Brambory na sladko...Všichni jsme někdy dospívali aneb Otevřená konfrontace s vlastní pubertou
.jpg)
Ke hře "na revoltu" se máma s tátou nechali vyprovokovat snadno. A čím víc na mě řvali, zakazovali mi a přikazovali, tím jsem si připadala důležitější. Boj to byl sice nerovný, ale jistě chápete, že bylo nutné vytrvat. Postupem času rodiče trochu otupěli. Obvykle si vyposlechli moje "závažné" argumenty a potom poznamenali něco jako: "Však ty na to jednou přijdeš. Jednou to pochopíš a dáš nám za pravdu."
S tím jsem pochopitelně nemohla souhlasit. Připadalo mi, že prostě není možné, abych na (tehdy pro mě) zásadní věci "jen tak" změnila názor. V osmnácti jsem se ale přistihla, že mámě s tátou dávám tu a tam za pravdu. Upřímně mě to poznání zarazilo. A tehdy jsem si přísahala: dobře, možná se v něčem zas až tak nemýlili, ale to jim nikdy, nikdy v životě nepřiznám. To ponížení bych nepřežila.
Dnes je mi pětadvacet. Nedávno jsem si na tu svoji "přísahu" vzpomněla a musela jsem se smát. Dnes by mi bylo opravdu jedno, kdybych rodičům jejich deset let staré argumenty uznala. To, co mi v osmnácti připadalo jako vrchol ponížení, bych dnes v klidu rozdýchala :-)
Jak jsem o tom tak přemýšlela, zjistila jsem, že se mi postupem let "obrousila" celá řada názorů a postojů. Došlo mi, že spoustu věcí opravdu nejde řešit takovým tím sek-sek a nic mezi tím. Tak třeba někdy kolem sedmnácti jsem byla přesvědčená, že budu mít jednou svoje děti, ale k tomu si URČITĚ ještě jedno vezmu z ústavu. Abych mu pomohla a nebyla sobec jako všichni ti, kteří v tom vidí jen rizika. No, teď v tom ta rizika vidím taky a musím říct, že případnou adopci bych si hodně rozmýšlela.
Rezignovala jsem taky na svůj "závazek" ze střední školy, který zněl asi takhle: vždycky budu duchem mladá, i kdyby mi bylo třeba šedesát. Pořád se budu zajímat o hudbu, oblečení a zábavu mladých lidí. Pokud existuje Bůh teenagerů, jsem zřejmě na černé listině. Když totiž v rádiu slyším hip-hop, chytá mě bolehlav a pařba pro mě v dnešní době znamená "jen" celkem normální posezení v hospodě s kamarády.
Taky se vám s věkem "brousí názory"? Máte něco, na čem jste v pubertě trvali a nehodlali ani o píď ustoupit, a najednou koukáte, že jste na druhém břehu? Máte doma puberťáka? Jak s ním válčíte?
27.6.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 31 | Doporučit článek | Vytisknout
Hodnocení článku: 1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Všichni jsme někdy dospívali aneb Otevřená konfrontace s vlastní pubertou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pentlička: jako z s ni chodil, nebo s ni mel techtel i mechtle.. 
ja teda nevim, ale jak pravi klasik " jsou veci, ktere se do svateho ucha rikat nedaji".... a mit takhle prisnou matku , taky ji nerikam radis nic
loupák: No, syn měl první holku v 18ti a dceři je 26 a nic.
.gif)
Stanik:
a jakou! nechť hudba zní celým tvým tělem
Pentlička: no a kérku si třeba jeste poridi, ja si ji taky poridila az letos , jako darek k 36 narozeninam
loupák: ona pentlička je hodná holka, jen hodně hodně naivní.
Pentlička:
jak to myslíš,žádný sex?to jako,že začaly tvoje děti žít intimním životem až jako úplně dospělí?
to si spíš asi jenom myslíš
Já jsem byla hodná holka, vůbec si na nějakou pubertu nevzpomínám. Dobře jsem se učila, nikdy jsem nekouřila (to trvá dosud), nepila jsem alkohol, nechodila s klukama - můj první a jedinej byl až na VŠ můj budoucí manžel. Že by mi naši něco zakazovali, to vůbec, naopak mě ponoukali, abych furt neseděla doma a šla se někam bavit. Já jsem si totiž hrozně ráda četla, což trvá taky dodnes. Názory mojí maminky mi sice občas předpotopní přišly, ale nechtěla jsem se jí dotknout, takže jsem mlčela a myslela si svoje. Já jsem tak nějak vůbec nechtěla našim ublížit, a to ani slovem.
Moje děti měly pubertu taky v pohodě, žádné scény ani revolty se nekonaly. Dcera byla jen trošku plačtivá a syn brblal, když s námi musel na výlety, ale jinak to bylo OK. Zaplaťpámbu žádné drogy, cigarety, sex, kérky, pírsing nebo zelené vlasy.
