Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Jsme spolu s partnerem už osm let, máme dvouleté dítě. Svatba zatím není na pořadu dne, ačkoli já bych se vdávala ráda. I když dnes vlastně nevím. On se k tomu moc nemá, podle něj je to jen zbytečný kus papíru. Já to vidím jinak, nicméně nikdy jsem na něj v tomto ohledu nijak nenaléhala. Vlastně se o nás o svatbě prakticky vůbec nemluví už několik let.

Víc mne trápí, kam se náš vztah dostal. Nevím, možná chci moc, třeba je to tak v partnerství po určité době normální. Proto jsem se rozhodla sem napsat a zeptat se, jak to máte doma s partnery vy.

Od doby, co se nám narodil syn, mám totiž pocit, jako bychom nežili spolu, ale spíš vedle sebe. Dokud jsem byla pracovně aktivní a neuvázaná i mrněte, bylo všechno v pořádku. Měli jsme spoustu společných aktivit, sportovali jsme, jezdili na výlety, chodili do kina, na návštěvy k přátelům a tak.

Dítě jsme si oba přáli, i on, nebylo to tak, že bych ho nějak ukecala. Když jsem otěhotněla, byl šťastný a po narození malého taky. Opravdu velmi. První dva, tři měsíce, byl takřka příkladný otec, po mém návratu z porodnice s námi byl dva týdny doma a pomáhal, pak chodil z práce rovnou domů a syna si užíval. Jenže potom začalo jeho nadšení pomalu upadat, asi zjistil, že mu malé miminko a žena na mateřské nějaké zábavné podněty neskýtají a začal se od nás pomalu „trhat“.

Nejdřív obnovil pravidelné docházení do posilovny a každou sobotu kolo s kamarády. To mi připadalo naprosto normální, jenže bohužel nezůstalo jen u toho. Postupně přidával další vlastní aktivity, takže s námi byl kolikrát jen jeden večer v týdnu. Řekla jsem mu, že bych potřebovala a uvítala, kdyby své zájmy malinko zkorigoval, aby měl více času i na rodinu. Chvilku se pokusil, ale po pár týdnech se vrátil zpět ke svému modelu.

Nejhorší na tom všem je, že když už je doma, tak sedí u PC, se mnou téměř nekomunikuje. Sex máme dvakrát do měsíce, dřív byl ale velmi náruživý. Přitom já o sebe hodně dbám, všechna těhotenská kila jsou dávno pryč, nechodím doma jako cuchta. Moc si to nepřipouštím, ale mám obavu, jestli mi není nevěrný.

Náš rodinný život je v podstatě na nule. On se sem prakticky chodí vyspat, vzít si čisté prádlo, občas si pohraje se synem, ale většinou chodí až když malý už spí. Dřív jsem se mu snažila vysvětlit, aby na nás víc myslel, ale reagoval pokaždé velmi podrážděně, já nemám ráda hádky a dusno, tak jsem se vždycky stáhla. A tak o tom teď prakticky nemluvím, jen tiše trpím. Jediné plus na tom všem je, že nás finančně zabezpečí. Já mám jenom mateřskou, která mi celá zůstává, on hradí veškeré výdaje, řeší to tím, že mi každý měsíc posílá na můj účet dostatečnou částku, abych mohla všechno poplatit.

Jenže to mi připadá samozřejmé, že nás zabezpečí. Neměl by to být jeho jediný klad a přínos, který vloží do rodiny, kterou založil. Připadám si hrozně sama, syna miluji, je báječný, hodně se mu věnuju a těším se, že až začne konečně jaro, začnu s ním chodit na různé výlety a akce, už není miminko a možnosti se nám hodně rozšířily. Velmi mne ale mrzí, že to plánuju sama, partner se k ničemu nemá, odmítá prakticky cokoli, co navrhnu. Nejde se mnou ani do kina, nepozve mne na večeři, přitom hlídání máme, mí rodiče jsou ochotni pohlídat kdykoli.

Je mi smutno. Na první pohled mi nic nechybí, ale je to jen zdání. Přemýšlím, jestli má cenu takový vztah udržovat, partner o nás patrně nějak valný zájem nemá, radši tráví čas s někým jiným. Jestli jsou to jen přátelé, nebo je v tom i nějaká milenka, netuším a snad po tom ani pátrat nechci. Ale lehko mi není.

Snažila jsem se popsat svou situaci, jak ji cítím a vnímám. Vím, že se jedná jen o můj pohled na věc, ale přesto bych vás ráda požádala o vaše zkušenosti a názory. Moc děkuju.

