Komunikace s mužem. Disciplína pro silné nátury?
Ve všech moudrých příručkách se radí ve vztahu, v jakémkoliv vztahu a v manželství zvlášť, komunikovat. Nikde se člověk nedozví, co je komunikací myšleno. Ale pokud je pod tento pojem zahrnuto i ”hmm”, kroužení očima a popřípadě myšlenky typu ”ta moje ženská se zase zbláznila”, tak jsem tento víkend komunikovala s manželem. Hurá!
Jsme vlastníky domečku, v kterém se mimo jiné nachází i tzv. technická místnost. Je tam umístěna spousta trubek ke všemu v baráku, plynem začínaje, přes elektrické vedení a vodou konče. A bydlí tam i pračka se sušičkou, mrazák, botník, nějaké to nářadí, psí žrádlo, sem tam pixla barvy a samozřejmě i křidélko od letadýlka se tam najde. Prostě všehochuť. Tato místnůstka má jednu fantastickou vlastnost. Má dveře, a tudíž se ten bordel dá zavřít a nevidět. Jenže! Ano, ještě vlastníme i dva krapátko zvědavé pejsky – no co by člověk čekal od jezevčíků. Denně jsou několik hodin samy doma (jsou to fenky) a takový přívod vody k pračce, botka či křidélko jsou vítaným zpestřením dne. OK, zavřeme dveře. Ještě že se otvírají dovnitř a ty potvory chlupaté se je naučily otvírat, přece je taková drobnost, jako jsou dveře, neodradí od tak fantastického hřiště plného zábavy. No, mají smůlu, jsem nedemokratický člověk a práva zvířat na zábavu jdou stranou. Přestěhovala jsem pelechy, dovolené hračky a misku s vodou do předsíně, tam holky chlupatý bydlejí, když jsou samy doma, je to ”jejich pokojíček” a my používáme technickou místnost jako předsíň.
Slečny pejskové si zvykly a vyspávají tam do růžova ve starých peřinách, aby nabraly sílu a energii, až někdo z nás dorazí domů. A mně čím dál tím víc leze na nervy bordýlek v technické místnosti, protože jaksi zavřít dveře a nevidět nefunguje, když je místnost používaná v podstatě nepřetržitě. A napadlo mě geniální řešení. Všechno vedení k topeni je zabudováno ve skříňce – něco jako jsou spodní skřínky v kuchyních. Když zakoupím dvě až tři skříňky stejného typu, ale závěsné, můžu je zavěsit na zeď nad pracku a sušičku a všechno do nich zavřít, eventuelně nějaké křidýlko nebo jiný kus vznášedla se vždycky dá uklidit nahoru na skříňky. Bude permanetně uklizeno, nenaprášeno, víc místa, navíc bude možno odložit si tašku na pracovní desku (tam je momentálně basa od piva, několik prázdných krabic od pizzy, pracovní rukavice a pozůstatek jakéhosi lepidla). A když už budu v akci a všechno bude rozstěhováno, proč rovnou i nevymalovat. Začala jsem měřit, přepočítávat, projela internet a našla vše potřebné.
I když my máme domeček proto, abych se já nenudila a nevymýšlela si zbytečnosti, které by znepříjemňovaly život Vikingovi, čili mému manželovi, přece jenom jsou akce, o kterých bych ho měla informovat. A tak jsem v neděli odpoledne v pauze mezi jakýmsi převelice důležitým závodem automobilů vzala Vikinga kolem ramen a, stojíc v kuchyni s výhledem do technické místnosti, předložila myšlenku.
Následující rozhovor mě položil na lopatky.
- To je děsný bordel v technický, tak mě napadlo s tím něco provést.
- Hmm.
- Víš, kdybych koupila závěsné skřínky, šedesátky se tam vejdou tři (je to od rohu zdi ke karmě 1,92 m), tak bychom do nich mohli všechno nacpat a bude permanentně uklizeno. Zvlášť když to teď používáme místo předsíně a někdo přijde a nemá ani kam odložit tašku nebo rukavice.
- Vždyť jsem to včera uklízel.
- No vidíš, ty ses s tím uklízel a stejně to vypadá jak po výbuchu. Metr na přeměřeni jsem hledala půl dne.
- Hmm.