Od dětství jsem si vždycky říkala s bráchou,se kterým jsme byli nerozluční a drželi spolu ve všem,a proti rodičům,že nikdy nebudu svým dětem dělat to,co rodiče nám.Já to zcela dodržela,ale brácha bohužel,některé manýry po tátovi převzal a na svých dětech vyžadoval blbosti a řval na ně...Já měla pubertu nenápadnou,měla jsem 3 mladší sourozence a starala se o ně,a dělala vše,co se po mně doma chtělo,ovšem s nechutí a odporem...Moje děti celkem nic zvláštního nedělaly,ve škole se učily sami a dobře,jen snad mladej začal brzy chodit po hospodách,již ve 13 letech,ale nyní už ho to nebaví,nechodí skoro nikam,ani nepije,jen bohužel kouří.A dcera bych řekla,že proti mě má ve všem zpoždění:já chodila s klukama od 15,ona až asi v 18,v 21 já už přestala chodit po hospodách a ona teď(23) v tom teprve našla extra zalíbení...
Stanik:
to vížejo,mají co chtěli
dadka: je fakt ze dopisy a deniky, se taky parkrat cetly... sice z toho nevyl rkaval, ale jemne stouchani... ale i tak mi to neskutecne olezlo na nervy...jakekoli aktivity s opacnym pohlavim spatne... cele teenage vek jsme poslouchala " nezkaz si zivot" ( mineno neplanovane tehotenstvi)... takze nechapu, prco se pozdeji divili, ze vnoucata jim porizovat nehodlam.
babkatapka: 10.19
Tak já na tom byla podobně. Dlouho jsem si hrála s panenkami, poměrně brzo jsem začala chodit s klukem...psala jsem si deník, který mně matka našla , přečetla si ho a byl kravá lKdyby aspoň držela pusu!!.Taky jsem nedostala žádné poučení o dospívání, periodě nebo sexu. Co jsem se nedozvěděla ve škole nebo od kamarádek, jsem nevěděla.Na nějaké moje názory se mě nikdo neptal..Nerada na to vzpomínám....
.JPG){kind=avatar}
Puberta mých dětí proběhla tak nějak nepozorovaně. Mají hodně ze mě, a tak svoje špatné pocity nedávali moc najevo. Občas bylo vidět nějaké to pozvednuté obočí a oči v sloup, ale stačilo přejít to mlčením. Oni si dost brzy zvykli, že jejich matka je příliš líná na to, aby kontrolovala, zda jsou její příkazy plněny, tak raději vydává jen ty, na kterých prostě trvá a o kterých lze diskutovat jen v omezeném rozsahu. Jak si jednou povzdechla dcera: "Co já to mám za život? Ani nemám proti čemu revoltovat." Oba chodili do turistických oddílů, podle mého mínění dobrých. Soudím tak i z toho, že se s kamarády z oddílu stýkají i po odchodu z Ostravy. A tak nás minuly obvyklé excesy s kouřením, pitím, trávou. V těch oddílech se to samozřejmě taky vyskytovalo, ale byli demokraté a neostrakizovali toho, kdo se k nim nepřidal, pokud na ně nedonášel. Měli jsme štěstí.
dadka: No jo, my dospívali v jiné době. Na naši křehkou dušičku se nikdo neohlížel. Nikdy bych se neodvážila na maminku křičet a už vůbec ne sprostě.
Na druhou stranu je fakt, že jsem byla dost brzy považovaná za dospělou. Od třinácti jsem mívala na krku své dva mladší bratry celý týden. Otec mi dal peníze a já se musela postarat, abychom měli co jíst, musela jsem uklízet, prát, žehlit, dohlédnout, aby nechodili za školu. A tak jsem věděla, kolik peněz naši mají, kolik co stojí a neměla jsem nemístné poznámky, že musím chodit špatně oblékaná. Nechápala jsem, že za tak málo peněz vůbec jeětě zbude na to, abychom ty boty měli. Otec dělil peníze "spravedlivým" poměrem: pro pětičlennou rodinu (včetně jeho jídla a bydlení) šest stovek, pro sebe na cigarety a pivo čtyři stovky. Maminka k tomu měsičně přidala 340 korun. Byla hodně nemocná, pracovala čtyři hodiny denně. Co bych to byla za člověka, kdybych v takové situaci dělala scény?
Ale urážlivá jsem byla pořádně. A depresívní. Říkala jsem si, že já takto žít nechci a nebudu. Že se nevdám, protože muži kolem mě byli skoro stejní jako můj otec, čili na zabití.
babkatapka: 10.19
Tak já na tom byla podobně. Dlouho jsem si hrála s panenkami, poměrně brzo jsem začala chodit s klukem...psala jsem si deník, který mně matka našla , přečetla si ho a byl kravá lKdyby aspoň držela pusu!!.Taky jsem nedostala žádné poučení o dospívání, periodě nebo sexu. Co jsem se nedozvěděla ve škole nebo od kamarádek, jsem nevěděla.Na nějaké moje názory se mě nikdo neptal..Nerada na to vzpomínám....
.jpeg)
babkatapka - 27.6.2012 10:19 
Já mám tetu podobného ražení, ta své dceři prodala její první rifle, které si koupila za svoje první vydělané peníze se slovy, že nebude chodit oblékaná jako kurva
