Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Problémy s rodiči tchán tchyně

Vychovává ze syna agresivního spratka

Vychovává ze syna agresivního spratka

Odmítám se stýkat s rodinou sestry mého manžela a máme kvůli tomu doma rozkol. Důvodem je způsob, jakým vychovává svého čtyř a půlletého syna. Vypadá to, že jsem asi jediná, která na tom vidí něco závadného.

Jak už jsem napsala, manžel má vdanou sestru, mají malého syna. I my máme chlapečka, který je o rok a půl mladší – jsou mu zrovna teď tři roky. Kdykoli se společně sejdeme – ať u nás, nebo u nich, či u prarodičů, vždycky dojde mezi kluky k mnoha konfliktům. Podle mě je strůjcem vždycky synovec, kterému je od malička doslova vtloukáno do hlavy, že když něco chce, má se snažit toho dosáhnout. Za jakoukoli cenu.

Pak to vypadá třeba tak, že když si náš malý s něčím hraje a ten druhý to chce, jednoduše mu to sebere a občas přidá i nějakou tu ránu. Když jsem se proti tomu ohradila, bylo mi řečeno, že taková je dneska doba a je potřeba děti vychovávat tak, aby v ní obstály.

Naposledy jsem už to nevydržela a i se synem odešla ze společné oslavy u prarodičů.

Synovec si přišel postěžovat, že mu náš kluk nechce půjčit „motorku“, aby se na ní mohl na zahradě taky projet. To, co mu švagrová řekla, mne doslova šokovalo. Poslala ho zpátky s tím, že ať nefňuká a jedná samostatně, že na mladšího kluka snad stačí a ať si ho srovná. Než jsem stačila zareagovat, ležel náš malý s řevem na zemi a ten starší si spokojeně drandil na motorce.

Neovládla jsem se a spustila. Proti tomuto způsobu jsem se radikálně ohradila, snažila se jim vysvětlit, že takhle to nejde, že vlastně svého syna nabádají k tomu, aby si dovoloval na mladší a slabší, a co si myslí, že z něj asi vyroste. Chtěla jsem vysvětlit, že bychom se snad měli všichni snažit kluky učit vzájemné domluvě a vstřícnosti. Našeho, aby nebyl lakomý a hračky půjčoval, toho jejich zase, že nemusí  pokaždé okamžitě dostat to, co si zamane. Zkrátka učit ty mrňouse vzájemnému respektu.

Bohužel, nikdo mne nepochopil, dokonce i můj manžel, otec našeho syna, se přiklonil k názoru, že čím dřív se kluci otlučou a vytvoří si ostré lokty, tím snadněji později obstojí v kolektivu.

Jsem z toho otřesená, nikdy by mne nenapadlo, že i můj muž bude mít takový šílený názor. Zatím se tímto způsobem vůči synovi nikdy neprojevoval, neprovokoval v něm agresivitu ani nic podobného. A teď najednou začal tvrdit, že jen ať se naučí bránit a taky rozdávat rány, že bez toho jako kluk nemůže v budoucnu obstát.

Nelíbí se mi to ani trochu. Nemíním ze svého syna vychovat maminčina mazánka a bábovku, ale tohle, co propagují oni, je přece extrém na druhou stranu. To také není v pořádku. S manželem se kvůli tomu hádáme, já jsem se zařekla, že se s jeho rodinou s naším synem stýkat nebudu a je oheň na střeše.

Co si o tom myslíte? Je opravdu nutné už od malička vzbuzovat v dětech pocit, že mohou mít všechno a k dosažení mají právo použít jakékoli prostředky bez ohledu na ostatní? Možná to vidím přehnaně kategoricky, ale nemůžu si pomoci. Vychovávat z kluka cíleného rváče se mi nechce ani trochu.

Marcela


13.5.2010   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 68   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vychovává ze syna agresivního spratka

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-68
Jana+1
Jana+1 - 19.5.2010 14:14

oAsdareel: No nevím. MOžná je to tím, že sama mám dítě s ADHD a se vším co k tomu patří- vztekem počínaje, mírnou agresivitou konče. Snažím se mu vštěpovat co to jde, že násilím se nic nevyřeší. Docela to fungovalo, než manželn začal dělat na sebe. Prý ať se brání, naučí prosazovat... Naštěstí mám stále ještě na malého větší vliv a ten hlavní, koho poslouchá a za kým běží jsem já. Ale násilím se nic nevyřeší. Sama jsem skaut a nikdy jsem otloukánkem nebyla. Skautská výchova mi mimo jiné vštípila určité morální zásady, naučila mě mj. asertivitě a bezkonfliktního řešení většiny problémů. Takže skaut nevychovává "bábovky" a otloukánky. Myslím, že i se starou školou a skautskou výchovou.může z dítěte vyrůst zdravě sebevědomý člověk, který umí vybojovat co chce a postavit se agresi...

