Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Jak citově zvládnout „půjčování“ dítěte otci

Jak citově zvládnout „půjčování“ dítěte otci

Strašně moc se trápím, vůbec nevím, jak se vyrovnat s tím, co mi přinesl život. Měla jsem přítele, byli jsme spolu čtyři roky a otěhotněla jsem. Už předtím jsme se dohodli, že se o miminko pokusíme a necháme tomu volný průběh. Vysadila jsem antikoncepci a podařilo se, jak se říká, na první dobrou.

První měsíce bylo vše fajn, těšili jsme se oba. Když jsem byla v pátém měsíci, začal se mi přítel nějak vzdalovat, byl stálé méně a méně doma, a když už přišel, seděl u PC. Komunikace vázla a já nevěděla, proč. Když už jsem to nemohla vydržet, přímo jsem se ho zeptala. Bylo na něm vidět, že jsem ho tou otázkou zaskočila, ale zároveň jako by se mu i ulevilo. Řekl mi, že se cítí hrozně, že doufal, že ho to nějak přijde, ale nepřešlo. Prý se zamiloval do jiné ženy a zjistil, že ona je ta pravá. Mně má rád, ublížit mi nechce, ale citům prý poručit nedokáže. Ale že má zároveň strašné výčitky svědomí kvůli tomu, že jsem těhotná.

Nebudu zastírat, srazilo mne to do kolen. Následující dny byly jako ve zlém snu, nakonec to dopadlo tak, že se odstěhoval. Já zůstala sama se svým nenarozeným děťátkem. Bylo mi strašně, ale hlavně kvůli malému jsem se snažila zmobilizovat a snad se mi to v rámci možností podařilo. Přítel, již teda bývalý, mne po zbytek těhotenství vymazal ze svého života. Ani jednou nezavolal, nenapsal, nezajímal se, jak mi je, jestli zvládám, jestli něco nepotřebuju.

Před dvěma měsíci jsem porodila krásnou holčičku. Ještě z porodního sálu jsem mu napsala, že má dceru a může se přijít následující den podívat. Odpověděl smskou jednoslovně: Gratuluju. Do porodnice nepřišel, ozval se až po třech týdnech, jestli se může přijít na malou podívat. Souhlasila jsem. Z malé byl evidentně úplně paf, nemohl z ní odtrhnout oči. Co jsem však nedokázala skousnout bylo, že s sebou přivedl i svou novou přítelkyni.  Doslova mne to šokovalo a jak jsem ji ve dveřích uviděla, muselo to na mně být znát. Zeptala jsem se jich, jestli to myslí vážně, že přišli takhle oba dva, že mi to připadá krajně nevhodné a ať se nezlobí, ale ji dál nepozvu. Obou se jich to velmi dotklo, proč prý hysterčím, že ona k němu patří a je jasné, že ji jeho dítě zajímá.

Zkrátím to. Dovnitř šel jen on, jak jsem psala, z malé byl úplně vedle, ale zdržel se jen chvilku, aby ona nemusela před barákem dlouho čekat. Já jsem to neřešila, hodně mě tím, že ji bez předchozí domluvy přivedl, vytočil a když se měl po pár minutách k odchodu, vyhovovalo mi to. Jen jsem mu sdělila, že jsem kontaktovala sociálku, abychom vyřešili všechny náležitosti a že bychom se měli alespoň předběžně dohodnout na alimentech. S tím neměl problém.

Dva dny na to přišel tedy už sám, s návrhem poměrně slušné částky, kterou bude přispívat. A také s požadavkem na pravidelný kontakt s dcerou, ideálně každý víkend oba dva dny že by si ji bral na celé odpoledne. S tím jsem samozřejmě nesouhlasila, malá je opravdu maličká, navíc je kojená a jeho rada, že mu tedy odstříkám mlíko, mi připadá úplně zcestná. Řekla jsem mu, že malou může vidět kdy bude chtít, stačí když předem zavolá a domluvíme se, ovšem s tím, že přijde sám a návštěvu stráví u mě doma, případně na procházce, ale se mnou.

