Nástrahy na motoristy. Benzínky, závory, myčky... Jak to zvládáte?

Ačkoliv se považuji za docela zkušeného motoristu, díky moderním vynálezům na našich silnicích si neustále připadám jako debil. Začalo to tehdy, kdy začaly měnit čerpací stanice staré stojany za nové, digitální. Zatímco stará pumpa byla prostě stará dobrá pumpa, kde člověk normálně natankoval a sličný pumpař či pumpařka přišla až k němu, aby jej zkasíroval/a, ty nové vypadaly jako z nějakého sci-fi seriálu. Slyšela jsem o nich mnoho různých historek. Prý jsou strašně složité a hadice se vyndává úplně jinak. Všechna paliva jsou dohromady a snadno se popletou. Jsou strašně rychlé a musí se pečlivě hlídat průtok paliva. A hlavně se musí kamsi odejít a zaplatit benzín úplně jinde.
Bála jsem se jich jako čert kříže. Měla jsem pečlivě zmapované všechny staré benzínky v Praze a okolí a raději si zajela padesát kilometrů navíc, než bych natankovala u těch nových. Ale jednoho dne zavřeli i tu poslední. Doufala jsem, že moje auto nakonec dokáže jezdit na vzduch, ale nechtělo se mu. Když už mi v nádrži nezbývalo víc než posledních pár kapek paliva, celá sinalá a s třesoucíma rukama jsem zajela do jednoho z oněch vesmírných tankovacích center.
Dopadlo to vlastně dobře. Našla jsem hadici i správný benzín a pečlivě jsem ohlídala i prudký průtok paliva. Jelo to tedy jako čert, sotva jsem párkrát zmáčkla pistoli, měla jsem natankováno za více než sto padesát korun, což bylo tenkrát docela dost. Odešla jsem zaplatit s pocitem, jak jsem všechno dobře zvládla. Držela jsem v ruce dvě bankovky, když se od pokladny ozvalo „Patnáct korun dvacet.“ A vzápětí nevěřícné: „Vy jste tankovala necelý litr benzínu?“ Propadla bych se v tu chvíli až do západního Německa. Zrudla jsem jako rajče, vykoktala cosi o tom, že mi to stačí a prchla zbaběle pryč. Dojela jsem o benzínku dál, podívala se pořádně na desetinnou čárku na displeji a dotankovala zbytek.
Dnes se tomu směji, ale pamatuji si to pořád. O to víc mě potěšil kamarád, který žije kdesi za oceánem v rozvojové zemi. Když se vrátil na skok podívat do svého rodiště, po velice dlouhé době, kdy stál u stojanu a nedočkal se obsluhy, se vydal hledat pokladnu. Aby se vyhnul dalšímu nedorozumění, zeptal se slečny u pultu, zda je samoobslužný systém všude, nebo jen tady. „Kdybys viděla, jak se mnou mluvila,“ chytnul se za hlavu, „ jako bych byl nějaký dement. Pomalu, zřetelně a nahlas artikulovala větu: Ano, u všech čerpacích stanic v České republice je zavedený tento systém a všude také budete muset zaplatit.“
Ale benzínky už zvládám bravurně. Horší je to se závorami. Většinou najedu tak, že nedokážu dosáhnout na tlačítko nebo na vyjetý lístek. Když na něj dosáhnu, určitě mi upadne a zaletí pod auto, kde je zaručeně nějaká kaluž nebo bláto. Při výjezdu ho nedokážu zastrčit do otvoru, kam patří, aby se otevřela závora. Buď ho zmačkám a nejde zasunout, případně nejde přečíst blátem umazaný čárový kód, a nejčastěji opět nedosáhnu na automat, a než nastoupím znovu do auta, závora se zavře. Děsím se dne, kdy pojedu domů a uprostřed střechy budu mít zaseknuté šraňky.
Za ještě horší věc považuji myčku. Příběhy, které jsem o ní slyšela, mě vyděsily k smrti. Začíná to stejně jako závora. Musím do jakéhosi automatu strčit nějakou kartičku a na nějaké časové znamení stihnout umístit svého oře do určeného místa. A tady nastává zádrhel číslo dvě. U některých myček se prý musím trefit koly na nějaké pojízdné pásy a pokud na ně najedu špatně, auto se stočí na bok. Jinde se zas musí vystoupit a zaháknout auto na nějaký naviják, který ho myčkou protáhne. Ovšem další kamarád v autě zůstal a přivodil si tak přímo v myčce epileptický záchvat. Jiný zas zapomněl sundat anténu a zničil si celý audiosystém za zhruba čtyři tisíce, stejně tak jako další kvůli otevřenému zadnímu okénku umyl i interiér vozidla včetně dětí a zoufalého psa. Nikdy jsem v myčce nebyla. Jímá mě hrůza, že mě pohltí jakási plechová krabice, která uvnitř dělá bůhvíco, převrací auta a mlátí lidi a psy kartáčema. Zařadila jsem ji mezi životu nebezpečné prostory a raději jezdím špinavá.
Pochybuji, že bude obsluha myčky ochotná jako pán v autoservisu. Chvíli jsem se dívala do montáží jámy, nad kterou jsem měla najet a nakonec se zeptala, zda už jim tam někdo spadnul nebo jestli budu první. Pán pokýval hlavou, vzal si klíče a najel tam sám. Ale jednou, až mi nebude na životě záležet, tu myčku vyzkouším.
Povězte mi někdo, jaké jste to měli v myčce vy?
15.9.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 60 | Doporučit článek | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,2/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nástrahy na motoristy. Benzínky, závory, myčky... Jak to zvládáte?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
YXH: je tam mista, jako v normlanim aute.. vejde a pohodlen dokaze ridit i nas 190cm vysoky kamarada.. takze asi tak... ja sama merim 178 a pje to naprosta pohodka.
.jpg)
Majucho, čtu články od tebe a vždycky se dobře pobavím, proto mám oplátku pro tebe dobrou zprávu: stará dobrá benzínka je na Praze 5 - Zbraslavi. Tedy jsou tam dvě, ale ta co je mezi Albertem a Lidlem je natuty stará, staré stojany pěkně cvakají. obsluha vyjde ven s kasírtaškou... prostě pohodička.
Ad myčky... prostě požádám obsluhu, aby mi tam auto zavezli. Zatím to vždycky klaplo, já jim dám malé dýško a sexy úsměv a odjíždím klidná a spokojená v načančaném autíčku. A oni jsou rádi za milou zákaznici
.
Stejně tak jsem v autoservisu při prohlídce požádala technika, aby mi s autem najel kam je potřeba, nechci dopadnout takhle: http://www.youtube.com/watch?v=sTsoj9GZEco 


