Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Mám dítě a chybí mi mateřské pudy

Mám dítě a chybí mi mateřské pudy

Možná že mne některé z vás odsoudí nebo nepochopí. Ale já se naléhavě potřebuji někomu svěřit s tím, co cítím, prožívám a co mne opravdu moc trápí. Bojím se to říct komukoli ve svém okolí, mám strach z odsouzení.

Jde o to, že jsem špatná matka. Vdávala jsem se ve 23 letech, brzy se nám podařilo zařídit byt, v sedmadvaceti jsem otěhotněla a na dítě jsme se s manželem moc těšili. Narodila se nám krásná, zdravá holčička, teď je jí půl roku. A já si stále víc uvědomuji, že je pro mne spíš přítěží než radostí. Samozřejmě že ji moc miluji, starám se o ni, mazlím se s ní, ale dělám to nějak automaticky, jakoby z povinnosti.

Ani v porodnici jsem necítila žádný nával třeskutého štěstí, jak to popisují jiné maminky. Dívala jsem se na ten uzlíček a nějak mi nedocházelo, že je můj. Začala jsem kojit a doufala, že se to změní. Doktorka mi řekla, že podobné pocity má po porodu více žen, že se to za pár dnů poddá.

V mém případě bohužel ne. Svou dceru vnímám jako vetřelce, jako někoho, kdo mi zasáhl do života a obrátil jej vzhůru nohama. V noci se pořádně nevyspím, ve dne ustavičně vyžaduje mou pozornost. Manžel je od rána do večera v práci a já jsem s malou vlastně stále sama. Procházky mě nebaví a už vůbec nestojím o společnost dalších maminek na mateřské. Plínek a dudlíků mám dost, chci si povídat i o něčem jiném než jen o papání a čurání.

Nejhorší je, že i manžel se změnil. Je do malé úplně zamilovaný, a i když na ni nemá tolik času, kolik by chtěl, věnuje se jí, jak nejvíc může. Když je doma a ona je vzhůru, pořád si s ní hraje, povídá, brouká jí a zpívá. Já jsem nějak na vedlejší koleji. Když večer přijde, první, co ho zajímá, je malá, co celý den dělala, jestli byla hodná.

Než se narodila, kamarádky mne upozorňovaly, abych si dala pozor a nezanedbávala potom manžela. Některé matky se prý příliš upnou na dítě a muž je pro ně najednou nepodstatný. U nás je to přesně naopak.

Chybí mi kontakt s mou profesí; pracovala jsem jako realitní makléřka a moc mě to bavilo. Chybějí mi lidi kolem, takový ten cvrkot. Když jsem manželovi navrhla, že půjdu pracovat alespoň na půl úvazku a k malé si najdu chůvu, rezolutně to odmítl. Zastává názor, že nejméně do dvou let věku je matka pro dítě nenahraditelná.

A já mám pocit, že se každou chvíli zblázním. Ten ubíjející stereotyp v domácnosti a kolem mimina mě ničí. Abyste mne dobře pochopili – jsem na svou dcerku hodná, nedávám jí najevo nervozitu, ale dělám to všechno, jako bych byla stroj. Pořád nějak necítím to mateřské naplnění, o kterém čtu a slyším ze všech stran. Už jsem přemýšlela o tom, že půjdu někam do poradny, ale nevím, jako blázen si nepřipadám. Jen asi nejsem pro mateřství ten správný typ. Bohužel, poznala jsem to, až když bylo pozdě. V těhotenství jsem se na miminko opravdu těšila. Sama v sobě se nevyznám, nechápu, co se se mnou děje.

