Dárek k výročí… Co s nevěrným manželem?
.jpg)
S manželem se známe sedmý rok a před pár dny jsme oslavili první výročí svatby. Teda oslavili – znáte to – jak mají chlapi „rádi“ nějaká výročí. Přesto jsem čekala aspoň nějaký náznak, připomínku, komentář… Nic. Druhý den hodil manžel na stůl Tofifee a něco zamumlal pod fousy. Prý že dárek k výročí svatby.
Pořádný „dáreček“ jsem dostala až o pár dní později. Moje několika měsíční tušení se potvrdilo – manžel mi sdělil, že má přítelkyni, druhým dechem dodal, že se znají už rok, že ji má rád a teď neví, co má dělat. Protože ona si ho chce nastěhovat domů. Byla to pro mě studená sprcha. Mě má prý taky rád a rozhoduje se, s kým by radši žil…
Co teď? Jak se zachovat? Brečet, hysterčit? Nebo se v klidu domluvit? Celkem v klidu jsem dala manželovi ultimátum – buď já, nebo ona – a že na to má 24 hodin. Celou noc jsem pak nespala, brečela jako želva, přemýšlela, jak to se třemi dětmi zvládnu. Ano, děti jsem nezmínila – dvě dcery mám z předchozího manželství a dvouletého syna máme spolu.
Po dvou dnech mi manžel jen tak mezi řečí řekl, že chce zůstat s námi. Jí oznámil konec vztahu. Protože byl pořád v práci, hodně jsme si smskovali, jiná komunikace nebyla možná. Dohodli jsme se, že uděláme tlustou čáru a začneme znovu. Samozřejmě jsem byla šťastná a očekávala – no, právě že jsem očekávala něco, co se vůbec nestalo.
.jpg)
Žádné vyjádření citů ke mně, žádná omluva nebo aspoň vysvětlení, žádné láskyplné milování, žádná pokora, úcta. Nezeptal se mě, jestli ho vůbec chci zpátky, jestli mu odpustím. Chladný není, ale přijde mi, jako bych ta nevěrnice byla já a on mě „trestá“. Ta „tlustá čára“ se zjevně udělala jen a jen za jeho chybou a dál mám asi dělat jakoby nic.
Věřte, že mi to nejde – zapomenout. Svoji – doufám, že bývalou – přítelkyni vídá obden v práci, jsou kolegové. O to je to horší. Hodně to bolí.
Začala jsem chodit do manželské poradny, manžel odmítá „plácat nesmysly“ u nějaké psycholožky, takže zatím jsem na to sama. Jestli bude odborná pomoc k něčemu, to je velká otázka.
Máte podobnou zkušenost?
29.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 33 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Nevěru mi prý už odpustil, ale nechová se tak
- Mluvím ze spaní a on žárlí
- Mám udržet manželství jen kvůli dětem?
Diskuse ke článku - Dárek k výročí… Co s nevěrným manželem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
PEGG: díky, já teď mám přítele tak jsem šťastná, ale nevím jestli se někdy přes to co se stalo přenesu...kolikrát to na mě přijde a brečím, vůbec nechápu proč to udělal...a nikdy to nepochopím
nedávno u mě byla na návštěvě ex-tchýně a říkala mi, že ani ona ani tchán se s tím ještě nevyrovnali...byla to rána pro všechny
.jpeg)
Žábina - 30.11.2010 20:23 - nebuď smutná, možná teprve teď si začneš užívat života, beztak po tolika letech je většina chlapů jen na obtíž. 
já zjistila nevěru manžela před dvěma lety, bylo to po novém roce...zamiloval se také do kolegyně z práce
dala jsem mu čas na rozmyšlenou, neustále se to prodlužovalo, nakonec mi došla trpělivost, v září jsem podala žádost o rozvod a v listopadu, přesně na naše 20.výročí svatby, jsme byli rozvedeni.
