Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Přítele miluji, ale z jeho matky na mne jde hrůza

Přítele miluji, ale z jeho matky na mne jde hrůza

Je mi dvacet šest let a mám přítele o tři roky staršího. Chodíme spolu už tři roky a chceme se vzít. Respektive – on by moc chtěl a já stále váhám. Mám totiž obavu z toho, jak bych vycházela s jeho matkou. Vím, že je to směšné, přece si budu brát jeho a ne ji, ale nemůžu si pomoci, hlodá mi v hlavě velmi nedobytný červíček, který mi vytrvale našeptává, abych si to dobře rozmyslela.

Petr je ze čtyř dětí, respektive ze čtyř bratrů nejmladší. Když mu byly čtyři roky, jeho otec zemřel na následky autonehody a maminka zůstala s chlapci sama. Byli všichni tehdy ve věku od čtyř do deseti let. Rodiče už neměla a tchán a tchyně se po smrti svého syna uzavřeli do sebe a takřka přerušili veškeré kontakty i se svou snachou a vnoučaty. Je to nepochopitelné, spíš bych čekala, že se v takové situaci na děti upnou, ale nestalo se tak.

Tchyně tedy vychovávala syny úplně sama, bez jakékoli pomoci. Nikdy si už nenašla ani dalšího partnera, což je vzhledem k počtu dětí celkem pochopitelné. Měla se tedy co ohánět, aby vše zvládla. Finančně to jakž takž šlo, dokud kluci studovali, pobírala vdovský a sirotčí důchod, pracovala… a když kluci povyrostli, snažili se vydělat si na své potřeby na brigádách.

Musím říct a objektivně uznat, že vzhledem k jejich nelehké situaci se jí podařilo vychovat ze synů samostatné a pracovité muže. Všichni se dokážou postarat o cokoli, co je potřeba, včetně tzv. ženských prací. Sama hrdě přiznává, že nikdy neměla čas se s nimi „moc mazat“. Kluci od malička fungovali podle přesně stanoveného řádu a pravidel, bez odmlouvání se střídali na zajišťování chodu domácnosti.

Maminka velela, rozdělovala úkoly, trestala neposlušnost. Podle toho, co mi Petr vyprávěl, byla spravedlivá, ale nekompromisní. Když něco řekla, tak to platilo, nesnesla jakékoli odmlouvání a odpor. Ona sama mi říkala, že to jinak nešlo, pokud nechtěla, aby jí kluci nepřerostli přes hlavu.

Uznávám, že to asi zvládala dobře a v duchu před ní smekám klobouk, že se ke svému životu dokázala postavit čelem a zvládla vychovat čtyři děti zcela sama.

Bohužel, tento způsob života zanechal i negativní následky jak na ní, tak na jejích synech a předává se to dál na manželky starších Petrových bratrů a jejich děti. Tchyně totiž v rodině funguje jako jakási Velká matka, která má v čemkoli právo veta. Synové jsou dávno dospělí a až na nejmladšího mají již své rodiny a děti, přesto jsou před maminkou stále v pozoru jako malí kluci. Máma zavelí, že v neděli chystá oběd, a nesnese, aby byla odmítnuta. Okamžitě nastoupí citové vydírání kombinované s důrazným rozkazem, že máme všichni přijet.

Ve velkých rodinných setkáních si přímo libuje a nejšťastnější je, když se všichni sjedou a ona může organizovat, komandovat a vychovávat vnoučata. Na každém z nich něco vidí a bez jakýchkoli skrupulí sepsuje jak jejich otce, tak snachu, že své děti špatně vychovávají. Pro ni jsou všichni pořád ti usmrkaní kluci, které musí nějak korigovat a všechno jim lajnovat podle svých představ.

Moje budoucí švagrové se už začínají bouřit, nechtějí k ní jezdit, čímž narážejí u svých manželů, kteří jsou zvyklí maminku poslouchat a respektovat. Mám obavu, že něco takového trvale nezvládnu. Když o tom mluvím s Petrem, tak on to nechápe, co mi na tom tak moc vadí, když se maminka stará a chce mít rodinu občas celou pohromadě u sebe.