 
Jackie2
Jackie2 - 15.5.2010 7:40

Tak jsem si přečetla všechny příspěvky a nedalo mě to a také napíši svůj názor.Já si myslím,že sestra Tvého manžela měla v dětství problémy s ostatními dětmi/šikana,neúspěch ve škole......./prostě,ostatní byli lepší,a ona ted chce po svém synkovi,aby jednou všem ukázal,jak je dobrý,silný a schopný-vlastně si na něm kompenzuje své nezdary.
Také to může být úplně jinak,ale dobře všichni víme,jak je těžké děti vychovávat,jelikož již od malinka jsou to osobnosti a jde jen o to,rozpoznat u svého dítěte povahové rysy a ty bud /špatné/potlačit nebo /dobré/rozvíjet.
Nikde není psáno,jaká přesná výchova se má preferovat a ani by to nešlo použít.Mám dnes již děti velké a celkem dobře se mi je podařilo vychovat-žádní extrémní grázlové,ale ani troubové.Stejně je to pak v životě jiné,než jim doma říkáme.
Co se týká manžela,tak bych si s ním v klidu promluvila a dámy,všichni většinou s těmi našimi polovičkami umíme dobře a usilovně manipulovat,tak bych se jej snažila přesvědčit,že je to naše dítě,které potřebuje lásku,péči a také pomoc při nepoměru sil.Jak již bylo zde psáno,jela bych na návštěvu a milému synovečkovi vysvětlila,že takhle se chovají jen zbabělci,když nechtějí,aby to na nich někdo poznal.smajlik - 90smajlik - 12

 
jelítko
jelítko - 14.5.2010 12:37

1234-5: to je nářez, ale aspoň nenapad někoho kdo za to ani nemoh

 
jelítko
jelítko - 14.5.2010 11:28

rek11: 10:07 to bejvaj nejlepší holky, když maj v sobě něco z kluka smajlik - 47

 
Verera
Verera - 13.5.2010 19:01

Ve školce a první třídě si má dcera stěžoval ačas od času na nějaké dva kluky, kteří ostatní otravují, strkají do nich, berou věci. Postupně stížnosti ustaly a teď, ve 3., když si měla pozvat děti na narozeniny, nestačila jsme zírat, oni dva největší darebáci ze třídy k nám byli pozváni coby největší kamarádi smajlik - 80.

Prý to bylo tak, že ten jeden pořád otravoval jejího jiného kamaráda a ona jednou, místo aby ho jen okřikovala, vyrazila, honila ho po třídě a pak s ním na chodbě švihla o zem (asi pozůstatek roku v oddíle juda). A tak se skamarádili. Všichni, i s tím dalším klukem. Mají partu, hrají si na draky a otravování ustalo.

Jo a v lavici sedí s třetím největším darebákem ze třídy, prý je bezva smajlik - 80

 
1234-5
1234-5 - 13.5.2010 17:40

Po přečtení jsem si vybavila chlapce, který působil velmi slušně, žádný extrém, docela dobře se učil a měl své sny o motorce. Byl z rozvedené rodiny a bylo mu to vynahrazováno dárky a ústupky. Když mu máti motorku nechtěla (a taky nemohla koupit) tak ji začal šikanovat. Dokonce ji nařezal brzdové hadičky. Havárku přežila, tak jednou v noci ji polil benzínem a zapálil, vyběhla do sněhu a uhasila se - on přihlížel, pak šel do kůlny a sekyrkou ji dobil. Hrůza je taky, že dostal 9 let a teď by měl být propuštěný za slušný chování a protože byl nezletilý (16), tak i s čistým štítem. Myslím si, že to jsou ty ústupky a příliš benevolentní chování rodičů. Neuznávají se autority a není ani úcta k životu.

 
modroočka
modroočka - 13.5.2010 14:51

... a pak ze je rodina zaklad, muzes se v ni citit bezpecne a dobre!

