Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Kvůli čertovi jsem začala koktat

Kvůli čertovi jsem začala koktat

Dnes je 5. prosinec. Den, který je každý rok charakteristický příchodem Svatého Mikuláše, anděla a čerta. Svatý Mikuláš je patronem námořníků a dětí. Byl to velmi štědrý člověk, a proto se zachovala tradice, že Mikuláš dětem nosí dobrůtky. Hodným dětem ovoce, oříšky. Zlobivým uhlí, cibuli, někdy také dokonce řepu, ale každému přinese něco dle jeho zásluh. Někdo se na něj těší, jiný by ho naopak nejraději vyřadil z kalendáře. Rodiče, ruku na srdce, kolikrát jste své dítě strašili příchodem čerta? Ještě se párkrát vyspíš a je tady čert s Mikulášem, a jestli jsi zlobil, tak si tě odnese do pekla. Blíží se ten den a Vám se honí hlavou, že je to skvělý moment, jak to své dítko donutit poslušnosti? Sotva čerti zmizí z dohledu, už se hlásí o slovo Ježíšek. Nevím, nevím, jestli ti něco přinese. Otázkou je, zda tento postup vede k nějakému pozitivnímu výsledku. Dítě stále žije pouze ve stresu, je úzkostné, neprůbojné. Bojí se domů přijít s ošklivou známkou, poznámkou. Pokud nemusí s jeho negativy seznamovat rodiče, raději jim lže a kontakt s nimi stahuje na absolutní minimum.

Děti strašíme, než abychom jim zajistili báječný prožitek. Je to přeci zvyk, každý jako jiný. Když se nad tím zamyslíme, tak všechny ostatní zvyky týkající se svatých a významných osobností jsou víceméně pozitivní. Chození svaté Barbory, Ježíška, na Velikonoce s pomlázkou. Proč by mezi ně nemohl patřit i příchod čerta? Čert může být také hodný. Stačí se s ním pouze domluvit, aby nebyl tolik hlučný, Vaše děcko nestrašil, že ho hodí do pytle. To neudělá nikdo jiný než vy rodiče. Masky jsou také již na trhu různé. V pohádce s Čerty nejsou žerty, byli hodní, nepočítám tedy Lucifera. Čerti kárali lidi pouze za své hříchy. Příznivci strašení jsou dvojího druhu – zastánci strašení. Rodiče těchto dětí chtějí dítě přinutit, aby něco dělalo jinak nebo nedělalo. Nejde jim o samotnou návštěvu čerta, ale spíše o dobu před čertem a po čertech. Tohle viděl čert. Čert je pro rodiče skvělým nástrojem, jak s dítětem manipulovat. Druhá skupina rodičů jsou takzvaní sadisti. Mají radost z toho, jak se děti bojí, ti se křečovitě drží rodičů kolem krku, jejich děti se po návštěvě čerta začnou třeba pomočovat nebo zadrhávat v řeči. Nevěříte? U dětí, které k tomu mají vrozené dispozice, může stres z čerta spustit vadu řeči a dítě může začít koktat.

Koktavost (též zejména odborně balbutismus, balbuties). Jde o postižení, které zabraňuje pacientovi v plynulé řeči. Nejčastějším projevem je opakování první slabiky slova, méně často pak slova celého. Tento jev je často taktéž doprovázen nejrůznějšími pohyby, jako například pohyby hlavou, křečovité sevření obličeje a podobně. Řeč je v některých případech proložena neúmyslnými pauzami, kdy koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk (tzv. řečové bloky). Vyskytuje se asi u 1% populace (v Čechách je však uváděno postižení až 4% populace). Koktavosti není známa příčina, ale jako jedna z příčin je považován šok, vystrašení. Setkání s čertem může být pro děti stejně stresující záležitostí, jako je pro dospělé přepadení v parku.

Protože jsem dříve také s tímto problémem bojovala a znám několik jedinců, u kterých byl spouštěčem koktavosti právě příchod čerta, tak na to zde upozorňuji. Seznámila jsem se s nimi v září minulého roku v Třinci na kurzu takzvané Nové mluvy. Je to prozatím u nás jediná osvědčená metoda, jak nad koktavostí vyhrát a zbavit se jí už navždy. Všichni jsme udělali veliké pokroky a náš život se obrátil o 180 stupňů. Nebojíme se telefonování, oslovit cizího člověka, koupit si lístek, již nás nic v komunikaci nesvazuje jako dříve. Pro někoho možná naprosto obyčejné přirozené věci denního života, ale pro nás to dříve byly velmi trapné a stresující okamžiky, kdy jsme zčervenali, byli středem pozornosti, a buď ze sebe nevydali ani hlásku nebo několikrát slovo či slabiku zopakovali.