Jana


2.4.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 162   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Viv :o)
Viv :o) - 3.4.2013 10:42

A kdyz uz teda Arna tady vcera chtela neco konkretniho, tak:

Asertivita v partnerství
http://knihy.abz.cz/prodej/asertivita-v-partnerstvi

Asertivita v manželství a v rodině
http://knihy.abz.cz/prodej/asertivita-v-manzelstvi-a-v-rodine

Asertivni zena
http://knihy.abz.cz/prodej/asertivni-zena

 
Viv :o)
Viv :o) - 3.4.2013 10:38

Arna: Jana ma dve moznosti. Vykaslat se na to a cekat jak to vyhnije. Anebo ji to neda a bude se ptat a hledat cesty jak s nim komunikovat a mozna se ji postesti ten zpusob najit. Pokud nechce necinne sedet a cekat, tak bych na jejim miste fakt sla do te poradny (ale musi narazit na dobreho terapeuta a tech zas tak moc neni), precist si nejakou knihu o komunikaci (ne blaboly proc zeny placou nebo muzi jsou z marsu - i kdyz taky nejsou uplne mimo, ale je to spis populisticky blabol nez neco co muze pomoct) od autoru jako je treba Smolka, Prasko a spol. Anebo ma jeste moznost zacit delat veci singl, bez ohledu na nej, ale je tu nebezpeci, ze on tak bude sopkojenej a pak uz teprv bude problem neco zmenit...

 
Viv :o)
Viv :o) - 3.4.2013 10:30

Nejsem si uplne jista, ze Meryl bude mit kapacitu (cas a myslet na to) na to nekoho "otravovat" jak to tam dopadlo. A navic tezko muzeme nekoho nutit, aby rekl co se delo dal. Treba to ani sdelit nechce. Taky si dovedu predstavit, ze problem tohoto typu (Jany) muze trvat jeste klidne i par let, nez se neco pohne, nez to nejak dopadne smajlik - 26 Asi nam nezbejva nez doufat, ze se obcas nekdo ozve, ale vyzadovat to, to mi neprijde v poradku... i ja sama jsem samozrejme zvedava a chtela bych vedet, ale nejak citim, ze bych mela respektovat, ze se nekdo rozhodne uz se neozvat... smajlik - 26

 
Arna
Arna - 3.4.2013 8:53

Verera: No, hezky, ale on pokaždé začne reagovat podrážděně a pokud nebude chtít, neodpoví tak jak Jana chce.

 
Verera
Verera - 2.4.2013 23:20

kubikm: Díky, nějak se mi nedařilo smajlik - 34

 
kubikm
kubikm - 2.4.2013 23:05

Verera: no ale meryl na ně asi má spojení...a může je požádat --zda
poručit jim ovšem nemůže....

 
kubikm
kubikm - 2.4.2013 23:04

Verera: smajlik - 24jsem to opravila

 
kubikm
kubikm - 2.4.2013 23:03

Merylko, rády/i bychom znali/y další osud lidí, kteří nám řekli o svých problémech, stačí pár vět, nemusí to už být celý článek
Arna + kubikm +.slunecnice.+Verera

 
kubikm
kubikm - 2.4.2013 23:02

Verera: smajlik - 56smajlik - 56

 
kubikm
kubikm - 2.4.2013 23:02

má ten partner rodiče?
pokud ano, jak reagují na vnouče?

 
Verera
Verera - 2.4.2013 22:57

Já jsem se tam nenapsala smajlik - 76

erylko, rády/i bychom znali/y další osud lidí, kteří nám řekli o svých problémech, stačí pár vět, nemusí to už být celý článek
Arna + kubikm +.slunecnice.+Verera

 
Verera
Verera - 2.4.2013 22:57

Merylko, rády/i bychom znali/y další osud lidí, kteří nám řekli o svých problémech, stačí pár vět, nemusí to už být celý článek
Arna + kubikm +.slunecnice.

I když , problém možná bude v tom, že ti lidi už o sobě nedají vědět a nereagují dál.

 
Verera
Verera - 2.4.2013 22:55

Ona: Co kdybychom v sobotu všichni jeli na kolech na výlet?
On: Vždyť víš že jedu s partou.
Ona: A já se synem bychom s tebou nemohli jet? Aspoň tuto sobotu, nebo tu další?
On: Už zas začínáš?......
Ona: Už zase začínám chtít trávit aspoň nějaký čas společně. Co se ti na tom zdá špatného?

A ať to vysvětlí. Já teda moc nerozumím tomu s čím zase v tomto konkrétním případě začíná. Spíš mi to připadá jako taková univerzální odpověď, která na protějšek zabírá, že se stáhne a přestane otravovat.

Takže jak bude reagovat na dotaz S čím začínám?
Může vysvětlit, tam se dá poslouchat , zkusit pochopit a najít řešení, nebo přejde do útoku, pak je to od něj jen úhybný manévr a nemá zájem a ani tolik odvahy, aby to přiznal.

Nevím, mně se vždycky osvědčilo jít po podstatě, ne to, co ten člověk říká, ale co je za tím ,a na to mu odpovídat, ale ne útočně, spíš to obrátit trochu v humor. Ale k tomu je potřeba nejdřív přijít na jeho pravé pohnutky.

 
Arna
Arna - 2.4.2013 22:25

Verera:
Ona: Co kdybychom v sobotu všichni jeli na kolech na výlet?
On: Vždyť víš že jedu s partou.
Ona: A já se synem bychom s tebou nemohli jet? Aspoň tuto sobotu, nebo tu další?
On: Už zas začínáš?......

 
Arna
Arna - 2.4.2013 22:21

Verera: Tak to by bylo přímo ideální, ale.... Opět všeobecné doporučení. Ale k tomu je třeba taky přístupný protějšek. Pokud je Jany partner takový, těžko bude přístupný jakékoli komunikaci.
Jako bych to slyšela: už zas začínáš?

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78626.
Archiv anket.