 
rek11
rek11 - 13.5.2010 13:31

sonije: když chci věc někoho jiného, slušně ho požádám a pokud mi ji nechce půjčit, což je jeho právo, tak ho přeci nebudu tlouct smajlik - 96 Jak jsem psala dole, moje dcery vždy byly vedeny k tomu se zeptat,zda něco chtějí.... Takhle okradli jistí výrostci moji dcerku ve škole. Udělali to párkrát a když byly mimo školu,dcera jim vysvětlila co si o nich myslí, brečeli všichni smajlik - 42

 
mam-ča
mam-ča - 13.5.2010 12:29

sonije: Pokud jsou děti věkově i fyzicky vyrovnané, nazasahovala by mezi ně zbytečně žádná matka. Ale tady se jedná o tříletého špunta a čtyřiapůlletého. Uznej, že to není souměřitelné ani rozumově, ani fyzicky.
Chápu, že Marcela toho svého mrňouska brání, zvlášť když ten starší je prosazován svými rodiči takovým způsobem.

 
Lidulinek
Lidulinek - 13.5.2010 12:25

sonije: Pokud někdo upřednostňuje mladší dítě a bere to jako argument pro znevýhodnění staršího, rozhodně to není v pořádku.
Nechat děti, řešit své konflikty nejdříve mezi sebou a nezasahovat do nich je ale už dvousečné. Pokud jsou síly vyrovnané a tím nemyslím jen fyzické, pak dejme tomu, ale pokud jde o hranici "dokud neteče krev" tak s tím teda bych měla fakt problém.
DÍTĚ,které se nepere, a zdůrazňuji slovo dítě, protože nepovažuji holky a kluky za jiný živočišný druh, nemusí být hned ufňukánek a maminčin mazánek. Ono pěstí jde řešit fůra sporů, na pískovišti, ve školce, ve škole, v hospodě, na fotbale ... A kde je hranice? Není lepší dítě učit, že násilí je nejkrajnější způsob sebeobrany, nikoliv způsob řešení konfliktů? Ano, děti se občas poperou, ale u svých dětí vyžaduji, aby tím opravdu hájily své zájmy a to jen v nejkrajnější případě.
Něco jiného je, když se děti perou ve hře. Ať se klidně kočkují, od toho jsou to děti, ale to je zase něco úplně jiného. Je to hra s jasně danými pravidly tomu druhému NIJAK neublížit, ne jen mu nezpůsobit nějaké krvavé zranění.

 
sonije
sonije - 13.5.2010 11:42

Jé, ono se to nezobrazilo celé. Ale prostě každá mince má dvě strany, ty si bráníš svoje dítě, synovcovo máma zas to svoje, pravda bude někde uprostřed. Třeba tvůj syn taky občas šťouchne, sebere naschvál hračku apod., jen ty to zrovna nevidíš..
A nevidíme do toho nikdo.. Děti jsou děti a v tomhle věku ještě dost věcí nechápou. Já se držím hesla, "dokud neteče krev, nezasahuji." A ještě nikdy netekla... Manžel má stejný názor, jako děti se taky praly, jen dneska se to hrozně řeší a každý chce mít toho nejhodnějšího kluka. Ale tak to prostě u kluků nefunguje..Já jsem ráda, že mám kluka se vším všudy, nesnesla bych mazánka, který pořád žaluje a fňuká. Miluju ho, mazlíme se, zastanu se ho, ale co jde, si musí vyřešit sám, já mu za zadkem fur nebudu..

