Moje práce je prý podřadná. Manžel se za mne stydí.
.jpg)
Je mi v poslední době nějak smutno, cítím s mizerně. A přemýšlím, jestli je to moje, nebo manželova vina. Prý jsem ho zklamala a znemožnila. Jde o mou práci.
Máme dvě děti, byla jsem s nimi několik let doma. Manžel má hodně prestižní povolání, je poměrně i dost mediálně známý. Pohybuje se v tak zvaných „vyšších kruzích“, je zván na večírky a různé snobské sleziny. Občas jdu s ním, když máme na večer hlídání.
Před více než půl rokem mi skončila rodičovská u druhého dítěte a já se těšila do práce. Byla jsem doma celkem šest let a nemohla se dočkat, až zase přijdu pořádně mezi lidi. Finance problém nebyly a nejsou, manžel vydělá dost a nikdy nebyl lakomý, v tomhle si na něj opravdu stěžovat nemůžu. Mám kartu k jeho účtu a s penězi normálně disponuji.
Takže jediným důvodem, proč jsem se chtěla vrátit do práce byl sociální kontakt. Už mi doma prostě hrabalo. Hledala jsem práci na poloviční úvazek, což nebylo vůbec snadné. Nakonec se mi to podařilo, dělám v jedné blízké pizzerii servírku v době oběda, kdy se vydávají polední meníčka. Mám to kousek pěšky od domova, pracuju od půl jedenácté do půl třetí. Pro mne ideální. Ráno v klidu vypravím děti do školy a do školky, nakoupím, doma poklidím, někdy i uvařím večeři, aby byla připravená, vyperu jednu pračku a jdu do práce. Strašně mě to baví, vysloveně si to užívám, většinu hostů už znám, chodí tam v podstatě stále ti samí, co pracují v okolních bankách a kancelářích.
Ve tři skončím, převléknu se a při cestě domů vyzvednu mladší dítko ve školce a společně pak starší ve škole v družině. Po půl čtvrté už jsme komplet a odpoledne a večer máme pro sebe. Tím, že mám dopoledne několik hodin čas na domácnost, nemusím se honit večer.
Jsem tak velice spokojená, chodím do práce jako na zábavu. Je tam prima parta, skvělí hosté, peněz je sice málo, ale to mne netrápí. Co mne však trápí je postoj mého manžela. On s tím, abych šla do práce, nesouhlasil, chtěl, abych zůstala doma až dokud mladšímu dítěti nebude pět let. Docela dost jsme se kvůli tomu hádali, nicméně prosadila jsem si svou.
A on to nemůže vydýchat. Prý jsem ho tím výběrem profese veřejně znemožnila, jak to prý vypadá, že jeho žena dělá pingla a posluhu, že je to pro mne, s mou vysokou školou, nedůstojné a pro něj ještě víc. Naléhá na mne dost důrazně, abych s tou prací okamžitě skončila a našla si něco normálního, aby se nemusel stydět, když se ho někdo zeptá, co dělá jeho žena.
Já zatím odolávám, jsem fakt spokojená (až na postoj mého muže). Po těch letech doma úplně cítím, jak se mi do žil lije nová krev, děti nijak netrpí, mám čas na domácnost i na ně a na pár hodin se prostě nějakým způsobem pracovně realizuju. Samozřejmě, vím, že v tomhle případě nejde o nějaké budování kariéry, ale copak je to vždycky to nejdůležitější? Mít postavení, peníze? Mrzí mne, že manžel není schopen pochopit a přát mi, že jsem úplně normálně a lidsky spokojená. A že tuhle práci nebudu dělat do důchodu, že je to jen na nějakou dobu, než děti povyrostou.
Nejhorší je, že muž se mi to snaží všemožně zprotivit, vysmívá se mi, používá hlášky, které mne ponižují, dává mi najevo, že si mne vůbec neváží. Takový nikdy před tím nebyl.
Chtěla bych se vás zeptat, když se na naši situaci podíváte z pohledu nezúčastněného člověka, co si myslíte? Měla bych v práci, kde jsem spokojená, skončit jenom proto, že můj manžel se tím z nějakého důvodu cítí znemožněný?
8.10.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje práce je prý podřadná. Manžel se za mne stydí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nemáš se vůbec za co stydět! Já jsem pracovala jako uklízečka a manžel skládal zboží ve skladu. I tak jsme se dokázali každý týden odvázat a někam odjet na výlet. Dnes manžílek pracuje jako opravář televizních věží a od té doby se o něj bojím den ode dne čím dál tím víc. Prý je to ale zbytečné, že prý ochranná přilba od https://www.uvex-safety.cz/ jej ochrání. Tak snad!
verko urcite se nevzdavejte prace jenom proto co si mysli manzel, on by vas mel podporit a ne podkopavat vasi dustojnost,prestiz neni vsechno a hlavne to prece pro cloveka nemuze byt bible, co kdyz za 10 let bude prestizni mit 20ti letou pritelkyni...to vas vymeni protoze si musi udrzet prestiz???....je az nehoraznost ze se manzel stydi za to ze jste pracovita zenska, kdyz se zamyslite zjistite ze povaha cloveka se snadno ukazuje na lidech kteri jsou v nizsim postaveni jako on...treba cisnici, prodavaci, postaci...lide co poskytujou sluzby....a kdyz je pro nej takovy clovek jenom hadr a takova prace ponizujici...prominte ale dost pochybuju o charakteru vaseho manzela
Samozřejmě, že NE. Skončete teprve až vás práce nebude bavit. Postoj a myšlení vašeho manžela mě šokuje.