- Víš koupila bych stejné skřínky jako je ta vedle pračky s topením.. Na internetu je mají. 
- Ach jo.
- Když je pověsíme do stejné výšky jako je karma, tak to bude vypadat pěkně. Karma je 90 cm a skřínky jsou kolem 70 cm na výšku, takže bude i dost místa pod nimi na pracovní desce.
- Hmm.
- A když už budu v ty stěhovací akci, co takhle to celý vymalovat? Ta bílá je už pěkně zašmudlaná.
- Ne aby tě napadlo vymalovat na černo!
- Na černo? Něco světlýho – smetanová, písková nebo tak.
- Hmm.
- Hele a jen tak mimochodem, souhlasíš se mnou, že je více než nepravděpodobný, že by v tý zdi mohlo něco vést?
- V který zdi?
- No v tý, na kterou chci zavěsit ty skřínky místo tý černý police.
- Co???
- No něco …..co já vím voda, elektrika a tak.
- Co by to tam prosím té dělalo?
- Fajn.
Pokračování za dvě hodiny:
- Kolik ta pitomost vůbec stojí?
- Skřínky do 1700 a barva stačí obyčejná ze stavebnin.
- Ty ses zbláznila, za to bych mohl mít celýho Spidera a nebo aspoň křídla k Niveru.
- To je ta oranžová potvora, cos koupil v Holandsku za 450 Euro?
- Jo.
- No tak místo křídel budeš mít místo, abys je měl kam položit.
- Hmm.
- Tak mi to kup k narozeninám a Vánocům dohromady (mám narozeniny v polovině prosince)
- Hmm.
Za další hodinu:
- Ale to nejde zabalit.
Já už byla v té době myšlenkami někde jinde…
- Co, jak, proč, nejde zabalit?
- No tvůj dárek, to nebudeš mít žádný překvapení.
- Aha! Takže jsme zajedno, že s tou technickou by se mělo něco udělat?
- Hmm.
Tak co, drahé šťastné ženy, přiznejte barvu, taky občas “komunikujete” se svými drahými polovičkami?
26.10.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 42 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Komunikace s mužem. Disciplína pro silné nátury?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jo, taky občas komunikujeme podobným způsobem. 
U mého chotě je důležité se vždycky nejdřív přesvědčit, že vnímá, protože ono "hmm" dokáže odpovídat i zcela automaticky a pak vůbec neví, o co vlastně šlo a hádá se se mnou, že jsme se o tom nebavili. Včera jsem na tohle vymyslela báječnou fintu:
já: Promiň, že jdu pozdě, zdržela jsem se v obchodě.
on (hledí do monitoru): hmm
já: Stavila jsem se podívat na kabáty a oni mě tam začali obskakovat a zkoušet mi jeden za druhým.
on (stále hledí do monitoru): hmm
já: Akorát že všechny stály pět tisíc. Ale jeden se mi tam moc líbil
on (stále hledí do monitoru): hmm
já: Já jsem si ho koupila
on (prudce otočí hlavu ke mně): COŽE?!
Takže ověřeno, že rozhovor vnímá Kabát jsem samozřemě nekoupila, byl to jen test pozornosti před pokračováním hovoru o plánech na víkend
... a celý barák jsem nechala vymalovat a do obýváku položit nový koberec, když nebyl týden doma - aby nezavazel a neremcal 
tohle v článku je velice špatný postup při komunikaci! To se dělá jinak: Tady jsem koupila takové a makové skříňky a barvu, je potřeba abys tam vymalovat a zavěsil skříňky - nejlépe včera! 
Lindo, 
to znam taky. Jenomze nekdy je odpovezeno, jo tak jo, to zni dobre...... A tim to konci Nekdy se neptam, proste to co chci instalovat dovlecu domu a pak ho postavim pred hotovou vec. Skrinky v pradelne (asi stejne jako ty tvoje), jsem koupila a dovezla do garaze pak jsem memu drahemu rekla, ze pro nej neco mam v aute (krabice byly dost tezke na to, abych je vytahovala sama, do auta mi s nima pomohl ochotny mladik z obchodu) Pak uz to hmm nestacilo, bedny strasily v kuchyni do vikendu. Vzdycky jsem je posoupla tak aby byly co nejvic v ceste. Zabralo to, o vikendu se na to vrhnul. 
