.jpg)
Něco ke kafíčku...Systematik, nebo chaotik? Jak to vypadá na vašem pracovním stole?
Před asi patnácti lety jsem měla kolegyni, jež byla zaníceným vyznavačem hesla „Pořádek je pro de*ily, inteligent zvládne chaos“. A duchem tohoto zlidovělého rčení se také do puntíku řídila.
Její pracovní stůl jsem za celé roky vlastně nikdy neviděla. Ztrácel se pod několika velehorami papírů, jež byly bez ladu a skladu naštosovány na sobě. Pokud se našlo prázdné místečko, zabral je hrnek s kávou, tácek s větrníkem nebo propiska. Ve střední části těchto papírových Himálají byl malý prostor, sloužící jako pracovní.
Když jsem po svém nástupu toto obrovité papírové monstrum poprvé spatřila, myslela jsem si, že se jedná o odpad, připravený do sběru. Brzy mi bylo dopřáno zjistit, že nikoli. Majitelka onoho chaosu se v něm totiž nějakým záhadným způsobem orientovala tak bravurně, že jsem dlouhé týdny nevycházela z údivu a pokaždé, když za ní někdo přišel s požadavkem jakéhokoliv dokladu, přestala jsem pracovat a jen obdivně zírala.
Kolegyně totiž s neomylnou jistotou pokaždé zalovila přesně v místě, kde se požadovaný dokument nacházel. Někdo jiný by sáhl do přehledně srovnaného šanonu, ona místo toho elegantně zašátrala v ledabyle poházených štosech a pokaždé měla úspěch. Nikdy jí nic nechybělo, nikdy nic neztratila. Nechápala jsem to, protože na první pohled vzbuzovala svým pracovním prostředím dojem neskonalé bordelářky.
Skutečný problém jí nastal až ve chvíli, kdy po mnoha letech přecházela na jinou pracovní pozici a svou stávající musela předat nástupkyni. Tehdy bývala v práci dlouho do noci a přidávala i víkendy, než se jí, coby inteligentní chaotičce, podařilo vše pečlivě rozstřídit do šanonů a připravit pro nastupujícího, pořádkumilovného de*ila.
Když na ni tak vzpomínám, nemohu se ubránit tomu, abych nepřemýšlela, do které skupiny patřím já. Jsem asi nezařaditelná. Ani inteligentní chaotik, ani pořádkumilovný de*il. Sice jsem schopná vytvořit klidně i několik velehor z papírů, ale abych se v nich vyznala, to skutečně nehrozí. Pokaždé, když něco hledám, jsem nucena brát jednotlivé listy jeden po druhém, dokud nenarazím na ten správný. Uklidňuje mne pouze fakt, že naprosto jednoznačně vím, že nic důležitého nikdy nevyhodím, tudíž mám stoprocentní jistotu, že mé pátrání bude nakonec úspěšné. Když už sama se sebou ztrácím trpělivost, proměním se v onoho pořádkumilovného idiotka a vše pečlivě roztřídím do šanonů.
Poněkud rozpolceně se tedy zmítám mezi neinteligentním chaotikem a občasným, pořádkumilovnám de*ilem. Jak jste na tom vy? Jste chaotik? A jaký? Inteligentní, nebo byste s tímhle označením radši moc neoperovala?
31.1.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 21 | Doporučit článek | Vytisknout
Hodnocení článku: -/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Systematik, nebo chaotik? Jak to vypadá na vašem pracovním stole?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Chaotik. Ale jak říká 
, tak na jedničku 
Svůj pracovní stůl jsem celý v kuse včetně pracovní desky viděla za poslední tři roky jen jednou, a to když nám vloni do práce přišla nějaká děsně vážená axkurze, tak jsem to dostala příkazem, abych nedělala ostudu či co 
Ale vždycky přesně vím, kde co mám, nehledám, nehraboším. Prostě sáhnu a vím... A systematik není z naší rodiny nikdo, takže za jakýs takýs pracovní bordel doma mi nikdo spílat taky nemůže, protože jsme všichni prašť jako uhoď 
Verera: 9:35 Myslis, ze ty deti fakt zapomenou kam to daly?
Ja vzdycky zurim, ze si ze me dcera dela blazna, kdyz ji vidim, jak drzi dudlik maleho, ja ho za pet minut obliknu, hledam dudlik a on nikde. Ptam se ji a ona se tvari jako by nevedela co je dudlik. No a ja ho po 15ti minutach najdu uricena treba v kosi s pradlem 
Pak ji vetsinou silene spilam, protoze to beru jako naschval z jeji strany.