Radka


13.11.2013   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 61   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Mám dítě a chybí mi mateřské pudy

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-63
marta79
marta79 - 27.9.2015 12:33

Vojtova metoda pro maminky nejen z Rychnova

http://rehabilitacerychnov.cz/vojtova-metoda-rychnov

 
barboraoul
barboraoul - 21.12.2013 17:04

Verera: taky by me zajimalo

**
oblekame-andilky.cz

 
Verera
Verera - 22.11.2013 17:13

Když je to 6 let starý článek, bylo by zajímavé vědět pokračování, nebo náhled autorky dnes. Není v redakci ještě na ty lidi kontakt? On třeba bude reagovat málokdo, ale i jeden by byl zajímavý. Problém starý několik let viděno dnešním pohledem nebo jeho řešení případně negativní dopady i po letech.

 
marukralova
marukralova - 15.11.2013 10:36

to sú úplne normálne pocity, každá sme iná

 
sharon
sharon - 13.11.2013 22:57

radka neboj to se upraví , to přejde...horší by bylo kdybys měla pudy a dítě ne.....smajlik - 45

 
Ala
Ala - 13.11.2013 21:04

25.1.2006. jsem sice v práci měla měla pc ale jen s firemní sítí, doma mám net od r. 2007, takže pro mě článek po 7.mi letech není zas taková hrůza. Ale já zase nemám takový přehled, nechodím sem každý den. Ale líbí se mi různé úhly pohledu, které zde čtenářky uvádějí, a ikdyž je někdo se svým názorem v menšině, tak ani není moc "klován". Hlavně že to zde trochu žije.

 
Ťapina
Ťapina - 13.11.2013 20:42

Třeba tě to správné mateřské nadšení popadne až později, až dcerka začne mluvit, vyptávat se, až si s ní popovídáš. Každý má v oblibě jiné období rodičovství. Ale myslím si, že jestli to máš nastavené takhle, tak bys do práce jít měla, odpočinout si od malé (a pak se na ni budeš těšit a ráda si k ní půjdeš zase odpočinout od práce).

 
sharon
sharon - 13.11.2013 14:37

Esme: neříkám že vše funguje jak má ale zkus založit něco ty sama , jestli z reklam zbohatneš tak klobouk dolů...smajlik - 68Bellana: 11:48 přesně....smajlik - 47
některé jsme rády že je kde pokecat , známe se už pár let některé i osobně.....

 
Anakolut
Anakolut - 13.11.2013 13:40

Měla jsem to prvního půl roku taky podobné a po narozen jsem taky žádnou euforii nezažívala, a to byla malá vymodlené dítě a bezproblémové miminko. Myslím si, že je to i hormonální záležitost. Časem se to zpraví, já si vytvořila vztah k dceři postupně a miluji ji čím dál tím víc, i když si myslím, že už to nejde.
Určitě nejsi blázen, ale nevidím nic šptaného na tom, aby sis došla k psychologovi, už jen to, že se s tím svěříš, Ti pomůže a pokud chceš do práce, tak být Tebou, tak bych šla. Myslím si, že si o tomto má rozhodovat žena a nikoli manžel.

