Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Problémy s rodiči tchán tchyně

Je povinnost pomáhat rodině za každou cenu?

Je povinnost pomáhat rodině za každou cenu?

Chtěla bych požádat o radu. Mám o dva roky starší sestru, která vždycky byla mazánek rodičů. Lenka byla hezká, veselá, kamarádská. Já byla tichá, brýlatá šprtka, co ležela celé dny v učení. Rodiče se v Lence viděli a nikdo nepochyboval o tom, že jí čeká zářivá budoucnost.

Když jsem si našla přítele já, rodina to vzala na vědomí, ale nijak nejásala. Přítel a nyní už manžel je „obyčejný živnostník“. To Lenička si jednou najde partii! Taková hezká holka přeci nebude kmitat kolem domácnosti a nedej bože trávit čas někde v kanceláři. Jenže!

Lenka se zamilovala do sice krásného muže, ale krása je tak to jediné, co má. Nepracuje, žije z občasných kšeftíků, vyšlo napovrch, že byl trestaný. Po půl roce se vzali a naši rodiče ho uctívají stejně jako sestru. Přitom on naše rodiče absolutně neuznává, na návštěvě se chová jako pán domu, v našem příbuzenstvu už dluží, na koho se podívá. Teď přišel s tím, že potřebuje větší sumu peněz na rozjezd podnikání. Jedná se o 150 000 Kč. Rodiče tolik nemají, chybí jim necelá polovina, příbuzní už půjčit odmítají, a tak se Lenka obrátila na mě a manžela.

Manžel je dobrák, pro klid v rodině by zbývající částku půjčil, ale já jsem proti. Lenčin manžel už nám dluží 20 tisíc. Nesplatil ještě ani korunu a to už měla být splacená celá částka. Lenčinu žádost jsem tedy odmítla. Vzápětí se přiřítili rodiče a strhla se prudká hádka. Vyčetli mi, že Lence závidím, že nechci, aby se měla dobře. Švagr stál mezi dveřmi a arogantně prohlašoval, že díky hamižnosti příbuzenstva přijde o kšefty.

Rodiče nakonec odešli s tím, že pokud nejsem ochotna vlastní sestře pomoct, tak si nemáme co říct. Manžel se postavil na moji stranu, tety a sestřenice také, ale co je to platné, když rodiče mi nezvedají telefon, na ulici dělají, že mě neznají. Ještě že mám oporu nejen v manželovi, ale i v jeho rodině.

Ještě bych chtěla napsat, že jsem čtyři měsíce těhotná, pracuji jako asistentka na poloviční úvazek, a i když manžel podniká, je jen drobný podnikatel a žádný milionář. Máme finanční rezervu pro případ, že by se stalo něco nečekaného.

Budu ráda, když mi napíšete, jak byste reagovali vy. Ustoupili byste pro klid v příbuzenstvu, nebo byste peníze nepůjčovali?

 

Dana


18.8.2009   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 74   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Je povinnost pomáhat rodině za každou cenu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-74
Nofar
Nofar - 21.2.2013 18:52

Nepujcovat - to je jako kdybys vyhodila tezce vydelane penize oknem.

 
krmes
krmes - 26.3.2010 13:12

tak by mne zajímalo, jak to dopadlo.....

 
Víla
Víla - 21.8.2009 21:07

Nepůjčuj! Myslím, že je dobře, když neustupuješ: kdybys to udělala, stejně by ti nebyl vděčný. Zvlášť po tom trucování; to už by si úplně zvykli, že si k tobě můžou dovolit všechno. Když máš takové rodiče, asi to není růžové, tohle může hodně bolet. Možná bych se na ně vykašlala; bylo by to spravedlivé, ale mně se to radí. Nejde ani o ty peníze - i dvacet tisíc mi teda připadá jako obrovská suma - ale o ten postoj. Mělo by jim dojít, že jsi člověk a ne dojná kráva.

 
Stanik
Stanik - 19.8.2009 13:34

teda ted me napadaji slova klasika: " jinýmu bych žebřík půjčil.. ale Hájkovi naser"smajlik - 42

 
r.enda
r.enda - 19.8.2009 10:56

smajlik - 33 Mám také sestru, sice mladší, ale stejně rozmazlovanou. Ať udělám cokoliv (i když to myslím dobře), vždycky z toho vyjdu jako absolutní blbec, jako ta naprosto nepřející a nejšpatnější. Vždycky se rodiče postaví za sestru a vždycky naše vztahy ochladnou. Naštěstí mám také manžela, který stojí za mnou a 2 už téměř dospělé syny, kteří moji sestru - svou tetu - nedokážou absolutně pochopit. Zrovna teď před dovolenou to pěkně vygradovalo. Už vzdala jakékoliv společné nebo propojené akce a rozhodně přestávám ustupovat. Zjišťuji totiž, že bych mohla ustupovat pořád a moje sestra, která totálně ovládla mojí mámu, by si jen dál a dál diktovala. Myslím, že jednou musí také narazit, aby se probrala. S rodiči je to smutnější, ale zjistila jsem, že já je přesvědčit nedokážu (sestra vždy). Takže - i když to bolí, je lepší se nad to povznést a čekat na další vývoj situace. Většinou ty "boží mlýny" přijdou ...

 
monia
monia - 19.8.2009 10:47

Teoretik: Naprosto přesně a výstižně řečeno. smajlik - 47
Nepůjčila bych a starala bych se o vlastní rodinu, že rodiče namají rozum, za to opravdu nemůžeš a trápit se proto nemá smysl.

