Neumím udržet korunu
Hodně se trápím jednou svou vlastností, se kterou bojuji celé roky. Bezúspěšně. Strašně ráda totiž nakupuji. Cokoli. Jídlo, oblečení, doplňky do domácnosti, různé tretky. Ze všeho, co si pořídím, mám velkou radost a těším se z toho. Bohužel, tato má neřest leze poměrně dost do rodinného rozpočtu a manžel se na mne oprávněně zlobí. Chápu ho a jsem si vědoma, že chyba je na mé straně, ale to nákupní šílenství je silnější než já.
Jakmile mi na účet dorazí výplata, jsem jako utržená z řetězu. V ten okamžik se cítím velice bohatá a jdu si dělat radost po obchodech. Výsledkem je, že nejpozději do týdne jsou mé peníze fuč. Sice se z nich zaplatí nájem za byt a poplatky, ale to je vše. Zbytek doslova rozfofruju za spoustu nepotřebných zbytečností, které jsou v drtivé většině k ničemu. Sice se z nich chvíli raduji, ale brzy upadnou v zapomnění a jsou nahrazeny dalšími úlovky.
Muž už zuří. Z jeho výplaty se kromě nájmu platí vše ostatní: jídlo, ošacení, pojistky, kroužky a oblečení pro děti, dovolené… Moc se na mne za mou marnotratnost zlobí a pokaždé, když přijdu domů s něčím novým, máme tichou domácnost.
Nevím, co s tím. Jsem plná dobrého předsevzetí, že tento měsíc své úchylce nepodlehnu a obchody budu míjet bez povšimnutí, ale jakmile vím, že na účtu jsou peníze, je to, jakoby mě svrběly, dokud je všechny neutratím. Manžel přišel s nápadem, že tedy budeme mou výplatu posílat na jeho konto a on bude držet rodinnou kasu, ale tenhle nápad se mi nelíbí a bráním se jeho uskutečnění. Představa, že bych neměla možnost disponovat vlastními penězi a musela si mu o každou korunu říkat, je pro mne doslova děsivá.
Možná nejsem jediná, kdo má podobný problém. Dá se s tím nějak bojovat a tuto závislost se odnaučit, nebo jsem, jak tvrdí manžel, ukázkový případ pro psychiatra?
16.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neumím udržet korunu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
A este... nemyslim si, ze by to bolo az na navstevu psychiatra, lebo ked Stana napisala, co napisala, tak si to zrejme uvedomuje, chce to hlavne pevnu volu a vediet poziadat o pomoc. Nikdy nie je potupa ziadat o pomoc nasich blizkych a milovanych. A este vediet o tom rozpravat. Psychiater je pre pripady, kedy si to clovek uz neuvedomuje.
to chce navštívit poradnu, jelikož je to už problém pro doktory, to už sama nezvládneš a může se to začít stupňovat. Pak už si budeš brát půjčky, když nebudou peníze na účtu a časem můžeš přijít i o manžela. Tímto tě nechci strašit, ale zažila jsem doma gemblera, který se nechtěl léčit a vím, jak to postupuje. Dej peníze manželovi na účet a jdi k lékaři, jiná pomoc není a pokud můžu poradit, tak co nejdříve. Nechtěj přijít kvůli tomu o ty, co máš nejradši.
Kotě: Kote... ani nie... preco by som mala, su to nase spolocne peniaze a ked potrebujem viac, ako som myslela, tak si vypytam. Ani jeden s tym nemame problem s tym bonusom, ze mi aspon usetri, kym ja by som to minula 
Viac menej, v niektorych rodinach to tak funguje, ze financne bunky ma len jeden z dvojice... holt, u nas ma tieto bunky zrovna moj manzel 
a ja mam ine prednosti 
.gif)
Kotě: vrahu......
Pammy: rozumný přístup.
Je vidět, že jsi zavčas poznala, že máš problém a vyřešila ho. Zjevně si nepřipadáš ponížená, že odevzdáváš peníze manželovi, že? 