Život partnerský je o kompromisech, co takhle jeden zkusit
Manžel bude tolerovat, že chceš pracovat aspon na půl úvazku, a najdete společně práci, která pro něj bude reprezentativní. S tím urážením a zesměšňováním - to je ubohé, na druhou stranu chápu, že pokud slyšel nějaké posměšky na tvou práci, nechce, abys to dělala.
.jpeg)
Stanik - 9.10.2013 9:43 jo by ses divila, jak to někteří zmiňují při každé příležitosti
A při tom to je většinou tak, že se s nimi někde osobně potkali, možná jim byli představeni, ale to bylo tak všechno, ale mají pocit, že se s nimi znají osobně.
PEGG: ok, tak v tom pripade ano... btw. tiom, ze se znam s politikamam bych se nechlubila, ani kdybych nejakyho znala... 
Stanik - 9.10.2013 8:56 nechci urážet nikoho, kdo chodí v obleku, to v žádném případě a vím, že jsou mezi nimi schopní lidé,ale ti jsou většinou skromní a nepovýšení. Bohužel znám několik takových, kteří se jako schopní jen tváří, ale bohužel jsou tak akorát schopní všeho. Mají plnou hubu chytrých keců, úžasné sebevědomí, ale podnik přivedou ke krachu. Tak sbalí fidlátka a jdou potopit další. Dělník, když udělá chybu, tak se na to většinou přijde hned, ale kvality např. manažera se poznají když už je pozdě. Mně vadí lidé, kteří v podstatě nic nedokázali, ale jsou na sebe jaksepatří pyšní, protože oni se znají s tímhle podnikatelem a tímhle politikem a chovají se jako snoby, kterým obyčejný člověk nesahá ani po ramena. Naopak, chytrých a schopných lidí si moc vážím i když chodí v obleku a s kufříkem
PEGG: omg, tohle zjednodusovani , ze kazdej kdo chodi v obleku je navonenej panak faatk miluju 
Přečetla jsem diskusi jen letmo a souhlasím tentokrát s sevenofnine, Stanikem, Esme a cairou. Je snadné a asi i opodstatněné konstatovat, že je manžel snob, ale jsi závislá víc ty na něm, než on na tobě, aspoň finančně. Manželství není jen o hrdosti, ale i o kompromisu. A třebas je pro manžela prestiž opravdu hodně důležitá, ať my si o tom myslíme cokoli. Jestli vám to jinak klape, asi bych se pro klid v rodině zkusila realizovat jinde. Líbí se mi i nápad s koupením podílu nebo nějakého menšího podniku.
Kaliban: kdepak ksefty s autama.. prachy jsou dnesk av technologiich
Kaliban: promin, al eto si nemyslim, kdyby delal charitu nerekne ani slovo. Nebo nejakou normalni praci, adekvatne sve kavlifikaci. Ja bych mu fakt tu psi hlavu apriori nenasazovala.
Speedy - 8.10.2013 19:51 
máš naprostou pravdu, dneska chce každý chodit v obleku s kufříkem a plácat nesmysly, ale někdo na tyhle povýšené panáky musí dělat.
Kaliban: Asi mas pravdu, podobneho jsem taky potkala, jenom proste tak nejak doufam, ze by snad nebyl takovy supak. jenze lidi jsou ruzni.
.gif)
Ráno sem psala coby ambiciozní pracující žena.
Teď napíšu názor mámy od dvou dětí, která maká 6 dní v týdnu, nejméně 8 a 1/2hodiny denně, má na starosti domácnost a koníčky synků a má spoustu koníčku, na které není pořádně čas.
Pokud Tě manžel dokáže zabezpečit finančně a pokud neutrpí výrazně Tvoje kariera, buď doma. Dva roky utečou jako voda.
Kup si kolo, brusle, plavenku, permici do fitka, permici do kina, choď na kurzy kreslení, focení. Peč třeba dorty.
Je toho tolik, co můžeš stihnout
Mně už tu šanci, žít si dva roky po svém, byť 4 hodiny denně NIKDO nedá. A co já bych za to dneska dala ...
Je to snob a naprosto mu chybí aspoň hrubá představa o tom, co člověku výrazně chybí, pokud je dlouho na rodičovské dovolené. Nikde není napsané, že tuhle práci musíš dělat pořád, na druhou stranu počítej s tím, že návrat k nějaké odborné práci bude tím těžší, čím déle se jí nevěnuješ. Kdyby manžel argumentoval tímto, tak bych to možná i brala. Pokud tě ale chtěl mít dál doma a teď se vzteká ne kvůli tvé budoucnosti, ale kvůli řečem cizích lidí, tak je to snob a pokrytec.
