Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Chci dát babičku do stacionáře. Rodina mě odsoudila.

Chci dát babičku do stacionáře. Rodina mě odsoudila.

Je mi třicet let, jsem na mateřské s dvouletým chlapečkem. Když byl malému rok, postavila mne rodina před hotovou věc. Jelikož jsem jako jediná doma a nechodím do práce, musím se postarat o naši skoro devadesátiletou babičku, která zůstala po operaci odkázaná na celodenní péči.

Chápala jsem to, babičku mám moc ráda, jako dítě jsem u ní trávila vždycky celé prázdniny. Manžel taky souhlasil a vzali jsme ji k nám. Připravili jsme jí pokojíček a byli odhodláni se o ni co nejlépe postarat. Každý druhý víkend si ji brala moje máma k sobě.

I přes všechnu dobrou vůli jsem však nepočítala s tím, jak moc je péče o starého, špatně pohyblivého a téměř neslyšícího člověka náročná. Celý den jsem lítala mezi ní a malým synem, který byl zrovna ve věku, kdy nemohl zůstat ani chvilku o samotě. Večer se manžel vracel z práce, postaral se o syna, já o babiččinu večerní hygienu a jídlo. Když jsme je oba uložili, přišel na řadu alespoň nejnutnější úklid, prádlo atd.

Vydrželi jsme půl roku a pak se manžel vzbouřil. Řekl, že takhle to dál nejde, protože se brzy zlikvidujeme. Neměli jsme čas sami na sebe, pořádně ani na syna, náš rodinný život strašně utrpěl. Začali jsme být podráždění, často se hádali. Manžel přišel s návrhem umístit babičku do nějakého týdenního stacionáře a brát si ji s mámou na střídačku pouze na víkendy. Nebylo mi lehko u srdce, ale souhlasila jsem. Mlela jsem z posledního.

Oznámili jsme náš plán mámě a její sestře (ta si babičku nikdy k sobě nevzala) a setkali se s otevřeným odporem. Obě dvě kategoricky nesouhlasily s tím, co chceme udělat, označily nás za pohodlné sobce, kterým jde jen o vlastní pohodlí. Zkusili jsme tedy navrhnout jinou variantu.

Nejsem babiččino jediné vnouče, je nás celkem šest. K tomu máma a teta. Budeme se tedy o péči o babičku střídat po týdnech. I to byl samozřejmě problém, ale nakonec se podařilo vytvořit jakýs takýs plán a asi měsíc to tak fungovalo, i když se ze šesti vnoučat zapojila pouze tři. I tak to pro mne byla značná úleva.babička

Jenže asi po měsíci přišel zvrat. Na zadní se tentokrát postavila sama babička. Že prý nebude jezdit ke své druhé dceři (teta) ani k jejím dětem, protože jsou na ni zlí. Nechce, abychom si ji přehazovali jako horký brambor, prý není žádný balík, aby se stěhovala z místa na místo. Až jsem se divila, kde se v ní vzalo tolik rozhodnosti.

Teta a její děti se toho samozřejmě chytly a okamžitě se péče o babičku zřekly, prý ji nutit nebudou, když sama nechce. Takže se vše vrátilo do starých kolejí. Po dalších třech měsících, kdy byli spokojeni úplně všichni včetně babičky (kromě mne a mého manžela), se muž rozhodl učinit radikální krok. Rozhodil sítě přes známé a podařilo se najít zařízení, kde se o babičku přes týden postarají a my si ji budeme brát na víkendy. A jak řekl, tak pěkně na střídačku všichni přímí příbuzní. Jeden víkend za dva měsíce prý nikoho nezabije.

A máme v rodině peklo. Babička jančí, že do žádného ústavu nepůjde a už vůbec nebude jezdit na víkendy k některým svým vnoučatům. Teta a máma jsou zhrozené, jak jsem mohla něco takového dopustit, když jde o mou vlastní babičku. Bratranci a sestřenice mají milióny výmluv, proč se do víkendové péče nemohou zapojit.

Doba, kdy by měla babička do stacionáře nastoupit, se blíží. Já osobně na ni čekám jako na smilování, jedu už vážně na doraz. Připadám si jako hyena. Babička mi doma denně usedavě pláče a prosí mne, abychom ji tam nedávali. Máma se mnou nemluví, pouze to nejnutnější. Vůbec nevím, co mám dělat.