Co zvládám hůř je dofukování kol na starých vzduchových stojanech, které nemají měřák, to je děs, ale naštěstí to řeším návštěvou benzinek, které mají moderní přístroje, které mají automatické nastavení a vypnou se samy, když je tlak v pneumatikách dostatečný.

Stanik: kolik mas mista na nohy vepredu? Nejsem si jista, ze bych mohla s moji stajfovou bezkolenni nohou pohodlne sedet a ridit.
Mycka, benzinka, zavory, to vse je fajn. Nejhorsi jsou podzemni garaze, trpim trochu klaustrofobii, a mam pocit ze to tam na mne vsechno pada.
Meli jsme bezva zazitek s nasim prvnim autem tady za morem. Bylo to tak trosku vetsi auto nez na jake jsme byli zvykli (Buick Lesabre 1981). Kdyz jsme poprve jeli tankovat, nemohli jsme najit nadrz. Tak jsme chodili kolem az vylezl pumpar a s usmevem odklopil zadni znacku na pantech, otevrel nadrz a natankoval nam. Taky byla parada s tim korabem couvat do garaze, ktera byla jenom o kapku vetsi nez auticko a navic trochu nakrivo od vjezdu. Ale to uz jsou jenom nostalgicke vzpominky. Sice to asi bylo nejspolehlivejsi auto co jsme meli ale pri spotrebe kolem 17 az 20 litru na 100 km by nas to za chvili pri dnesnich cenach sezralo zaziva. 

