Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

já bych se asi domluvila s nějakým kamarádem, který by mi dělal dočasně nového přítele. Třeba bývalý přítel pochopí, že už máš jiný vztah a pokud ne, tak ať si to kluci vyřídí.

Riki: Super!

Riki: super reseni!

Dala bych mu to písemně. Takový dopis napsaný zdeúřední češtinou, to kolikrát zapůsobí jak studená sprcha. Ve smyslu "pane XY, tímto vám sděluji, že pokládám naše vzájemné závazky a pohledávky za vypořádané jednou provždy, a nepřeji si žádnou další komunikaci s vaší osobou" a tak dále různě podobně, formulace lze vypilovat k dokonalosti. To bych mu poslala doporučeně, ještě s dodatkem, že když toho nenechá, kopii dopisu obdrží jeho rodiče, zaměstnavatel, městský úřad, místní deník, TV Nova a další, čímž bude mít dotyčný z ostudy kabát, jako odmítnutý milenec a ještě otrava. Kdyby to nezabralo, tak bych tu kopii dopisu skutečně na zmíněné úřady a instituce odeslala, současně s podnětem na prošetření policie ČR. Pak bych si zažádala o zbrojní průkaz, s odůvodněním, že na mě čeká před domem na lavičce po setmění temná postava. Když chce legraci, bude ji mít. Ovšem připouštím, že každý není povaha na podobnou válku nervů.

Nechce pochopit, že jsem se s ním rozešla.

Tak to má blbé - ale co s tím máš společného ty ? Proč mu ty telefony bereš, odepisuješ na zprávy a přijímáš květiny ?
Myslím, že dokud budeš reagovat, bude to zkoušet. Tou policií bych mu minimálně pohrozila, při našem posledním hovoru po telefonu. A od té chvíle bych jej nebrala

Já jsem se rozešla s přítelem po sedmi letech a taky nechtěl pochopit, že je to definitivní konec. Nejdřív to byly SMSky, volání, vydírání slzami, neustálé si vymýšlení dalších věcí, které si zapomněl odstěhovat atd. Když to nikam nevedlo, tak mě začal všude pomlouvat, vymýšlet si různé zkazky, jak jsem ho zneužila a odkopla, jak jsem mu ublížila a další podobné nesmysly. Asi za čtyři měsíce po rozchodu se najednou objevil u mých dveří a já jsem bohužel otevřela. Byl zjevně mimo, ale to už jsem nestihla cokoliv udělat. Okamžitě beze slov na mě zaútočil. Než jsem stačila zavolat Policii ČR, roztrhl mi ret, narazil žebra a pak začal rozbíjet o zem skleničky, hrnky a všechno, co mu přišlo pod ruku. Teď už to beru s nadhledem, ale tehdy jsem byla v šoku. Nikdy bych to do něj neřekla. Přivolaná policie sice přijela celkem brzy, ale později jsem litovala, že jsem vůbec volala, protože přijela policie obecní a jelikož to byli jeho kamarádi, tak jsem ve finále byla skoro viník já. Doslovně mi ten jeden řekl, že si za to můžu sama, že se nemám, co rozcházet !!! Když jsem žádala, aby ho vyvedli z mého bytu, ještě mi tvrdili, že to nemůžou udělat, protože tu má trvalý pobyt, což nikdy neměl. Byla jsem z jejich přístupu tak konsternovaná, že jsem na jejich hloupé poznámky a familiérní komunikaci s agresorem ani nereagovala. Nakonec jsem si vynutila, aby ho odvezli a donutili ho k vrácení klíčů od bytu, které mi mezi tím vzal. Měla jsem čtyři měsíce na podání trestního oznámení, ale po dohodě s jeho matkou a s tím, že už se ke mně nepřiblíží, jsem to stáhla. Od té doby jsem ho neviděla, jen ještě párkrát volal mým rodičům a pořád měl potřebu něco vysvětlovat. Naši měli o mě strach, tak jsem nějakou dobu nosila slzák a boxera. Naštěstí ho to přestalo bavit a pro mě to dopadlo relativně dobře. Ráda bych dodala, že nejsem žádná ustrašená chudinka v koutě a nikdy bych nevěřila, že se tohle může stát i mně, protože jsem někdy celkem "vostrá", jak říkají mí blízcí.

