Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Roky mi zahýbal a já byla slepá a hluchá

Roky mi zahýbal a já byla slepá a hluchá

Nikdy jsem si nemyslela, že se dostanu do tak těžké a bolestné situace. Vím, že mi nikdo nemůže pomoci, ale třeba mi bude líp, když se ze svého trápení alespoň vypíšu.

Je mi 46 let a příští rok bychom s manželem měli oslavit stříbrnou svatbu. Máme jednoho syna, který se již osamostatnil, před rokem odjel za prací do ciziny a ještě nějakou dobu tam chce zůstat. S mým mužem tedy žijeme sami a já jsem si až dosud myslela, že nám to klape a nic nám nechybí.

Jenže před několika dny jsem zjistila, že je všechno jinak. Že jsem v posledních pěti letech byla úplně slepá a hluchá. Přesně tak dlouho mě totiž manžel podváděl. A já jsem nic netušila.

Má velmi náročné zaměstnání, a tak mi nikdy nebylo podezřelé, že musí být v práci často až do noci, jezdit na několikadenní služební cesty i na víkendová školení a podobně. Nikdy mě nenapadlo nějak žárlit a podezírat ho z něčeho nekalého. Choval se ke mně vždycky pozorně a ohleduplně, i v našem intimním životě bylo všechno v pořádku. Pravda, po dvacetiletém manželství už člověk nečeká nějaký žár a vášeň, ale milovali jsme se tak čtyřikrát do měsíce a já měla zato, že je všechno v pořádku.

Starala jsem se o manželovo pohodlí, snažila se zajistit mu pěkné zázemí. Pracuji jako úřednice s pravidelnou pracovní dobou a nebylo mi zatěžko mít na svých bedrech kompletní péči o domácnost. Možná jsem byla až příliš starostlivá a pečlivá. Čekala jsem do noci, až se vrátí domů, ohřívala mu jídlo a zajímala se, jak se měl. Litovala jsem ho, že je tak vytížený – často i přes víkendy – a skákala kolem něj, jen abych mu trošku ulevila a on si mohl odpočinout. Kdybych já hloupá tehdy tušila, co se za jeho pracovní vytížeností skrývá!

Před několika dny totiž všechno prasklo. Byl to pro mne hrozný šok a otřes. Manžel mi sdělil, že má milenku, a přiznal, že se s ní stýká už pět let. Dnes je jí 34. Nikdy prý na něj nenaléhala, aby se rozvedl, ale teď se změnila situace. Otěhotněla. Samozřejmě s mým mužem. A on se chce zachovat jako fér chlap (alespoň tak mi to řekl) a oženit se s ní. Musí se prý postarat o své dítě a náš syn je již dospělý a samostatný.

Udělalo se mi strašně zle. Najednou se mi zhroutil celý svět, a pocity, které se mě zmocnily, nedokážu ani popsat. Mísily se v nich lítost, vztek, nenávist, obava ze samoty. Musela jsem se jít vyzvracet, jak mi bylo špatně. Uvědomila jsem si, že jsem mu dělala doslova blbce. Posluhovala jsem, pečovala o něj, litovala ho, jak moc musí pracovat, a on hrál roli unaveného, sedřeného chlapa. Přitom si pár minut před návratem domů užíval se svou milenkou!

Nedokážu se vůbec na nic soustředit, mám toho pořád plnou hlavu. Když o tom teď zpětně přemýšlím a vzpomínám si na různé situace, dochází mi, že kdybych byla trošku obezřetnější, určitě jsem to mohla odhalit dřív. Jenže já jsem vždycky nad vším, co jen trochu zavánělo nějakým podezřením, mávla rukou a nechtěla se tím zabývat. Říkala jsem si, že mě pálí dobré bydlo, že mám hodného, pracovitého manžela a co bych chtěla víc.

Jsem tak strašně zklamaná. Myslím, že tohle jsem si nezasloužila. Nechci manželovi bránit v rozvodu a nutit ho, aby se na ni vykašlal, ani aby se mnou byl z donucení. Asi bych s ním už být nechtěla. Nevím. Na jednu stranu mám chuť ho zabít, na druhou ho mám stále velmi ráda a nedokážu si život bez něj představit.


On se chce za každou cenu zachovat jako velký formát, prý mi všechno nechá, byt s celým zařízením. Vezme si jen své osobní věci a knihy a auto.

Nejhorší na tom je, že on strašně chce, abych ho pochopila, pořád mi hučí do hlavy, že mě má stále rád, ale ji že má rád taky. A teď to dítě. Prý musím být rozumná. Ale copak to jde? To mu mám udělat křížek na čelo a říct mu, hlavně ať jsi šťastný a spokojený? Vždyť mi tak ublížil! Navíc s ní chce být už teď o Vánocích. Je to prostě absolutní šok.


