Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Problémy s rodiči tchán tchyně

Péče o maminku mě zmáhá

Péče o maminku mě zmáhá

Můj problém se vám možná bude zdát hloupý, ale já se už cítím na dně a vyčerpaná. Jedná se o moji matku. Je už stará a péče o ni mě zmáhá. Mně bude padesát pět let. Jsem už léta rozvedená a starám se sama o dva syny, jeden bude příští rok maturovat, druhý je na vysoké. Mám také dva bratry, jsou o trochu mladší než já a oba mají svoje rodiny. Byli jsme vychovávaní v duchu, který byl tehdy běžný, já byla „jen“ holka, poslední v pořadí, určená na úklid, vaření, praní a další domácí práce. Volno jsem měla, až když byla všechna práce hotová. Hoši to měli naopak, a když doma udělali nějakou práci, sklízeli za ni slova díků.

A tak to zůstalo. I když jsme měli každý svůj život, kdykoliv maminka něco potřebovala, automaticky volala mně. Tatínek zemřel docela brzo, a tak jsem byla zaměstnaná docela často. Moji práci brala za samozřejmou, když jí s něčím pomohli bratři, byla schopná mi o tom půl dne nadšeně vyprávět a chválit je až do nebes, i kdyby to byla úplná drobnost. Když jsem zůstala se syny sama, bylo to pro mě hodně náročné, starat se ještě o ni. Bratři nejsou špatní, ale jim je to nějak jedno, oni to nevidí jako důležité, že mamince třeba nesvítí světlo v kuchyni. Slíbí, že to přijedou opravit, ale mají na to spoustu času, uběhne několik týdnů a neudělají to. Stejně to většinou zbylo na mě.

Teď je maminka už hodně stará a její zdravotní stav se zhoršil natolik, že nemůže bydlet sama. Manželky bratrů rezolutně odmítly, že by se maminka nastěhovala k někomu z nich. Já už mám jednoho syna napůl z domu, tak se ke mně vejde lépe než do úplné rodiny, kde jsou navíc všechny děti ještě na škole. Počítala jsem s tím, že to takhle dopadne, a ani mi to moc nevadilo. Jen jsem chtěla, aby mi s ní někdo občas přišel pomoci, bral si ji na návštěvu, aby se péče o ni aspoň trochu rozdělila.

Všichni s tím souhlasili, ale realita je jiná.. Stále slyším jen výmluvy, proč není možné se stavit a vyzvednout ji, dovést k doktorovi nebo i jen s ní chvíli pobýt a zabavit ji, než si třeba skočím na poštu nebo uklidím byt. Všem se to zdá jako drobnost, ale stokrát nic umořilo osla. Každé ráno ji umýt, obléknout, připravit jídlo na celý den, z práce letět hned domů, dát do pořádku případné nehody, které se staly, věnovat se jí až do večera, mazat jí nohy, sledovat, zda si vzala léky, vařit, mýt, vodit ji k lékařům nebo běhat po úřadech, když je třeba... Je to práce jako s malým dítětem, jen s tím rozdílem, že toto není radost. Není to příjemná práce, za kterou je odměna šťastné a vyvíjející se dítě, ale stav, kdy se všechno pořád jen horší a mrzutý starý člověk dokáže být pěkně nepříjemný. Navíc občas ji vzít, přenést nebo zdvihnout je náročné i fyzicky a já už také nejsem nejmladší, mám svoje vlastní nemoci a je to pro mě namáhavé.

ženaZačíná toho být na mě moc. Bratři mi nepomůžou, a když už někdy vypěním a oni si ji potom na jeden večer vezmou, celou dobu mě vysloveně bombardují telefonáty, kdy už se vrátím a zase si ji převezmu. Další pomoc odmítají, protože mají starosti s dětmi nebo třeba jdou do divadla. Jako bych já děti a běžné provozní starosti neměla, navíc jsem na ně sama. Jak já bych šla také ráda do divadla, ale nemůžu, když maminku nikdo nepohlídá. Když je opravdu krize, tak mi pomůžou synové, ale nechci na nich nechávat tolik starostí a navíc maminka by se od nich třeba nenechala umýt nebo převléknout. Celou dovolenou mám vybranou na cesty k lékaři a nejsem na tom finančně tak skvěle, abych si mohla dovolit třeba paní na úklid. Nějak jsem to ale zvládala, byla jsem tak vychovaná, že všechno odřu sama. Nedávno mě ale zlomilo to, na co bych už měla být zvyklá.

Přišel jeden z bratrů. Ne, že by s něčím pomohl, jen se stavil na kafe. Jen co odešel, maminka se mohla štěstím rozplynout a celý večer mluvila jen o tom, jak je báječný a úžasný, jak ho dobře vychovala a jak je na něj hrdá, protože na ni pamatuje. Potom z ní vypadlo, že mu za to dala peníze a že mu je vlastně dává pravidelně, kdykoliv ho uvidí. Nakonec po mě chtěla, abych sama uznala, jak je hodný, že přišel na návštěvu a že si ty peníze zaslouží. Bratr to přiznal, řekl vysloveně, že by byl hloupý, kdyby si je nevzal, když mu je dává. Šlo o dva tisíce korun za návštěvu.