 Proto se koktaví často uzavírají do sebe a stydí se za svůj mluvený projev. Mladá, temperamentní slečna, která se mnou procházela terapií, obrečela, když si poprvé koupila jízdenku v autobuse. Dříve chodila s papírkem, kde měla napsáno, kam chce jet, aby nemusela mluvit. Další je šťastný, že si konečně našel dívku. Bál se jakoukoli oslovit, že ji svým mluvným projevem ihned odradí, již mluví plynule a je šťastný. A já? Již mám nadosah vystudovat pedagogickou školu, na kterou jsem se stěží dostala, kvůli mé poruše řeči a splnit si svůj sen – stát se paní učitelkou. Dnešní doba vyžaduje mít dobré komunikační schopnosti a umět se prosadit. Za mých tehdejších zadrhávajících podmínek, bych ji zřejmě neměla šanci nikdy dokončit. Již neovládá koktavost nás, ale my ji. S radostí jsme se s ní rozloučili a dali jí navždy sbohem.

Rodiče si často neuvědomují, jak jediný okamžik může změnit jejím dětem celý život. Lepší a trvalejší způsob je, pomoci dítěti, aby nám bylo partnerem a vůbec nepotřebovalo být zastrašeno. Letošní čert a Mikuláš může odstartovat novou éru. Jak to udělat? Nestrašte je, těšte se na ně. Mluvte o čertech a jejich návštěvě, mluvte s dětmi, čeho se bojí na čertech. Najednou se stane, že čert pro děti nebude tajemné monstrum, ale kouzelná bytost. Řekněte dětem, nevím o nikom, koho by čert kdy do pekla odnesl. Jiní rodiče to dělají, protože chtějí, aby byly jejich děti hodní, to já dělat nechci, protože my se spolu domluvíme viď? Říkejte pravdu, když se Vás dítě zeptá - věříš na čerty? Ne a ty? Ono se možná bude ptát starších kamarádů a ti mu řeknou něco jiného. Nemusíte říkat pravdu, jak to je. Jen to, co si myslíte. Myslím si, že čert neexistuje. Nejlepší je prožít Mikuláše bez stresu s dárky, jako je ovoce a malá sladkost. "Ideální je vyvolat pozitivní vjemy, a ne strach“. Buďte v té situaci parťáci svých dětí, buďte jim oporou. Když se budou bát, obejměte je a chraňte. Uvidíte, že zážitky s čertem a Mikulášem budou mnohem lepší a hlavně bez trvalých následků!

 

za SPOkoJENÍ, o. p. s. Jana Vlasáková

www.spokojeni.cz

Spokojení jsou obecně prospěšná společnost, která si klade za cíl pomáhat dětem a dospělým s narušenou komunikační schopností a tedy i sníženou schopností sociálního kontaktu.

 

Článek je vydán bez redakčních úprav.


5.12.2014   Rubrika:   |   Komentářů 24   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,6/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Kvůli čertovi jsem začala koktat

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-24
Světlonoska
Světlonoska - 20.12.2014 17:20

Strašení dětí neuznávám,jedině-vyjímečně na hodně hodně zlobivé,to snad,ale jinak nesmajlik - 37

 
espaňa
espaňa - 17.12.2014 18:33

smajlik - 61 Nevím přesně, jak je tomu v jiných zemích - ale o čertech ve spoustě národů není nic známo smajlik - 66
Např. v Holandsku každoročně připlouvá lodí ze Španělska Mikuláš, a to vždy první sobotu po svatém Martinu, neboli po 11. listopadu. V Haagu, holandském přístavu ho nadšeně vítají tisíce dětí - tato tradice rovněž sahá až do 16. století. Snad jen v ČR chodívají s Mikulášem i čerti, kteří vzbuzují strach a děs a někdy i trauma na velmi dlouhou dobu. V posledních desetiletích chodí s Mikulášem víc a více andělů, kteří děti pak utěšují. Není bez zajímavosti, že ani v Německu nechodí čerti, přestože Pohádky bratří Grimů jsou proslavené svou krutostí.smajlik - 76

 
orinka
orinka - 9.12.2014 18:40

catcat: zajímavé - já si to pořád neuvědomovala, až teď mi to napadlo.

 
catcat
catcat - 9.12.2014 11:20

orinka: máš pravdu, přesně tak to chodilo smajlik - 54

 
orinka
orinka - 8.12.2014 12:08

A mně napadlo, že čert naprosto potlačil další dva, co byli kdysi nejdůležitější. Za mého dětství se básničky říkaly Mikulášovi, on se ptal, Anděl přizvukoval a Čert musel být vzadu. Jen vykukoval a Mikuláš ho umravňoval. Nevím, od kdy přišlo do módy všude cpát jenom čerta a strašit jím děti, až se z toho počurávají. Já vím, doba je taková, ale lidi - místo aby byli chytřejší - jsou...naopak.