Já jsem se rozešla s přítelem po sedmi letech a taky nechtěl pochopit, že je to definitivní konec. Nejdřív to byly SMSky, volání, vydírání slzami, neustálé si vymýšlení dalších věcí, které si zapomněl odstěhovat atd. Když to nikam nevedlo, tak mě začal všude pomlouvat, vymýšlet si různé zkazky, jak jsem ho zneužila a odkopla, jak jsem mu ublížila a další podobné nesmysly. Asi za čtyři měsíce po rozchodu se najednou objevil u mých dveří a já jsem bohužel otevřela. Byl zjevně mimo, ale to už jsem nestihla cokoliv udělat. Okamžitě beze slov na mě zaútočil. Než jsem stačila zavolat Policii ČR, roztrhl mi ret, narazil žebra a pak začal rozbíjet o zem skleničky, hrnky a všechno, co mu přišlo pod ruku. Teď už to beru s nadhledem, ale tehdy jsem byla v šoku. Nikdy bych to do něj neřekla. Přivolaná policie sice přijela celkem brzy, ale později jsem litovala, že jsem vůbec volala, protože přijela policie obecní a jelikož to byli jeho kamarádi, tak jsem ve finále byla skoro viník já. Doslovně mi ten jeden řekl, že si za to můžu sama, že se nemám, co rozcházet !!! Když jsem žádala, aby ho vyvedli z mého bytu, ještě mi tvrdili, že to nemůžou udělat, protože tu má trvalý pobyt, což nikdy neměl. Byla jsem z jejich přístupu tak konsternovaná, že jsem na jejich hloupé poznámky a familiérní komunikaci s agresorem ani nereagovala. Nakonec jsem si vynutila, aby ho odvezli a donutili ho k vrácení klíčů od bytu, které mi mezi tím vzal. Měla jsem čtyři měsíce na podání trestního oznámení, ale po dohodě s jeho matkou a s tím, že už se ke mně nepřiblíží, jsem to stáhla. Od té doby jsem ho neviděla, jen ještě párkrát volal mým rodičům a pořád měl potřebu něco vysvětlovat. Naši měli o mě strach, tak jsem nějakou dobu nosila slzák a boxera. Naštěstí ho to přestalo bavit a pro mě to dopadlo relativně dobře. Ráda bych dodala, že nejsem žádná ustrašená chudinka v koutě a nikdy bych nevěřila, že se tohle může stát i mně, protože jsem někdy celkem "vostrá", jak říkají mí blízcí.

Já jsem stalking zažila jako přímý pozorovatel. Stalo se to totiž mé kamarádce a taky to byl chlap, se kterým se rozešla. Napřed taky jen zamilované smsky, sledování až domů atd. Ale bylo to čím dál horší, postupně začal posílat smsky výhružné a pak už jí vyhrožoval přímo do očí, jak jí zmlátí a podobně. Hrůza. Pamatuji si jako dneska na jednu noc, kdy jsme s tou kamarádkou šly spolu samy dvě z večírku. A v tom se tam zjevil ten její bývalý a začal nás sledovat. Všude tma, no horor jako vyšitý. Nevěděly jsme co máme dělat, bály jsme se jít k ní domů, protože by tam šel za námi a my bysme třeba nestihly zavřít dveře. Jediné řešení bylo, že půjdeme přespat k mému příteli (dnes manželovi). Ten cvok nás sledoval až tam a pak bušil dole na dveře bytovky a dělal kravál. Načež můj přítel vyšel za ním ven, pořádně ho seřval a byl klid. Od té doby už ji nesledoval, jen občas ještě poslal naštvanou smsku, ale postupně se úplně odmlčel.