Urazil se, prý má na dceru stejné právo jako já, navíc nechce z kontaktu s ní od malička vynechávat ani svou přítelkyni a já mu nemám dělat naschvály. Docela dost jsme se pohádali a skončilo to tím, že já mu malou na celé odpoledne prostě nedám, aby ji vzal někam pryč a necháme rozhodnout patřičné úřady.

Tohle se odehrálo zhruba před měsícem a on od té doby dceru navštívil jednou na půl hodiny, prý si připadá jako nějaký kriminálník, který nemůže být se svým dítětem sám, ale jen pod dohledem. Na sociálce jsem v kontaktu, snad bude vše brzy už vyřešené. Podle soc. pracovnice nemusím mít strach, že by on se svým požadavkem uspěl, u takhle malého dítěte, navíc plně kojeného, se to opravdu nedělá.

Jenže já už myslím dopředu, dcerka poroste, kojit nebudu věčně a jednou na to dojde, že si ji bude brát, klidně i na celý víkend a s tím asi nic nezmůžu. A to je problém, který mne trápí, že kvůli němu nemůžu ani spát. On mne opustil, když jsem ho nejvíc potřebovala, ta jeho nová věděla, že on odchází od těhotné ženy a přesto jí nevadilo do takového vztahu jít. A těmhle dvěma lidem mám svěřovat svoje dítě. Ano, já vím, on je otec. Rozumově to chápu, ale citově ne. Mám pocit, že se s tím nikdy nedokážu vyrovnat.

Zajímalo by mne, jak takovou situaci zvládají jiné rozvedené nebo osamělé maminky. Jaké mají pocity, když si jejich bývalý partner i s novou ženou berou pravidelně jejich dítě. Pro mne je to nepředstavitelné.

Julie


10.5.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 169   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak citově zvládnout „půjčování“ dítěte otci

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Ivča+3
Ivča+3 - 18.5.2013 20:06

Mulisak.cz: Naprosto s tebou nesouhlasím, to by bylo asi to nejhloupější a nic neřešící řešení.

 
Ivča+3
Ivča+3 - 18.5.2013 19:59

Chápu Juliino citové zranění, ale čas to spraví, jen pokud na tom bude sama intenzivně pracovat. K čemu chovat uraženost, nenávist atd? Měla by na tom pracovat už kvůli dítěti. Dítě poroste a za pár let by se odpírání otce dítěti mohlo nepěkně vymstít. Zkrátka a dobře, snaž se odpustit, pomine i hormonální rozhození po porodu, přijmi ho jako otce svého dítěte a uleví se i tobě. Přeji ti v tom hodně úspěchů, čas ti určitě pomůže a snad i tobě přinese časem novou lásku, která za tím vším udělá tlustou čáru defnitivně. smajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45

 
Mulisak.cz
Mulisak.cz - 14.5.2013 0:19

Bellana: Jo, to, co píšeš, je smutná pravda. Mnoho otců stojí za houby i tak. Škoda, že Julie nepíše, jak se na to dívají rodiče toho chlapa. Ne že by do toho měli až tak co mluvit, spíš pro zajímavost. Na druhou stranu, matka nemusí být uštvaná, když je na dítě sama. Respektive, pokud nebude vzájemné pochopení na obou stranách ohledně péče o syna, tak bude uštvaná, i když bude mít o víkendu čas jen pro sebe. Bude myslet na to, co ho ti dva učí, jak ho oblíknou, co mu dají najíst... a toto jsou klasické body sváru i mezi rodiči a prarodiči, kteří se mají rádi, ale mají na věc jiný názor. Což teprv matka dítěte versus milenka. No nevím nevím, Julii čekají krušné časy. Je mi jí líto.

