Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

„Ale děti moje, to přece není žádný problém.“

„Ale děti moje, to přece není žádný problém.“

„Ale děti moje, to přece není žádný problém.“ Kdo by neznal tuto okřídlenou větu z oblíbeného seriálu Taková normální rodinka. Různě potrhlým členům jedné domácnosti vévodila tak trošku praštěná babička, která věčně ležela v detektivkách. Svou zálibu tato postava ukájela i v životě: sypala rodinným příslušníkům do kávy „arzén“, probodávala je dýkou, obezřetně se plížila, aby odhalila chystané zločiny, a pátravě zkoumala každého nově příchozího.

Myslím, že takhle nějak si herečku Marii Rosůlkovou pamatuje každý z nás. Živé, veselé oči a nikdy nemizící úsměv. Na první pohled člověk, s kterým je radost pobýt a strávit pár chvil. Přestože nikdy nepatřila k vyloženým hvězdám a neměla štěstí na hlavní role, nesmazatelně se nám vryla do paměti.

Stačilo ale málo a Meryčka, jak jí přátelé něžně říkali, by nikdy nestanula na prknech, která znamenají svět. Původně se měla živit něčím „počestnějším“ a serióznějším. Povolání bankovní úřednice tato kritéria sice splňovalo, ale Mařenku to více táhlo k divadlu. Ačkoli nějakou dobu pracovala ve své rodné Plzni v bance, už tehdy navštěvovala herecké kursy a toužila dobýt divadelní svět.

S bezprostřední mladickou „drzostí“ tak ve svých dvaceti letech stanula před ředitelem plzeňského divadla a požádala jej o nějakou roli. A světe, div se – dostala ji. Zahrála si Alenu v Noci na Karlštejně. Byla prostě ve správný čas na správném místě. A v plzeňském divadle už zůstala. Provdala se za hereckého kolegu Vladimíra Škrdlanta, jejich manželství však bohužel nevydrželo.

Po pěti letech v Plzni se Marie chtěla poohlédnout i jinde. Lákala ji změna a něco nového. Nastoupila v Zemském divadle v Brně, ale tam se nějak nemohla usadit. Pak pomohla náhoda, když potkala v Praze Vlastu Buriana. Angažoval ji do svého divadla a hned první role byl záskok za Lídu Baarovou. V Praze už Marie Rosůlková zůstala. Následovalo několik dalších angažmá, z nichž nejraději vzpomínala na své působení ve Vinohradském divadle.

Příležitosti se vyskytly i ve filmu, i když nikdy nedosáhla takové slávy jako tehdejší hvězdy stříbrného plátna Adina Mandlová, Nataša Gollová, Lída Baarová... Její největší role přišly až mnohem později, kdy hrála nespočet roztomilých, rozverných, ale i rozmarných, zlostných a zlobivých bábinek.

Díky její veselé a vstřícné povaze si ji velmi oblíbili jak herečtí kolegové, tak diváci. Vzpomínám si na návštěvu divadelního představení, které se hrálo přesně v den jejích 85. narozenin. Neměla velkou roli, spíš takovou epizodní... Představení běželo, herci hráli, diváci sledovali děj... a pak přišla chvíle, kdy se na jevišti objevila Meryčka. V hledišti se rozezněl potlesk a diváci si začali hromadně stoupat. Představení bylo spontánně přerušeno a takto svorně všichni přáli Marii Rosůlkové k jejímu jubileu. Ona stála na jevišti, drobná, křehká... Usmívala se a lehce ukláněla a v očích měla slzy dojetí. Přistihla jsem se, že pláču zároveň s ní, a když jsem se podívala kolem sebe, zjistila jsem, že zvlhlé oči mají úplně všichni...

Marie Rosůlková zemřela 15. května 1993 ve věku nedožitých 92 let. Až do posledních chvil kolem sebe rozdávala radost. Pokaždé, když si na ni vzpomenu nebo ji vidím v nějakém filmu, musím se usmát a je mi tak nějak lépe. Je zajímavé, jak někdo zmizí a po čase si na něj člověk nevzpomene. A někdo se nám vryje do paměti tak nesmazatelně, že jej považujeme téměř za svého blízkého. Takový člověk je pro mne právě Meryčka Rosůlková.

Meryl


11.7.2012   Rubrika: Lidské osudy   |   Komentářů 9   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - „Ale děti moje, to přece není žádný problém.“

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Gorawen
Gorawen - 11.7.2012 15:10

smajlik - 47 Byla super...smajlik - 47 Co vim tak mela rada ruze...Zila se svym bratrem on byl farar...Zajimava pro muze byla svou chuzi, radi se za ni ohledli, protoze mela libivou chuzi...

 
Almega
Almega - 11.7.2012 14:08

Taky jsem četla knihu o ní,mám ráda hlavně životopisné knihy.Zdá se mi,že v dřívějších dobách byli herci mnohem osobitější než dnes,i zpěváci,snadno se i podle hlasu (např. v rádiu)poznalo,kdo je to.Dnes si ty mladé nedokážu skoro zapamatovat,jsou si některé podobné jak vejce vejci.Neohromují nás svými výkony,ale tím,že se o nich v bulváru píše....

 
monja
monja - 11.7.2012 13:23

celina: illča: smajlik - 47smajlik - 5 přesně ... nádherná a skvěle obsazená "rodinka" je určitě klenotem české televize, minulý rok jsem neodolala a koupila si ji na DVD k jéžišku smajlik - 60

 
celina
celina - 11.7.2012 13:03

Paní Rosůlková, úžasná dámasmajlik - 47
Ano, v Takové normální rodince jsem ji milovalasmajlik - 68

 
Křeček
Křeček - 11.7.2012 12:03

smajlik - 47

 
illča
illča - 11.7.2012 10:00

smajlik - 47
Filmy s paní Rosůlkovou miluji!!!!!

Paní Harringtonová: Nemluvte hlouposti, pane Camel. Já vím moc dobře, kde ten pán je. Styďte se! Jdu pryč. Necítila bych se dnes v tomhle domě dobře.


Pavla: Babi, zadrž. Teď nám musíš pomoct. Zítra sem přijede ten Káčin ženich. Babička: Ženich? Nikdo ho nezná, on nezná nikoho. Mohl by to být vrah!
Pavla: Ale babi, teď nejde o vraždu, ale o Káčino štěstí.
Babička: O Káčino štěstí? On to je hochštapler?
Pavla: Ne, je to slušnej kluk. Ale Káča má strach, že uteče, až nás pozná.
Že si řekne, jací jsme všichni blázni.
Babička: To přece jsme!
Pavla: Ale před ním se to musí ututlat.

smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 11.7.2012 9:51

máme - měli jsme skvělé herce, kteří jsou plní člověčiny.

Světlonoska - taky obdivuji její klid, mám ráda p. Kemra a ........


Dnes někteří potřebují Blesk a podobné tiskoviny aby se o nich psalo

 
Světlonoska
Světlonoska - 11.7.2012 9:14

smajlik - 61Byla fajn,stejěn ajko je Květa Fialová,s její životní filozofiísmajlik - 68smajlik - 94smajlik - 47

 
Kadla
Kadla - 11.7.2012 8:36

smajlik - 47

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.