Pozor, pokud chcete podat na někoho žalobu kvůli stalkingu, musí to trvat nejméně měsíc. Cituji: "Aby mohla policie pachatele obvinit ze stalkingu, musí být dodrženy zejména tři podmínky. "Za prvé policie vyžaduje, aby bylo zcela jednoznačné, že pronásledovatel tak činí evidentně proti vůli oběti," řekla policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
"Dále musí být pronásledování intenzivní a hlavně dlouhodobé - tedy nyní dohodnutých čtyři až šest týdnů."

má poraněnou ješitnost, to, co se mu zdálo jisté, mu uniklo a kvůli tomu řádí, to už není láska, ale majetnictví, myslí si, že jako chlap selhal (ano, je to tak, ale on to určitě chápe jinak). Když s ním není rozumné pořízení, je tady ta policie. A on o té možnosti ví?

Je to stalking jak vyšitý. Jenže u nás se to tak ještě nebere. Asi bych mu poslala mail, ve kterém bych mu ještě jednou jasně napsala, že náš vztah skončil a že si nepřeji, aby mě jakkoliv kontaktoval, aby za mnou chodil do práce a k bytu. Bez emocí a výhružek. Teprve potom bych tak za týden zašla na policii s oznámením o obtěžování. Kdyby si ze mě na policii dělali legraci, připomněla bych jim ten případ z Malešic. Právě ze strachu z takového nátlaku ze strany minulých partnerů jsem v mládí dělala vše proto, abych ten opouštěný byla já a měla jsem klid. To ale jde těžko, když spolu dva lidé bydlí.

Nahlásit na policii. Oni si po těch malérech netroufnout to jen tak smést ze stolu.
a možná bych zkusila i toho dvoumetrového nadupaného kamaráda, ale opatrně, aby se to nakonec neobrátilo proti tobě.
A držím palce, ať to dobře dopadne.

Přikláním se k Johance74. Jít hned na policii mi přijde přehnané, nehledě na to, že by tam z Lucie měli spíš legraci ...
Bývalý přítel potřebuje čas, aby se s rozchodem smířil. Nešťastně zamilovaný člověk dělá psí kusy, já bych to neviděla až tak hororově. Nebo si Lucie myslí, že je nebezpečný?
Osobně si myslím, že to chce spíš čas než nějaké zásahy. Za nějakou dobu a po několika dalších neúspěšných pokusech se s tím smíří, hodně štěstí a pevné nervy do té doby.

Stanik: No jestli ten mladík je nebezpečný, tak to se opravdu nedá odhadnou takhle virtuálně, bez toho abychom ho znali osobně.Možná má jen mozek vymytý časopisy pro muže, kde se píše, že ženy vlastně nevědí, co chtějí, a že to NE vlasně znamená jen možná.. teď ne, ale zítra ano nebo nějakou zkoušku vytrvalosti, případně trucování. Takže jako první počátek je třeba mu vysvětli, že se jedná o NE bez výhrad, NE absolutní. Ideální by bylo, kdyby slečna měla staršího bratra a ten mu to vysvětlil, protože by tomu možná lépe rozumněl , kdyby mu to přetlumočil nějaký chlap.
Další varianta je, že slečna může říct, že už někoho má, někdy tyhle týpci obtěžují jen tehdy, když je objekt zájmu stále volný, tam mají dojem, že je ještě šance. Samozřejmě, že tohle je zas dvojsečné, možná by ho ta informace ještě víc rozlítila. Opravdu, těžko dát virtuálně radu na míru

Johanka74: btw. ten co zabil tu holku ze leteckeho dispecinku byl taky nekjdriv stalker s kytkama a zjistovani bydliste