 
Bellana
Bellana - 13.5.2013 0:14

Mulisak.cz: Napsalas to tak, jak to praktikuje spousta žen po rozvodu. Nemám dojem, že by to jejich dětem prospívalo. Asi se na to dívám zkresleně, ale já si nemyslím, že uštvaná matka je pro dítě lepší než matka, která se dokáže vyrovnat s realitou a dva víkendy v měsíci (až bude dítě větší) si bude moci odpočinout a věnovat sobě. Teď je Julie pod vlivem hormonů a taky je oprávněněně rozzlobená na nespolehlivého muže a dítě je malé na to, aby bylo bez matky víc než dvě tři hodiny. I kdyby to dítě potom otec dal ke svým rodičům, pořád to jsou prarodiče a mohou ho milovat. Je to jen otázka toho, jak se člověk může vyrovnat se zradou a jestli ho to nepoloží na lopatky. Ignorování otce dítěte je skoro jako přiznání porážky. Mně by hrdost nedovolila takovou porážku přiznat. I když by to bylo těžké.
Hodně otců je jen víkendových - ráno odejdou do práce, dítě ještě spí. večer se vrátí, dítě už spí. Mnozí se mu nevěnují ani o víkendu, protože jdou za svými koníčky nebo odpočívají. O styk s dítětem se začnou zajímat až po rozvodu. Takže zase tak velký rozdíl od jiných párů tu nevidím.

 
Mulisak.cz
Mulisak.cz - 12.5.2013 23:36

Váš pohled na věc chápu, ale za této situace bude dítě vyrůstat v napjaté atmosféře. Peníze nejsou nejdůležitější. Proč by měla třít bídu s nouzí? Snad má něco našetřeno, když plánovaně otěhotněla? A co to je, dobrý víkendový otec? To je role tak pro babičku, vzít dítě o víkendu do ZOO. Otec je člověk, který je v rodině denně a má rád maminku. Všechno ostatní zvládnou vzdálení příbuzní.
Samozřejmě dítě má právo vědět, kdo byl jeho otec, ale to se nemusí překrývat s tím, že bude rodině týden co týden on a nějaká cizí ženská narušovat program, aby z toho byla maminka na prášky.

 
monia
monia - 12.5.2013 21:22

Mulisak.cz: Promiň, ale to je dost hloupý názor. Souhlasím naprosto s Bellanou, navíc si myslím, že jako svobodná matka s dítětem, navíc na mateřské, se bude mít co ohánět, takže alimenty se jí budou dost hodit, a navíc má nárok na alimenty i pro sebe. Na druhou stranu otec má ke svým dětem vyživovcí povinnost, není mi jasné, proč on by z toho měl vyjít tak lacino, jak navrhuješ Ty, a ona bude třít bídu s nouzí.

 
krasaka
krasaka - 12.5.2013 21:04

Bellana: smajlik - 61 - stoprocentní souhlas smajlik - 47 smajlik - 5 smajlik - 31

 
Bellana
Bellana - 12.5.2013 15:03

Mulisak.cz: Dítě má právo vědět, kdo je jeho otec. I kdyby to byl alkoholik a násilník. Alimenty nejsou pro matku, ale pro dítě. Matka je nemusí použít, může mu je dávat na účet, aby pak mělo snazší start do života, ale nemá právo mu je odepřít. Ten muž není zrovna vzorový partner, ale neznamená to, že z něho nemůže být dobrý víkendový otec. Bylo od něho sprosté, že Julii opustil těhotnou. Kdo z nás ale čeká, že se dnešní muži budou chovat dospěle? Živit v sobě zášť není řešení. Už proto ne, že dítě zdědilo polovinu genů svého otce a mohlo by si po čase připadat špatné, protože bude po něm. Samozřejmě je nesmysl, aby takto malé dítě bylo bez matky celý víkend, je nesmysl odstříkat mléko na dva dny. Nebylo by mi milé, že si s mým dítětem hraje cizí ženská a trápilo by mě pomyšlení, že se mému dítěti může něco stát, ale úplně bych styku otce s dítětem nebránila. Ostatně jsem si ho za otce svého dítěte vybrala. Přece jsem nežila s gaunerem. Přesvědčila bych sama sebe, že jsme se k sobě nehodili, že na mě čeká někdo vhodnější, ale že moje dítě nemá špatného otce.

 
Mulisak.cz
Mulisak.cz - 12.5.2013 14:17

Snažila bych se toho chlapa zbavit. To jednoznačně. Bylo by jednodušší, kdyby si Julie časem našla nového a ten původní si založil novou rodinu a o ostatní se nestaral. Je škoda, že ho Julie vůbec uvedla jako otce, podle mě si to nezaslouží a ani peníze od takového člověka bych si nevzala. To by měl jen půl roku na dokázání otcovství a to by se svým zájmem asi prošvihl. Byla i chyba zvát ho za malou na návštěvu.