Haninka: vsak jo, ja to taky neberu nijak osobne. J jsem hlavne rada, ze jsem se dokopala po 17 letech znovu zacit jezdit.
Takze chytre reci nekterych bab.. jak nechapu, co dela na silnici nekdo , kdo se boji do mycky mam fakt nejradsi. Kdyby si nekteri vzpomneli jak zacinali, bylo by vsem a hlavne nam zacatecnikum mnohem lepe.
Stanik: no a právě proto si každý pořizuje to, co mu vyhovuje


Bellana: majucha: jako by nekoho tech 5minut vytrhlo
.jpg)
Zdravím všechny!
Zvládám benzinku, myčku i závory.
Ale co nezvládám jsou arogantní mladé blondýny, které neznají pravidla silničního provozu!!!

Haninka: no jo Hani, kdyz my jsme dva a dva pesani a tk to proste zustane. "velky" nakup je vlastne vikendovy a ta voda, protoze pres tyden se doma zdrzujem jen vece ra to uz ani jedne z nas neji ( jime v praci... a ja uz po 17:00 nejim nic- ne vzdycky ale tak v 90%, manzel rovnez neveceri.)
majucha:
Jako neřidič s tebou souhlasím. Právě kvůli těm zamindrákovaným blbečkům jsem odmítla pořídit si řidičák. Až nebudu mít v rodině řidiče, budu jezdit HD nebo taxíkem. Pořád mě to vyjde levněji a nebudu mít takový stres. Navíc jsem si všimla, že teď už nejezdí jako bezmozci jen chlapi, ale i některé mladé ženské. Já chápu, že je třeba na to šlápnout a ušetřit půl minuty, aby pak mohly o to déle dělat nějakou důležitou věc, třeba courat po obchodech.

majucha: 15:12 

presne!

Ťapina: já nevim, ale trefit se na silnici, která má minimálně tři metry nebo přesně kolama na úzké pojízdné pásy je trošku rozdíl, ne? Tady bych slepicoidnost asi taky nehledala
. Jinak taky si myslím, že daleko horší, než opatrná pipka je suverénní prase jezdící stylem "řídím nejlíp na světě a všichni mě jen zdržujou".
.gif)
talenka: 

tak to má být
.gif)

majucho, to se mi snad zdá? Myčka - většinou sousedí s benzinkou - tedy u nás - koupím žeton podle toho, jaký program si vyberu, na pásy snad normálně řídící člobrda vjede normálně nééééééééé? Náhodou dětem se to líbí, když při mytí sedí v autě - nic tě tam nesežere ani neumyje

A závory? jsou téměř na všech větších parkovištích, v tom bych problém také nehledala.
Záhadou mi bylo pouze dofoukání pneumatik - ale ochotný muž se našel a vysvětlil - takže i toto zvládám normálka
.jpg)
taky nejezdím do myčky, dvakrát ročně jezdí manžel. Na technickou taky manžel. Tankování...zezačátku taky manžel, teď už já, ale nikdy jsem nebyla u jiné benzínky než u nás 

Stanik: tak spotřeba je velice sympatická, povinné ručení taky (mám 2.2l), ale rozhodně bych tam nešoupla týdenní nákup pro 4 dospělé + 1 žravé dítě
Zrovna včera jsem byla na velkém nákupu, nebo dva starší se vrací v neděli z au-pair pobytů a to zase bude něco s nákupama 
Když vás honí mlsná...
