Pro muže jsem jenom přechodná stanice
Začínám docela upadat do depresí ze svých dosavadních vztahů. Asi dělám něco špatně, ale nemůžu přijít na to, co. Je mi šestadvacet, nejsem už nějaká naivní husička, přesto pokaždé nalítnu. Měla jsem dosud několik vztahů, které vždy skončily odchodem partnera. Nikdy jsem to nebyla já, kdo by dal podnět k rozchodu.
Co mne na tom však zaráží nejvíc je, že většina mých partnerů se vracela ke svým přítelkyním, s nimiž chodili přede mnou. Když se mi to stalo poprvé, říkala jsem si, že je to smůla. Jenže právě nyní se vzpamatovávám ze svého čtvrtého rozchodu, jehož důvodem je bývalá přítelkyně mého partnera. Jako bych těm mužům sloužila jen jako jakási přestupní stanice.
Asi chápete, že mi to vůbec není příjemné a docela dost to mává s mým sebevědomím. Snažím se přijít na důvod, proč tomu tak je. Vím, že se říká, že ženy si vždycky podvědomě hledají stejné typy mužů, nebo je něčím přitahují. Možná mám ještě štěstí, že nepřitahuji alkoholiky nebo hulváty a násilníky.
Marně se ale snažím přijít na to, jaký typ mužů jsou ti, které přitahuji já. Žádný z nich nebyl nějaký zoufalec, který by plakal a nechal se litovat. Ani většinou o své bývalé moc nemluvili, jen takové ty obecné řeči, co se na začátku každého vztahu říkají. Přesto se mi již čtyřikrát stalo, že se po několikatýdenním či několikaměsíčním vztahu můj partner vrátil ke své bývalé.
Není mi z toho dobře po těle a začínám o sobě dost pochybovat. Asi nejsem pro nikoho dost dobrá, když ta bývalá je vždycky lepší. Nevím, co dělám špatně, ani co případně vyzařuji směrem k mužům, že se u mne tento model stále opakuje.
Stalo se některé z vás něco podobného? Vím, že mi těžko poradíte, neznáte mne, těžko se dají psát nějaké „diagnózy“ takhle virtuálně. Možná by mi pomohlo kdybych viděla, že v tom nejsem sama, že s nějakými stále se opakujícími potížemi ve vztazích bojují i jiné ženy. Už se totiž úplně bojím s někým seznámit, protože mám strach z dalšího zklamání.
27.6.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 27 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pro muže jsem jenom přechodná stanice
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
zdravim tak tohle znam spise pritahuji tez stejne blbce a jeste vidi chyby jen ve me,posledni oartner hruza.Zastava se vzdy vsech jen nikdy me ani nevim proc my dva spolu jeste vlastne jsme,kazdy jsme jiny ve vsem,v nicem se nikdy ani neshodneme
zaslouzila bych si konecne hodneho chlapa,ale uz se bojim pritahnu stejny typ jaky jsem vzdy mela asi radeji zustanu uz sama
Ahoj Eliško, asi bych normálně tyhle věci nikam nepsala, ale moc dobře chápu jak se cítíš a proto ti sem napíšu. Mám stejný problém jako ty, akorát s tím rozdílem, že je mi 33 a muži ode mě neodcházejí k bývalým. Mám za sebou tři několikaleté vztahy a od posledního rozchodu jsem rok a půl sama. Teda sama úplně ne, jelikož jsem za tu dobu potkala několik mužů. Scénář byl vždycky stejný, hrozně se do mě zamilovali, říkali velký věci, nad kterýma jsem se pozastavovala, tlačili na události, že jsem je musela brzdit, šli do toho po hlavě, že mě to děsilo a těšilo zároveň, tak ňak jsem se snažila být opatrná, ale dřív nebo později jsem začala podléhat a pak najednou ze dne na den, mezi slovy miluju tě, odešli, bez vysvětlení a bylo po lásce. Pokaždé znovu a pokaždé víc tě takováhle situace sejme a pořád znovu se ptáš proč. Už jsem v podstatě vymyslela všechny možný důvody...jestli nejsem moc hodná, nejdu si moc za svym, moc závislá, moc nezávislá, moc zoufalá, moc odtažitá...a znovu a znovu jsem se snažila své chování měnit a přizpůsobovat. Pak mi ale došlo, že to už nebudu já a že to chci být já. Každý člověk má nějaké chyby, každej si neseme něco z minulosti a máme nějaké modelové situace, které opakujem. Ale to není důvod, aby sis nezasloužila lásku. Neměň se, buď svá a přirozená a buď tě tak budou brát nebo ne. Oni se taky kvůli nikomu nemění. Uvědom si, že jsi kvalitní osoba, která si zaslouží úctu a férové jednání. A tak k sobě přistupuj, a tak jednej především sama se sebou. A nezapomeň se mít ráda. Nauč se být sama se sebou šťastná, protože jedině tak s tebou dokáže být šťastný někdo jiný. A potom ho potkáš, takovýho kterej za to bude stát a kterýmu za to budeš stát ty. Prostě začneš přitahovat jiný druh chlapů:-)
P.S. S radou, aby jsi se zeptala blízkých kamarádek, jestli neděláš něco špatně, souhlasim. V podstatě je to to první, co bys měla udělat. Ale pokud ani ony nedokážou přijít na to, kde je zakopanej pes, pak asi neni zakopanej v tobě...
.jpg)
Eliško, je ti 26 let, nemáš kam spěchat. Dej si chvíli od chlapů pauzu a sama popřemýšlej, proč se tak děje a za jakých okolností, tě partner opouští. Jistě na to příjdeš. Nakonec se vše v dobré obrátí a toho pravého najdeš.
