Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Problémy s rodiči tchán tchyně

Když to prarodiče nezvládnou

Když to prarodiče nezvládnou

Zajímal by mne názor jak maminek malých dětí, tak i babiček. Každý postřeh a zkušenost jsou pro mne hodně důležité. Jde totiž o mou malou dcerku, která je ještě opravdu malinká a některé věci nedokáže rozumově pochopit. A já jí je patrně nedokážu nějak srozumitelně vysvětlit.

Jsem svobodná matka. Bývalý přítel mne opustil v podstatě hned poté, co jsem mu oznámila, že jsem těhotná.  Narodila se mi dceruška, které jsou teď čtyři roky. Za celou dobu svého otce neviděla, ani jeho rodiče, své prarodiče. Sice jsem jim o narození vnučky dala zprávu a několikrát je zvala na návštěvu, ale nikdy neprojevili zájem. Svého biologického otce má dcera zapsaného v rodném listě i na ni platí alimenty, ale to je vše. Smířila jsem se s tím, že on a jeho rodina o malou nejeví zájem, poplakala si kvůli tomu a život šel dál.

Před rokem a půl jsem se seznámila s mužem, který má v péči sedmiletého chlapečka. Je vdovec, jeho žena před čtyřmi lety zahynula při nehodě. Svého syna od té doby vychovává sám za vydatné pomoci svých rodičů, kteří si ho berou téměř každý víkend, vlastně na střídačku s rodiči jeho zemřelé ženy.

Se současným přítelem jsme si vyloženě sedli. Rozumíme si, je nám spolu fajn, vážíme si jeden druhého. Asi je to tím, že máme oba za sebou nelehké životní zkušenosti.  Problém je v přístupu jeho rodičů k mé dceři. Až mne z toho mrazí. Oni ji úplně ignorují, když k nám přijdou nebo když přijdeme my k nim, tak svému vnukovi vždycky něco přinesou, třeba čokoládu, nějakou hračku apod., Viktorce nedají nikdy nic. Berou ji v podstatě jen jaksi na vědomí, že existuje, občas, aby se neřeklo, s ní utrousí nějaké to slovíčko.

Zpočátku jsem si myslela, že se to časem obrousí, ale není to tak. Na podzim jsme se s přítelem a jeho synem sestěhovali do jednoho bytu, začali jsme fungovat jako úplná rodina, plánujeme svatbu, chtěla bych, aby dcera měla přítelovo příjmení. On s tím problém nemá. V budoucnu bychom chtěli své děti vzájemně adoptovat, ale na to je ještě dost času.

Mí rodiče se k Petříkovi chovají moc hezky, okamžitě ho přijali za svého a od chvíle, kdy jsem jim oba kluky představila, je berou jako rodinné příslušníky. Místo jednoho vnoučete teď prostě mají dvě.

Viktorka si však začíná ten rozdíl v chování babiček a dědů uvědomovat. Vidí ten rozdíl, když přijdeme k našim a když jsme u těch druhých. Už se mě i zeptala, proč ji nová babička nemá ráda. Nechce k nim chodit, když přijdou oni k nám, tak se drží stranou, jen vidím, jak závistivě pozoruje svého nevlastního brášku, který si užívá pozornost ze strany svých prarodičů.

když to prarodiče nezvládnouPřítel je z toho taky rozpačitý, několikrát na toto téma s rodiči mluvil, ale oni na svém chování nevidí nic špatného. Jak řekli: „Krev není voda a Petřík je prostě jejich.“ Nechápou, nebo spíš vůbec nechtějí připustit, že svým chováním ubližují malé holčičce, která je logicky z toho dost zmatená.

Já vím, že nemůžu nikoho nutit, aby miloval mé dítě. Přesto mne ten jejich chladný a odtažitý přístup k mé dceři dost šokuje. Oni se tak chovají i ke mně, nevím, možná žárlí, že už pro svého syna a vnuka nejsou ti jediní, které potřebují.

Co myslíte, že by bylo nejlepší v mém případě udělat? A jak mám co nejsrozumitelněji vysvětlit čtyřletému dítěti, že ji babička s dědou nemají rádi, protože není jejich, když druzí prarodiče Petříka rádi mají, ačkoli taky není jejich?  

Lucie


8.2.2012   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 38   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Když to prarodiče nezvládnou

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-38
rychlonožka
rychlonožka - 11.2.2012 10:30

Velmi pěkně to rozebrala Kassy, jako vždy mají její připomínky hlavu a patu a jsou mi sympatické.

 
rychlonožka
rychlonožka - 11.2.2012 10:29

A co dát prarodičům po straně za přítomnosti přítele kupříkladu dvoustovku a říct jim-chápu, že je vám proti srsti dotovat cizí dítě, tady jsou peníze, abyste mohli koupit v zájmu rovného postavení dětí stejný pamlsek i mé dceři jako vašemu vnukovi. Víte, moji rodiče to tak dělají a to jsem jim ani neříkala, ani žádný peníz nedala. A až peníze dojdou, řekněte si o další. Děkuji.