 
sonije
sonije - 13.5.2010 11:30

Víš, já bych to chtěla slyšet z druhé strany, od mámy toho agresora.. NOrmálně jsem totiž měla pocit, jakoby to psala moje ségra, má skoro dvouleťáka a já tříleťáka a naposledy jsme se u prarodičů chytly. Ale ono je to tak, když jsem syna učila, aby byl hodný, každý mu všechno vzal, každý si do něj strčil a on stál jak trouba, o všechno si slušně požádal a ve finále měli na písku všechny děti jeho hračky a on nic. Takže má prostě povoleno se bránit i nepůjčovat, tak jako všechny děti okolo. Jenže ještě nechápe rozdíl mězi tím bránit se a někoho sám napadnout a taky to, že holky a menší děti se nebijí, to se mu musí pokaždé vysvětlit.
Jenže pak přijde maminka typu mé ségry, její syn si vezme hračku, se kterou si hraje můj syn. Ona mu jí vezme a vysvětlí, že její dítě je ještě malé a tak by mu měl hračku nechat, že mu ji pak dá. No a když to samé udělá můj syn, prostě si chce hrát, tak si tu hračku od něj vezme, je to spratek, fracek, agresivní grázl atd. Ségry dítě toho využívá, všimne si, kdy je máma nablízku a mého syna různě pošťuchuje, boří mu věci, bere a když se můj syn brání, prostě mu jednu prdne, tak na nás vříská. Nebo jiný příklad, krmím syna jogurtem a ségry kluk stále otravuje, chce vzít mému synovi lžičku, protože chce taky jogurt. To by lezlo na nervy i mě. Po několika upozorněních - za chvíli dostaneš taky, ale neotravuj nás, dojde mému synovi trpělivost a strčí ho, že spadne. Ségra celou dobu někde mimo...
U nás to došlo tak daleko, že na oslavby chodíme zvlášť a nenavštěvujeme se. Syn nemá mou ségru rád, protože na něj pořád křičí a on už to nechápe, jiná pravidla jsou pro její dítě a jiná pro něj, takže pořád dělá něco špatně a je z toho něšťastnej. Takže ne, díky.
Zažila jsem i jiné hysterické maminky, ano, jejich děti můžou jiné děti otravovat, brát jim hračky, pošťuchovat, ale jakmile se druhé dítě brání, je oheň na střeše.
S dětmi mých kamarádek vycházíme v pohodě, je to i tím, že nic nehrotíme, kluci se občas poperou, občas si něco nepůjčí, ale vyřeší si to bez našeho zásahu. Takže není grázl, jen z pohledu mé ségry je. A stejně tak si já o jejím dítěti myslím, že je rozmazlené (v životě bych nedovolila, aby mi dítě tahalo odpad z koše, hrabalo se náv#

 
sisina
sisina - 13.5.2010 11:18

Nemusí to být zrovna facka,může to být i na zadeček,výsledek a šok bude určitě stejný.smajlik - 5

 
sisina
sisina - 13.5.2010 11:15

Milá Marcelko,klidně se neboj a jeď zase na návštěvu a až si ten malej sígr zase začne dovolovat na tvého syna,tak po něm skoč a dej mu přiměřenou facku s vysvětlením,že na mladšího ještě stačíš a že si ho srovnáš sama.Tak je to přece u nich normální,ne?Možná se pak zamyslí i tvůj manžel.Přeji pevné nervy.smajlik - 42

 
Lidulinek
Lidulinek - 13.5.2010 11:10

Jak vás tak čtu, asi budu muset trochu změnit výchovu, nebo ty mé děti někdo jednou ubije. smajlik - 11
Vedu je k tomu a našla jsem i školku, kde vedou děti stejně, že silou se nic nevyřeší a násili vyvolá jen další násilí a že dohodnout se jde i jinak. U nás i ve školce to funguje.
Nedávno se mi stalo, že jsem šla do jiné školky s kamarádkou vyzvedávat její děti a měla jsem sebou už i své a na mého tříletého syna tam vyletěli dva kluci - dvojčata. Stoupli si mu do cesty a začali do něj strkat a co jako tam chce. Syn jim s ledovým klidem řekl, že jde vyzvednout svou kamarádku a že jim do toho nic není a ať na něj nesahají. Kluci byli z této reakce tak vykulení, že jen stáli a zírali. Čekali asi, že jim náš mladý naletí, taky si šťouchne a oni ho zmydlí. Pak mi kamarádka řekla, že to jsou místní tyrani. Syn by se jim neubránil, byli dva a o hlavu větší.
Ale švagrová má taky takovou prapodivnou výchvu dětí, ne sice jako v článku, ale agresivtu taky dost podporuje a hlavně věří pouze svým dětem. Takže jsem byla svědkem, jak na dětském hřišti vrazila facku cizímu tak max pětiletému klukovi, protože jí její desetiletý přerostlý synáčk tvrdil, že ho ten malý kluk zmlátil. Výsledek je takový, že její kluci si vždy začnou, svedou to na toho druhého a je jim vždy uvěřeno. Co mě teda dost vytočilo bylo, když její mladší kluk (5) sebral mé dceři(2) hračku a ona začala brečet a on řekl, že ona mu jí chtěla vzít a on jí to jen nedal. Když jsem se ohradila, že to takhle přesně nebylo, bylo mi řečeno, že by jí kluk nikdy nelhal.smajlik - 55

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-68
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84177.
Archiv anket.