Nejde mi o ty peníze, na nájem mi maminka přispívá a se zbytkem ať si dělá, co chce, ale mám chuť se vším praštit a řvát. Mám sto chutí ji odvézt k jednomu z nich, ať se o ni starají, jak chtějí, já si jen občas přijdu na návštěvu – klidně zadarmo. Začala jsem vážně uvažovat o tom, že se podívám po nějakém ústavu, kam by se dala umístit, jestli by na to stačil její důchod. Ale nevím, jestli je to dobře.

Cítím se bezcenná, jak hadr na podlahu bez špetky uznání, a vím, že lepší to už nikdy nebude. Maminka sama nikdy nepochopí, že pro ni dělám víc než bratři a vyčítat jí to nechci. Dál už to ale asi nevydržím. Máte s tím někdo zkušenost a poradíte, jak to přežít? Nebo mám skutečně radši hledat nějaký domov důchodců, i když jsem s tím nikdy nesouhlasila?

 

Věra


7.7.2011   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 98   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,7/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Péče o maminku mě zmáhá

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-100
trpajzlik
trpajzlik - 27.9.2011 8:49

lenkakr12: to je dobrý nápad

 
Jaguška
Jaguška - 25.8.2011 9:07

Ahoj Věro, rozumím vám, i když já jsem jedináček a na všechno jsem byla sama. Pomohla mi pečovatelská služba Geria. Sestřička Jitka Kosová chodila každý den a byla pro maminku i pro mě andělem. Když maminka umřela, řekla jsem si, že už můžu umřít také, nikdo na mně není závislý. Pak jsem pochopila, že konečně jsem svobodná a začínám si užívat života - chodím na výlety, za kulturou...

 
Radulaa
Radulaa - 9.8.2011 10:56

Věro, asi jako víc lidí doporučuji oslovit pečovatelské službz ve väšem okolí, charitz apod. organiyace, které se yabývají soiciálními službami. Exuïstuje tako tyv. odlehčovací služba, denní centra pro seniorz apod. Pátrejte ve svém okolí, zajděte si na obecní úřad kde má maminka trvalé bzdliště a žádejte radu. Mají přehled o všech aktivitách, které ve vašem okolí provoyují růyné organizacce.
Držím palce, je to velmi náročné smajlik - 58

 
lenkakr12
lenkakr12 - 8.7.2011 13:48

Krásný den, máme doma podobný problém :-( , ale už jsme našli snad správnou cestu. Doma jsme řešili také domov důchodců nebo si vzít babičku k sobě, ale to by bylo ještě horší než k ní docházet. Důchoďák razantně odmítala a my ji zase nechtěly doma, možná to zní hrozně, ale stačilo jen docházet a starat se, co bylo třeba a to již psychicky dost zatěžovalo. Hlavně to bylo i dost časově náročné a nejblíže jsme pouze my, tak se nedalo nic jiného dělat. Na webu jsem hledala rady, jak se z těchto spárů dostat. Nakonec jsem vyzkoušela najít si paní pečovatelku, která se bude starat o to nejdůležitější, my budeme mít zase čas na sebe a nebudeme si nic vyčítat. není to zase tak drahé a já mám dobrý pocit, že tam babička není sama a je o ni postaráno. Dokonce už mi přispívají i ostatní :-) zkuste to taky, tady jsem našla já www.domelie.cz. Hodně pevné nervy :-)

 
Lilinka
Lilinka - 8.7.2011 8:01

babkatapka: Ale prosím tě, copak jsi tam viděla tak hrozného? smajlik - 64
Poděl se s námi.

 
arsiela
arsiela - 8.7.2011 7:27

kareta: V tomhle s tebou naprosto souhlasím,ale taky jsme musela nejdřív padnout na hubu,abych se nechala přesvědčit,že nejsem ta špatná,když sežene asistentku
saletka: tohle mi ani neříkej,hlavně že v návrhu soc.zákona,je naopak přesun péče od příbuzných k terénkám atd.Jeden neví co navrhuje druhej

 
saletka
saletka - 8.7.2011 7:11

Kassy: samozřejmě, nevíme nic bližšího, Věra zatím nereagovala...jinak bonbonek k diskuzi , v novém obč. zákoníku/návrhu/? je novinka , že kdo se stará dlouhodobě o své staré rodiče má ze zákona nárok na větší dědictví.