 
evalesa
evalesa - 19.8.2009 10:25

Souhlasím s Vámi někdy to rodiče přehánějí s tzv."opičí láskou" je to možná i tak trochu jijich mindrák,když to jejich zbožňované dětátko má klacíčky na cestě,kterou by mu rádi vydláždili zlatem!Jsem jedináček není protože bych byla takto postižená!Jeto těžké když Vás rodiče odmítají,ale dneska už máte svoji rodinu tak si ji nenechte zničit!Držím Vám palce ať se Vám narodí zdravé miminko a to bude Vaše největší radost!smajlik - 89smajlik - 90

 
trpajzlik
trpajzlik - 18.8.2009 22:48

Teoretik: smajlik - 47

 
trpajzlik
trpajzlik - 18.8.2009 22:47

smajlik - 97 je to těžké, ale nepůjčila bych, už bys je nikdy nemusela vidětsmajlik - 76

 
rae
rae - 18.8.2009 21:47

souhlasím s teoretikem - postoj rodiny k vám se nijak nezmění
Nemít nic a chtít půjčit od všech okolo a pak říct - pardon, ono se to nepovedlo.... Dobře se to "investuje", když to nejsou moje peníze a dokážu se povznést nad povinost peníze vrátit. Pokud by rodičové přišli jen o 70 000,-, byla by to drahá, ale ještě snesitelná zkušenost. Začla bych se velmi a nenápadně zajímat o to, kde má dotyčný trvalé bydliště, na koho je ve skutečnosti napsaná živnost (byl trestaný, takže otevřít si živnost není tak jednoduché), kolik má vlastně dluhů, jak jsou zajištěny,jak jsou zdokladovány (směnky, půjčky v bankách - neručí jim někdo v rodině?) co exekuční řízení..... Rodičové by mohli přijít o majetek (kontrolujte pravidelně výpis z katastru), sestra by mohla spadnout do dluhů, podvodů..... pokud je firma na ní, exekutoři se budou neustále pokoušet zabavit jakýkoliv dostupný movitý majetek a k završení všeho pokud bude sestra čekat rodinu, zůstane nakonec bez prostředků. Jediné světlo na konci tunelu je trvat na svém a nepůjčit.

 
Verera
Verera - 18.8.2009 21:36

Kamarád Honza je na tom podobně, starší brácha nepracuje, dluží kam se podívá, půjčuje si na podnikání a to neuváženě utratí a maminka ho ještě podporuje , protože je ten chudák, co nemá peníze. Že si za to může sám, to už nevidí, ještě chce, aby mu rodina půjčovala taky a ještě obchází známé a tvrdí jim, že potřebuje půjčit Honza na podnikání (je fakt, že ten má nepravidelné příjmy, což vyplývá z povahy jeho práce, ale živí se sám a zásadně si nepůjčuje)

Honza bydlí s rodinou a s maminkou v jednom baráku, každý má půlku, ona si půjčila a ručí nemovitostí, všechny peníze dala druhému synovi , jako důchodkyně nemá z čeho splácet, takže Honza ještě musel splatit tu půjčku, aby nepřišli o barák.

A mamince to pořád nepřipadá divné, vždyť přece synáček potřebuje pomoc, a Honza je nepřející a nemá bráchu rád smajlik - 36


Takže nepůjčuj, ty peníze už nikdy neuvidíš, vděku se nedočkáš, jen přijdou příště zase s nataženou dlaní, když to šlo jednou, tak proč ne podruhé. Vy vyděláváte pro své dítě/děti, co dáš švagrovi, o to své děti připravíš.

 
mariena
mariena - 18.8.2009 19:47

Teoretik: Tak s tím musím souhlasitsmajlik - 47

 
diblicek
diblicek - 18.8.2009 18:00

No tak na tohle musím odpovědět hned, ani diskuzi nemusím číst... V žádném případě nepůjčovat!! Pokud je to takový příživník, jak z článku vyplývá, vybodla bych se na něj. Jednoho takovýho jsem měla a zaplať pánbůh už ho mám z krku! Vztahy v rodině se časem vytříbí a sestra třeba sundá růžové brýle a pozná co je zač... Takže držím palečky, ať vydržíte a vše dopadne tak jak má smajlik - 75

 
Teoretik
Teoretik - 18.8.2009 17:41

Dám vám jednu radu ze života.Jestli si myslíte, že pomocí sestře si zajistíte úctu své rodiny, tak se nenechte mýlit. I nadále budete ta, která si umí nebo musí poradit. Žádného vděku se do smrti nedočkáte. Pouze budete neustále očekávat by´t MALOU POCHVALU, ČI POZORNOST. Tím vůbec nemyslím věcnou. Stejně budete nakonec ta špatná. Věnujte se své rodince , protože v naší rodině se vztak ke mně přenesl i na mé děti. Vždy všechno špatně. Za to celoživotní trápení to nestojí. Prostě se s postavením "druhé v řadě" smiřte a budujte si své vlastní zázemí. Věřteč, že vám bude líp, když nebudete ani uvažovat o tom, proč to tak je.
Držím palce. Život je někdy boj, který vede někdy člověk sám se sebou.

 
Kirkland
Kirkland - 18.8.2009 17:34

I kdyby jsi nakonec podlehla a pujcila, tak to nakonec stejne spatne dopadne a obvini Tebe, ze jsi to mela tusit.
V tehle situaci se nikdy nezavdecis, tak se o to ani nesnaz.
Nepujcuj!!

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-74
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78620.
Archiv anket.