Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Tvoje dítě, moje dítě, naše dítě. Jak to zvládnout?

Tvoje dítě, moje dítě, naše dítě. Jak to zvládnout?

Asi jsem si ukousla větší krajíc, než jsem schopná zvládnout. Alespoň tak mi to poslední dobou připadá. Nějak nezvládám náš rodinný život. Pravda je, že nejsme úplně standardní rodina, i když v dnešní době se takových rodin najde určitě dost. Uvítala bych vaše zkušenosti, případně rady a podněty, jak všechno zvládat.

Je mi pětatřicet, jsem podruhé vdaná. Z prvního manželství mám sedmiletou holčičku. Manžel je rovněž podruhé ženatý a má devítiletého syna, který s námi tráví každý druhý víkend. Společně s manželem mámě půlroční dceru.

Zpočátku mi to, že máme každý dítě z předchozího vztahu, nepřipadalo jako nějaký zásadní problém. Ale ukazuje se, že to tak úplně jednoduché není. Hlavně co se výchovy týká. Můj současný partner má na mou dceru velmi vysoké nároky, někdy mi připadá, že ji vyloženě přetěžuje a zbytečně stresuje. Kolikrát když slyším, jak do ní hučí a jaká kázání jí dává, mám chuť na něj zařvat, ať zmlkne. Jenže to neudělám, nechci podrývat jeho autoritu. Strašně mě ale mrzí, že když přijde jeho syn, tak je manžel úplně jiný, maximálně se mu věnuje a všechno mu dovolí. To je z něj rázem tatínek, se kterým je legrace. Bohužel, dcery se to ale netýká, tu do svých aktivit nezapojují. Hrají si spolu sami, sami jedou na výlet, sami do kina apod. Dceři je to samozřejmě líto.

Nejmladší je ještě miminko, k té se manžel chová tak nějak normálně,  občas ji pochová a udělá nějaké cukrbliky. Ale je na něm vidět, že ze všech třech dětí nejvíce preferuje svého syna. Já to chápu, není s ním denně, tak chce ten čas, který jsou spolu, využít co nejvíce. Štve mě ale, že je to na úkor nás. Druhý víkend, kdy u nás jeho syn není, je dcera zase u svého otce. Začínám uvažovat, že se s bývalým zkusím domluvit, aby si ji bral v ten samý víkend, kdy je u nás manželův syn, aspoň by dceři nebylo líto, že si jí nevšímají. Jenže tam je zase problém, že i nová partnerka mého bývalého muže má děti, které jezdí zase ke svému otci a pochybuju, že by měla zájem se o víkendu, kdy je bez svých dětí, starat o mou dceru.

Nevím, jestli se v tom orientujete, je to celé nějaké strašně překombinované. Já jsem z toho všeho dost utahaná. Vadí mi, jak se můj současný manžel chová k mé dceři, ona se ho už začíná i bát, prý na ni pořád jenom křičí. Velmi těžce nese, že zatímco pro ni nemá pochopení, svého syna uctívá jako poloboha. Když o tom s manželem mluvím, tak si vůbec nepřipouští, že by něco dělal špatně, většinou na mě začne útočit, že jsem moc měkká a holku rozmazluju a nic z ní nebude.

Je mi nějak úzko. Takhle jsem si život nepředstavovala. Trpím, když vidím, jak je dcera nešťastná. Ona vlastně nemá pořádně klid ani když jde ke svému otci, protože tam jsou zase děti jeho partnerky, které jsou tam doma a ona je tam vlastně na návštěvě. Je mi jí líto, připadá mi jako nějako zbloudilé ptáče. Snažím se jí co jevíc věnovat, hodně ji mazlím, ale i tak mi připadá, že se z ní postupně stává smutná holčička.

Co mám dělat? Jak manžela přimět, aby se k ní choval hezky, s láskou, trpělivě? On je jako beran, nedá si říct, všechno musí být po jeho, jenom on má ve všem pravdu. Já se k jeho synovi chovám hezky, proč se on tak nemůže chovat k mé dceři? Zná ji od jejích čtyř let, dřív se k ní tak kriticky nechoval, to až teď, co nastoupila do školy. Přitom se učí dobře, je šikovná. Ale jeho nárokům prostě neodpovídá a on jí to dává náležitě najevo.