Tak jsem se vypsala alespoň sem. Možná bude mít někdo nějaký nápad, jak by se to celé dalo nějak elegantně vyřešit. Já vážně nevím. Ale jak mi řekl manžel, pokud podlehnu a babičku tam nedám, on od nás odejde, protože na tohle už prostě nemá.

Ema


31.5.2011   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 93   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Chci dát babičku do stacionáře. Rodina mě odsoudila.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-93
Petra.novak21
Petra.novak21 - 17.12.2014 10:41

Zdravím Vás. Téma domova seniorů je vždy ožehavou otákou. Má babička je v domově pro seniory v Krabčicích spokojená - informace o volných místech ve Světě pro seniory na http://www.svetproseniory.cz/.

 
mashanka
mashanka - 11.6.2011 20:40

POhodlní sobci jsou její děti, nikoli vnoučata. Děti mají ze zákona povinnost se postarat o svoje rodiče. Tečka.
Házet to na vnoučata a ještě kritizovat...... vždyť si ji mohou vzít k sobě a nemusí přece do stacionáře

 
Kassy
Kassy - 1.6.2011 17:14

Teoretik: Prosím tě přečti si znovu, co píšu, ano? O žádných "sebelépe vybavených DD" nepíšu, píšu, že "je potřeba přestat stáří vytěsňovat ze společnosti a hledat cesty, jak mohou staří lidé žít kvalitně, aniž by tím nepřiměřeně zatěžovali mladší členy rodiny. A myslet na stáří včas a včas se zajistit případně připravovat na novou životní etapu." To znamená třeba včas posoudit, že už nepotřebuju obrovský barák, ale bude stačit menší byt, dokud stěhování psychicky i fyzicky zvládnu. Znamená to zavést systémfungujících terénních sociálních služeb, které rodině pomůžou a odlehčí. Znamená to zohlednit péči o staré příbuzné v náhradních dobách pro sociální pojištění třeba podobně jako mateřskou, ochrané lhůty v zaměstnání a podobně. Ne tvořit čím dál lepší ústavy, ale tvořit lepší podmínky pro to, aby ústavy nebyly potřeba.
Mně hrozně baví, jak pořád všichni vykřikují jak to dřív šlo a všechno se stíhalo a zvládalo, ale neuvědomují si dvě věci: 1. dřív ldi nebyli zdaleka tolik vytížení prací mimo domov, 2. o nějakých koníčcích, zábavě a naplnění si mohli nechat leda zdát, jediný smysl života bylo nějak se uživit a neumřít hlady. Ti kterých se bod 2 netýkal, měla na těžkou práci služebnictvo. Fakt si myslíš, že to je ten ideální model, který je záhodno vrátit a zachovat?

 
Teoretik
Teoretik - 1.6.2011 14:18

Kassy: Máš opravdu velmi pokrokové smýšlení. Jsem zvědavá, až dorosteš do toho vysokého věku, budeš vědět co se okolo tebe děje, jk ráda opustíš své zázemí a budeš tleskat, že půjdeš do sebelépe vybaveného DD /nedobrovolně/. To nedokáže posoudit nikdo, pokud to nezažije. Pravda, život se prodlužuje, ale ne každý se musí stát závislákem na ostatních. Dochovala jsem jednu tetu /podotýkám že neměla vlastní děti/ do 84, druhé jsem poskytovala dohled do 86 /3-4 hodiny denně/ a to vše při svých 3 dětech. Dodnes z toho mám dobrý pocit. Dnes se o mou matku stará sestra, která se postarala jen o získání rodinného majetku a velmi se jí to zajídá i když matka je pohyblivá. Strýce připravila o barák a do 14 dnů byl v DD. I toto se děje v rodinách. Zejména na vesnicích se lidé o staré dokázali postarat. A přitom otázku nekladli tak,že by tím měla trpět jejich rodina.

