Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jsem v šoku a nevím, co mám dělat. V úterý jsme byli s manželem v kině a pak jsme si šli sednout do jedné zapadlé vinárny. Byl by to docela příjemný večer, kdyby se nestalo něco, co mě totálně vykolejilo.

V té vinárně jsem totiž uviděla svého otce s nějakou mladou ženou. A moc se k sobě měli. Hned na první pohled bylo jasné, že jsou milenci. Krve by se ve mně nedořezal. Zírala jsem na ně a nedokázala jsem přestat.

Otec mě samozřejmě taky zaregistroval a okamžitě k nám přišel. Snažil se celou situaci vysvětlit, ale věděl, že nějaké lži jsou zbytečné. Chovali se k sobě opravdu velmi výmluvně, a tak by jeho snaha namluvit nám, že je to kolegyně, vyzněla dost trapně.

Řekl to tedy na rovinu. Je to jeho milenka, schází se s ní už několik měsíců. Ovšem maminka samozřejmě nic neví. Zapřísahal mě, abych jí v žádném případě nic neříkala, že jí nechce ublížit. Nezmohla jsem se vůbec na nic. Opravdu mě to doslova šokovalo.

Jenže od té doby na to musím pořád myslet. Nejradši bych byla, kdybych nic nevěděla, protože to, co prožívám, je strašné.

Asi by byla hloupost to mamce říkat, vím, že by strašně trpěla. Ale na druhou stranu je strašné jí to tajit a nechat ji v nevědomosti. Ona se o tátu stará, vaří mu, pere, chová se k němu slušně, je chápavá k jeho problémům. Ještě ho lituje, jak moc musí pracovat i po večerech. A on na ni hraje unaveného ubožáka a přitom si užívá s nějakou mladicí.

Je mi z toho na zvracení. Doslova. Co byste dělali na mém místě? Mám mlčet, nebo ne? A jak se s tím mám vůbec vyrovnat? Mám pocit, že teď mamku obelhávám i já. Je to opravdu strašná situace a já kvůli tomu začínám svého otce nenávidět.