Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

První žena Karla IV. Vzali se, když jim bylo sedm.

První žena Karla IV. Vzali se, když jim bylo sedm.

Římsko- německý císař a český král Karel IV. je našim nejoblíbenějším panovníkem a taky „největším Čechem.“ Pro naši zem toho vykonal opravdu mnoho. Byl našim prvním skutečně vzdělaným panovníkem. Předchozí čeští panovníci zpravidla neuměli ani číst a psát a péči o duchovní statky přenechávali mnichům a kněžím.

Z Václava se stal Karel

Karel své vynikající vzdělání získal ve Francii, odkud si taky přivezl svou první ženu z francouzského královského rodu Blanku z Valois. Původní jméno našeho největšího panovníka bylo Václav. Narodil se roku 1316 českému králi Janu Lucemburskému a královně Elišce Přemyslovně. Sestra Jana Lucemburského Marie se provdala za posledního francouzského krále z rodu Kapetovců, Karla IV. Králi Janovi pak dala na zvážení, zda-li by kralevic Václav byl vzděláván u francouzského královského dvoru. Jan s tímto návrhem souhlasil a tak na jaře roku 1323 kralevic Václav, jako sedmiletý chlapec, odjel do Paříže.

Zde taky ještě téhož jara uzavřel dynastický sňatek s rovněž sedmiletou Blankou z Valois.

Brzy po svatbě se urozené děti zase na pár let rozešly. Kmotrem Václava se při biřmování stal sám francouzský král Karel IV. a Václav tak přijal biřmovací jméno Karel, které od té doby trvale používal.

Vzdělání získal ve Francii

Na francouzském dvoře obýval krásné komnaty a jeho výuku zajišťovali věhlasní učitelé. Teta Marie i francouzský král si Karla velmi oblíbili. Karel se naučil francouzsky, latinsky, německy i italsky. Uměl číst, psát i dobře počítat, učil se diplomacii i politice. Francouzská královna Marie zemřela v roce 1325 a v roce 1328 pak zemřel francouzský král Karel. Na francouzský trůn usedl první představitel z rodu Valois Filip IV. Byl to nevlastní bratr princovy manželky Blanky z Valois. Princ Karel pokračoval i nadále ve studiu, zabýval se filozofií i teologií, navštěvoval taky přednášky na pařížské univerzitě v Sorbonně. Léta strávena u francouzského dvora Karel považoval za nejkrásnější období svého života.

První vladařské povinnosti

Jeho šťastné dětství skončilo v roce 1329, kdy jako třináctiletý mladík byl povolán do Lucemburku, aby v tomto dědičném hrabství získal první zkušenosti s vládnutím. Do Lucemburku jela s ním už i jeho žena Blanka a pobyli zde přibližně jeden rok. Král Jan, jak ostatně bylo jeho zvykem, se zapojil do válečného dobrodružství tentokrát v severní Itálii a povolal zde taky prince Karla, který zde pobýval zhruba dva roky od roku 1331 do roku 1333.

Na maminku si už nepamatoval

V říjnu roku 1333 se princ Karel jako sedmnáctiletý mladík vrací do svých rodných Čech. Nejdříve se zastaví u hrobu své matky Elišky Přemyslovny v klášteře v Zbraslavi. Na svou matku si už moc nepamatuje, vždyť ji naposled viděl, když ještě neměl ani tři roky.

K přemyslovskému rodu se však Karel vždy hlásil. V lednu roku 1334 mu král Jan přiděluje titul moravského markraběte. Zároveň markrabě Karel zastupuje svého otce v celém českém království, pokud se bude Jan zdržovat v cizině.

Karel IV. a Blanka se velmi milovali

V červnu roku 1334 přijíždí za markrabětem Karlem jeho žena Blanka. Byla to velká romantická láska urozeného páru a manželé se velmi milovali. Pro Blanku to nebylo vůbec jednoduché z kultivovaného francouzského dvora přejít do drsných poměrů českého království, ale nestěžovala si. Byla to subtilní žena jemné pleti a Čechové si ji velmi oblíbili.


