Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Nedávno jsem se vám svěřovala s nenaplňujícím vztahem a rozhodla jsem se vám napsat pokračování. Vše začalo tím srpnem 2013, kdy se se mnou přítel rozešel a následně se chtěl vrátit. Sice jsme se k sobě vrátili, ale já o našem vztahu začala taktéž hrozně pochybovat a nejspíš i mé city k příteli vzaly za své. Na vztahu totiž nadále nepracoval a přišlo mi, že mu na mě vůbec nezáleží…

Já se tak snažila ten náš vztah zlepšit, dala jsem do toho všechno, plánovala Vánoce, ale z jeho strany prostě žádná snaha nebyla. Možná jsem to tak cítila kvůli tomu, co mi udělal v srpnu, ale nemohla jsem si pomoct. Krátce po zveřejnění 1. článku jsem ve stavu naprostého zoufalství a pocitu, že mi ujíždí vlak, napsala tomu kamarádovi z práce (asi po 3 měsících od přerušení kontaktu, kdy jsem se rozhodla dát příteli ještě šanci).

Sešli jsme se a povídali si. Moc nechápal, že v takovém vztahu setrvávám a dodával, že jsem nerozhodná. Byla to pravda a je dosud. Problém byl ten, že mě šíleně fyzicky přitahoval, měl pěknou postavu a byl takový ten „jižanský typ“ a představa, že bych ho měla nechat jít a NIC S NÍM NEMÍT, pro mě byla nepřijatelná. Po několika dnech mučivého morálního přemítání zda ano či ne, jsem se rozhodla, že s ním zkusím pouze sexuální vztah.

Ano, slyšíte dobře. Šílené, že? Asi jsem si chtěla vyzkoušet, jaké to je s někým jiným a rozlousknout tak moji situaci. Dodávám, že vztah jsem s ním už od začátku zavrhovala, jelikož mi přišel nezodpovědný, zapálený pro své koníčky (i když se mi líbilo, jak byl cílevědomý, chytrý a vzdělával se) a nezralý pro stálý vztah. On se netajil tím, že by se mnou chtěl být vážněji a na sexuální vztah přistoupil s tím, že je tam šance na něco víc. Sám neměl holku asi půl roku, takže se tomu samozřejmě nebránil.

A tak začal můj románek, nevěra. V životě bych nevěřila, že toho budu schopná a vždycky jsem to odsuzovala. Ze začátku jsme byli běhat, koukali na filmy, nebylo to jen o sexu. A sex s ním byl… no skvělý! Nešlo ani tak o samotný akt, který byl, řekla bych, stejný, jako co jsem znala z mého vztahu, ale o ten ZPŮSOB. Tento muž se mnou totiž pouze nespal, ale miloval se. Možná proto, že chtěl něco víc. Ale byla v tom vášnivost, něžnost, všechno, co tam má být. Nevím, jak to popsat. Líbal mě tak, jako přítel snad nikdy. Vlastně s přítelem jsme se skoro vůbec nelíbali. Užívala jsem si každou minutu. Nepamatuji si, že bych toto ze začátku zažila s přítelem, i když možná to, že jsem tenkrát byla panna, bude ten hlavní důvod. Teď jsem si to mohla užít úplně jinak, než tenkrát… Promilovali jsme spolu dvě krásné noci, scházeli se i jinak a naposledy jsme měli ten nejlepší sex těsně před Vánoci.

Celý románek trval asi měsíc, bylo to nespoutané, živočišné a samozřejmě plné výčitek vůči příteli. Pokaždé, když jsem jela za ním, jsem se nesmírně těšila, a když jsem jela od něj, tížil mě balvan na srdci vůči příteli. Můj milenec se netajil tím, že by chtěl, aby to přerostlo v něco víc, říkal, že by rád, abychom se tomu ani jeden nebránili a samozřejmě čekal, že to s přítelem skončím. Pochopitelně mu vadilo, že mám ještě někoho jiného. Já mu celkem jasně dávala najevo svůj nezájem o vážnější vztah, byla jsem na něj kolikrát hnusná, co jsem říkala… dnes toho moc lituju.

O rozchodu s přítelem jsem ale pochopitelně uvažovala, věděla jsem, že to takhle nejde dál a plánovala, že po Vánocích to skončím, jen že mu nebudu kazit svátky. Už jsem s ním ani nechtěla spát, leda z výčitek svědomí. Hrozné, já vím… Postupně jsem navíc začínala na milence víc a víc myslet, viděla jsem ho v každým chlapovi v MHD, který měl na sobě cokoli, co mi ho připomínalo, začínala jsem věřit, že by nám to mohlo klapat... Stručně řečeno, jsem se do něj zamilovala až po uši, i když jsem si ze začátku románku říkala, že se do něj V ŽIVOTĚ nezamiluju! Nechápu, co jsem si myslela a proč jsem byla tak blbá. Tento případ naprosto potvrzuje pravidlo, že žádná ženská nedokáže s nikým spát úplně bez citu.