A vetsinou ji i rikam, ze se na ni hodi rceni typu: Co peklo schvati, nikdy nenavrati. To vetsinou kdyz chce ode me neco pujcit.
.jpg)
.gif)
.jpg)
Mám dva velké pracovní stoly,provedla jsem obhlídku a je na nich 7 kup,něco šanony,něco šuplíky na papíry něco jen halda.Mezi tím změť předmětů.Dle mého takřka dokonalé-jen kolegové občas omdlívají a chraň ruka páně kdyby někdo chtěl otírat a při tom posunovat.V ten okamžik jsem ztracená 
Za měsíc se stěhujeme,svírání kolem žaludku mám už teď,co když budu muset haldy zpřeházet
já mívala na pracovním stole do konce pracovní doby neskutečnej bordel, ale já se v něm vyznala.....před odchodem domů neskutečně urovnáno, uklizeno.......
V práci jsem pořádkumilovný de*il, protože když zavolá některý z 3.500 zákazníků, musím vědět, kde co mám a hbitě najít to, co potřebuje.
Doma si to kompenzuju - tam jsem inteligentní chaotik
.jpeg)
Tak já jsem pořádkumilovný debil z donucení, neb si nic nepamatuju a o papíru, na kterém je můj podpis, jsem ochotná tvrdit, že jsem ho nikdy neviděla A s věkem to je čím dál horší. Za to moje kolegyně, ač zakládá seč může, nikdy nemůže najít právě ten potřebný papír, za 40 let práce si ještě nevytvořila žádný systém a já z ní někdy cvokatím. Jo a ještě za totáče jsme museli všechny papíry před odchodem z práce uklidit, na stoje nesmělo zůstat nic důležitého ležet.
tak já jsem tak napůl, chvíli chaos, pak mně chytne záchvat a srovnám, momentálně bych potřebovala, aby se ten záchvat dostavil, ale zatím se mi ještě nepodařilo nic ztratit, jen jsem půl roku hledala manželův živnosťák a on na mně vypadl , když jsem ho už nepotřebovala
Jak kdy....snažím se mít co nejvíc uklizeno,ale to vydrží chvíli a pak se zase naštosuje...Snažím se vše dávat stále na stejná místa,abych měla přehled.Můžu si mít pořádek i bordel,jsem sama ve své kanceláři,tak mi do toho nikdo nekecá.Ale kvůli "stranám" tu nemůže být až zase velký nepořádek...
Potřebuju k životu přehledný chaos a nejen na pracovním stole. Papíry zarovnané v komínkách mě přivádějí k šílenství. Mám rozložené věci a mám v nich svůj systém.
Měla jsem to tak od dětství, maminka vždycky přišla a všechno perfektně srovnala,vypadalo to opticky pěkně, ale trvalo mi půl hodiny, než jsem si všechno zase roztřídila podle svého (a ona zas přišla a srovnala, grrr).
Nemám ráda skrývání bince do šuplíku, protže z toho nemám pocit uklizených věcí, ale chaosu nepřehledného, který mi vadí. Takže se věci hromadí ledaskde, dokud je někdo, výjimečně neprobere a nenajde jim trvalé místo.
Ale já přesně vím kde co je (tedy věděla jsme než do mého života vtrhly děti se svou schopností rychle přemístit cokoli a okamžitě zapomenout, kam to daly), že složenka je v předsíni na botníku, sešívačka v obýváku pod stolem, mléko v tašce v komoře a návod na mixér leží už půl roku v manželově nočním stolku.
.JPG)
ale bývá to horší -když mám hodně práce, tak prostě jenom odhazuju věci, kam se ještě vejdou
Linda: hlavně, že se vyznáš v jednotlivých sektorech
A žlutý lepící papírky jsou nejbáječnější vynález
.JPG){kind=avatar}
Pracovní stůl mám srovnaný, přesněji řečeno skoro prázdný. Vše, co k práci potřebuji, je v počítači. Ale moje šuplata, to je jiná. To je silážní jáma. Není to úplný chaos, ale blíží se mu. Strkám tam všechny dokumenty, které jsem dostala a které bych možná, někdy, snad mohla k něčemu potřebovat. Až budu za dva roky vyklízet svůj stůl, bude to dřina. I tak si myslím, že tak jedno procento bude třeba předat, zbytek půjde do stoupy.
Jsem chaotik a už mi to pár lidí řeklo, jestli inteligentní, to nevím. A věřte, že je možné mít chaos i při manuální práci, na to nemusíte být v kanceláři.
.jpg)
Na stole mám celkem binec (ovšem kvalit chaotika z článku nedosahuji 
), ale naprosto přesně vím, kde co mám a nikdy nic neztratím
