Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Boubel: a eskymo za 50 halířů....

A zmrzliny v umělohmotné kostce Ty byly taky ňamka...

Sumak jsem kamosce nasypala do polevky, byl z toho pohlavek ale stalo to za tu srandu.
Mejdlicka jsme koupili, a nakonec vyhodili. Uz to nebylo ono, a doma to nechutnalo nikomu. Taky turecky med. Nektery je dobry, ale minule jsme nejaky privezli, a slo to do kose, protoze to palilo na jazyku a nebylo to k pozreni. Nevim z ceho to delali.

Babička měla velký skleněný půllitr a jak udeřila letní vedra, dělala si do toho šumák. V jednom balení byly dvě kostičky, jedna bílá a ta druhá buď červená anebo žlutá. Nepamatuju se, kolik to stálo, ale asi skoro nic, jinak by se to u nás neobjevilo Trvalo to sto let, než se to rozpustilo. Já bych si samozřejmě dala radši sodovku, ale to se nekupovalo vůbec. Ledničku jsme tehdy neměli, ale zato sklep. Mlíko tou dobou ještě bývávalo dobré, tak se nechala zkysnout kyška, vychladila ve sklepě, rozšlehala se a připíjela se k novým bramborám s cibulkou.

Vikina: nestraš...

Myslím, že se šumáky vyrábí pořád, u nás v obchodě je taky mají, ale tyhle budou zřejmě podstatně dražší, jako vše od pana Dr. a nemyslím že chuťově lepší

Jarča*: přesně, šumák = táta.......my tehdy na zahradě měli vodu napojenou na městský vodovod čili pitnou a krásně studenou , tak frčely jen šumáky......

Almega: pamatuju si Energit, ten jsem milovala.
Jinak já jsem šumáky moc nemusela (zato jsme s holkama lízaly Vitacit), ale vyvolávají ve mně vzpomínku na tátu, ten je pil pořád.
sharon: taky mě to napadlo, proč ten název

Almega: vitacit...sem měla ráda všechno co se lízalo,asi nějaká zvrhlost bo co

Almega: dělala se z něj želatina na ovocný dort....

dadka: Nikdy se nevrátí pohádka mládí...škoda...A co Vitacit??? Ten se lízal běžně z pytlíku a dokonce se používal i do nějakých buchet či čeho.

Almega:
Jééé, připomělas mně dětství! Mejdlíčka jsem měla moc ráda. Kolegyně přivezla někde z pouti mejdlíčko, byla jsem zvědavá, jestli má stejnou chuť jako tenjrát a mělo...Snědla jsem to všechno, nikomu to nechutnalo, mně ano.
Ještě si pamatuju takové zelené kloboučky jako z tvrdé gumy, kupovaly se v lékárně a jmenovaly se Anginolky, asi.Ty byly moc dobré.

Šumáky jsem vždycky nenáviděla, vyvolávaly u mě zvracení. Fuj!

Almega: ty bonbony si nepamatuju, ale ze zdravotních produktů jsem si vybavila Šumavské železité víno, co prodávala drogerie. Nebylo vůbec špatné...

Aja: hned si je musím koupit a zkusit to taky

a proč je to ŠUMIENKA......víc by se mi líbila ŠUMĚNKA

Boubel: jo to bylo taky dobrý,jak nám ta pěna pak lezla všema otvorama v hlavě

.Liška :

u nás na zahradě se nic jinýho nepilo než šumáky....tatínek jich tam měl vždycky bohatou zásobu , to už je ale strááášně dáávno.......taky jsem je lízávala až mě štípal jazyk, na ty ostatní dobroty co tu píšete si taky pamatuju, milovala jsem energit, fialkové bonboby, peřinky,pendreky,mejdlíčka.........

Moc mi to nechutnalo,pamatuji si,že ten šumák se rozpustil ve vodě jen částečně,nahoře plavala nějaká přiboudlina,dole zůstal nerozpuštěný cukr a ty příchuti nebyly nic moc...Tiky jsem už vůbec neměla ráda,bylo to bílé a červené,odporně kyselé až se zvedal žaludek a pěna taková chemická.Nejlepší byl Energit,dvojkostička zabalená v paprku,stála 20 halířů,celá krabička těchto kostiček 2.-Kčs.Ten hroznový cukr se dobře rozpouštěl a vyvolával na jazyku pocit chladu.Mejdlíčka byla jedlejší-hnědé nebo růžové,a odporné chuti-žluté,bílé,zelené...Dobré byly též zdravotní bonbony,10 deka stálo asi 3-4 koruny,nabíraly se ze šuplíčku a teprve venku jsme si mohli prohlížet,co je v sáčku,zelené s křížem,bylinové,nebo včela-medová, a jiné tvary a chutě...Dělili jsme se spravedlivě,aby každý měl aspoň pár těch dobrých,neboť tam byly i nějaké nechutné příchutě. A zda někdo z vás pamatuje na Karlovarské pokroutky,což byly bonbónky z vřídelní vody,napůl sladké a napůl slané???Prodávaly se v drogerii,stejně jako "Dorette" v plechové krabičce,což byly plátky pendreku proti kašli...