Partička – úpadek humoru nebo genialita?

Mé zaměstnání se poslední dobou začíná čím dál víc podobat římské galéře. Sedím u pomyslného vesla a na zádech se mi začínají čím dál zřetelněji rýsovat jizvy po pomyslném biči. Jaký to má dopad na moji rozháranou psychiku, netřeba vysvětlovat. O to více oceňuji, že jsem opět nalezla něco, co mě dokáže pozitivně nabít na dlouho dopředu a rozesmát mě až ke škytavce – propadla jsem televizní Partičce a zejména její UnCut verzi na internetových stránkách.
Nemůžu si pomoct, ale čím dál víc zjišťuji, že se jedná o naprosto unikátní humorný projekt, kde se sešlo šest lidí v různých rovinách vlastní geniality. Obdivuji je všechny. Daňo Dangl jako leader a režisér má vynikající cit pro kočírování těch čtyř účinkujících „živlů“ a jeho nádherně srdečný chechot je velice nakažlivý. Marián Čurko je (neprávem trochu opomíjený) obdivuhodný hudebník, schopný zahrát na své klávesy téměř cokoliv. V pravou chvíli umí zasáhnout trefným zvukem do jakékoliv scény, odehrávající se na jevišti, čímž ji dotvoří ad absurdum.
Improvizační šoumen Michal Suchánek spolu s Richardem Genzerem tvoří sehrané duo, jsou na sebe evidentně napojeni nějakým mimosmyslovým způsobem a nádherně se doplňují, což bylo poznat například v posledním dílu Partičky při tvorbě poezie. Suchánkova schopnost fantasticky zahrát i tříhlavého draka a naopak Genzerova více či méně hraná neschopnost to poznat je prostě dokonalá (o nedávném tanci v tangách u dopravní značky ani nemluvě). Igor Chmela zase na jevišti reaguje úplně jinak než ostatní a dost často „sestřelí“ všechny zúčastněné pár nedbale prohozenými slovy. Zejména je nezastupitelný při všech operách a písničkách (co třeba taková jeho árie zmrzlinářky!). A co se týče posledního z nich – Ondřej Sokol je pro mě fascinující objev desetiletí. Na semaforového panáčka nebo vodováhu v jeho pojetí budu se slzou v oku vzpomínat asi až do smrti.
Pravda, každý z nás má trochu jinou stupnici hodnot, co někomu přijde k popukání, jiný odsoudí jako pokleslé nebo vulgární. Je dobře, že existuje tolik druhů humoru, každý si přijde na své a já si přijdu na všechno, protože je jen velmi málo toho, čemu se nejsem schopna zasmát. A klukům z Partičky moc děkuji za to, že prosvětlují můj život. Toho není nikdy dost. Jen jim strašně závidím. K smrti ráda bych se chtěla také něčím takovým živit.
Sledujete také Partičku, milé šťastné ženy? Líbí, nelíbí? Máte v současném českém humoru jiného favorita?
23.3.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 95 | Doporučit článek | Vytisknout
Hodnocení článku: 1,4/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Partička – úpadek humoru nebo genialita?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kočkomilka: ale jo, verim... at si kazdej kouka na co chce.... ale me proste vadi Scuos s Genzerem uz podle ksichtu... 


ajjana: Aha, já jsem si to spojila s tím jak tu někdo předtím psal o básničkách na slova od diváků.
Verera: já jsem ale vůbec nepsala o básničkách..Jednalo se o předvedení předmětu či osoby..a námět dávali diváci z publika..A to improvizace a nenacvičená byla.

ja som sa to niekoľkokrát snažila pozerať, ale furt som sa nesmiala

Partičkou je posadnutý syn, ktorý u nej pravidelne
= sleduje jednotlivé časti v nb, má to ako kulisu..dlho som tomu nevedela prísť na chuť, nie je to zrovna moj štýl zábavy a G so S 2x nemusím, no dívala som sa na nich na Silvestra a nasmiala som sa..ako tu už napísali, sú slabé i lepšie diely a improvizácia je to, čo mne osobne chýba, takže by som tam stála asi ako tvrdé y = za ňu naozaj klobúk dolu..a pri jej vyslovení ma zakaždým napadne, že to bolo posledný krát, čo bol náš
zdravý, potom nasledoval zdravotný "pád" + slepota..takže asi tak..
.gif)
Verera: basnicky na slova od divaku delaval uz kdysi davno v Semaforu dr. Plzak. Naprosto skvele pisnicky na divaky zvolena slova delal(mozna jeste stale dela) Jiri Schmitzer. To clovek doslova rici smichy.

ajjana: ty básničky připravené nejsou, ale zbytek je. Něco třeba doplňují během představení,ale většina normálně nacvičená.
Když už jste zmínili básničky, skvělé dělával tuším Švandrlík. Taky na slova od diváků.
.jpg)
Partička je skvělá, sleduju na netu.

