Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Omlouvam se Jitko, ze to tak napisu, ale tvuj manzel je proste hovado! A to bez omluvy. Tohle je vrchol sobectvi. Ne jen, ze si nici sam zdravi (uz se tesite jak ho budete navstevovat v nemocnici az bude umirat na rakovinu plic...?), ale jeste bezohledne nici zdravi tobe a vasim detem. A to nemluvim o rodinne kase, kterou timto taky plundruje. Ja osobne kuraky nesnasim. Ne jako osoby, ale jako zlozvyk. Mam nejednoho dobreho kamarada, ktery kouri.... Ale proste si myslim, ze je to slabost a blbost. Ja bych tohle doma netolerovala. Nevim, jak to u vas doma chodi a kdo ma posledni slovo, ale ja osobne bych si dupla. A kdyz ne tak at pada z domu a otravuje zivot nekomu jinemu..... Mozna jsem az prilis husta, ale pro me by tohle byl velmi padny duvod k rozvodu.....

Renee, máš pravdu, to kouření manželovi často vyčítám. Dnes je z něho zavilý nekuřák, který velmi kritizuje ostatní, kteří si to nedovedou odpustit.Největší paradox je ten, že ho kouřit naučila jeho o 13 let starší sestra, dnes také diabetička, ale druhého typu,což má úplně jiný charakter.Měla jsem na mysli jeho ukázněnost s pravidelnou životosprávou a dietou .Já se například musím přiznat, že bych se jen těžko vzdávala sladkostí. Sice už od začátku manželovy nemoci sladím také umělý sladidlem, které dnes už nelze odlišit chutí od cukru, ale ostatních sladkostí se na delší dobu nedokážu vzdát .Nejvíc je v případě partnerství s tak nemocným člověkem to, že ten zdravý má odpovědnost za všechno a to je někdy strašně vyčerpávající. Když ale někdy vidím různé šokující případy v televizi, říkám si "na co já si vlastně stěžuji " .

babička taky zemřela na rakovinu slinivky...měla cukrovku

newladis: Píšeš, že nebyl a není neukázněný pacient, ale trvalo 25 let, než přestal kouřit, i když kouření a diabetes je vražedná kombinace. To si ale opravdu hodně protiřečí Tak si říkám, kdo je potom ten opravdu neukázněný pacient, když ne tenhle To je podobný, jako kdyby někomu našli cirhózu jater a jemu trvalo dalších 25 let, než se uvolil přestat chlastat
Na druhou stranu klobouk dolů před tebou. Máš můj velikej obdiv. Nevím, jestli bych péči o někoho takhle nemocnýho zvládla

Milá Jitko, všechni ti tu radili ze zprostředkovaných zkušeností /kromě Modroočky/, ale já jsem ta, která to momentálně prožívá se všemi důsledky vyplývajícími z popisované choroby. Můj manžel také onemocněl ve 32 letech . A nebyl a není neukázněný pacient. Jen kouření se nechtěl vzdát a trvalo 25 let, než jsem ho přesvědčila, aby přestal a kouření a diabetes je vražedná kombinace . Cukrovka komplikuje každé banální onemocnění. Můj manžel se celý život držel a zatím co mnoho diabetiků odchází do invalidního důchodu, můj manžel ještě přesluhoval. Největší komplikace začaly když se blížila šedesátka a nakonec došlo na amputaci nohy. Navíc se mu moc zhoršil zrak a po operaci šedého zákalu už téměř nevidí na jedno oko. Pro mne to znamená, že jsem teď jediný řidič v rodině /synové už jsou z domu/. A to je to, co pro mne bylo nejhorší, protože absence řízení pro manžela znamenala katastrofu. Když nastoupíme do auta, stává se z něj jiný člověk, stále něco kritizuje. Musím se přiznat, že v nejkritičtější době, kdy ležel na JIP jsem nasadila naprosto nevhodný přístup a ten pokračoval dál a už ho nejde změnit. Jsem doma jediná pracovní i myslící osoba, někdy mám pocit, že mám doma tříleté dítě, které je na mně ve všem závislé. Někdy je to k zbláznění. Ale jinak musím říct, že manžel není a nebyl žádný fňukna, nedovedu si představit, že bych si 5x denně píchala inzulin a předtím ještě zjišťovala glukometrem hladinu /taky píchání i když jen do prstu/. Momentálně nejhorší jsou jeho fantomové bolesti v amputované končetině. Tento problém nemá každý a věda si s ním na celém světě neví rady. Ani odd.fakult. nemocnice pro léčbu bolesti nám nepomohlo. Už několikrát jsem musel pro hrozné bolesti nechat manžela odvézt rychlou sanitkou na infuzi. Poprve mne chtěli odbýt, příště jsem se už nenechala. Pro diabetika je moc důležitý pravidelný režim a strava, dostatek zeleniny, nevhodná je kombinace cukru a tuku /zákusky atd./. Ale i s diabetem lze prožít kvalitní život. Jako příklad ti můžu říct, že několik našich blízkých přátel tu není, přestože oni byli zdraví a můj manžel od mládí nemocný. A je to on, kdo tu stále je. Držím ti palce.