Vláda markraběte Karla a krále Jana v české zemi nebyla vůbec jednoduchá. Král Jan měl českou zemi za bohatou stříbrnou pokladnici. Byl zvyklý do Čech přijíždět vlastně jen pro velké sumy peněz, které pak marnotratně utrácel v cizině. Navíc ještě zastavoval královské hrady a půjčoval si na ně peníze a Karel pak musel tyto hrady pracně vykupovat zpět. V Kutné hoře byly sice v té době nejbohatší stříbrné doly v Evropě, ale Karel chtěl výnosy z těchto dolů a z královských statků použít na zvelebení naši země a nikoliv na marnotratné výdaje svého otce krále Jana. Král Jan dokonce na nějakou dobu zbavil Karla titulu markraběte moravského a Karel pak přebýval v Brně. Blanka vždy stála po jeho boku. V rámci objektivity je však nutno dodat, že král Jan byl statečný rytíř, známý v celé Evropě a dokázal výrazně zvětšit území českého království. K naší severní hranici připojil Slezsko, které mělo přibližně rozlohu Moravy. Dále připojil k českému království Horní Lužici a taky Chebsko.


Budoucí „otec vlasti“ se chápe žezla

V roce 1337 podnikl král Jan křižácké tažení do Litvy a vrátil se slepý na pravé oko. V roce 1340 pak oslepl úplně, bylo mu tehdy 44 let. Teprve slepota přiměla hrdého krále Jana, aby prohlásil svého syna Karla za právoplatného nástupce. Karel začíná vlastně sám vládnout české zemi a počíná si velmi dobře. Však si za svou vládu vysloužil přívlastek „otec vlasti.“

S papežem Klimentem VI., kterého znal ještě jako opata při svém pobytu ve Francii, projednal zřízení arcibiskupství v Praze a taky se ujistil, že ho bude papež podporovat, když bude usilovat o titul římského krále. V roce 1344 bylo skutečně v Praze zřízeno arcibiskupství a české království se církevně osamostatnilo, nespadalo už pod arcibiskupství mohučské. Tato církevní samostatnost byla velmi důležitá a prvním pražským arcibiskupem se stává vzdělaný Arnošt z Pardubic.

V červenci roku 1346 byl Karel IV. zvolen římským králem a v listopadu téhož roku byl korunován v katedrále v Bonnu. V srpnu téhož roku padl český král Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku.


Na korunovaci si obul střevíce Přemysla Oráče

S Blankou měl Karel dvě dcery Markétu a Kateřinu. Dne 2. září roku 1347 se konala v Praze slavnostní korunovace Karla IV. na českého krále a Blanky na českou královnu. Ještě předtím si Karel obul lýkové střevíce, které údajně nosil Přemysl Oráč, a přes rameno se přehodil jeho rolnickou mošnu. Karel se tak veřejně přihlásil k lidovému původu praotce přemyslovské panovnické dynastie. Ve svatovítském chrámu pak pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic předal Karlovi a Blance královské klenoty.

Blanka si kralování moc neužila

Blanka však byla korunovanou českou královnou jen krátce, po necelém roce od korunovace zemřela v srpnu roku 1348 ve věku pouhých 32 let. Karel IV. však vdovcem dlouho nepobyl. Za několik měsíců se český král znovu oženil a jeho druhou ženou se stala Anna Falcká.

Jiří Glet


29.1.2013   Rubrika: Lidské osudy   |   Komentářů 5   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,6/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - První žena Karla IV. Vzali se, když jim bylo sedm.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Gorawen
Gorawen - 29.1.2013 18:39

milovali ups...smajlik - 72

 
Gorawen
Gorawen - 29.1.2013 18:38

Moc hezky clanek, konecne se taky nekdy kralove a kralovny milovaly nebyl to jen smluveny snatek...smajlik - 47

 
PEGG
PEGG - 29.1.2013 13:06

Moc hezký článeksmajlik - 47smajlik - 105

 
Jarča*
Jarča* - 29.1.2013 12:24

Hezký článeksmajlik - 47 Ale stejně se mi ty manželky a děti Karla IV. vždycky pletlysmajlik - 68

 
loupák
loupák - 29.1.2013 11:40

smajlik - 47moc pěkný,se úplně ponořim do toho děje,že ho chvíli žijusmajlik - 68...děkuju pane Gletsmajlik - 61
orinka: smajlik - 68tak to jsem na tom stejně,ale myslím si,že kdyby nám to někdo takhle hezky popsal a vložil do toho příběh i ve škole,učilo by se to snázsmajlik - 75

 
orinka
orinka - 29.1.2013 6:07

krásně se to čte, ale jsem ráda, že se to celé nemusím učit do dějepisu na známky, vždycky mi dělalo potíže pamatovat si královské rody, jména a letopočty.

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78154.
Archiv anket.