Kvůli lásce jsem dostala padáka
.jpg)
Stalo se mi něco, co nepovažuji za normální a zajímal by mne váš názor. Připadám si totiž jako ve středověku a hlavně, celé je to takové nějaké nespravedlivé a podle mne uměle vykonstruované.
Je mi sedmatřicet, jsem rozvedená a mám sedmiletou dceru. Už pět let s ní jsem sama. Na jaře jsem po dlouhém hledání konečně našla velmi slušnou práci. Do té doby jsem se binkala všude možně, jen abych měla nějaký příjem. Když se mi podařilo sehnat práci ve svém oboru a dobře ohodnocenou, bylo to, jako bych vyhrála milión.
Nastoupila jsem v květnu, teď v červenci mi končí tříměsíční zkušební lhůta. A zaměstnavatel mi oznámil, ať nepočítám s tím, že mi pracovní poměr prodlouží, nicméně zachoval se (dle svého mínění) jako velký formát a nevyhodí mne ze dne na den, na což by měl právo, ale nechá mne dokončit tu zkušební dobu, abych měla čas najít si něco jiného a nezůstala zbytečně bez místa.
Když mi to bylo oznámeno, krve by se ve mne nedořezal. Ptala jsem se, zda je s mou prací něco v nepořádku. Prý ne, důvod je někde úplně jinde. A to ve vznikajícím blízkém vztahu s jedním kolegou. Chápete to? Já ne.
Pravda, s jedním mužem zde jsme se společně dost sblížili, je taky rozvedený, o sedm let starší, pracuje tu už čtyři roky. Nejdřív jsme po sobě jen pokukovali, pak mne pozval na oběd, a po měsíci jsme spolu občas zašli po práci na kafe, došlo i na nějakou tu pusu. V tuto chvíli nic víc, samozřejmě bych si přála, aby náš vztah pokračoval, je to velmi příjemný a inteligentní muž, já byla od rozvodu prakticky sama.
Když jsme spolu byli na kafi, tak mi řekl, že je potřeba udržet to v tajnosti, soukromé vztahy a milostné románky na pracovišti prý vedení netoleruje. Ostatně, něco v tom smyslu je i ve smlouvě, to je pravda. Jenže by mne nenapadlo, že jsou skutečně schopni to takhle razantně řešit, když si své pracovní povinnosti plním a po této stránce vůči mně nikdy nebyly žádné výhrady. Ani nevím, jak se to dozvěděli, že jsou mezi mnou a kolegou určité vzrůstající sympatie, pravděpodobně to na nás je vidět a někdo si všiml a zatepla napráskal.
Samozřejmě, že padáka dostanu já, je to pro ně vzhledem k mé zkušební době jednodušší, „přítel“ je už ve firmě dost dlouho.
Je mi z toho na nic, nedělám nic špatného, ano, zamilovala jsem se, ale copak je to trestné? Mám kvůli tomu přijít o práci, kterou nutně potřebuji? Navíc ten vztah je sice slibný, ale v úplném počátku, nedá se dopředu říct, jak se bude vyvíjet, byť bych samozřejmě chtěla ho prohlubovat.
Vůbec nevím, jak se zachovat. To gesto, že mne nechají do konce měsíce podle mne není kvůli nějaké ohleduplnosti ke mně, ale proto, že je doba dovolených a někteří kolegové jsou v červenci mimo. Další člověk by jim citelně chyběl. Mám sto chutí se vším seknout a odejít středem a nechat je v tom, ale ta červencová výplata by mi v srpnu chyběla, a taky nevím, kdy se mi podaří něco dalšího sehnat.
A hlavně mi ten důvod připadá opravdu šílený. Nepomohl ani rozhovor mého přítele s vedením, prý se jim snažil vysvětlit, jak s věci mají, že mezi námi sympatie jsou, ale v žádném případě to nenarušuje naši pracovní morálku. Nepochodil.
Připadám si jako ve středověku, jako by mne postavili na pranýř za to, že jsem se zamilovala. Chápete to někdo? Je to normální? Máme si opravdu zvykat, že v dnešní době je člověk až na posledním místě a nějaké vztahy, city a naprosto přirozené lidské vazby jsou brány jako závadné? Kde to jsme, proboha?
9.7.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvůli lásce jsem dostala padáka
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No, já bych se ptala, zda je takový dodatek ke smlouvě vůbec platný. On papír snese všechno. Nicméně, zkušební doba umožňuje pracovní vztah rozvázat z jakéhokoli důvodu a i bez důvodu.
Zaráží mě, že na druhou stranu "přátelství" se podporuje jako divý. To jsou různý výjezdní party, některý firmy nutí svoje zaměstnance jezdit i ve volném čase na různý pitomý akce, tam je papání a hlavně chlast a různý soutěže a jiný šaškování. Pak se opravdu nemůžou divit, že se jim lidi do sebe zakoukaj. Co mi vyprávěl kamarád, že se tam kolikrát děje, je fakt mazec. Ještěže u nás v práci musim maximálně do hospody, ze který můžu za hoďku zdrhnout 
řekla bych, že není nad čím dumat....zaměstnavatel se zachoval vlastně slušně....řekl proč tam nemůžeš dál zůstat, což ani nemusel a nechal že do konce měsíce pracovat, což taky nemusel.....že se vztahy na pracovišti netolerují, to je hodně běžné, když to je navíc ve smlouvě, tak opravdu není o čem dumat....já to ve smlouvě nemám a jsem si přesto jistá, že kdybych se octla v podobné situaci, tak to skončí podobně...radím zachovat si chladnou hlavu, dobré vztahy se zaměstnavatelem až do konce...dobré reference se dycky hodí a pokud jsi byla po pracovní stránce bez problémů, tak ti ve finále může takhle zkušenost pomoct.