 
Kassy
Kassy - 7.7.2011 23:29

saletka: Proč si bere na lékaře dovolenou? Jednak je líp placená, jednak ne každý zaměstnavatel je tak tolerantní, aby si držel člověka, který je "pořád" na OČR nebo běhá po doktorech. Pro některé je bohužel i jeden den v měsíci "pořád" smajlik - 26

 
kareta
kareta - 7.7.2011 23:22

arsiela: prosím tě neomlouvej se. Já jsem taky altruisticky tvrdívala, že je morální povinnost postarat se o předky, dokud jsme si nešáhli s otcem na dno...a řešili jsme urgentní stav 5 minut po 12. Není správné se strhat a nevyužít profesionální péče, která je možná..a co si o tom myslí okolí...tak to je vskutku jedno! NEJSOU v kůži pečujícího...nemá nikdo právo soudit!

 
rychlonožka
rychlonožka - 7.7.2011 22:40

Věro, i kdybyste se starala o maminku do devadesáti, pro bratry budete ten hloupý dříč, co si nezaslouží uznání a co jim nesahá po kolena. A maminka svůj postoj k synům taky nezmění. Je ubíjející starat se o pozvolna odcházejícího člověka. Nezbývá Vám, než buď podluhovat a mlčet, nebo ji předat do péče jednoho z bratrů se slovy..starala jsem se rok, nyní jste na řadě vy dva....Ty jsi starší, za rok maminku přestěhuj k Fanoušovi a nebojte se, budu vám pomáhat taky jako vy mně! A pak doslova zavřít uši, oči, pusu a nebýt pro ně doma. Až se jí budou chtít zbavit. Synáčkové.

 
arsiela
arsiela - 7.7.2011 22:39

kareta: problém netu,omluva,stává se mi to,že co napíšu,vyzní zle.Ale nemyslela jsem to tak.O náročnosti mi raději ani nemluv,padám tu na pusu,před chvílou sem si brutálně hnula s páteří.Celodenní péče je problém,to na 100% .

 
kareta
kareta - 7.7.2011 22:28

arsiela: ok, nečetla jsem pozorně, ale Tvůj příspěvek vyzněl pro MNE tak, jako by to vlastně nebyl problémsmajlik - 26 Fakt je, že psychicky a fyzicky to náročné je! A jak je na tom s financema- kdyby dobře, už tam frčí ošetřovatelka. Já ze svého okolí znám dost případů, kdy je pečující osoba jinak nezaměstnatelná, takže to bývá celkem vítaná činnost. Pokud k tomu zvládáš ještě pracovat, klobouk dolů, já bych to tedy nezvládla. Alespoň formu péče, kterou jsem měla na mysli- nemocné nebo staré náročné a protivné. Přesto - ty jsi na mne reagovala z nějakého důvodu první, proto má podrážděná reakce. Vyznělo to skutečně tak, že to z reality neznáš, nebo jen povrchně. smajlik - 26

 
arsiela
arsiela - 7.7.2011 22:21

kareta: promiň,ale nějak tvůj příspěvek nechápu,proč to míříš na mě.Myslíš,že jsem raději doma než na pracáku?Nebo co?Pracák by mě nehrozil ani omylem,kromě péče o osobu blízkou totiž pracuju.
Jo každej je jinej,znám jak z pozice,že jsem dosloužila třem příbuzným,tak z deseti let práce jako ZS(část toho v LDN).Jestli ty chceš nebo nechceš být někomu jak říkáš na obtíž,je čistě tvoje věc a máš na to plné právo.
Věra chtěla radu jak to zvládnout,napsala jsem ji možnosti,jak si může práci ulehčit.Můžeš si to dohledat,nemám čas to tu znovu opakovat.Nikde nepsala,že by ji bratři bránili v tom,aby mamince najmula ošetřovatelku nebo ěnco podbného,pouze to,že ji enchtějí doma a nechtějí se starat.jestli ty jsi v tom vyčetla něco víc,já prostě ne.Navíc i píše ,že maminka ji přispívá na nájem,nikde není psáno,že by odmítala ošetřovatelku,nebo nechtěla příspěvek na péči.Třeba ho už bere,nevím,nejsem věštec.
Mizím,mám na starost podstatně důležitější věci,než se s někým dohadovat,ještě navíc o něčem,co v podstatě kromě Věry nevíme jak je(myslím tím názor matky a bratrů an příspěvek,asistentku atd).
Jinak správěn tu napsala Saletka,na doktora se nemusí plítvat dovolená,dá se využít propustka.I když záleží jakej je zaměstnavatel,já to dělám půl na půl,něco dovča,něco propustka.

 
kareta
kareta - 7.7.2011 22:01

saletka: tipuju, že v bytě bydlí jeden syn...Věřin.smajlik - 64

 
saletka
saletka - 7.7.2011 21:39

Giovana: taky mě napadlo co je s bytem, dal by se pronajmout a ze zisku zaplatit ošetřévatelku ? A taky proč si bereš na lékaře s matkou dovolenou, máš nárok na propustku, to samé když matka onemocní /npř, chřipka/ máš nárok na OčR.Jinak každá peč. služba podá info co dělat, je toho dost. je to sice placený ale dá se to. Starala jsem se 2 roky o dementního otce.....

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-100
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78261.
Archiv anket.