Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jdu se psychicky připravovat na dnešní vtipné žertíky o koštěti a času odletu. Každý rok se to zdá Martinovi hrozně vtipné. Nejhorší je, že Michal to od něj pochytil a už s tím začíná taky. Zalezla jsem si s krabicí do své trucovny, ať si vtipálci trhnou nohou. Večer jdeme k ohni a zítra nemusím vstávat, to je lahoda. Jen jsem zvědavá, co řekne Martin tomu, až mu ráno nabídnu svazáckou košili a mávátko. Našla jsem to v jedné z jeho přistěhovaných krabic.

A teď už hurá do krabice úplně jiné. Mám tu dopis v angličtině, psaný dámskou ručkou, uvnitř je složený plakát Follie Bergere s krásnou černoškou v sukénce z banánových listů a pohlednice z Olympijských her v Paříži. Celou sbírku uzavírá momentka z olympijského stadiónu. Jen mi vrtá hlavou podivný dres prvního závodníka s tváří našeho pradědečka. To jsem zvědavá, co se z toho zase vyklube.

                                                                                                                                                                Těšící se Jana Š.

Přepis dopisu:

                                                                                                                                                          Paříž 30. května 1925

Milý Ale!

Nejprve bych Ti chtěla poděkovat za to, žes mi nabídl svůj pařížský byt na celou dobu mého zdejšího pobytu. Když jsem si tady ukládala své věci ze zavazadel, nalezla jsem momentku z loňských olympijských her, o nichž jsi mi v Saint Louis vyprávěl.

Fotografie je opravdu zdařilá a plně vystihuje prekérní situaci, v níž ses ocitl. Když Tě Guth-Jarkovský bral s sebou jako svého tajemníka, určitě nevěděl, že také zazáříš jako atletická hvězda. Také nemohl tušit, jak velice si na večírku budeš rozumět s dceruškou pana barona a jak rozzuříš paní baronku, která Tebou byla zpočátku velice okouzlena.

Tvůj šarm na ni zapůsobil dokonce tolik, že Ti svěřila své jediné dítě, abys je doprovodil na atletický stadion a seznámil s českými atlety, kteří získali pro Tvou rodnou zem olympijské medaile. Nemohla vědět, že naši atleti jsou mimo své kabiny a Ty využiješ jejich šatnu ke zcela jinému účelu.

Takže když madame de Coubertine vstoupila, aby si dcerušku vyzvedla, nalezla vás dva v pozici velice choulostivé. I když se dá říct, že v určitém slova smyslu i toto byl sportovní výkon hodný Olympiády, a zdaleka ne poslední toho dne.

Tvůj skok střemhlav okénkem kabiny a následný úprk po olympijském oválu ve chvíli, kdy byl odstartován závod na 400 metrů, byl vpravdě úžasný. Však ho olympijští činovníci v čele s baronem, nic netušícím, ocenili zlatou medailí, kterou Ti baron osobně předal. Jen je škoda, že z důvodů nám dobře známých nemohl být tento výkon zařazen do atletických análů a medaile, která Ti po zásluze patřila, Ti byla zabavena.

Tvůj neuvěřitelný dosažený čas bude ozdobou všech atletických závodů i v letech příštích, neboť dosud nebyl překonán. I atletičtí odborníci se shodují v tom, že čas pod 46 vteřin je na dlouhá léta jen nedosažitelným snem všech atletických hvězd. Uvážíme-li, v jaké obuvi jsi ho dosáhl, je nutno se před Tebou sklonit v hlubokém obdivu.

Opravdu je pro Vaši republiku velkou ztrátou, že s Tebou pan Jarkovský nepochopitelně přerušil všechny styky a neprosadil Tvůj start na příštích olympijských hrách. Jen kvůli protestům pana barona z jeho osobních důvodů, čistě banálních, nemajících se sportem nic společného.

Chtěla jsem se Tě ještě zeptat, zda se opravdu v tomto roce do Paříže nevypravíš a zda si zatím mohu ponechat Tvůj byt. Vyřiď, prosím, Willie Bakerovi, že jsem se po svém úspěchu ve Follie rozhodla navždy zůstat v Paříži a k němu se už nevrátit.

Tvá věrná přítelkyně Josephine

P.S.: Doufám, že v příštím roce, až vše trochu utichne, opět se uvidíme, abychom pokračovali v našem krásném přátelském vztahu. Teď, po narození malého vikomta, je pro Tebe Paříž přeci jen ještě poněkud žhavou půdou.