 
Kassy
Kassy - 13.11.2013 12:30

Já jsem zhruba do půl roku měla podobné pocity, o dceru jsem se starala naprosto automaticky, žádné vzplanutí citů ani mateřské naplnění se nekonalo, pořád mi připadala spíš jako panenka, kterou mi někdo vrazil, ať se o ni starám, a já moc nevím, co s ní. Manžel chodí z práce až večer, tak akorát aby malou přebalili a uložil, takže jsem s ní (a se psem) taky celý den sama. Nemám v okolí žádné kamarádky, jediný můj pravidelný sociální kontakt je v obchodě a na internetu. Myslela jsem taky už, že se z toho zblázním, proběhlo několik plačtivých scén, už jsem i uvažovala, že si zajdu k psychologovi, ale pak kolem toho půl roku se to pomalu začalo lámat. Dcera začala lézt, víc komunikovat, najednou už nebyla jenom ležící uzlíček, který jen spí, jí a vyměšuje, ale začínala se projevovat jako skutečný malý človíček a mě to postupně začalo bavit, sledovat, jak se učí, jak objevuje svět a jak se vyvíjí. A postupně jsem si k ní vytvořila i hlubší vztah. Zpětně mi přijde, že tento vývoj byl vlastně zcela přirozený. Neumím milovat někoho, koho vůbec neznám. A čerstvě narozené dítě, ačkoli z mojí krve, jsem neznala. Pudy a hormony se postaraly o nějaký základní vztah a pocit závazku a povinnosti, ale skutečná hluboká mateřská láska prostě přišla, až s časem, když jsem dceru poznala a sžila se s ní.
Oproti tobě mám teda výhodu v tom, že můj manžel neměl námitek proti mému návratu do práce. Od dcery 8 měsíců pracuju z domova na půl úvazku, chůvu teda nemám, zvládám to, když malá spí nebo si hraje sama, případně s pomocí dalších členů rodiny. Tobě bych Radko doporučila dát s manželem ještě jednou vážnou řeč na téma "matka je sice nenahraditelná, ale když se psychicky zhroutí, tak dítěti neprospěje" a taky na téma "rodina jsme všichni a já tě taky potřebuju". Snad by mu mělo záležet i na tobě a na tvojí spokojenosti, ne jenom na dítěti a jeho vlastních přesvědčeních.

 
Křeček
Křeček - 13.11.2013 12:29

tornado-lou: já zkoušela zelné placky a do vzkazu ti pošlu fotku, jak to dopadlo smajlik - 42 rozdíl je jenom v tom dýmu, mně se nic nepřipálilo, jinak ale katastrofa smajlik - 68

 
Kawa
Kawa - 13.11.2013 12:29

Bellana: dobře, ale byla by slušnost na to upozornit... smajlik - 63

 
tornado-lou
tornado-lou - 13.11.2013 12:23

palacinkový neúspěch sem v plném rozsahu přičetla pánvi. a konečně sem ji vyhodila. koledovala si o to už hodně dlouho. teď mám ovšem jiný problém - vybrat novou pánev.
hezký palačinky snědly děti s tvarohem a s banánem, na škaredý sem si namazala nutelu. a šlo to.smajlik - 68

 
Angua
Angua - 13.11.2013 12:20

Z dětí jako mimin jsem taky nebyla nějak extra nadšená. ne, že bych je neměla ráda atd., ale byla to nuda. Plavání, cvičení a pokec s jinýma maminka ma mě taky moc nebavil. U prvního jsem to vyřešila tak, že jsem v jeho 4 měsících šla na pár hodin týdně do práce (ze začátku jezdil se mnou, později hlídala kamarádka). Zase jsem měla pocit, že žiju pro něco jinýho než plíny, kojení a úklid domácnosti. Od 7 měsíců, kdy syn začal lézt a objevovat to bylo mnohem lepší, kolem 10 měsíců začal znakovat (opravdu super, můžu jen doporučit, jako tornado-lou :) ) A od roku a půl to bylo vysoveně skvělý :) Dokonce jsme si pořídili i druhé, ač jsem minimálně půl roku po narození synka o dalším dítěti nechtěla ani slyšet. Mladší dcera naštěstí nebyla tak náročná, ale stejně jsem zase v půl roce "utekla" na pár hodinek do práce ;) Teď je synovi 4,5, dceři něco málo přes dva, já chodím na 2 dny v týdnu pracovat a všechno si to užívám :) A jak jsem se ze začátku strašně těšila zpátky do pracovního procesu, tak se mi teď na full time vůbec nechce ;)

 
Bellana
Bellana - 13.11.2013 12:09

Jarča*: A jak hezky jsme si o tchýních a snachách popovídalysmajlik - 2. Tyhle problémy ve vztazích jsou pořád stejné jen s malými obměnami, a tak je jedno, jestli je to vymyšlený dotaz nebo starý dotaz. I tak se o tom dá vždy znovu a znovu mluvit.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-63
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.