Možná by pomohlo se odstěhovat (nevím, jak je to právně ošetřeno) někam daleko, kam by se mu nechtělo za malou dojíždět a postupně by ztratil zájem. A nebo si s ním promluvit. Jestli měl aspoň pocit viny, tak bych na něj udeřila, že je zrádce a že má jedinou šanci to napravit, a sice tak, že nás nechá na pokoji... a jestli je to pro něj nepříjemné, tak že musí taky přinést oběť ze své strany, beztak je to jeho vina.
Rozhodně žádný soucit. Právo takových "otců" na dítě je pěkná blbost.

 
sarmyn
sarmyn - 11.5.2013 19:38

Tak jsem to rychle prolítla, docela dobrá diskuze, když pominu slimáky :D.
Mám celkem srovnání..před 20. lety se se mnou nikdo moc nepáral, informace žádné, ale sestry byly celkem v pohodě. Loni v Motole kromě jedné předůležité slepice co lpěla víc na tabulkách (smrdící cigaretovým kouřem) byly všechny sestřičky moc milé a ohleduplné a odpověděly na každou přiblblost, na kterou jsem se ptala...smajlik - 47

 
sarmyn
sarmyn - 11.5.2013 19:24

Já mám taky holčičku, 7,5 měsíce a chápu tě, taky bych jí nedala na dýl jak 2 hodiny (mezi jídly třeba), prostě by se mi stýskalo a ještě ji dát někomu, kdo mě zradil těhotnou. Neboj, sociálka tě podrží.. hlavně žádný výčitky, na jeho pocity se vybodni..smajlik - 45

 
rychlonožka
rychlonožka - 11.5.2013 15:13

Řeší se tu více věcí: pocity opuštěné matky, zájmy dítěte, pohnutky bývalého přítele a současného biologického otce....
Ona Julie taky za pět deset patnáct let pozná, že je vítané každé pohlídání. Když se jde do nemocnice, jede se s novým přítelem na grilovací víkend, je v práci práce nad hlavu a domácnost zanedbaná....to je dobrý každý, koho dítě zná, kdo se o něj umí postarat. Logicky se nepostará ten, kdo to dítě vidí prvně a nemá naprostou zkušenost. Na druhou stranu, třeba má tatík jen záchvat, který odezní. S novou životní láskou si dítě okoukne, pořídí si spolu vlastní, a potom bude Julie ještě po večerech a víkendech vzpomínat na zájem již dávno skončený. Jak tu říkají ostatní moudré ženy: čas vše ukáže a je třeba vyřešit takové ty zákonné záležitosti a nároky. Oboustranné. Mimochodem zažila jsem rodinu,která hnala až přes soudy a psychology zájem bývalého manžela o dítě tehdy již 6 leté.Dítěti bylo matkou a jejími rodiči namluveno, že "ten cizí pán si je odnese a už nevrátí", všem lidem z okolí, že tatínek je magor, kde byla pravda, nevím, chudák nový manžel se ani snad nepokusil o nějakou normalizaci - dítě si s paní vůbec nepořídili - a všichni žili v semknutosti proti protivníkovi, co nesměl dítě ani navštívit. Zbláznili všechny učitelky ve školce, ve škole, které vynervovaně sledovaly cvrkot kolem svého zařízení, sousedy, kteří jim hlásili, kdo se pokoušel dostat do baráku, no poznamenaný byl každý, kdo s nimi přišel do kontaktu. Docela by mě zajímalo, jak to dopadlo a kdo v té rodině nebyl vlastně normální...

 
kubikm
kubikm - 11.5.2013 0:03

tak se vrátím k tématu
jsou dvě možnosti
1/ otec neznámý...ale potom nebude mít prašule...zato se nebude muset dělit
2/ otec známý...a potom má nárok na 1/2 dítěte...
takže je dobré se domluvit...a dohody dodržovat
potom se budete chovat jako civilizovaní lidé

třetí možnost neexistuje

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 10.5.2013 21:35

Verera - smajlik - 76 vyzrazeno

 
monia
monia - 10.5.2013 20:22

Verera: Pššššt, to nesmíš, takhle nahlas. smajlik - 34

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78223.
Archiv anket.