Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Je nedělní uplakané ráno. Původně jsem se chtěla projít po zahrádce a zkontrolovat, jak se má čerstvě zasazený buxus pod okny. Ale protože ošklivě mrholí, není z toho nic. Tak jsem si uvařila kafíčko a rozvázala další balíček dopisů.

Hned ten vrchní mě něčím přitahoval a lákal. Nahlédla jsem dovnitř a... nevěřím svým očím. Tohle bych snad měla číst večer po desáté. Nevím, nevím, až ho dočtu do konce, půjdu snad do ložnice a přitulím se k Martinovi, dokud děti ještě spí.

Užaslá Jana Š.

Přepis dopisu.

Ve Vídni, 10. june 1914

Ctěný pane důstojníku Aloisi von Glucklich!

Po zralé úvaze odhodlala jsem se napsati Vám tento list, ač se rdím studem, že tak činím dříve než Vy. Avšak nezbývá mnoho času, sdělilť jste mi mezi řečí, že již od 1. jul nastupujete službu u artilerie v Pilsen.

Ospravedlňuje mne také, že mi manžel přikázal pozvati Vás na čaj o páté, konaný tento pátek v naší ville „Vilemína“. Manžel by se cítil býti poctěn, kdybyste i nadále ráčil zachovati přízeň našemo modnímu salonu.

Ráda bych Vás ujistila, že potěšení z mé strany bude nemenší, byť Vám mohlo připadati, že jsem naše poslední setkání ukončila poněkud náhle. Naše seznámení ve foyeru Vídeňské Opery však mělo tak prudký a překvapivý průběh, že jsem byla zmítána rozporů plnými pocity ještě poté, co jsme se rozloučili.

Popravdě, pokud byste to nepokládal za vulgární, musela bych Vaše chování považovati za přespříliš důvěrné, ba hraničící s chlípností. Vaše slova, z nichž mnohá slyšela jsem poprvé, mne však podivně vzrušovala, až posléze, chráníc nevinné čistoty své mysli, skryla jsem se na toiletě.

Jak mne však konsternovalo, když jsem, uzamknuvši dvéře, s úžasem uznamenala, že nepostřehnut v chvatu vstoupil jste rovněž!

Poněkud ochromena Vaší neumdlévající výmluvností, nenalezla jsem odvahy protestovati.

Hovořil jste velmi poutavě, přiznávám, měně však themata rozhovor, pročež činilo mi jisté obtíže sledovati tok Vašich myšlének. Bylať jsem zaneprázdněna soustředním a snahou nestratiti nit rozhovoru. Soustředění toto odpoutalo mou pozornost do té míry, že naslouchajíc Vám jsem náhle s překvapením zjistila, že mne již pudrujete!

Ač mlád, jak zkušeně pronikl jste do samy podstaty ženské duše! Hloubě Vašeho ponoru však byla rovna hloubi Vašich myšlének, a proto Vám odpouštím!

Jak povrchním jeví se mi nyní vyznání manželovo!

Přejete-li si pokračovati v našem rozhovoru, jsem nakloněna očekávati Vás v tuto středu ve svém loži, oděna toliko v parfum a stydlivý ruměnec.

Vezměte laskavě s sebou Vašeho přítele, jehož zovete Utěšitelem a jehož přítomnost mi prve byla tuze milá. Rovněž má přítelkyně bude ho toužebně očekávati!

Jsem snad troufalá?

Vaše něžně oddaná Minka

Á propos: Mizzi jsem ovšem propustila. Nyní již nebudete zajisté potřebovati jejích služeb!