Vůbec nevím, jak se mám s touhle situací vyrovnat. Připadá mi, že jsem ztratila posledních pět let života. A nejhorší na tom je, že si připadám opravdu jako blbec. I své nejlepší kamarádce se stydím říct, jak jsem byla hloupá, slepá a hluchá. Dusím to v sobě a mám pocit, že ta bolest mě roztrhne vejpůl. Tak jsem se z toho aspoň vypsala. Já nevím, třeba bude můj příběh poučením pro ostatní ženy. Ale pravda je, že když se ohlédnu zpátky, nevím, co jsem měla udělat jinak. Opravdu ne.

Anna


19.12.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 123   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,7/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Roky mi zahýbal a já byla slepá a hluchá

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-127
sharon
sharon - 20.12.2013 19:35

sallie: nikdo se do ní vysloveně nenaváží..na trh šla s kůží sama...smajlik - 26

 
orinka
orinka - 20.12.2013 16:39

kareta: nebudu se hádat, je to případ od případu a já měla jenom za úkol vysvětlit, jak jsem to myslila.

 
kareta
kareta - 20.12.2013 12:57

orinka: kariera se dá dělat i s dětmi, když se chce.A popravdě řečeno, v jeslích vídám 80% tatínků. Ve školce to je 50/50. A na paragrafu taky poslední dobou vídávám spíš tatínky . U lékaře jsou tatínci také, občas je to vyloženě pánská jízda (povídal partner).

 
kareta
kareta - 20.12.2013 12:57

orinka: kariera se dá dělat i s dětmi, když se chce.A popravdě řečeno, v jeslích vídám 80% tatínků. Ve školce to je 50/50. A na paragrafu taky poslední dobou vídávám spíš tatínky . U lékaře jsou tatínci také, občas je to vyloženě pánská jízda (povídal partner).

 
orinka
orinka - 20.12.2013 12:24

kareta: třeba to, že vezme práci od-do, aby stihla vyzvedávat děti ze školky a nemusel se zapojit manžel. A takovou, kde nevadí časté paragrafy.

 
kareta
kareta - 20.12.2013 10:22

kareta: umývání oken

 
Kawa
Kawa - 20.12.2013 10:12

kareta: smajlik - 34čistě ze zájmu - co například..?

 
kareta
kareta - 20.12.2013 9:25

PEGG: amensmajlik - 68smajlik - 68
orinka: co si představuješ pod pojmem dělat zázemí? Dost žen dělá naprosto zbytečné úkony, o které nikdo kromě nich nestojí, ale vyžadují za to ocenění. tak si vynutí poděkování a ve finále plačou. Já už jsem vyučená, co nechci, nedělám. A má to po mě někdo chtít, dostane přes držku a potáhne.smajlik - 37

 
orinka
orinka - 20.12.2013 9:25

Kawa: poslední slova tesat do kamenesmajlik - 47

 
orinka
orinka - 20.12.2013 9:24

PEGG: stačí se odstěhovat do Arabských emirátů nebo někdo poblíž nichsmajlik - 68 na jednoho chlapa 4 manželky a když je klika, tak má každá vlastní dům a jeho vybavení. Vlastní šperky, které při rozvodu dostane. Ale nesmí chodit do práce. To musí být šílená představa, mít na všecko dost peněz a nehnout prstemsmajlik - 42smajlik - 14

 
Kawa
Kawa - 20.12.2013 8:03

orinka: no tak co se týče výběru, tak to rozhodně u mě není nějak zacíleno, ani na starší, ani na ženaté...vlastně když se nad tím zamyslím, kdyby v tom byly malé děti, tak by mi to asi bylo proti srsti...bývalý partner byl mladší než já...ale mám známou, která ty starší - potažmo ženaté (páč v tom věku halt je většina ženatých) vyhledává, a ta s tím nic nenadělá -prostě se jí líbí starší...dokud v osmnácti šla po čtyřicetiletých, tak to eště šlo, ale teď už je to v jejích 40 fakt průser...a eště větší průser je ten, že do každého vztahu jde s tím, že ho rozvede - nebo je spíš tak nepoučitelná, že jim věří, když říkají, že už z manželkou nejsou a že se rozvedou a bla a bla...no halt každý svého štěstí strůjcem... smajlik - 62

