Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Problémy s rodiči tchán tchyně

Jsem hypochondr, pomozte mi, umírám...

Jsem hypochondr, pomozte mi, umírám...

Začínám pomalu, ale jistě šílet ze své matky. Vždycky to byla pohodová ženská se smyslem pro humor a jen tak něco ji nerozházelo. Poslední rok je s ní však k nevydržení. Stal se z ní totiž nesnesitelný hypochondr.

Nemine den, aby mi nevolala a nestěžovala si na nějaký neduh, případně na propukající chorobu. Neustále ji něco bolí, někde píchá, pokaždé je to něco jiného. Jeden den například umírá na ledvinovou koliku a druhý už o potížích s ledvinami nic neví, avšak nevýslovně trpí bolestí hlavy. Aspoň třikrát týdně je u doktora, bere kvanta prášků. Lékaři u ní však žádnou vážnější chorobu neobjevili. Navíc jí po různých lécích na bolest není dobře.

Táta se sestrou jsou z ní už skoro šílení. Pro ně je to všechno mnohem těžší, protože s ní bydlí. Já to schytávám po telefonu a při návštěvách. Už jsme zkusili všechno možné. Politovat, uklidňovat, vyhubovat, hnát k doktorovi, ignorovat a anebo jí vysvětlit, že si nemá všecko tak brát. Všechno marné. Pokaždé začne usedavě plakat, že její potíže nemístně zlehčujeme a že až jednou umře, všem nám dojde, jak jsme jí křivdili.

Nenapadá mě, jak jí z tohohle začarovaného kruhu pomoct. A vlastně i nám ostatním. Čím víc se na to soustředí, tím víc "chorob" totiž objevuje. Zažil jste někdy někdo něco podobného? Nenapadá vás, jak to řešit, a přitom mámě neublížit. A také bych byla vděčná za nějakou radu, jak máme to její věčně bolestínství přežít já, táta a sestra. Všem předem děkuji.

Zuzana


12.6.2008   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 47   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jsem hypochondr, pomozte mi, umírám...

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Celesta
Celesta - 25.6.2008 18:20

Ahoj Zuzko,
máme stejný případ v rodině. Moje babička. Moje máma je z ní již velmi vyčerpaná, protože takto jí týrá již třicet let. Já už v to nejedu. Pomohla mi homeopatie a rodinné konstelace. Bohužel maminku nezměníš, jen sama sebe, tedy svůj přístup k problémům. Držím palečky...

 
AkitaAgi
AkitaAgi - 18.6.2008 10:56

To je hodně těžké,psychika u člověka,který si myslí,že je nemocný,dokáže nadělat obrovskou paseku.Já mám nevyléčitelnou nemoc,jsem schopna si nadělat spoustu zbytečných potíží.Pomahá mi psycholog,už jsem se naučila stavy částečně ovládat sama a i za pomoci antidepresiv.Jestli je to skutečně tak vážné,že je přesvědčená že tu kterou chorobu má,nebát se a dojít k lékaři.Psychologické hovory jsou vedeny na úrovni a leckdy pacientovi pomohou více,než chemie.

 
sarmyn
sarmyn - 13.6.2008 14:01

takova je babicka...je pravda ze je hodne nemocna nicmene ma navic vsechny priznaky co jsou na pribalovem letaku.. onehda zjistila, ze leky na srdce ma prosly a uz mela zabalenou tasku ze urcite dostane zachvat v noci... a ted to res je ji 80 a otec, kdyz jednou na pozde nocni telefonat nezareaguje a neprijede a neco se stane bude si to do smrti vycitat...je to tezky .. na to mel nabeh syn diky jiny babicce asi ve 4. letech.. ja to resila ze jsem zacala.. ze me taky boli hlava ze to bude bla bla z tlaku a uz jsem zacala o necem jinym.. jj ja vim dite ale i na babicce to provozuju a pomerne to jde....drzim palce a preju silny nervy...smajlik - 75

 
kareta
kareta - 13.6.2008 12:00

dadka: ATB MUSÍŠ dobrat, jinak neúčinkují a mutují rezistentní bakterie..to ¨ti doktor neřekl?! Je to nebezpečné..osobně když jsem nachlazená, nemocná, klesá mi výkonost a je jednodušší se vyležet- a už to dělám, zdraví mám jedno ..

 
dadka
dadka - 13.6.2008 11:08

Johanka74: Ale ne že bych vzala 3 peniciliny, 3 tabletky něčeho jiného a tak dál. Někdy se stane, že nevyberu ATB a zbydou mně tam třeba 3, tak to vezmu a zatím mně to pomohlo. Nedělám to ale pravidelně!Jsem zdravá, ATB beru skutečně tak 1x za 3 roky.
kareta: Když jsem nachlazená, tak si můžu dovolit chodit do práce, pokud nemám teplotu, protože mám výhodu samostatné kanceláře a soc. zařízení. Na oddělení k dětem v tu dobu nechodím, do práce jezdím autem, takže nikoho nenakazím.

 
b+h
b+h - 12.6.2008 23:38

nenapadne preved rec na neco legracniho a pozitivniho .. vyhledavej jen pozitivni novinky a vtahuj ji do rozhovoru o nich nebo na jejich tema... kup ji knihu vtipu, nech ji lustit krizovky kdy tajenka je vtip... atp

 
paniinka
paniinka - 12.6.2008 20:01

souhlasím s tím najít jakoukoliv aktivitu,prostě něco co maminku zaujme a odvede pozornost,jinak to můžou být klimakterické potíže,jak už bylo psáno,ale také může opravdu potíže mít a můžou být psychosomatického rázu.Zaměstnat činností by byl nejjednodušší recept.