Jenže na mne je to moc. Sice se k ní všichni bez problémů vejdeme, má celkem prostorný dům se zahradou na vsi, ale když se tam všichni sejdeme, je to jeden velký blázinec. Děti se sice rozprchnou venku, ale i tak je to náročné. Neděláme nic jiného, než se pořád jedna přes druhou motáme v kuchyni, vaříme kafe, naléváme pití, pomáháme s nádobím. A do toho všeho neustálé sekýrování od matky, v poslední době přerušované čím dál razantnější vzpourou od jejích snach, které se rozhodly matce stavět na odpor. To zase nelibě nesou jejich manželé, kteří se je snaží usměrnit a tyto víkendov nebo celodenní návštěvy nakonec končí hádkami, pláčem a uraženými odjezdy.

Nejhorší je, že s mámou nic nehne. Když se jí kdokoli snaží jakkoli oponovat, nebo i slušně a klidně vysvětlit, že si bude, s dovolením, své děti vychovávat po svém (anebo cokoli jiného), ona ho zarazí kategorickým prohlášením ve stylu: „Mně nebude nikdo nic povídat, já jsem sama vychovala čtyři kluky a vím, co a jak. Pamatuj si, že mně se neodmlouvá. Jsi tady na návštěvě, tak budeš dělat to, co ti řeknu.“

Poradí mi někdo, jak z téhle situace ven? Přítel je moc fajn, chtěla bych s ním žít, mít děti. Ale podle toho, jak je to u nich nastavené, bych tím zároveň souhlasila, že si vlastně beru i jeho matku. A to vzhledem k tomu, jaká je, překousnout nemůžu.

Tereza


14.9.2009   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 45   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Přítele miluji, ale z jeho matky na mne jde hrůza

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45
Jenika
Jenika - 16.9.2009 14:02

Já bych to nebrala tak tragicky. Vždyť už jako snachy jste ve velké převaze. Děti si navzájem hrají a taky utužují rodinné vztahy. No není na tom nic tak špatného. Bráchové si pokecají. Nevím v jakém je věku tchýně, ale věř mi, že až nebude , budete vzpomínat na ta setkání a těžko se dáte někdy ještě všichni dohromady. Taky jsem to zažila, samozřejmě se chytla někdy i s tchýní, ale to patří k životu. Asi jsem v podstatě někdy i žárlila, protože maminka je přece maminka. Dnes dělám to stejné a snažím se vyvářet a hostit, jen když všichni přijedou.

 
Andula
Andula - 15.9.2009 22:43

Lubar: mluvíš mi z duše smajlik - 68
Moje máma je studenej čumák, takže už skoro víc komuniku s maminkou přítele, když k ní přijedeme, všude děti smajlik - 68 a tak dál.
Mám dojem, že Tereza se bojí toho vztahu nebo sňatku, a maminka se hodí jako záminka.
Netvrdím, že je maminka jejího přítele ideální (s věkem jsem ale kupodivu smířlivější vůči různým radám, byť od každého je nesnesu), ale fakt se tam nic nestalo.

 
punh
punh - 15.9.2009 22:33

Lubar: souhlasím, že jsou rodiny, kde se udělá povinný společný oběd na Vánoce, aby bylo tradici učiněno zadost. Jenže třeba rodina mého muže si taky potrpí na tradice a pořád se ohání tím, jak se má rodina scházet a stmelovat, ale při těch setkáních jsme s dětmi necítili žádnou pohodu, protože vše bylo v režii tchána, který je velmi odtažitý, přísný, stále kárající... hlavně aby navenek všechno vypadalo v pořádku. Takže jsme se scházeli skoro každý týden, přijížděli oni k nám a já toho měla za ta léta dost. S mou rodinou se zdaleka nescházíme tak často, protože bydlí mnohem dál, ale je to úplně o něčem jiném - pohoda, srdečnost, humor a holky se na dědu a babičku, tetu, strejdu moc těší. A v tom vidím ten rozdíl. Manželovi příbuzní si zakládají na tom, jak jsou rozvětvená rodina a schází se, ale mně to připadá spíš že to je divadlo pro druhé. Když jsem řekla, že máme jiný program, tak následovalo ukřivděné vyčítání, co můžeme mít důležitějšího než stmelovat rodinu. smajlik - 66

 
Anni
Anni - 15.9.2009 8:43

Verera: to vis ze matka vi vsechno nejlip i co se tyce deti a tchanovci taktezsmajlik - 68...presto vim, ze to mysli dobre, neb sva vnoucata miluji az prehnane....proste to tak je...buhvi, jake ja jednou budu udilet za rady svym dceramsmajlik - 68...moje sestra mi totiz uz parkrat rekla, ze se hodne podobam nasi matce.....no, snazim se byt jina, ale vis jak to jesmajlik - 68