 
Nemesis1221
Nemesis1221 - 10.2.2012 13:29

Je to nezávidihodná situace.Bohužel mám vlastní zkušenost,že babičky dělají ohromné rozdíly i mezi vlastními vnoučaty.Já tím trpím celý život.Protože se tak chová tchýně k mým dětem.Přehlíží je jako vzduch.Jen keců má plnou pusu a děsně lže.Není nic horšího než když vidíte jak se vaše dítě trápí.Bohužel u nás nebylo páky toto změnit.Děti vyrosly a vztah k ní pomalu žádný nemají.říká se tomu boží mlýny,nebo co zasel to sklídí.Je potřeba se stím naučit trochu žít.Proto vám držím palec a přeji pevné nervy.Já se ke týchni chovám slušně,ale nikdy jí to trápení svých dětí neodpustím.

 
Kassy
Kassy - 9.2.2012 15:16

Jo a ještě by mě zajímalo, jaké mají mezi sebou vztah nevlastní sourozenci? Když Petřík dostane od babičky čokoládu a Viktorka ne, napadne ho třeba se s ní podělit? Možná by bylo fajn je nenápadně směřovat i tímhle směrem (oba, samozřejmě), abyste předešli tomu, že mezi ně babička tímhle způsobem zaseje nějaký rozkol.

 
Kassy
Kassy - 9.2.2012 15:14

Nečetla jsem ještě reakce, tak možná budu někoho opakovat.
Myslím, že opravdu nelze nikoho nutit k lásce a přítelovi rodiče mají pravdu, že krev není voda, koneckonců svého vnuka znají odmalinka a měli možnost si k němu ten vztah vytvořit přirozeně. Ale na druhou stranu nemusejí nevlastní vnučku bezmezně miovat, aby se moli chovat aspoň slušně a spravedlivě. Předpokládám, že hostit od tebe, když přijdou k vám, se nechají... Nebo jim kafe vaří zásadně tvůj přítel? Pokud přijímají pohostinnost celé rodiny, měli by tak celé rodině oplácet. Jako by šli na návštěvu třeba k nějakým přátelům s dětmi - taky by jim asi něco přinesli všem, přestože nejsou jejich krev. To je jen výmluva, za tím bude něco jiného a dost možná jsi to trefila s tou žárlivostí. Asi bych je spolu s přítelem ještě požádala o rozhovor "mezi osmi očima" a požádala, aby narovinu řekli, co jim vadí a proč tvoji dceru ignorují natolik, že jí ani čokoládu nekoupí. Bylo by dobré, kdyby ten rozhovor vedl převážně tvůj přítel a mluvil za sebe - aby jim řekl, že JEHO mrzí, že se k jeho nové dceři chovají takhle a že ON by si přál, abyste byli jedna rodina. Pokud se to nepovede, asi bych nevyhledávala kontakt s nimi. Lidi nepředěláš a nemá smysl se tím zbytečně trápit. Ať je přítel se synem chodí navštěvovat sami, vy si zatím s dcerou udělejte nějaký "holčičí program", k sobě domů je nezvěte.

 
Křeček
Křeček - 8.2.2012 19:08

Nemusí se chovat vřele, ale můžou se chovat slušně smajlik - 26

 
Kočkomilka
Kočkomilka - 8.2.2012 16:59

Možná bych v chodbě strčila "babičce" do ruky dárek se slovy: tady máte pro Viktorku, Petřík se trápí tím,že Viktorku nemáte rádi a nikdy jí nic nepřinesete. Nemám ráda lidi, kteří nejednají přímo,ale léčí si své nálady prostřednictvím malých dětí.

 
Verera
Verera - 8.2.2012 16:25

Oni si ti prarodiče neuvědomují, že pletou hlavu i klukovi. Táta mu vysvětluje, že má malou sestřičku a snaží se k oběma dětem chovat stejně (aspoň teda předpokládám, tak nějak mi to toho vyplynulo) a prarodiče ne a dávají najevo, že děti k sobě vlastně ani nepatří.

Pak to jednak ztěžují otci, a jednak si z toho kluk může odvodit ledacos. Záleží na povaze a vlivu rodičů, ale umím si představit, že buď bude naštvaný na prarodiče, že sestru odstrkují a nebo, pokud na ni žárlí, jí to dá pěkně sežrat, až se rodiče nebudou dívat. Zvlášť pokud se třeba zeptá a babička mu náležitě vysvětlí, že přece on je jejich vnouček a Viktorka ne.

A nebo v budoucnu budou chtít jet děti na prázdniny, ale spolu a Péťa babičce řekne, že k ní nepojede, protože chce být s Viktorkou a ona k nim nemůže. A babička bude moct poděkovat jen sobě.