 
rozarka74
rozarka74 - 31.5.2011 22:42

Taky jsem se pomáhala starat o babičku, k tomu školkové dítě, práce... nešlo to. Sice jsem za babičkou jen dojížděla, ale utahalo mě to. Nejvíc jezdil táta, pak já, ke konci pomáhali oba moji bráchové. Bratránci , které měla babička nejradši, za ní nejezdili ani na návštěvu. Nakonec jsme babičku museli dát do LDN, prostě jsme to nezvládali. Bohužel tam zemřela dřív, než se pro ní našlo místečko v DD :-(

 
Prskoletka
Prskoletka - 31.5.2011 22:26

Emo,není na tom nic špatného ty ses o babičku starala,ale je to těžké se starýma lidma,vím o čem mluvím,pracuji v domově důchodců po 12 hod služby jsem ráda,že jdu domů,je to práce náročná a 24 hodin denně to musíš mít svatozář a rodina by ti měla být vděčná a ne tě odsuzovatsmajlik - 56u nás jsou pokoje po 2 lidech ,mají to tam domácké a pokud je děti navštěvují jsou v pohodě a babička si taky zvykne.Je fakt,že hodně st lidí jsou i sobečtí.Máš syna a než se naděješ vyroste,věnuj se jemu,za babičkou můžete chodit,nebo si ji občas vzít domu ,pokud ji zdraví dovolí.smajlik - 58

 
Kassy
Kassy - 31.5.2011 17:22

babkatapka: Nedá mi to nezareagovat na větu "Dnešní vztahy v rodinách jsou opravdu hrozné, ale je to taková nějaká divná doba". Ono je to totiž dost možná tím, že se lidé dožívají stále vyššího a vyššího věku a lékařská péče je udržuje při životě i dlouhé roky ve stavu, kdy se o sebe sami nepostarají ani v těch nejzákladnějších věcech. Myslím, že v minulosti to takhle nebývalo. Většina lidí zemřela dřív, než se z nich vůbec mohli stát "ležáci" a člověk, ze kterého se "lěžák" stal, to měl celkem rychle spočítáno. Alzheimerů a podobných degenerativních chorob se taky lidi vpodstatě nedožívali. Nebyl tudíž problém nechat staré rodiče dožít doma nebo na vejminku a poskytnout jim péči, protože to byla záležitost dočasná a krátkodobá. Dneska když takový člověk žije ve stavu "ležáka" nebo čím dál nesamostatnějšího dementa několik let až desetiletí, je to prostě pro rodinu příliš velká zátěž, která prostě JE NEZVLÁDNUTELNÁ a tvrdit, že dřív to lidi zvládali je nesmysl, protože takovéhle situace byly spíš výjimečné.
Zkrátka jsme si díky moderní lékařské vědě prodloužili život, ale zapomněli jsme taky vymyslet, jak s tak dlouhým životem zacházet a vytvořit pro něj podmínky.

Tím nechci říct, že se o své staré rodiče nebo prarodiče nemáme starat, ale chci říct, že není ani normální ani správné tomu obětovat život vlastní a vlastních dětí. Kdyby to tak mělo fungovat, velmi rychle bychom vyhynuli. Spíš je potřeba přestat stáří vytěsňovat ze společnosti a hledat cesty, jak mohou staří lidé žít kvalitně, aniž by tím nepřiměřeně zatěžovali mladší členy rodiny. A myslet na stáří včas a včas se zajistit případně připravovat na novou životní etapu. Líbí se mi třeba, co navrhují do toho nového Občanského zákoníku - že bude moct člověk s degenerativní chorobou mozku ještě při smyslech sepsat závazný dokument, jak si přeje, aby s ním bylo zacházeno, až ztratí soudnost a rozumové schopnosti.