U nás změny vymýšlí manžel a dcera,mě nebaví takové věci,jsem líná na změny,neb mě to vadí,a rozhodí a nechce se mi trpět tím,že je něco přeházené,zmodernizované atd.Jsem takový staromil,ráda se obklopuju starými věcmi a novoty mě většinou štvou.
Juana: takhle my jsme budovali poslední dva roky na chalupě - koupelnu, podlahy, na verandě okna a dřevěné obložení, střechu. Ten můj má spoustu dalších plánů a já říkám, že už chci jen se tam jezdit rekreovat
.jpg)
Monik: tak stejnej problém s kukuřicí (a šrotem) na ryby jsme měli předloni. Obojí už "bydlí" ve sklepě a zvířátkům se tam asi nelíbí. Kdybych to tam neodnesla já, tak to máme doma dodneška
to je hezky clanek. Koukam, ze to neni jen u nas.
U nas nedavno, kdyz se mu v komore, v pytli s kukurici co ma na ryby, premnozila sposusta cernych broucku s dlouhym nosem a ja po zjisteni pozadala, at s tim neco udela, probehla nasledujici sms "komunikace":
ja: ti nosalove lezou vsude po byte. (snazila jsem se smerovat rozhovorem k vysledku, ze mi alespon slibi, ze je nejak zlikviduje az prijde)
on: co tam delaji?
ja: no nevim, asi neco hledaji.
on: a nejsou nastvani? Ja jim to vyhodil ven.
A to myslel naprosto vazne.
Obcas teda dokazou odpovedi odzbrojit jako deti
Renee: jo tak...no tak tam bych už asi nějaké třecí plochy našla. Resp. je vytvořila
jo a musím ho pochválit, dneska je nějaký pracovitý, jednak jsme doštípali deset kubíků dříví /za mé a synovy asistence/ a teď podle zvuků, co slyším, se mu podařilo opravit mašinku na presso a funguje po letech tryska na pěnu
Petruša: To většina žen, takže ten můj současný je rád, že má mě Jeho baví totiž jenom to, co vymyslí on
Petruša: To většina žen, takže ten můj současný je rád, že má mě Jeho baví totiž jenom to, co vymyslí on
Renee: Já to taky chápu, navíc po 15 letech přestavování, dostavování, stěhování a opravování už toho mám fakt plné zuby. Navíc je do toho zapojena vždy celá rodina. Jen letos jsme přidali 3 řady obkladů ve 2 roky nové koupelně - neudělali jsme je až do stropu a zjistili jsme, že by to bylo lepší. Obložili jsme dlaždičkami část kotelny, aby byly omyvatelné stěny, protože topíme dřevem. Dobudovali jsme pracovnu, vybavili ji nábytkem a ještě to chce dopřidělat nějaké police na knihy. Přestěhovali část kuchyně, protože jsme koupili myčku, kterou jsme blbě nekoupili, když jsem před 2 lety stěhovali původní kuchyň do původní nesmyslně velké koupelny. V té původní velké koupelně jsme museli tehdy zbourat záchod, který jsme tam před pár lety vybudovali, protože jsme ho zrušili v předsíni, kde ho postavili původní majitelé při přestavbě. Prostě jen malá ukázka toho, jak se u nás neustále blbne. Koupili jsme před 15 lety rozdělanou přestavbu, do toho přistavěli ještě obr garáž a další 2 místnosti a koupelnu a záchod, z toho spoustu věcí opravdu děláme vlastnoručně. Takže mne další nápady mého šíleného muže opravdu dokážou vyděsit. Jen čekám, kdy už konečně vyrobí tu skřín do ložnice, abychom tam mohli naskládat věci, co se kupí v jedné místnosti, a z té místnosti konečně vy buduje knihovnu s čítárnou. Letos to holt zas nebude. Protože plánů má plno, ale realizace poněkud pokulhává.
Viv :o): jo, s tou pamětí je taky dobré - a poučné
S angličtinou je to bohužel horší
Renee: tak to bych si s tím tvým rozumněla. I tím bývalým, tím možná ještě víc Já už i sama o sobě říkám že jsem v tomhle na hlavu
