Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Na svátek Ludmily už končí léto. Sluníčko sice ještě hřeje, ale už nepálí. Taky končí doba hájení žáků a studentů po letních prázdninách a začíná „opravdová škola“. Tak si něco povězme o první české světici, kněžně Ludmile, která bývá taky nazývaná „matkou české země“.

Ludmila se narodila okolo roku 860 a byla dcerou Slavibora, knížete nevelkého kmene Pšovanů, jehož hrad stával na území dnešního Mělníka. Někdy okolo roku 874 se provdala za prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. Ludmila společně s Bořivojem přijala křest na Velké Moravě, dost možná od samotného sv. Metoděje a stala se velmi zbožnou ženou. Její muž, kníže Bořivoj I., ukončil svoji zdejší životní pouť okolo roku 889, ve věku přibližně 37 let a Ludmila, které nebylo ani třicet let, se stává knížecí vdovou. Na přemyslovském knížecím stolci se pak vystřídali její dva synové, nejdříve vládl starší Spytihněv I. a po něm Vratislav I., který měl za ženu Drahomíru a jehož synem byl taky Václav.

Kněžna Ludmila si velmi oblíbila svého vnuka Václava a přičinila se o to, aby dosáhl solidního vzdělání na škole v Budči, což v této době vůbec nebylo pravidlem. Vždyť evropští panovníci raného i vrcholného středověku byli většinou negramotní a jen někteří z nich uměli číst a psát. Ludmila taky vedla Václava ke křesťanské víře.

V roce 921 nastupuje na přemyslovský stolec kníže Václav. Dochází však k boji o moc, a zatímco babička Ludmila podporuje Václava, kněžna Drahomíra přeje více mladšímu Boleslavovi. Nejspíše pak na popud kněžny Drahomíry je Ludmila v noci z 15. na 16. září roku 921 zavražděna, dle legendy zardoušena vlastním závojem. Záhy po její smrti byla Ludmila českým lidem uctívána jako mučednice a její ostatky pak kníže Václav nechal uložit v chrámu sv. Jiří na Pražském hradě. O oficiální svatořečení mučednice kněžny Ludmily se pak velkou měrou zasloužil Quido di Catello, papežský legát a kardinál v letech 1143 – 1144, kdy pobýval v Praze. Sv. Ludmila, patronka česká, se stala taky patronkou vychovatelů, babiček a vinařů.

V Praze na Vinohradech na náměstí Míru stojí monumentální novogotický dvouvětvý chrám z konce 19. století, který je zasvěcen sv. Ludmile. Láskyplný vztah babičky a vnuka vyjadřuje barokní sousoší Sv. Ludmila a Václav od sochaře M. B. Brauna na pražském Karlově mostě. Na Václavském náměstí v Praze je socha sv. Václava oklopena čtyřmi českými světci. Je zde socha sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežka české a sv. Ludmily.

V Mělníku, městě na soutoku Labe s Vltavou, stojí pěkný renesanční kostel sv. Ludmily a vedle něj pak stojí dřevěná zvonice. Dle legendy v dnešním Mělníku v 9. století nechala kněžna Ludmila pěstovat vinnou révu. Mělník se stal ve středověku střediskem českého vinařství a zůstal jim dodnes. Ze zdejší vinné révy se vyrábí značkové víno Ludmila. Dáte-li si někdy sklenku tohoto lahodného mělnického vína, vzpomeňte si na sv. Ludmilu, patronku české země, která žila v nelehké době formování české státnosti.