Poradí mi někdo, jak by se ten náš rodinný galimatyáš dal zvládnout? A hlavně jak přesvědčit manžela, aby přehodnotil své chování k teprve sedmiletému dítěti?

Jolana


17.4.2014   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 46   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Tvoje dítě, moje dítě, naše dítě. Jak to zvládnout?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Ploduska
Ploduska - 22.4.2014 11:08

nejít o to dítě , řekla bych dobře ti tak!
Linda 8:22 smajlik - 47 mne to taky hlava nebere - honem vztah a honem další dítě smajlik - 63

 
Tante Ema
Tante Ema - 19.4.2014 21:06

Jaguška: Pěkné. Podle mě je to přesně jádro problému.
Prudící člověk musí být dostatečně razantně usměrněn. Pak toho nechá.

 
Jaguška
Jaguška - 19.4.2014 8:52

Nemám zkušenosti moje, tvoje, naše... Mám jednu dceru, její táta od nás odešel, když jí byly 3 měsíce. Bydlely jsme u mých rodičů, můj táta byl v invalidním důchodu a pořád buzeroval. Když byly dceři 3 roky, slyšela jsem z kuchyně, že jí děda zase kvůli něčemu napomíná a ona mu odpověděla: Neřvi na mě, já mám mámu. - Zatrnula jsem, ale on zmlkl a dal jí pokoj. Tomu jsem nechtěla věřit. Potřeboval usměrnit, třeba i od malého dítěte. Partnera jsem si našla až když bylo dceři 13 let. Do výchovy mi nikdy nemluvil a všechny roky spolu vycházejí velice dobře, stejně tak vychází s jejími dětmi, našimi vnoučaty.

 
rychlonožka
rychlonožka - 18.4.2014 14:55

Jak čtu, manželův syn je starší než ta Jolany dcerka. Co ho zapojit do chodu domácnosti? Hoši přijedou z výletu, fajn, kluci, máte v troubě večeři, prosím umyjte nádobí, uspěte a nakrmte malou, my jdeme tady s malou na oslavu narozenin její kamarádky. Nebo fajn, že dneska přijel Pepík za tatínkem, my se chystáme sázet na zahrádce brambory, každá ruka dobrá, však už je to velkej šikovnej kluk...? Tatínek má nový domov a rodinu, a pro svého synka fajn zázemí na víkendy. To je pro něj dobré. Ovšem - aby byli všechny strany spokojeny, tohle musí být dobré i pro ty ostatní účastníky. Nedala bych svoje dítě, které potřebuje zázemí a lásku za to, že jsem zase vdaná! Neobětovala bych ho. Jolana si bude muset vybrat. Protože ten pán se nezmění kvůli cizímu dítěti. Podle toho, jak se chová, holčičku jako cizí bohužel bere. Lépe být sama se dvěma dětmi, než tohle. Dělat servis pánovi a cizímu klukovi. Není to obětování se dětem. Je to o tom, že já jako máma jsem svým dětem záštitou. Nemají ji nikde jinde...!To je můj názor.

 
denda04
denda04 - 18.4.2014 14:54

PEGG: není co dodat smajlik - 47smajlik - 58smajlik - 47

 
PEGG
PEGG - 18.4.2014 10:51

IVUSKA 56 - 18.4.2014 9:05 to máš sice pravdu, ale tady se nový tatínek nechová jako rodina. Co to musí být za tvora, když dokáže vzít na výlet jen svého syna a malou holku nechat doma? A vysoké nároky na děti většinou mívají životní ztroskotanci, kteří to sami nikam nedotáhli nebo byli ve škole pitomí, tak si to chtějí kompenzovat dětmismajlik - 66