Eliško, to úplně nejhorší, co bys nyní mohla udělat je, propadat pochybnostem o sobě a dopředu se bát. Protože to z Tebe bude cítit na hony daleko a příští známost pak zákonitě na tom ztroskotá. Žena nemá být příliš čitelná....zpravovat druhého o každičké minutě, kterou strávila bez něj...ani příliš ochotná...ano, lásko....sice jsem chtěla jít s holkama na brusle, ale rušil-li by tě můj příchod při odpočinku u TV, budu raději v koutku vyšívat.....ani příliš závislá.....ty jako jdeš s klukama večer na pivo a co mám jako dělat já sama....ty mě nemiluješ jako na začátku!....ani příliš nejistá...co myslíš, Pepo, hodil by se na mě tenhle model z časopisu...no ale kde seženu takovou látku....ani příliš plánovací....no tak s Tebou mi to snad konečně vyjde...víš, já mám takovej sen...růžovou ložnici....Eliško, snaž se být svá...mít své plány, umět být sama se sebou, neočekávat nesplnitelné.....a na ty svoje minulé známosti se koukej pozitivněji....tedy jako že....nebyli to ti praví partneři pro život, ještě, že to skončilo raději dříve, jsem mladá a nemusím si snad brát první vážnější známost! Protože život je zajímavý a na sezení doma s mimčem a čekání na tátu mám přece ještě kupy času! Hodně štěstí! Věř mi, že JEHO potkáš, až to nejmíň budeš čekat!
.jpg)
V Tvém článku je strašně málo informací.
Je možný, že Ti muži nemají uzavřený vztah s předešlou ženou.
Otázka je, proč honem zůstávají u Tebe.
Jiskří to mezi váma na začátku?
Nechceš aby hned bydleli u Tebe? Nestaráš se jak mamina? Často se stává, že člověk tak moc chce s někým být, že úplně tím chtěním zadusí celý vztah. Někdo nedokáže najít rovnováhu mezi chtěním mít vztah a volností pro partnera.
Stálo by za úvahu jestli netlačíš na partnera tzv. pejsánkovstvím a nebo právě přílišnou svobodomyslností - ale na to jsi napsala příliš málo informací.
.jpg)
Jsi prostě převoznice. Ten, kdo je k dispozici, o koho se nemusí usilovat a má pro všechno a každého pochopení.
.gif)
Jako první po přečtění mě napadlo,,Vendulka utěšitelka,,
suhlasim s Almegou, asi prilis tlacis na pilu... chlapi su lovci od prirody, radsej lovia, ako by boli loveni
Kassy: no a tím spíš by to Eliška nemusela brát tak vážně, může to být jen zástupný důvod, a vůbec to nemusí znamenat, že by bývalka byla lepší. 
Renee: svata pravda. podobný "dobrý zprávy" ti vždycky někdo s radostí donese.
.jpg)
Doporucila bych vypnout a na chvíli nemyslet na chlapy. Vypadni treba nekam s kámoskou nebo neco jiného. Pravda sama nekam vyrazit není ono, ale najdi si pozitivni stranu veci a proste prestan myslet na druhou polovinu lidstva. On se ti nejaký primotá do cesty az to budes nejmín cekat. A az se to stane tak se mu vdecností neves na krk, ale nech vecem volný prubeh. 
Riki: Třeba jí to ti chlapi sami udali jako důvod rozchodu. Říct "vrací se k bývalé" je jednodušší než se snažit pojmenovat a vysvětlit skutečný důvod 
Eliško, na nějaké rady jsi opravdu napsala málo informací. Může to být spoustou věcí nebo jsi taky mohla zatím míst prostě smůlu. V prvé řadě se zamysli nad svým výběrem partnerů - nemáš třeba tendenci utěšovat ty opeštěné chudáčky, co mají za sebou čerstvý rozchod? To že někdo o bývalce nemluví, ještě neznamená, že má rozchod vyřešený. Na vzpamatování z rozchodu po dlouhodobém vztahu je potřeba dlouhá doba.
Pak bych se zamyslela nad tím, jak se ve vztahu chovám - nedáváš moc najevo zoufalou snahu si chlapa udržet? Nejsi na něj přisátá jako pijavice? Nebo naopak nevycházíš mu ve všem vstříc jako loutka bez vlastní vůle? Dobrý nápad možná je zeptat se na to blízkých kamarádek.
Jako se vším, i se vztahama to bývá tak, že to nejlepší přijde náhodou, když se přestaneme zoufale snažit, tak to zkus tolik nehrotit
Jinak si myslím, že může být problém v tom, že to Eliška bere moc vážně. Ono už to její "bojovat s potížemi ve vztazích" mi zní dost násilně. No bóže, tak se vrátil k bývalce, no a co. V šestadvaceti je svět veliký, a těch chlapů na něm - 13 do tuctu na každém rohu. Není tenhle, bude jinej a lepší. Když člověk moc řeší, moc přemýšlí, a moc úzkostlivě hlídá, co dělat a říkat, a jestli náhodou neměl dělat a říkat něco úplně jiného, tak to akorát odrazuje.
Riki: Někteří lidé se v tom dokonce vyžívají To se mi tuhle stalo, že jsem potkala jednu známou a ona asi po pěti minutách hovoru "Hele, a to víš, že XY /jeden bývalý, co jsem s ním několik let žila/ bude mít už třetí dítě?" Řekla to s výrazem plným očekávání a naděje, jak z toho budu zhroucená a nešťastná, což jí bohužel nevyšlo 
Renee: hm, to máš vlastně pravdu, já zapomínám, že lidi mají tendence vykecat všechno Já na facebooku nejsem, a fotky zveřejňuju jen neosobní - krajinu, přírodu atd. Ale stejně to předpokládá určitý okruh společných známých, aby se řeči roznesly...