 
kareta
kareta - 12.6.2008 13:30

pro statečné, co nechodí k doktorovi a raději vše přechodí- díky takovým **** jsem bývala nemocná- chrchlají kolem sebe bacily a pak stačí mít oslabenou imunitu nevyspáním (malé děti) a skolí to jiného. Takže- dřelé díky Vám. Mimochodem, jedince s autoimunitními onemocněními můžete i zabítsmajlik - 48 To už mám raději ty hypochondry, co vysedávají u doktora- jsou neškodnísmajlik - 27

 
Johanka74
Johanka74 - 12.6.2008 12:45

dadka: smajlik - 76Dobrý Bože - zbytky ATB co najdeš doma? smajlik - 66smajlik - 68 Já se z tebe picnu smajlik - 16 To si akorát zaděláváš na průšvih kterej už doma vevyléčíš..prosím, to nedělej, to je snad lepší vzít Paralen a vyležet..
Jinak já jsem takovej zvláštní hypochondr, páč je medicína mým koníčkem(až se znovu narodím,možná budu Jesenský nebo Hippokrates smajlik - 34) tak já vím vždycky přesně co mě bolí a po zjištění, že je to opravdu to a to jsem už klidná a k dochtorovi ani nejdu. Protože když jdu tak mě uvádí v šílenství, že nepozná co mi je a zase chápu, že mu do toho nemůžu kecat(to nemají rádi).
Ale je pravda,že te´d mám malinko nahnáno, protože ségře odebrali štítnou žlázu s mikrokarcinomem a ještě nevím,jestli jí čeká ozařování či co tak to se bojím za ní a taky se chystám na vyšetření z krve. takže jen dojdu k doktorce ať mui dá doporučení, páč máti má štítku taky blbou a je to prý rodinný..No, nejprve jsem si uzavřela hodně vysoké životní pojištění a teď teprve budu zjiš´tovat, jak na tom jsem... smajlik - 55smajlik - 64

 
milodar6
milodar6 - 12.6.2008 12:22

Zuzko, já bych to řešila asi tím, že bych se v okolí poohlédla po nějakých vhodných aktivitách pro vaši matku ať už je to lehký sport, návštěva kulturních zařízení, přednášek atd.V současné době je již i pro starší generaci mnoho nabídek.Ona potřebuje hlavně kvalitně vyplnit svůj volný čas, aby neměla možnost se zaobírat sama s sebou.Když měla malé děti, vyplňovalo jí to veškerý čas.Teď neví jak s ním naložit.Přeji hodně zdaru.smajlik - 62

 
LenkaT
LenkaT - 12.6.2008 11:48

jinak kdybych měla doma člověka jak píše Zuzana, tak bych asi zašla za psychologem nejdříve sama, poradila se co a jak a domluvila se s ním, jestli se to dá zvládnout doma my sami a jak a nebo jestli maminku přivést k němu. Myslím si, že oni snad mají nějaké zkušenosti a mohli by vědět, jak na lidskou psychiku působit.

 
LenkaT
LenkaT - 12.6.2008 11:44

dadka: teď mě napadá, že já vlastně taky. Naposledy "nemocná" jsem byla se zánětem průdušek a to už je několik let. Jinak běžné nachlazení léčím taky sama. No a k ortopedovi jsem šla, až když už mě budila bolest i v noci. Tak já vlastně nemůžu na toho svýho mužskýho moc nadávat. smajlik - 68
Jinak jsme žádného hypochondra v rodině nikdy neměli ani nemáme, tak tohle nemůžu posoudit, ale musí to být taky děs, pořád poslouchat o kdejakým píchnutí či kýchnutí.

 
dadka
dadka - 12.6.2008 11:24

LenkaT.: Já jsem taky to samé a můj manžel taky. K doktorovi si nejdu ani nechat předepsat ty prášky, zavolám sestře, doktorka mně je předepíše a dcera mi je vyzvedne. Minule už sestra brblala, že to bylo naposled, že jsem tam už nabyla dobré 3 roky.Chřipku léčím tak, že sním zbytky antibiotik co najdu doma a to ještě za pochodu. Je fakt, když mě přepadla chřipka s teplotou kolem 40, tak to jsem byla nucena jít k lékaři. Čím míň vyšetření člověk podstoupí, tím je zdravější, protože nic neví. Na nemoci si doma nehrajeme.

 
valesovavera
valesovavera - 12.6.2008 11:15

smajlik - 64Já jsem to zažila sama na sobě .Když mě bylo 17 let byla jsem téměř rok v nemocnici.Když jsem se vrátila domů myslela jsem ,že každé píchnutí je na smrt.Otravovala jsem s tím celou rodinu.Rodiče se společně s paní doktorkou mě domluvili schůzku s psychiatrem.Navšěvovala jsem ji asi půl roku,ale hlavně jsem měla vůli sama se z toho dostat,chce to zaměstnat se nějalou prací co člověka baví.Hodně pomohou nějaké aktivity,pletení,pletení košíků,procházky se psem.To aspoň pomohlo mě.Možná by to pomohlo i Vaší mamince.

 
hancze
hancze - 12.6.2008 11:03

LenkaT.: jezusmarja, to je taky poklad, jenom zakopat smajlik - 68
sweet: ja ti nevim. ja neznam ty hypochondry tak nemuzu srovnavat, ale myslim ze lepsi by bylo, kdyby byli uplne normalni. Smula no.smajlik - 26smajlik - 34

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84428.
Archiv anket.