Jak jsem si tady četla ty různé názory,tak jsem si po dlouhé době našla Hale a Pace - a to jsou takový ptákoviny...Rádi se doma díváme třeba na starýho Belmonda,takové Velikonoce nebo Muž z Acapulca-tak to člověk čůrá smíchy a předem se těší...Od Monty Pythonů je boží "Život Briana" a pak to o tom,jak ten někdo se přežral až praskl-to je tak hnusné,až směšné.Naopak v mládí jsem četla povídky Š + G a zdálo se mi to vtipné (...jednou takhle po ránu točím klikou lanovky...),nebo Žáci Kopyto a Mňouk,ale později jsem to již naopak nesnášela.Švejk také skýtá jistý humor,ale někdo ho nemůže....Je dobré,že si každý svobodně vybere,co ho rozesměje a není nic předepsáno jako povinné...Když kdysi dělali Lábus s Kaiserem ty scénky,tak to bývalo vtipné,a né že ne.Ale jiné scénky,kromě Holzmanna,bývaly tradičně na Silvestra vrcholem trapnosti!

Pentlička: Slunce, seno se nám docela líbí, je to pro nás prostě klasika, naopak Kameňák mi přijde neskutečně trapný (což některé scény ve Slunci taky, netvrdím, že to je celé úžasné). Ovšem třeba Krampola, jak tu někdo o něm psal, v posledních letech nemůžu ani cítit, působí samolibě a hlavně už dávno nemá ten dar být vtipný a pohotový a nepůsobit u toho směšně.

Na Partičku se většinou dívám, ale na rovinu říkám, že ne všechny scénky (hry) mi přijdou vtipné, některé mi jsou vyloženě proti srsti. U jiných se ovšem dobře zasměju a to je důvod, proč se většinou dívám. Sokol je úžasný, má v sobě kus talentu, nejen jako herec, ale i jako režisér.
Ostatní mi zas až tak úžasní pokaždé nepřijdou.
Někdo tu zmínil video, kde byl Genzer v tangách u značky. Každý člověk má jiný vkus, pro mě to bylo neskutečně trapné.
Mám ráda Cimrmany, ale třeba Saturnin nebo další zde zmíněné pořady (Python) mě neoslovily.
Já jsem asi už stará zakyslá baba, ale mně se žádný televizní "humor" nelíbí a nechápu, co je na těchto "zábavných" pořadech k smíchu. Mně se líbí Cimrmani, naposled jsem se pobavila na Silvestra u Českého nebe. Taky mám moc ráda Horníčka, Šimka a Grossmana a z knížek miluju Betty MacDonaldovou, Saturnina, Tři muže ve člunu. Vůbec mi nepřijdou vtipné filmy typu Kameňák a Slunce, seno... ani jsem je nikdy nezkoukla do konce. Líbí se mi Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Vratné láhve, Kulový blesk a podobné filmy.
.gif)
Neda mi to nenapsat, milovala jsem a miluju humor pana Hornicka, krome dalsich tedy.

Stanik: na vyčištění hlavy to ale funguje. Je to těžká improvizace, někdy ve stylu "dře to,ale jde to", jindy jsou excelentní.

Milá Sofffie, asi pracujeme na stejném pracovišti.
Od Partičky můj muž zhnusen odchází, /nesnáší RG/,na rtech slova údivu nad mým výběrem TV pořadu a hlavou kroutí nad poklesem mé inteligence.
A já si to užívám, smích dusím v dlaních a po skončení jsem svěží a s čistou hlavou.
S hodnocením souhlasím,vidím aktéry v podobném světle. Ráda vzpomínám na OS představujícího špunt ze sektu.
Brambory na sladko...
