Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak jsme včera dělali stěhovací četu. Přestože Martinovi ještě nebylo moc dobře, musel nastartovat náklaďák a dojet pro Marušku. Stalo se to, čeho jsme se báli – Radek je doma. Nejdřív ze všeho šel první putyky, která byla na cestě, a tam se namazal. Domů se nechal odvézt taxíkem a udělal ohromnou scénu. Bouchal na dveře a řval na Marušku, že ho nepodržela, že nepotvrdila ty peníze, které si hoši ulívali, a bude toho litovat. Nepovolily ani dveře, ani Maruška, která v zámku nechala klíč, a tak se odpotácel někam dál.

Hned nám zavolala, načež jí Martin řekl, ať začne balit, že ji pro jistotu odstěhujeme, protože byt je Radkův. Vzali jsme s sebou Michala a pak jsme Marušku se Simčou odstěhovali k rodičům. Zařízení bytu, které si Maruška pořídila za vlastní peníze a měla na ně doklady, jsme odvezli taky a dali je k nám do garáže. Až Radek vystřízliví a přijde domů, bude se asi divit, jenže co s takovým pacholkem.

Teda celý den do mě v práci nic nebylo, mele se mi to všechno v hlavě a přemýšlím, kam se poděl ten Radek, kterého jsme znali. Vždycky dělal frajera, ale o rodinu se staral. Když se narodila vymodlená Simča, býval by Marušku na rukou nosil, a teď tohle. Nevím, jestli za to může ten jeho hochštaplerský kamarád a velké peníze, které se v podniku točily, ale za poslední rok se hrozně změnil.

Dokonce Marušce vyčítal, že si udělala kurs účetnictví, který potřebovala na podnikání. Že prý si chce hrát na něco lepšího, když on má jen výuční list, a posměšně jí říkal "paní ředitelka vesmíru“. Sám jí dával na domácnost jen pár korun a obviňoval ji, že kvůli podnikání zanedbává rodinu. Přitom Maruška se vždycky snažila, aby měl všechno pohodlí, navařeno, uklizeno, vypráno, prostě jako když byla doma se Simčou. Ještě když byli u nás na kolaudaci, vypadalo to, že se všechno urovná, a najednou jako by mu přeskočilo. Uvidíme, jak to bude dál.

Hanka má dneska rande s Alešem. Mají spolu jít do kina, a tak jsem jí nabídla, jestli nechce dát Lukáše na noc k nám, aby měli volné pole působnosti. Hanka zatím nechce. Po té poslední zkušenosti jí asi bude chvilku trvat, než si někoho pustí přes práh. I když Lukáš by nějakého mužského doma bral. Táta se mu ztratil někde ve světě a ani úřady ho nedohnaly. Už pět let od něj nedostal ani pohlednici, a když přijdou s Hankou k nám, Lukáš si Martina předchází. Dokonce s ním leží pod autem, což nezdědil ani jeden z našich kluků. A tak milý Aleš dneska ostrouhá, po kinu prý Hanku jen doprovodí a dost. Uvidíme, kdy je tahle hra okolo přestane bavit. Jak znám Hanku, dávám jí tak týden.

Martin si už šel lehnout, aby zahnal tu těžkou chorobu, a já tu čekám na Michala. Už je zase venku s Kačenkou, ale nemám strach. Sice to vypadá, že se blíží jaro, ale všude je mokro a Kačka se musí dostat posledním autobusem domů. Naproti jí přijde tatínek, takže si určitě nedovolí dělat žádné skopičiny.

Když si chtěl Martin s Michalem popovídat jako chlap s chlapem, synáček se na něj podíval způsobem "co mi jako chceš říct, co ještě nevím?“ a vysmekl se jako úhoř. Martin potom říkal, že když si představí, že tohle ho čeká ještě třikrát, nemůže se rozhodnout, jestli zplešatí, nebo zešediví. No ať tak nebo tak, stejně ho mám ráda. A teď tiše klaply dveře a synek se plíží do svého bungalovu. Jdu na výzvědy! 

Starostlivá