 
Lubar
Lubar - 14.9.2009 23:41

Teda, z článku jsem nevyčetla jedinou konkrétní věc, které by se tchýně dopustila a která by byla fakt k nesnesení... Návštěvy "befelem" - nepíše se nic o tom, že by tam někdy nešli a že by se stalo cosi strašného...
Kritika výchovy - šmankote, není to náhodou trochu věc vztahovačnosti a malé pokory? Nechci rejpat, ale myslím, že kdyby si většina lidí uvědomila, že prostě jsou věci, které čtyřnásobná matka možná ví líp, než prvorodička, tak by se možná i žilo líp. Mám chůvu, má tři syny, a musím říct, že její rady fakt oceňuju, byť polovina z nich je dneska už out, tak přeci jen ta druhá polovina stojí přinejmenším za zamyšlení. A proč s plevem vyhazovat i zrna? smajlik - 64

Tak trochu to na mě dělá dojem, že Tereza se prostě bojí toho, že potenciální manžel má ke své matce a ke svým bratrům silnou vazbu, kterou ona třeba ani ke svým příbuzným nemá. Možná by mohla zkusit si tu vazbu vytvořit i k té druhé straně rodiny... Můj manžel s nadsázkou říká, že mu postupně kradu jednoho člena jeho rodiny za druhým. A já upřímně říkám, že, ať se s naším manželstvím stane cokoli, tak budu moc ráda, pokud budu i nadále členem té jeho širší rodiny. Ano, několikrát do roka se všichni na befel scházíme, ale vždycky se přitom vidíme rádi, vždycky je to příjemná atmosféra a hlavně - z rodiny je cítit, že je to rodina.

A ještě něco - poznámka o tom, jak je tam strašně rušno a všude poletují nějaké děti mi připadá taková smajlik - 63, jak to říct - suchá... a přesně odpovídá tomu, že Tereza je asi spíš z rodiny, kde se na vánoce udělá onen "povinný" společný slavnostní oběd, při kterém se decentně konverzuje, ale života tam v tom moc není. Taky jsem z takové rodiny a na ruch, který se naším domem nese v případě rodinných sešlostí si vždycky znovu musím zvykat. Ale zvykám si ráda smajlik - 60

 
Verera
Verera - 14.9.2009 22:17

Anni: No jo, ale vy si popovídáte, vás nesekýruje a nevyčítá vám, jak nemožně vychováváte děti.

 
Anni
Anni - 14.9.2009 20:53

ja nejak nevim.....moje mamka je taky general, ale diky ni jsme meli krasne detstvi, lasku, porozumeni.....taky za ni nejezdim porad, ale milujou to tam obe me holky a vsechny ostatni vnoucata... takze kdyz ji dyl nevidim, zvednu telefon a reknu ji, ze ji mam rada......a kdyz teda i ona zaveli, ze mame vsechny deti prijit /taky ctyri s rodinama/, prijdem, popovidame si, jsme vsichni spokojeni.....a to ze maminka vypravi a ma vzdy pravdu a veli? No a? mam ji rada, takovou jaka je.....manzelovi jde obcas hlava kolem, ale vi, ze u nej v rodine to neni jinesmajlik - 68...tam jsem to zase zavedla ja.....rodina se u nas schazi o vikendech......jsem unavena, obcas to ubiji a mam toho vareni a starani se po krk...ale kdyz vidim, ze jsou vsichni spokojeni, proc ne? Je to prece nase rodina a my sami taky nejsme dokonali....takze bych doporucovala malinko tolerancesmajlik - 58, on ten tvuj je u maminky asi opravdu stastny, tak proc mu to kazitsmajlik - 56

 
mashanka
mashanka - 14.9.2009 17:20

Do toho bych nešla. Případně se i s manželem odstěhovala na druhý konec republiky a jednu, dvě návštěvy v roce bych z lásky ke svému muži přetrpěla

 
kareta
kareta - 14.9.2009 16:49

souhlasím s Otou- ale já jsem kontaktní a mám rodinné sešlosti ráda, befel- tak bych to nebrala. Dost se divím, jak si to tady vysvětlujete. To není panovačnost- to je přece hezké, že se rodina schází. Nebo jsou češi vážně už tak studení čumáci?smajlik - 55

 
Ota
Ota - 14.9.2009 16:40

Verera: no a to právě nevíme jistě a hned na začátku jsem psal ať si zjistí u dětí jestli se jim to náhodou o "velké matky" nelíbí .