Verera: Také by mě zajímalo, jak se to k zaměstnavateli doneslo. Zamilovaní si často myslí, jak jsou nenápadní, ale ... zamilované pohledy nikdo nikomu nebere, ale bohužel se to často dostává do roviny, kdy skutečně nejsou schopni pracovat - půlhodinové kuřácké pauzy, nekonečné omotávání se okolo jeho stolu, vybavování se na chodbách a výjimkou nebývá ani muchlování se v práci apod.
Doba je zlá. Když člověk sežene konečně práci tak podepíše všechno. - Je to fakt jak ve středověku.
Akorát by mě teda zajímalo, jak to zaměstnavatel posuzuje. Zajít si s kolegou na kafe snad nemůže být bráno jako porušení pracovní smlouvy, takže se buď okatě dělo víc, nebo to někdo vyloženě naprášil a ve zkušebce to zaměstnavatel preventivně řeší i kdyby šlo o nepodložená obvinění. Později by se možná touhle úrovní vztahu nezabýval, protože se vlastně není o co opřít.
Spousta kolegů spolu může chodit na tenis, do kina, jezdit na víkend s dětma a není za tím nic jiného.
No, mně přijde normální, že se lidi seznámí v práci, vždyť kde taky jinde? Sedmatřicetiletá matka asi nechodí lovit do báru, ne?
Ale fakt je, že pokud je to v pracovní smlouvě, měla sis dávat velký pozor, aby se toho nikdo nedohmátl a tiše si ty, nebo partner, hledat jiné místo. Ale zdá se mi takový požadavek zaměstnavatele divný. Vždyť ti lidé jsou tom polovinu svého bdělého života, nějaké vztahy, by¨t třeba na bázi přátelství či nepřátelství, tam prostě logicky vznikat musí. Neznám žádné zaměstnání, kde by lidi osm a půl hodiny jen pilně pracovali a ani minutku nepokecali u kafe.
Stanik: přesně tak. jenom by mě zajímalo co by asi dělali, kdyby to zjistili až po zkušebce.
.jpg)
Jsem bývalá personalistka a musím ti říci, že jsi hodně naivní. Přeci jsi si pracovní smlouvu přečetla a věděla jsi, co je v ní napsáno, tudíž jsi s touto podmínkou souhlasila.
I když si o takovéto smlouvě mohu myslet cokoliv, jakmile vyslovím svůj písemný souhlas, je jasno. V takovém to případě, nevidím, neslyším, nemluvím a pracuji. Nakonec to se ode mne vyžaduje. Zaměstnavatel ani ty ve zkušební době nemusíte uvádět, proč odcházíš nebo proč jseš odejita. Zaměstnavatel ti to řekl, což nemusel. Máš poučení do dalšího zaměstnání. Je dobré se řídit známým heslem "Co je v domě, není pro mně". A hlavně dobře si přečíst co podepisuješ.
I když jsem ti vynadala, tak ti přeji, ať brzy seženeš novou práci a hlavně, pro příště buď opatrná.
Stanik: No vykopnout ho můžou za hrubé porušení smlouvy a platy nedostane, ale asi musí nejdřív dostat nějaké varování, tak to asi odbydou tím.
a....: pnutí bývají z úplně jiných důvodů a smlouvou to neošetří. Stačí když nějaký zaměstnanec nedostatečně dodržuje hygienu, pomlouvá nebo je s ním značně složitá spolupráce. Oproti tomu mi vztah dvou lidí, kteří jsou rozumní, nepřipadá práci škodlivý. Ale je fakt, že po dobu zkušebky to měla Leona udržovat v hranicích běžných dobrých kolegiálních vztahů, pak už by byl problém ji vyhodit.
.jpg)
Ostatně, něco v tom smyslu je i ve smlouvě, to je pravda
......... takže to chápu - co nechápu, že takovou smlouvu někdo podepíše - z principu - pak se nelze divit, že si zaměstnavatelé dovolují čím dál víc.
Mám sto chutí se vším seknout a odejít středem - to bych udělala - je to sice komplikace, ale zachováš si svoji důstojnost.
Navíc poznáš, co je ten Tvůj vznikající amant zač - věděl dobře, co riskuješ ..... čekala bych, že pokud vztah bude pokračovat, pomůže Ti
jelítko: no jo no... co nadelas, proste bych to brla tak, ze pan je pro ne vedomostma cennej, a kdyz jsem nekde ve zkusebce, musim pocitat s cimkoli... 
Stanik: no ale přece jenom je to nespravedlivý, měli by vyrazit oba, oba porušili pracovní smlouvu. a pochybuju, že by mu při porušení pracovní smlouvy vypláceli odstupný. ale zase někam nastoupit, podepsat, že nebudu na pracovišti navazovat vztahy a šup ještě ve zkušebce navázat vztah a nechat se nachytat, to není úplně v pořádku...
a....: no ja jsem teoretik, jsem jedina bab v oddeleni.. takze pohoda.. nic takoveho nemusim resit i kdybych chtela 
Stanik: Jo taky jsem četla, že smíšené kolektivy a trocha toho sexuálního napětí je věc veskrze prospěšná. Jenomže v tom musí jet tak nějak všichni
. Když se má celý pracovní tým koukat na jednu cukrující dvojici, tak to asi dost leze na nervy. A toho, co je v domě není pro mě, se držím už od střední školy
