Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Vojenská služba v Rakouské monarchii

Vojenská služba v Rakouské monarchii

V 19. století byla v Rakouské monarchii vojenská služba těžká a velmi dlouhá. V této době byly tři hlavní druhy vojsk, u pěchoty se sloužilo deset let, u jízdy dvanáct let a u dělostřelectva dokonce čtrnáct let. Přestupky proti vojenské kázni a předpisům byly trestány vojenským vězením a užívaly se taky tělesné tresty. K vojsku byli odváděni mladí muži ve věku devatenácti až dvaceti pěti let. Vojenská povinnost se týkala chudých i bohatých, platily zde však taky některé výjimky. Samozřejmě nebyli odváděni mladí muži nemocní, neschopní vojenské služby, ale taky třeba mladíci, kteří se starali a živili své staré rodiče. Taky nemohli být odvedeni ženatí mladí muži. Zvláštní výjimka byla u sedláků, zde nemohl být odveden nejstarší syn, který měl v budoucnosti převzít statek. Další synové sedláka už k vojsku odvedení být mohli. Tito selští synci se však mohli z vojny vyplatit a na vojnu místo sebe poslat náhradníka. Tyto případy byly velmi časté, vždyť v této době se zhruba 80% obyvatelstva živilo zemědělstvím.

Jak vlastně to vyplacení se z vojny probíhalo? Náhradníků bylo všude dost a dost. Pro chudé čeledíny to byla jedinečná šance jak se vymanit z námezdní práce u sedláka a začít pracovat pro sebe, na vlastní zemědělské půdě. Obvyklá taxa za vyplacení z vojny činila 500 zlatých. To už byly velké peníze. Za tuto částku jste si v té době mohli zakoupit malý statek, takzvaný čtvrlán, sestávající ze zemědělské usedlosti a čtyř hektarů zemědělské půdy. Na takové zemědělské usedlosti se již dala slušně uživit rodina. Po skončení vojenské služby si pak bývalý voják zpravidla takovou usedlost zakoupil a z úroků, které nabyl během let si ještě třeba přikoupil další půdu, kousek lesa, dobytek a hospodářské náčiní. Jistě, našli se vojáci, kteří peníze během dlouholeté vojenské služby prohýřili, ale nebylo jich mnoho. Lidé si totiž půdy velmi vážili. Měli za to, že půda jim byla Bohem pouze propůjčena a byla zdrojem jejich obživy. Jejich povinností bylo půdu obdělávat, řádně se o ní starat, tak aby ji zase mohli jednou řádně předat svým dětem.

Na vojenských úřadech se vyznačilo, že za selského syna na vojenskou službu nastupuje náhradník a tím byl selský synek zcela zbaven vojenské povinnosti. Sedlák pak v záložně složil na účet čeledína 500 zlatých, ze kterých pak budoucímu vojákovi plynuly úroky. Pokud měl čeledín známost s děvčetem, zpravidla děvečkou , slíbili si, že na sebe ty roky počkají. Pak uzavřeli sňatek sice již jako zralí třicátníci, ovšem již jako soukromě hospodařící zemědělci. Jestli-že čeledín před vojnou známost neměl, mohl si pak s nabytým majetkem vzít za ženu třeba dceru z menšího statku. Ten institut vyplacení z vojny, to byl dobrý tah rakouské vlády. Z tisíců chudých čeledínů se stali slušně prosperující soukromí zemědělci, a přitom tento sociální program nestál rakouskou vládu ani zlatku, zaplatili ho totiž sedláci.

Vojenská služba byla dlouhá a nejeden voják padl v bitvě, nebo byl zabit na vojenském cvičení. Na tyto případy se rovněž pamatovalo. Voják přímo při uzavírání smlouvy určil, kdo v případě jeho smrti v průběhu vojenské služby obdrží peníze. Pokud voják neměl žádnou známost, určil za třetí osobu zpravidla své příbuzné, rodiče nebo sourozence. Jestli-že však měl známost s dívkou, určil za třetí osobu právě ji. Chudá děvečka si pak mohla zakoupit zemědělskou usedlost a provdat se za selského synka z menšího statku. Pokud si zemědělskou usedlost nezakoupila, byla taky vítanou nevěstou se slušným věnem. S takovou velkorysostí se hned tak dneska nesetkáme. Jistě, taky mezi našimi předky se našli darebáci, ale obecně vzato mezilidské vztahy byly tehdy na vyšší úrovni, lidé byli většinou čestní a slušní.

Jiří Glet


25.3.2013   Rubrika: Lidské osudy   |   Komentářů 2   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,5/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vojenská služba v Rakouské monarchii

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Almega
Almega - 25.3.2013 13:19

Linda: myslím,že byla tehdy nějaká kvóta / na vesnici,kolik má být hochů odvedeno.Když místo sedlákova syna se dal naverbovat čeledín,tak normálně odsloužil ty roky,kam ho přidělili,a pak si mohl jít,kam chtěl.Pokud se dožil...

 
Linda
Linda - 25.3.2013 11:30

Nejak jsem nepochopila smajlik - 26...vojenska sluzba byla povinna pro vsechny, takze kdyz celedin sel misto sedlakova syna tak jeho vlastni sluzba byla prominuta? A nebo slouzil neco navic (cast za sebe a cast za statkarova syna)? Jinak dobry system smajlik - 47

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78302.
Archiv anket.