Bylo to pro mě hodně těžké, ale od začátku jsem věděla jednu věc - nikdy bych mu už stejně nemohla věřit a takový život by byl k ničemu....
prema, mkanka: Uklouznout jo, ale jsou věci, které se ani při nejlepší vůli a sebevětší toleranci nedají považovat za "uklouznutí".
Míla s manželem měli slavit první výročí svatby a on jí řekl, že s tou přítelkyní se zná už rok - tak z toho mi vyplývá, že se s ní "znal" už když si Mílu bral. To není uklouznutí, to je pěkná sprosťárna a podraz. Pokud si nebyl jistý, s kým chce vlastně do budoucna žít, tak to měl Míle říct tenkrát a nebrat si ji, dokud to nevyřeší. A ne s tím vyrukovat rok po svatbě a ještě to přehodit na ni.
Druhá věc ovšem je, že Míla sebou poněkud nechá zametat, svoje city zřejmě manželovi nevyjevila (myslím všechny včetně těch negativních - "ublížils mi a chci, abys to napravil) a jen beze slova čeká. Asi na zázrak. Případně posílá SMSky 
. Pak se ovšem nemůže divit, že s ní manžel jedná tak, jak s ní jedná.
mám zkušenost a vím, že bych dokázala odpustit. uklouznout může totiž každý
Mílo, máš nick na ŠŽ? Pokud ano, pošli mi vzkaz, ráda bych ti přispěla osobní zkušeností.
A ostatních diskutujících bych se ráda zeptala - právě tak jako pisatelka článku - jestli mají OSOBNÍ zkušenost s nevěrou manžela. Protože pokud ne, to co píšete je bohapusté tlachání (a to můžu říci, že jsem hodně tolerantní). Pokud se někoho nevěra netýká, má velmi nekompromisní názory. A pokud k nevěře dojde, často se ty nekompromisní názory hodně mění, zvlášť, pokud jsou ve vztahu děti.
Kassy: Jenze o cem by se tu pak psaly dalsi clanky? 
takže, jestli jsem to správně pochopila, on udělal chybu, ale on je pán tvorstva, takže on si to může dovolit a ty máš mlčet a být ráda, že se ti vrátil domů ? To by u mě asi neprošlo. Každá žena má svou důstojnost a je pravda, že pokud máš doma 3 děti, tak musí jít asi důstojnost stranou, ale rozhodně by se mi jeho chování vůbec nelíbilo. Pokud necítí žádnou vinu a chová se, jako by se nic nestalo, tak to podle mě neskončilo a rozhodně tě už tolik nemuluje, protože kdyby mu na Vašem vztahu záleželo, tak se k tobě chová úplně jinak.
osobně o chlapech nemá žádné ideály, v podstatě si myslím, že jsou všichni stejní dárečci, ale stejně občas zasnu, co za boží hovádka to je. Nejradši mám tyhle rozpolcený, co se o své trápení musí podělit, aby na to nebyli sami a pak mávnutím ruky oni problém nemají a ty se v tom plácej sama....
Kassy - 29.11.2010 13:56 - 
možná by místo sexuální výchovy ve školách měla být výuka komunikace mezi partnery
umí i blb
Kassy: 
Prosím redakci, aby někam do záhlaví přidali velký červený nápis "Chcete-li udržet / zachránit / vytvořit vztah, musíte s partnerem komunikovat." Pak by se tu možná nemusely pořád dokola opakovat články na téma "já něco chci, sama ani pořádně nevím co, partnerovi jsem nic neřekla a štve mě / mrzí mě, že to nedostávám" 
Riki: do kamene tesat. 
Riki - 29.11.2010 11:28
no já neradím kufr a tradá, jen bych uvážila co dostávám, co dávám a zařídila si život po svém ... a manželství brala jako obchodní transakci :-)) :-D pokud on ji takto bere, že si dělá co chce a na mě nedbá tak i já bych se snažila urvat co nejvíc ... štěstí ji to nepřinese, ale zase jí to uleví finančně ... vždycky je něco za něco ...
jo a pomalu si začni odkládat peníze na horší časy ...
