Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Jak můžu pomoci své dceři?

Jak můžu pomoci své dceři?

Milé Šťastné ženy, mám starost a dilema.

Jedna z mých dospělých dcer má  velké problémy s otěhotněním. Je vdaná deset let, je jí 35 a dítě stále nepřichází.Jednou ve slabé chvilce mi to naznačila, ale od té doby už se mnou o tom vůbec nemluví. Je uzavřená, je těžké s ní na toto citlivé téma začít a já to respektuji.

Vím, že prodělává nějaká vyšetření,  i léčbu, ale zatím bezvýsledně. Její občasné pobyty na gynekologickém oddělení mě v tom utvrzují.

Mám takové nutkání doporučit jí, aby se nevázala pouze na jednoho lékaře a zkusila to jinde, náhodou mám určitý tip na jednoho odborníka a pracoviště, shodou okolností jakoby osudově o něm často náhodně slyším, jak kdekomu pomohl.

Cítím, že bych i já, ačkoliv mi "po tom nic není", měla pro ni udělat vše, co je v mých silách, ale jak jí o něm říci, když přímo s ní o tom mluvit prostě nelze? 

Jak byste postupovaly vy?

Jolana


15.2.2017   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 22   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak můžu pomoci své dceři?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-22
Jarča*
Jarča* - 16.2.2017 7:30

jolanakvetinka: jj, někdy je dobré řídit se srdcem. Dceři hodně štěstísmajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45

 
jolanakvetinka
jolanakvetinka - 15.2.2017 19:17

Jarča: jasně, dám na svoji intuici, jako už mnohokrát v životě, kdy se mi to vyplatilo.

 
Jarča*
Jarča* - 15.2.2017 18:59

jolanakvetinka: taky to znám u svých dětí - myslím, že se mi svěří s hodně věcmi, ale když dají najevo, že se jim o něčem mluvit nechce, je to těžké. Ale jeden nikdy neví a pokud jsi přesvědčená, že by pro dceru tahle informace mohla být dobrá, řekni jí to. A když zareaguje nějak odmítavě, aspoň jsi to zkusila.

 
Nika1
Nika1 - 15.2.2017 18:37

A kde je problem zvednout telefon a rict ji, ze by ji mohl pomoci ten a ten doktor? Odmitnuti neberte osobne. Co ja slysela rad a na nektere dala a ukazalo se, ze doporuceny clovek byl jen sarlatan parazitujici na nestesti. Pak jsem byla na rady alergicka. Pokud je jako doma na gynekologii, tak verte, ze problem resi. Oni lekari nejsou vsemocni a prezentuje se to, ze je to umele oplodneni atd brnkacka. Neni.

 
jolanakvetinka
jolanakvetinka - 15.2.2017 18:29

Jarča: to víš, je to hodně citlivý téma.Když vycítím, že je pravý okamžik, dceři se zmíním.Je to pro ni určitě dost bolestivý. Jinak nechápu, proč se z pisatelek článků skoro nikdy nikdo nezapojí do diskuse.Já sem chodím už hodně dlouho a ráda, i když v drtivý většině jen pasivně.

 
Jarča*
Jarča* - 15.2.2017 18:16

jolanakvetinka: to je dobře, že se taky jednou ozvala pisatelkasmajlik - 47 Přemýšlela jsem o tom, jak bych se zachovala, kdyby šlo o moji dceru. Chápu, že je o tom těžké začínat, když dcera o tom nechce mluvit. Ale jak píšou děvčata, asi bych vystihla nějakou dobrou chvíli, řekla jí, že mám takovou a takovou informaci, a dál už bych to nerozpitvávala a bylo by na ní, jak by s tím naložila dál.

 
YXH
YXH - 15.2.2017 17:42

thePlacheck: Kozoroh18: Plne souhlasim, ze psychika muze hrat velikou roli. (vlastni zkusenost).
A jestli dcera o tom nechce s matkou mluvit, asi ma svuj duvod. Jestli se leci, tak verim, ze urcite vi o tom jestli je nekde nejaky lekar vyhlaseny tim, ze ma hodne uspechu. Mozna by bylo lepsi, ji nechat na pokoji a nevnucovat se, kdyz bude chtit, tak prijde sama.