Paní z článku má psychický problém. Manžel musí být svatý, já mít partnera, kterého musím sakumprásk živit, protože všechny svoje prachy bohapustě rozhází za kraviny, asi bych ho už dávno vzala tupým předmětem.
Kadla: myslíš ve zkratce ....blbka na druhou ?
Myslim, ze mas psychicky problem, neco te trapi a "hojis" si jej nakupovanim. Anebo jsi zavislak jak vysity, coz je mnohem horsi.
Mela jsem taky toto obdobi, trvalo ale jen par mesicu. Byla jsem nestastna v osobnim zivote a nakupovala a nakupovala....jen pro radost z placeni u pokladny a odnaseni tasky s hadrikama nebo kosmetikou domu. Obleceni jako takove jsem nepotrebovala, kosmetika se mi hromadila v krabici. Pokazde, kdyz jem prisla domu, prislo vystrizliveni a ja se zhrozila, co a kolik jsem nakoupila. Veci jsem sla vratit, pokud to bylo mozne a hledala cestu, jak vyresit svoje problemy a prestat nakupovat. Podarilo se. Preju ti totez.
Ja som mala podobny problem, dokonca som bola na ucte aj v minuse a nevedela som sa z neho vyhrabat. Podla mna som teda nevyhadzovala za blbosti, vsetko, co som kupila som potrebovala a vedela som si to velmi dobre odovodnit. Lenze... mne samej to zacalo prvej liezt na nervy. Ze som v minuse a ze si neviem usetrit a rada by som si usetrila...na dovolenku, na hocico, nieco vacsie, ako si mozem dovolit z jednej vyplaty. Tiez som zaplatila byt a potrebne poplatky, zivotnu poistku, listky na autobus a mobil, ale zvysok siel fuc... vonavky, drogeria, sminky, knizky, kavicky s kamaratkami. Preto som sa s manzelom dohodla, ze mu budem posielat peniaze, nech mi ich spravuje. Vzdy si vypocitam, kolko potrebujem na normalne platby a kolko budem priblizne potrebovat - napr. pojdem s kamoskami na kavu, tak nejake drobne na kavu, pojdem ku kozmeticke, minaju sa mi nejake kozmeticke veci, tak na to a to vsetko si odratam z vyplaty, tolko si necham a zvysok mu poslem. Aka som bola prekvapena, ked mi dokazal usetrit niekedy aj 200 €. To sa mne teda nikdy nepodarilo. Takze uspesne pokracujeme v tomto style, mne to vyhovuje a od septembra chcem, aby mi tie peniaze posielal na konto, kde sa mi budu zurocovat lepsie, ako na normalnom ucte. Samozrejme, ked nieco potrebujem, tak mi posle moje peniaze, nikdy nefrfle, je to lepsie, ako keby som nemala mat ziadne, ako predtym, pripadne byt v minuse.
.jpg)
sharon: Úplně nejhorší by ovšem byla praktická praktikantka s realistickým praktikováním realistické vize praktického života
orinka: praktickou realistku ještě snesu....horší by byla realistická praktikantka.....
sharon: jsi hnusně praktická realistka, měla by sis otevřít nějakou ordinaci, tohle je rada nad zlato!
.jpg)
a....: takže máme rázem dvě pacientky
jinak Stando, tvůj plat ať jde na manžův účet a Ty si na svoje rozhazování najdi ještě "vedlejšák".......třeba úklid, to se pěkně nadřeš a pak si možná rozmyslíš to zbůhdarma rozhazování.....
Stáňo nejsi nemocná, jak se ti tady snaží namluvit, jen málo vyděláváš. Pokud se cítíš být svéprávným dospělým člověkem, tak si od příštího měsíce urči částku, kterou si můžeš dovolit(nebo chceš) utratit za své "radosti" a na zbytek peněz nesahej. Pokud tohle nezvládnš, tak se pak coby nesvéprávný jedinec vzdej rozhodování o svých penězích a dej je manželovi
.jpg)
evropka: jjj - a proto si já mé oblíbené Chardonnay naleju nejdřív v pátek
