Středověk a vypalování cejchu kvůli malichernostem.
Že si ve středověku nijak zvlášť nelámali hlavu s lidskostí, je nám asi celkem známo. Ovšem některé praktiky tehdejšího soudnictví jsou tak děsivé a do detailu propracované, až je to k nevíře. Z dnešního pohledu bych si troufla říct, že na vlivných postech tehdy snad seděl „jeden úchyl vedle druhého“.
Protože to, co tehdy odsouzeným dělali, nemohl žádný normálně uvažující a cítící člověk vymyslet.
Popis z jedné poděbradské mučírny o tom, jak byla zahájena tortura, je toho jasným důkazem.
Poté, co byl odsouzený přiveden do mučírny, začali si ho kati a jeho biřicové náležitě vychutnávat. Věřím, že pouze plnili jakousi literu zákona a dodržovali přesně stanovený postup, ale přesto jde z celého popisu mráz po zádech.
Jako první oslovil kat své biřice. Tázal se jich: „Bratři, ptám se vás, zda přijmete tohoto Jana za věrného tovaryše svého?“
Biřicové souhlasili a obřad pokračoval: „Zdali se chcete vynasnažit, aby on při vás všeho pohodlí užil?“
Vzhledem k tomu, že řeč byla o mučení, které mělo následovat, znějí tato slova skutečně sadisticky.
Korunu tomu ovšem nasadila výzva k odsouzenému. „Jdi tedy a buď s námi v našem společenstvu vesel, a ty bratře, jenž jsi také mnohým odlehčil, učiň také jemu pohodlnost!"
Tím bratrem byl míněn pohodný, jenž po této výzvě začal vězně svlékat. Současně s tím se kat s rychtářem velmi nahlas domlouvali na způsobech mučení. To mělo vězně ještě více zastrašit.
Pak vyzval kat své pacholky: „Položte jej v lůžko měkké a k smíchu jej polechtejte!“
Hrůza, když si představíme, že tehdy byli lidé zavíráni pro naprosté prkotiny.
A za prohřešky, které jsou z dnešního pohledu skutečně maličkostmi, se taky bez milosti popravovalo. Pokud ale byl přestupek odsouzeného uznán jako menší delikt, měl šanci se popravě vyhnout. Ale jen tak z toho také nevyvázl.
Často se používalo tzv. vypálení cejchu neboli šmáhu. Takto poznamenaný člověk byl pak již navždy identifikován jako osoba, která se kdy dostala dorukou katovi.
Zakrýt takový cejch nešlo jen tak. Jeden provinilý voják tak vyfasoval na každou tvář jednu šibenici. A někdy bylo vypálení cejchu skutečně drastickou záležitostí. Své by o tom mohla vyprávět chuděra Běta Slováková, která se kdoví čím tak strašným provinila, že jí byl vypálen cejch na tvář. Jenže kat to tehdy nějak neodhadl a propálil jí maso tak, „až zuby viděti bylo“
17.8.2012 Rubrika: Společnost | Komentářů 13 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Středověk a vypalování cejchu kvůli malichernostem.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
pamatuju si za hlubokýho, přehlubokýho totáče (50 léta), že když byl někdo chycen v samče při krádeži, tak na veřejných vývěskách bylo zveřejněno jeho jméno ... no, to pak bylo ... kanál nestačil ...
kubikm: No a to by byl ten prusvih. Dovedes si predstavit kolik by brali invialidniho duchodu? Ale zase na druhou stranu, aspon by nekradli pera protoze by nemuseli nic podepisovat 
no, kdyby se za krádež sekala ruka...tak nejen tizlodějíčky by musela být bez rukou celá naše vláda, včetně pana presidenta, že...a jejich přátelé a jejich kmotři a....
Voborníková: to ani není nutné, stačí, když promluví.
loupák: já zas Kladivo na čarodějnice - už to nechci vidět znovu.
Bellana: No jo, kdyz se zlodej odhali a nakonec ho zavrou, tak ho zase zivi normalni lidi, protoze je v kriminale. A kdyby se sekaly prsty a ruce jako za stredoveku, tak by stejne zase dostali invalidni duchod tak by se toho moc nezmenilo
Voborníková: A podle toho jak velikej debil to je tak zvolit velikost pisma
Asi před čtyřmi lety jsem byla na hradu Budyně nad Ohří a tam byla - nevím jestli stálá - výstava mučících nástrojů, byl tam i ceník obecního kata, kolik mu radní platili za jednotlivé výkony - takže jsme se mohli dočíst, kolik stálo lámání v kole, pálení pryskyřicí apod. Brrr.
Myslím, že by vůbec nebylo od věci vypálit některým lidem doprostřed čela slovo DEBIL, aby každej už z dálky věděl, s kým má tu čest
Proto mám radši zvířata než lidi. Ono totiž nejde o pár uchyláků. Spousta lidí to má v sobě, stačí se porozhlídnout i dnes kolem. Kolik lidí je poctivých a slušných? Kolik zpráv vidíme, že jsou týrané děti a zvířata?
.jpg)
Lidská prava jsou hezka vec, ale nic se nemá prehánet ....
.JPG){kind=avatar}
dadka: Ani tvrdé tresty nepomohou. Když někdo provede něco v afektu nebo pod vlivem hormonů, v tu chvíli nepřemýšlí nad trestem. Vlastně nepřemýšlí vůbec. A zloději, lupiči, defraudanti, podvodníci, proti nim by pomohlo snad jen to, kdyby byla větší pravděpodobnost, že budou odhaleni a odsouzeni. Od té doby, co jsme humánní, je tato pravděpodobnost stále menší a s výší škody se snižuje i pravděpodobnost, že si to zloděj odsedí. Já totiž za zloděje považuji i takové šizuňky jako je ten, co ukradl byty OKD a ty, kteří mu v tom pomáhali. Proti nim mi kapesní zloději připadají jen jako otravné mouchy, oni jsou pro mě škorpióni.
Možná by nějaké malé "mučeníčko" na neřády, kteří žijí v naší společnosti, neškodilo. Třeba by to pomohlo.
.gif)
Meryl: Asi jsem byla v minulém životě umučená,protože kdykoliv o tomhle čtu,nebo slyším,dovedu si představit tu ukrutnou bolest a zoufalství těch mučených lidí,je to strašný,raději se takovým věcem vyhýbám,je mi z toho úzko
...můj nejhorší zážitek s Formanova filmu,,Goyovy přízraky,,
už nikdy více ho nechci vidět,několik týdnů jsem z toho nemohla spát
YXH: 
přesně si to vystihla,,Když se úchylák dostane k moci,nezáleží na století.,,...
Na takovehle ruzne tresty se nemusi ani do stredoveku, staci co se nedavno delo a deje v Afghanistanu, a jinde ve svete. Mam znamou, pochazi z byvale Jugoslavie, kdyz mi vypravela co se tam delo mela jsem nocni mury hodne dlouho. A to jsme udajne civilizovani lide 
Kdyz se uchylak dostane k moci, nezalezi na stoleti.
Ackoliv na druhou stranu, kdyby se nektere tresty zavedly na ruzne nerady co se pohybuji v nasem okoli, mozna ze by to nebylo na skodu.