 
Almega
Almega - 7.12.2014 17:17

My jako děti jsme věděly tak nějak "odjakživa",že nejsou ani mikuláš ani čerti,že jsou to jen převlečení lidé . Takže jsem poprvé viděla nějakého mikuláše asi ve 12 letech na besídce od mámina zaměstnavatele a připadalo mi to velice trapné....Také jsem dlouho netušila,kdo nebo co je "ježíšek",a když to děti vykládaly v družině nebo ve škole,tak jsem jim říkala,že dárky pod stromeček nosí přece rodiče! Našim dětem jsme sice o mikuláši a ježíškovi řekli,psaly si i o dárky a dávaly nám dopisy,abychom je dali do správných rukou,ale byla to jen hra,také brzy věděly,že to vše dáváme my,rodiče.K nám domů nikdy ani mikuláš s ostatními nepřišel,připadalo nám to k ničemu.Jinak si myslím,že koktání není z leknutí,ale jsou za tím jiné skryté vlohy,které se někdy mohou po nějakém děsném zážitku projevit. U mnoha lidí (dětí) se koktání zkrátka objevilo jen tak,např. po nemoci a pod.

 
rychenza
rychenza - 6.12.2014 22:38

K nam mohli certi normalne, sice jsem se trosku bala, ale vyrustala jsem v presvedceni, ze jsem milovana a ze by me rodice nikdy nedali. Takze vzdycky prevazilo teseni se na dobroty.
Vic nez z certa (tata by ho prepral) jsem nesnasela rikani basnicky. To mi nikdy neslo.

 
sharon
sharon - 5.12.2014 19:40

ČERTA mám skoro 40 let doma A ZATÍM NEKOKTÁM....smajlik - 68

 
Křeček
Křeček - 5.12.2014 19:17

catcat: u nás se vždycky dával dopis za okno, ale dávat ho Mikulášovi je pěkný nápad smajlik - 47

 
catcat
catcat - 5.12.2014 15:24

Jo a ještě pro něco jsme se těšily - vždyť přece Mikulášovi se dával dopis pro Ježíška!!! Jak by ho jinak dostal!!!smajlik - 58

 
catcat
catcat - 5.12.2014 15:23

Křeček: přesně tak jsem to měla v dětství já, troška strachu na dně dušičky a hlavně velké těšení, aby tu už byli, abych dostala dobroty. Moje dcera to měla taky tak. U nás bylo tradicí, že čert udělal dětem čmouhu od sazí na nos. A poučil nás, že kdykoliv během roku budeme zlobit, čmouha se objeví. Všechny děti si vždycky pečlivě umyly nos, ale dlouho stačilo říct (při rozjívení a tak) - pocem, co to máš na nose, uže se to objevuje - a byl klid smajlik - 35

 
YXH
YXH - 5.12.2014 15:19

mariena: smajlik - 68smajlik - 68
Meli jsme mikulase a certa parkrat, vsechno probehlo v pohode, protoze jsme se predem domluvili, a navsteva mela rozum. Ale vetsinou davali veci za okno, s cedulkou, ze nas nezastihli doma, ale vi, ze tohle udelala ta mladsi, a tohle vyvedla ta starsi dcera, a jestli se to nezlepsi, povi to Jeziskovi.

 
janas
janas - 5.12.2014 14:10

Dodnes vzpomínám, jak mě naši táhli do verandy za čerty a já křečovitě držela leskymo z gauče. Taky se mi po jedněch čertech objevil problém se srdcem, ale to všechno je vykompenzováno úsměvem na tváři, když si vzpomenu na pěkný masky a na balíčky.
Dnes se chystám pustit čerty do naší verandy, aby náš syn nepřišel o tradici, která na naši vesnici doopravdy patří. Celá parta je sestavena ze strejdů a tatínka a jsem si naprosto jistá, že nikdo nebude hrotit situaci - vždycky jsem měla ráda myšlenku hodných čertů, kteří jsou jakousi silou pro trestání zla.

 
Křeček
Křeček - 5.12.2014 13:09

Moje dcery berou mikulášskou trojici spíš jako návštěvu pohádkových postav. Jeden rok nám to nevyšlo a myslím, že to Zuzaně chybělo.
Nikdy z toho nekoktaly, nepočůrávaly se, ani nic podobného.

Mně se zdá, že dnešní děti jsou tak hrozně chráněné před tím, aby se náhodou něčeho nevyděsily, že vůbec nebudou připravené do života smajlik - 26
Neříkám, že je nutný nájezd deseti příšerných čertů strkajících děti rovnou do pytle, to je opačný extrém.

 
Křeček
Křeček - 5.12.2014 13:07

mariena: smajlik - 47smajlik - 34
a od té doby rodiče straší čerty dětmi smajlik - 42

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-24
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78614.
Archiv anket.