 
Betyyna
Betyyna - 15.2.2017 17:23

Pokud matka neví ani to, jestli se může dcery na něco zeptat nebo jí něco navrhnout, a je schopná se na to ptát úplně cizích lidí, kteří ani ji ani dceru neznají a je jim po tom s prominutím "píííp" tak už to samo o sobě je divné, to bych asi řekla ať radši drží ústa a krok...

 
sharon
sharon - 15.2.2017 14:08

dadka: já jen že ve článku není zmínka ....a já s tím zkušenost nemám, tak jsem si dovolila podotknout.....

 
sharon
sharon - 15.2.2017 14:06

PEGG: a já mívala zcela opačné starosti.....smajlik - 68

také znám případ že až dítě adoptovala pak měla dvě svoje.............

 
PEGG
PEGG - 15.2.2017 13:42

A z vlastní zkušenosti vím, že je to hodně o psychice. Já otěhotněla ve chvíli, kdy jsem to vzdala a sama v sobě si vyhodnotila, že už prostě dítě nebude. Ale není to stav, který by si člověk dokázal poručit, k tomu se prostě musí dospět a někdy to jen v té hlavě není.smajlik - 26

 
PEGG
PEGG - 15.2.2017 13:38

Víte, já nějak nechápu, proč by matku nemohla ,mluvit s dcerou narovinu. Chápu, že to je velmi citlivé téma. Svým dospělým dětem se snažím do jejich života nezasahovat, ale ve chvíli, kdy uvidím, že jsou nešťastné, budu se jim snažit pomoct a to i za cenu toho, že poruším svoje zásady. smajlik - 105

 
rychlonožka
rychlonožka - 15.2.2017 13:27

Jolano,
to, čím byste mohla dceři prospět v čemkoli, už asi máte dávno dokončeno. Vychovala jste ji k samostatnému životu. Je soběstačná, svéprávná, vdaná, nemá finanční a existenční potíže a jak tu čtu, je celkově i zdravá. Ve svém věku už ví, co má dělat, aby se o dítě pokusila v mezích svých možností a sil. A taky by už měla vědět, že jsou věci, které nelze lámat přes koleno a že jeden nemůže mít všechno. Že někdo jiný zase děti má, ale má je postižené nebo o ně díky nemoci přišel. V životě si každý svoji prioritu musí najít sám. Někdo se vrhne na kariéru, někdo na práci /tj. pořád něco buduje, někdo cestuje, atd./ Jistě, většina lidí ty děti nakonec má. Ovšem přibývá těch, co je nemají buďto z vlastního přesvědčení, nebo nemají s kým, nebo je mít prostě nemůžou. A vaše dcera by měla, i když přihlídnu asi k té její veliké touze po tom mrňouskovi, vědět, že by měla udělat tedy, co jde a pak to přijmout, jak to je. Mé starší dítě se například rozhodlo děti nemít a já to respektuji a nikdo se z toho nehroutíme.

 
Verera
Verera - 15.2.2017 11:52

Nějak nerozumím tomu, proč by si nešlo s dcerou normálně promluvit. Proč kolem toho dělat nějaké sáhodlouhé přípravy a přemýšlení. Vždyť je to jen informace.

Prostě bych jen vystihla nějakou klidnou chvíli a řekla jí, že mám kontakt na tohoto lékaře o kterém jsou kladné reference, kdyby chtěla a potřebovala, dala bych jí jméno s odkazem na nějaké webové stránky, určitě o něm musí být někde nějaká zmínka a zbytek už je na ní. Jestli se s dcerou až tak nevídáte, bydlí v jiném městě, tak stačí napsat mail.

Pokud opravdu touží po dítěti, a stojí o pomoc, tak zkusí všechno, třeba ne hned,ale ozve se. Pokud ne, tak je to její rozhodnutí a nemá cenu se jí vnucovat.

 
Latimeria
Latimeria - 15.2.2017 10:58

Ano, správně, nic Ti po tom není. A toho se drž.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-22
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.