 
Lissie
Lissie - 8.2.2012 15:33

Krev sice není voda a nikdo nikoho nemůže nikoho nutit, aby měl někoho rád, když to sám tak necítít. To jim ale nebrání být alespoň minimálně ohleduplní k malému dítěti, co samo za nic nemůže a nemá z toho ještě rozum. Tedy alspoň dávat stejně nebo podobně, to je takové do očí bijící. A alespoň minimálně se věnovat. Třeba když si hrají nebo vyprávějí s vnukem, tak vtáhnout i tu malou, vždyť, když už se věnují dítěti, tak to snad nemůže být nic tak extra navíc, ji zapojit. Já na jrdnu stranu chápu, že pokud někdo k dětem netíhne, tak pak asi opravdu krev udělá své a i přes to, že je děti neberou, tak své vnouče milují a další jinak nabyté dítě je prostě nějka navíc a nic k němu necítí. Nebo jim skutečně nesedne celá ta situace se senovou novou partnerkou a i tímto způsobem to dávají najevo. Ale to skutečně není důvod ani omluva proto, jak se k té malé chovají. To je přece obyčejná lidská slušnost, nikoho schválně nerápit, zvlášť dítě. Na rozdíl od jiných nesoihlasím to nějak obejít a prostě k nim nejezdit. Pokud na to Lucie má náturu, tak bych si s nimi prostě na rovinu, pokud možno bez výčitek, promluvila, jak to vnímám a jak to už i teď vidí ta malá a jaký je to taky vzor pro vlastního vnuka. Pokud by to aslespoň trochu příznivě dopadlo, tak bych tak určitě jezdila dál a i je zvala. Třeba ne nejěka často, když to není extra vřelé, ale jednou jsou nebo budou rodina, tak by tyhle věci, podotýkám, jestli je to jen trochu možné, absolvovala společně. A také bych to tedy, ohledně dotazů dcery, nijak nepřecházela, ale prostě jí to vysvětlila, přiměřeně věku samozřejmě. Asi to zní tvrdě, ale to je prostě život, že se nemusí zavděčit všem, i když by třeba ráda a vůbec za to nemůže, ale je to prostě tak. Líbilo se mi to vysvětlení, jako psala Linda, tak něco tom duchu. Prostě, že lidé jsou různí a na takovéhle životní situace reagují různě, že ona za to nemůže a časem se to třeba může změnit, ale taky nemusí, atp.

 
Verera
Verera - 8.2.2012 14:57

Tak nějak jak píše Linda. Zkusit sis nimi vyjasnit vzájemné vztahy. Oni se vážně třeba ještě nevyrovnali se smrtí snachy a berou Lucii jako někoho, kdo se objevil nevhod. S tím je asi nutné se smířit, třeba se to časem spraví, třeba ne.

Co ale nepochopím je, že holčičce nepřivezou ani nějakou maličkost a klukovi jo. Je pochopitelné, že k ní nemají takový vztah jako k vnukovi a mít nemusí, do toho se nutit nedá, ale čokoláda by je nezruinovala, připadá mi to spíš jako demonstrativní ignorování dítěte.

Pochybuju, že když jedou někam na návštěv ke známým, kteří mají děti, že jim nic nekoupí, protože nejsou jejich. Možná, že by si mohl syn s nimi promluvit a říct jim, že pokud nechtějí něco dát oběma dětem, tak ať nevozí nic ani pro Péťu, protože takhle vytvářejí rozdíly mezi dětmi a on si to nepřeje.



 
Petruša
Petruša - 8.2.2012 13:42

taky bych omezila styk na nutné minimum. Viktorky je mi moc líto, takový lidi mě fakt vytáčí smajlik - 9

 
orinka
orinka - 8.2.2012 13:36

Zajímalo by mě povolání těch prarodičů. Nedovedu si představit, že takhle se chová někdo, kdo je aspoň trošku inteligentní. Na straně druhé - mají syna, se kterým si pisatelka dobře rozumísmajlik - 26

 
UVita
UVita - 8.2.2012 13:27

Spíš bych promluvila s jeho rodiči než vysvětlovat něco dceři. Říct jí pravdu, že je pro ně cizí,by jí asi ještě víc ublížilo. Asi bych přestala k nim jezdit.

 
PEGG
PEGG - 8.2.2012 12:58

Zaznělo tu spousta dobrých připomínek. Nenavštěvovat je, jste pro ně s dcerou cizí lidé, tak k nim nechoďte, nezvěte je k vám. Snažte svoji dceru držet z jejich dosahu. A když už by museli přijít, tak bych jim nenápadně strčila do ruky čokoládu s tím, že je pro moji dceru,aby ji nebylo líto, že zas nic nedostala. Nesnažte se jim podlézat, oni vás ignorují, dělejte to samé. Teda fakt tohle nikdy nepochopímsmajlik - 85

 
Jenika
Jenika - 8.2.2012 12:13

Chování prarodičů mě příjde ubohé. I když chápu, že krev není voda, ale snad každý by měl mět v sobě dávku slušnosti a vcítění se do toho druhého. Proč před malou holkou předvádět, že ji nemají rádi, či je jim lhostejná. Dá se to možná i pochopit, ale co se pochopit nedá, že alespoň na těch společných sezeních se nedovedou překonat a holce dát nějaký ten dáreček, či dobré slovo, to snad nikoho nezabilo a je to snad slušnost. Já tento problém nemám, ale když o tom slyším hodně mě to nadzvedává .

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-38
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78062.
Archiv anket.