 
babkatapka
babkatapka - 31.5.2011 16:41

Je pravda, že o babičku, se mají postarat její děti. Ale stacionář není žádný ústav a každý normálně myslící člověk by měl pochopit, že to bude i pro babičku dobré a na víkendy bude u svých. Že se ostatní péče zříkají, není nic nenormálního, je to dneska běžné, i když moc kruté.
Něco podobného jsem zažila ve vlastní rodině, napřed se slibovalo, že sestra babičku = mámu!vezme k sobě, dostala její byt pro syna se kterým bydlí ve velkém 3 pokojovém bytě, ale nakonec ji strčila a to doslova! do penzionu-domova důchodců. Ani mi to nedala na vědomí, až mi czí řekli, kde vlastně máma je. Návštěva u ní byl šok a za měsíc v tomto zařízení - 5 postelí na pokoji - byl z mámy ležák, který se bál požádat o pomoc při otočení na posteli.
Chtěla jsem ji vzít k sobě, ale máma to striktně odmítala a stále věřila, že se jednou odstěhuje k sestře.
Bohužel to sestra neudělala a máma toto vydržela skoro 3 roky.
Ty si z toho nedělej starosti a i kdyby sis babičku měla brát na víkendy k sobě a nikdo jiný o ni nestál, udělej to, nemůžeš se zničit fyzicky a psychicky.
Její děti jsou opravdu hyeny a věřím, že se jim to vrátí.
A ty to jistě zvládneš, i když to bude každý víkend.
Dnešní vztahy v rodinách jsou opravdu hrozné, ale je to tžaková nějaká divná doba. Držím ti palce ať se ti tento bohulibý čin podaří a věřím, že babičce připravíš krásný konec života.smajlik - 56

 
newladis
newladis - 31.5.2011 15:53

O své rodiče se mají postarat především jejich děti, nikoliv vnoučata.Takže především tvoje matka se svojí sestrou. Jak už tady¨bylo napsáno, určitě to jsou už důchodkyně .Myslím, že by ti tvoje rodina měla být vděčna a ne tě odsuzovat. Taky jsi mohla skončit psychickým i fyzickým vyčerpáním v nemocnici a odnesl by to tvůj syn. Takže žádné výčitky si nedělej. Tohle všechno mám za sebou a vzpomínám si , jak moje sestry /tehdy už také důchodkyně/ nechaly péči o ležící maminku na mně, která měla poměrně malé dítě a zaměstnání. Bylo mi za ně před maminkou opravdu stydno. Ony už měly rády své pohodlí. Ale já si dnes nemusím nic vyčítat.

 
Bellana
Bellana - 31.5.2011 14:56

Teoretik: Není jasné, kde babička bydlela dřív, ale nastěhovali ji k sobě, nenastěhovali se k ní. Těžko říci, co se stalo s jejím bytem (mohl být nájemní - některé se do osobního vlastnictví neprodávaly), nebo s domkem.

 
Teoretik
Teoretik - 31.5.2011 14:51

1234-5: Děvče, nemáme nejlepší vyhlídky. Dříve se báli staří bezdětní co s nimi bude. Dnes ani děti nejsou zárukou. Dávám ti za pravdu, vytvořit si rezervu není k zahození. S tím jsme ale měli začít dříve a nebýt tak rozdávační.

 
1234-5
1234-5 - 31.5.2011 14:32

Takže je nejlepší, ještě v plné síle a nemdlého rozumu si najít domdůch , jezdit se tam dívat, aby se vědělo do ačeho jdem a včas opustit pozice a zmizet smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68 jo ještě - důležité mít uškudlíno na pobyt - platí se i předem smajlik - 81 a to vláda chce vejminky smajlik - 76smajlik - 76

 
Teoretik
Teoretik - 31.5.2011 14:29

Docela by mi zajímalo, kde babička bydlela dřív a komu ev. přenechala byt. To by mohl být velký kámen úrazu a vysvětlení, proč se dcery a ostatní vnoučata nechtějí starat. Znám dost případů, kdy v tomto je jádro pudla. Berte to jen jakýsi jiný pohled na věc, který nemusí být zcela mimo hru.

 
Teoretik
Teoretik - 31.5.2011 14:24

Docela by mi zajímalo, kde babička bydlela dřív a komu ev. přenechala byt. To by mohl být velký kámen úrazu a vysvětlení, proč se dcery a ostatní vnoučata nechtějí starat. Znám dost případů, kdy v tomto je jádro pudla. Berte to jen jakýsi jiný pohled na věc, který nemusí být zcela mimo hru.

 
danielitko
danielitko - 31.5.2011 14:09

hlavne buď silná, stoj si za svojím, vy s manželom máte pravdu a Ty sa nedaj príbuznými citovo a psychicky vydierať a tým manipulovať- lebo presne toto robia!Nedaj sa!smajlik - 58smajlik - 47

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-93
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.