Problém byl v tom, že jsem si to nechtěla připustit, že už jsem do něj blázen, i když jsem furt čekala na jeho SMS a chtěla ho vidět víc a víc. Došlo mi to až když jsme se viděli naposledy, měli poslední sex a odjížděla jsem od něj. Bohužel jsem mu to nedala najevo… Dodnes mě to mrzí. Byla jsem definitivně rozhodnutá to s přítelem skončit a to jsem mu i řekla, asi mi to ale nevěřil… Následně jsem čekala, že se ozve a on nic! Když jsem mu pak psala o Vánocích, napsal jen něco neurčitého, že přeje hezké svátky a tak. Věděla jsem, že se něco děje.

A pak to přišlo. Mezi Vánocemi a Silvestrem, když jsem ho furt burcovala zprávami, ať mi napíše, co se stalo, mi napsal, že potkal bohužel jinou holku, že už takhle nemůže dál, apod., ať si zlepším svůj stávající vztah, nebo si najdu někoho jiného… Šok! Srdce mi málem vyletělo z hrudníku a nemusím popisovat, jak mi bylo.

Zkrátím to. Plánovaný rozchod, který jsem už měla i lehce rozjetý, jsem nedokonala. Vím, že je to hrozné, ale neuměla jsem si představit, že budu sama a navíc přítele jsem měla stále ráda. Prožívala jsem neuvěřitelná muka, hlavně prvních 14 dní Nového roku jsem fakt protrpěla. Všude ho viděla, furt na něj myslela, představovala si, jak je s tou jinou…

Od Nového roku uplynul už zase nějaký ten pátek a co myslíte? Topím se v tom pořád! Jsem na pokraji nervového zhroucení. JEHO jsem viděla už jen párkrát na pár sekund, nemohli jsme si ani pořádně promluvit, takže asi ani neví, jak moc jsem se do něj zamilovala. Sice jsem mu to psala, ale asi mi to tak nevěřil… Budiž mi útěchou, že když jsme si před pár dny psali (musel mi ještě vrátit nějaké věci na běhání), psal, že mu to s tou jeho novou moc neklape, že je to s ní složitý, že má, co chtěl atd. a divil se, když jsem mu psala, že mi zlomil srdce..

Teď už je to jedno, zpátky už mě z principu nikdy mít nebude a pomalu se mi ze srdce vytrácí, hlavně jsem potkala někoho jiného, pro koho si ale opravdu nepřipadám dost dobrá, je totiž skvělý po všech stránkách a navíc je tu stále můj přítel. Od ledna vím, že je jasné, že se musíme rozejít. Neustále jsem to doma nadhazovala, měl zkouškové období, protože ještě navíc dálkově studuje, takže jsem s tím opět musela počkat, aby to zvládnul. Když pozoruji náš vztah, cítím, že to není ono… ale mám ho STRAŠNĚ MOC ráda! Jsme spolu přes 7 let, bydlíme spolu…

Rozejít se znamená i řešit existenční problémy co se týče bydlení. Ale vím, že kvůli tomuto spolu nemůžeme setrvávat. Před asi 14 dny jsem to konečně dokázala, rozešla jsem se s ním. Vysvětlila jsem mu, že nám to spolu prostě neklape, že tam asi není ta chemie, že asi potřebujeme každý někoho jiného, já jsem živel, on kliďas, potřebujeme trochu stejné povahy u partnerů, podobné koníčky… taky, že si myslím, že mě skutečně nemiluje. O nevěře nechci, aby se v životě dozvěděl, vím, že bych mu moc ublížila.

Jenže to jsem nečekala, jak se přítel zachová. Úplně obrátil, tvrdí, jak strašně mě miluje, a uhání mě teď, kde může. Čeká na mě před zaměstnáním, když jdu z práce, tak, abych ho já neviděla, a volá mi, že mi to sluší. Jednou mi po noční koupil snídani, když jsem jela za rodiči, a dovezl mi ji na autobusák. Přijede na ples, kam jsem se vydala s kamarádkami, jen aby mě viděl. Neustále mi dokazuje, jak mě miluje…

Chtěla jsem vytrvat ve svém rozhodnutí, když už jsem to dokázala, ale vidět jeho smutné oči a jak trpí, je pro mě ŠÍLENĚ bolestné. Když si už hledal jiný pronájem, že se odstěhuje, tak jsem to na poslední chvíli stopla. Neumím si představit být bez něj! A zároveň chci poznat někoho jiného! Připadám si jak blázen. Bolí mě představa, že už ho nebudu moct vídat, jsme spolu tolik let! Nevím, jestli tenhle stereotyp přijde v každém vztahu, nebo jestli tohle je už MOC NEFUNGUJÍCÍ vztah? Měla jsem jen jeden vážný vztah, jak mám vědět, jestli tohle je ono? Je zodpovědný, je spolehlivý, má mě rád, ale neumí mi dokazovat lásku, nebaví ho činnosti jako mě, není temperamentní jako já, není takový ten „chlap“, jak mám vědět, jestli je ten pravý?

Co když jednoho dne sám pozná nějakou pravou a opustí mě? Co když mě láká jenom to nepoznané, to cizí, protože jsem měla jen jeho, přitom bych ale toho jednoho dne mohla litovat? Rozejdu se s ním a on časem potká jinou a bude ji milovat, to je pro mě nepředstavitelné. Je vidět, že nevím co chci, ale jak to vyřešit? Nevím si rady. PROSÍM, PORAĎTE MI a neodsuďte mě, sama vím, jaký hřích jsem provedla a zato skončím v pekle, tím jsem si jistá!

Děkuji.