Jak říkám, my ani nevíme jak četné jsou ty obědy a ani nevíme jestli Tereze nepřipadá zvláštní naprosto přirozená vlastnost tchánovců ( slovy Staníka) do všeho se montovat a všem dobře poradit a všechny moudra světa šířit po světě ...

Teda já budu, myslím, velmi nesnesitelný tchánsmajlik - 34

 
Ota
Ota - 14.9.2009 16:34

elephant: no mě to taky... někdy dost ....jenže si říkám, jaký budu až mě bude 70?
Ještě nesnesitelnější než dneska ?

U nás je to křížem, já vycházím s tchyní líp než može žena, ona si zase výborně sedne s mojí matkou - ty se hledaly smajlik - 42.
Prostě moje matka pořád pucuje mě a říká mi, že jsem udělal štěstí se svou ženou ( udělal) a že by měla mít víc té kultury a tak ( mě teda 10-12 divadel za sezonu přijde akorát)
Moje tchyně zas péruje moji ženu, že když udělala takové štěstí se mnou že by se mě měla lépe starat, konečně začít vařit, líp uklízet a tak.
A nejlepší je tchán, někdy mám pocit, že by nejradši ženu donutil aby se vrátila do manažerských funkcí a trávila zas 16 hodin denně v práci. To byl blahem bez sebe, vnoučata mu to ale nabourala a to řádně....smajlik - 42


 
Verera
Verera - 14.9.2009 16:33

Ota: Pokud by si Petr tyhle rodinné sešlosti opravdu užíval, tak by se občas dalo něco přetrpět, ale spíš mi to připadá, že tam jezdí, aby měl od maminky pokoj, nechce se dohadovat a je na to léta zvyklý. A on asi dokáže to co ty- nechat do sebe celý den hustit rady do života a nevnímat to. To Tereza nedovede a docela ji chápu.

Taky by mě zajímalo, jak se na babičku tvář vnoučata. Jestli se k nim chová jinak a je to v podstatě přísná ,ale milá babka nebo jestli je pořád sekýruje. Pokud dětem od malička někdo, koho jejich tatínek zjevně respektuje, pravidelně hustí do hlavy, jak jsou nemožní, tak to na nich musí zanechat následky. Buď tomu začnou věřit a nebo pro ně budou ty návštěvy utrpení a začnou se bránit.

Bylo by dobré předem vědět, jestli, když už se synové nechtějí postavit na stranu svých manželek,se zastanou aspoň dětí. To opravdu vychovávala tchyně syny tímto způsobem? A nebo její výchova byla bezchybná a tudíž synové nic takového neslýchali, až vnoučata?

 
elephant
elephant - 14.9.2009 16:17

Ota: Neřídila, ale sralo by mě to smajlik - 68 A já se skoro tchyní vycházím dobře, asi mám štěstí. A čistě ženská, ani čistě mužská vláda nemůže svět uvrhnout do bezbřehého štěstí, ona příroda věděla proč člověka stvořila jako samečka a samičku smajlik - 68 To si doufám většina lidí uvědomuje. I když já jsem někdy naivní trouba smajlik - 68

 
Ota
Ota - 14.9.2009 15:26

elephant: a ty by jsi se tím řídila ?
To je právě to co mě fascinuje na ženách nejvíc - máme tady ( nemyslím na šťastných ž.) skupinu žen, které tvrdí, že více žen nebo čistě ženská vláda by svět uvrhla v bezbřehé štěstí... přitom průřezově se zlo u valné většiny žen jmenuje tchyně...
Uvědomují si odpovědné genderové pracovnice, že více žen znamení více tchyní v politice ?smajlik - 42smajlik - 34

 
elephant
elephant - 14.9.2009 14:59

Ota: Tak tobě to třeba nevadí, ale lidé jsou různí (kdybysme byli všichni stejní, je to dost nuda), a já za sebe můžu říct, že mně by teda vadilo, kdyby mi někdo v mých skorem 30-ti nařizoval jak a co musím dělat. Pokud by to byla pro Terezu jen výmluva, aby se ještě nemusela vdávat, tak by to asi řekla jen tomu svýmu a nepsala to sem, ne? Teda alespoň tak, bych to udělala já, ale já nejsem Tereza.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.