 68

 
Petruša
Petruša - 28.5.2014 20:14

teď teprve čtu že sevenofnine popisuje Londýn a New York zvlastní zkušenosti...

 
Petruša
Petruša - 28.5.2014 20:13

a co teprve třeba Londýn a další velká města, New York atd. ... smajlik - 2

 
Ploduska
Ploduska - 28.5.2014 15:52

Vikina:
smajlik - 68

 
Vikina
Vikina - 28.5.2014 9:46

Pamatuji se na své začátky v mých 17 - mojí jedinou záchranou bylo, že jsem v té době chodila s jedním muzikantem, rodilým Pražákem, takže moje cestování vypadalo následovně: Prošla jsem se hezky po Praze, zamotala se do uliček a nevěděla, jak dál. I vyhledala jsem nejbližší telefonní budku, vyťukala číslo svého milého a zašveholila "jsem v telefonní budce, proti sobě vidím toto...., když se otočím, tak toto. a na obchodě je napsáno toto...... nevím, kde jsem, můžeš pro mě dojet?"smajlik - 68 miloval mě - vyhpátral, našel a vyzvedl...sakra to musela být ale láska smajlik - 34

 
Pentlička
Pentlička - 28.5.2014 9:29

V Praze se celkem orientuju a když nevím, tak se můžu kohokoli kdykoli zeptat. Zato v Paříži, Londýně či New Yorku jsem se v místní dopravě neorientovala vůbec a měla jsem příšerný strach, že se ztratím. Nemám orientační smysl a sice umím trochu anglicky, ale žádná hitparáda to není.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-28
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84338.
Archiv anket.