 
Bellana
Bellana - 20.12.2013 8:02

PEGG: Kdyby to tenkrát tak dobře fungovalo, nedošlo by ke změně. I člověk je zvíře sobecké, a tak pokrok mohl nastat jen proto, že chtěl zabezpečit své potomky. K tomu potřeboval vědět, že to jsou jeho potomci a ne potomci toho nemehla, které při lovu překáží. Jako žena si dovedu představit, že se oprostím od úzkého vztahu se svým dítětem, když dospěje. Neumím si představit, že bych to dokázala s dítětem, které jsem právě odstavila. Kdo ví, jak to tenkrát v té prvobytně pospolné společnosti fungovalo? smajlik - 2

 
PEGG
PEGG - 20.12.2013 7:32

Sice jsem nepročetla všechny příspěvky, ale myslím si, že jsme si to vlastně jako lidstvo udělali sami. Jsme od přírody předurčeni žít v tlupáchsmajlik - 68 Takže doživotní sex jen s jedním partnerem je vlastně proti přírodě, ale my to bereme jako hnusné a podrazácké chování. Jenže člověk není monogamní. Jistě, taky neuznávám, když chlap opustí rodinu s malými dětmi. Když si to ale vezmu do důsledku, mně by se to docela líbilo, předstsvuju si "tlupu" kde by se každý staral o něco, nikdo by nebyl uštvaný, práce by se pěkně rozdělila, starost o potomstvo by taky byla společná, sex by mě každý s kým by zrovna chtěl, lidi by na sebe nežárlili, holky by se o domácí práce pěkně podělily a u vánočního stromečku by neseděla jedna schvácená hospodyňka, ale několik čupr ženských, které by měli dost času starat se i sami o sebe, chlapy by byli spokojení, nebyli by nuceni do domácích prací, zajišťovali by finance a čistě mužské práce a všichni by se měli rádi a žili by spokojeně až na věkysmajlik - 68 smajlik - 38

 
orinka
orinka - 20.12.2013 7:22

Kawa: mám kamarádku o generaci mladší, která si partnery vybírala...no nevím, jestli vybírala. Pokaždé šlo o katastrofu. S otcem dítěte se rozvedla, takže byl rozvedený potřetí. Ona prvně. Kluk ne příliš zdravý, ale díky její nadlidské snaze odmaturoval. Další vztahy - ženatý a starý, ženatý a starý, ženatý a mladý. Jak si někdo vybírá alkoholika, ona takhle. Nemůže si pomoct, ale "normální" vztah ji nikdy nelákal. Přesto se kamarádíme, i když s ní nesouhlasíme - mluví do toho i třetí kámoška, ale ta je vyrovnaná realistka a rodinu má OK. Nikoho nezatracuju, ale schvalovat to zkrátka nejde.smajlik - 56

 
Kawa
Kawa - 20.12.2013 6:45

Vy co se mě zastáváte - byť/a neschvalujete, díky, já myslím, že holky jednají slušně, nemám pocit, že by na mě někdo vyloženě útočil, i když si umím představit, co si o tomhle myslí... smajlik - 61
Věděla sem, že jdu s kůží na trh a tím vším sem chtěla akorát říct, že kdo to bere tak, že takové věci se prostě stávají (nechci říct běžně, i když já to tak vnímám i ve svém okolí) tak může být trošku víc připravený...Samozřejmě, že člověk který tu situaci nežije, to vidí ve zkratkách: mladá kurva, chlap hajzl, šukají, domů přijde k vypraným ponožkám a mne si ruce jak to má doma dobře zařízené a jak si to dobře zařídil...Ale on ten život se docela rozplizle vleče a je v něm spousta zvratů a abych řekla pravdu, tak já vlastně ani nevím jak sem se tady do toho vztahu dostala...prostě vývoj situací...ale tak jako já neřeším každý volný večer, jestli zrovna souloží s manželkou, tak ona neřeší jestli by se za chlapa v jeho věku neměla stydět, protože právě leze se mnou po plynovodu přes řeku, například...(u toho tedy děti nebyly, pro rýpalisty)...prostě neřešíme co se děje když je zrovna s tou druhou.... smajlik - 58
A jak se tu někdo ptal, jestli ona ví o mě konkrétně, tak to je pravda, to nevím, já bych řekla že jo, ale prostě mu to neřekla...ale ví rozhodně okruh lidí, ve kterých ta milenka je... každopádně zpět k Anně, prostě je třeba to nebrat jako osobní selhání, tyhle věci se prostě stávají a pokud je žena neunese, pak ano, ať se zařídí co nejvíc ve svůj prospěch, a pro příště si - ve svém zájmu -dá větší pozor, myslím na to aby si z nějakého dalšího chlapa udělala nepostradatelného...smajlik - 45

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-127
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84427.
Archiv anket.