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 18.4.2014 9:05

Já si teda myslím, že když někdo žije v rodině, že nemůže říct moje dítě moje výchova. Všichni by se měli chovat tak jako rodina. Malé tatínek ji má jen o víkendu za 14 dnů, takže to asi moc nevychovává, zrovna tak jako Jolany manžel syna. Pokud si každý budeme vychovávat "svoje" dítě, jak budou vychovávat to společné? Jak manželův syn a Jolany dcera by měly respektovat toho druhého partnera rodiče a poslouchat ho v základních věcech jako je třeba umyj nádobí, vynes koš, napiš si úkol, atd. Samozřejmě fyzické tresty by neměly být ani od vlastního rodiče, natož od cizího. Nevím pokud by dítě poslouchalo jen svého biologického rodiče, tak tu přece nemůžeme mluvit o rodině. To znamená, že i víkendy strávené pohromadě a jak už někdo psal, holky třeba nepůjdou na auta a kluci zase nakupovat, ale gró činností by mělo být společné. Takhle to vypadá, že jsou sice manželé, ale každý na svém písečku a na co chceme. Vzít si někoho s dítětem je i určitý závazek, že se budeme akceptovat. Děti to mají samozřejmě horší, ty k tomu přijdou jako slepý k houslím. Znám spoustu rodin, kde je nepravý rodič daleko lepší než ten pravý, ale s tím jsou spojená práva ale i povinnosti.

 
denda04
denda04 - 18.4.2014 8:52

Tante Ema: máš pravdu pokud se maličké nezastane maminka ,kdo jinej ??? Jolano opravdu Ti nestojí se i pohádat s chlapem ,který tohle dělá ??? já bych to nerozdýchala fakt ,že néééé děti nadevše ,ale to je věc každého z nás jak to máme nastavenésmajlik - 58smajlik - 45smajlik - 47

 
Tante Ema
Tante Ema - 17.4.2014 19:59

Myslím, že jediná možnost je usměrnit manžela tak, aby pochopil. Bude to asi těžké, zřejmě je zvyklý, že je a bude po jeho.
Holčičku bych před jeho pruděním bránila a to důsledně. To není záležitost autority, ale toho, že někde ta malá musí mít domov, bezpečí. Neteoretizuju, mám s tím zkušenosti.
Pokud manžel nepřestane s nadržováním synovi o víkendech, tak stopnout servis během víkendu a udělat holkám takový program, aby jim nemuselo být nic líto.
Buď rozhodná a silná, je to tvoje holčička a žádný chlap ti nestojí za to, aby ti přestala důvěřovat a trápila se.
Na 99% se nemusíš ani bát něčeho fatálního ze strany manžela, takovýhle chlap se většinou rychle srovná, když shledá, kde stojí hranice. I mu pak bude líp.

 
Verera
Verera - 17.4.2014 19:56

Pokud jde o koordinaci. Když je to komplikované u bývalého manžela- další děti- tak proč nepřehodí tvůj manžel svůj víkend?

Nebo ti připadá jednodušší domlouvat se s bývalým než současným? To by taky o něčem svědčilo.

 
kubikm
kubikm - 17.4.2014 17:34

trochu si rejpnu...je si ten pán opravdu jistý, že synáček je jeho?smajlik - 64smajlik - 64

jinak bych jako dítě brala jako velkou křivdu, kdyby se dělal rozdíl mezi dětmi. Dítě nemůže za chyby dospělých.

A že máma nesjedná nápravu? To je opravdu velká ostuda. Vždyť ty se nechováš jako máma a táty má sice jakoby dva, ale zcela nefunkční = vaše rodina rodinou prostě není a děvče nebude mít dobrý vzor pro její další život.
Dost jsem se rozčílilasmajlik - 36

 
sevenofnine
sevenofnine - 17.4.2014 17:05

vera, denda04: "Když o tom s manželem mluvím, tak si vůbec nepřipouští, že by něco dělal špatně, většinou na mě začne útočit, že jsem moc měkká a holku rozmazluju a nic z ní nebude" a "On je jako beran, nedá si říct, všechno musí být po jeho, jenom on má ve všem pravdu." Fajn tak si několikrát promluvila ... no a co? No a nic ... jasně jen ať mu to Jolana opět řekne, sorry, ale nemyslím, že s tímto pánem má smysl něco řešit na bázi "promluvit si bez emocí" naopak je potřeba aby Jolana začala ječet a zastala se děvčátka.

 
denda04
denda04 - 17.4.2014 16:38

opravdu mu řekni co se ti nelibí a to HNED bez emocí nejlepe hodně smajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45

 
vera
vera - 17.4.2014 15:44

Musíte si o tom promluvit vy dva bez dětí.Všechno,co jsi napsala tady mu řekni.

 
sharon
sharon - 17.4.2014 13:58

denně bych měla blahořečit manžela za to jak se choval a chová dodnes od tří let k mému dítěti.....dnes bude tomu dítěti 42 a jsou nejlepší kamarádi.....smajlik - 26

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.