Starat se o něj nemůžes, donutit ho k ničemu taky nemůžeš. Tím se naopak ještě zatvrdí s tím, že není malé dítě.

Ale můžeš se k tomu postavit pragmaticky a ho požádat, aby vzhledem k nemoci uzavřel pojistku ve prospěch dětí a taky, aby bylo na pohřeb. Pokud máte hypo či leasing, tak ošetřit i tuto stránku. Je to drsné, ale jednak praktické a - možná, že mu to všechno dojde.

Renee: naprostý souhlas, mám za sebou pár let žlučníkové diety a je to hodně kruté. Teď zas kvůli práškům nemůžu alkohol a těžké to je taky...

Jo a to, co on jí a pije v práci a vůbec mimo domov, prostě neovlivníte, s tím se musíte smířit. Je dospělý a má za své činy vlastní zodpovědnost

Asi budu jediná, kdo má pro toho manžela trochu pochopení. Sama jsem nemocná a dobře vím, jak je neuvěřitelně těžké se vzdát toho, co jste měli dosud tak moc rádi a na co jste byli tak samozřejmě zvyklí.... Jiná situace je, když je člověku doopravdy zle. To se pak zlozvyků a požitků vzdává lehce, protože na ně stejně nemáte pomyšlení. Jenomže jakmile se udělá dobře a člověk se vůbec nemocně necítí, chutě se zas dostaví..... Třeba teď v létě. Všude se griluje, pivko teče proudem, je doba dovolených..... No a zkuste si sednout na grilovačku s velmi rozveselenou společností s tím, že si dáte třeba jen zeleninu a budete ji zapíjet vodou, přičemž se cítíte úplně v pořádku.... nic moc, že
Tím ho nechci omlouvat, jen říct, že se dokážu vcítit do jeho myšlení.
Ono taky záleží, jakou formu cukrovky má, jestli bere léky, píchá si inzulín...
Je teda pravda, že na ty sladkosti by se vykašlat mohl a pivo si může kupovat aspoň dia (dneska už to snad dělá víc značek). Ale možná bych začala tím, že bych ty sladkosti nedávala ani dětem, prostě aby to neviděl. A sama bych doma a vůbec před ním nepila alkohol žádný, pokud mu teda chci pomoct. Ono totiž člověku vůbec nepomáhá, když to vidí u ostatních. Závidí, sbíhají se mu sliny.... prostě to tak je, no.
Rozhodně ho ale nedokážu odsoudit. Nadšená bych z toho taky nebyla, ale prostě bych se snažila jít mu příkladem.

wrtoshiwa: třeba až bude zas jednou v komatu, "zapomene" manželka včas zavolat sanitku a bude mít po problémech

Jestlipak má manžel nějakou dobrou pojistku??Teď kdyby se chtěl pojistit,tak už to bude těžké s takovou diagnózou....Myslím,že tak dlouho nebude nic dělat,až bude pozdě....Zkuste,aby mu domluvily děti,mohly by mu objímat kolena a plakat nahlas,tatínku,neumírej nám!!! třeba ho to trkne... a přestane nemoc podceňovat....Jedné známé manžel zemřel na srdce,ale měl dlouholetou CHOPN,bral tajně léky,jinak kouřil jak šílený,a ani 50 se nedožil,zemřel pro rodinu zcela náhle,vše o jeho nemoci se dozvěděli až dodatečně....

a co takto mu povedat mas uspory na pohreb oki tu ich zloz na stol a mozes si uzivat podla svojho svedomia dalej a uz len preto mu dat taku ponuku ze mu nebudem predsa financovat pohreb do ktoreho sa sam ruti!nech si pekne pripravi hotovost a iste nie malu na vsetky vydavky.....a potom ked chce smrtke bezat do narucia tak nech sa paci,vsetci ostatny sice utekaju pred nou prec ale on ked chce nech si ide za nou ale paniaze na pohreb a pripadne na zivot s detmi po jeho smrti nech mi pripravi na stol.

ale to uz by bolo asi moc ostre

JanaRad: ...a Jitka bez sexu.

Jinak to dobře napsala kubikm, jedině snad kamarádi,na ty víc dá něž na manželku. Já mám něco podobného doma, jsem zdravotnice(a ještě léčitelka), ale on jednou padne a všichni se budou divit jak je prolezlý vším možným. A co myslíte? Poslechne? Neposlechne!

Viv :o):
Jo a ještě mu k tomu říct, že se podle něho zařídíš a najdeš si rychle nového chlapa, aby děti nebyly bez tatínka

já přidám postřeh z jiného soudku - náš soused je také diabetik. Jakou dodržuje dietu to nevím, ale že se prolívá pivem a bání cigára to vím určitě. Chodí, vidí, končetiny má všechny. X-krát ho už odvezla sanita v komatu do špitálu, x-krát se vrátil zpátky. "Normální" člověk by už čichal kytky odspodu, on nedodržuje režim, chlastá, řve, doma dělá dusno, občas se prý i ožralý počurá do postele, jeho manželka je odkázaná na prášky od psychiatra, ale chlap je prosté nesmrtelný jako lenin... Tak si vyber...