Jako matka totálně selhávám
Možná mě některé z vás odsoudí, ale přesto jsem se rozhodla jít s kůží na trh. Třeba mi někdo z vás dokáže poradit. Je mi opravdu hodně těžko.
Jsem rozvedená, mám šestnáctiletého syna ve své péči. S manželem jsme se rozešli, když mu bylo 12 let. Matěj se s otcem pravidelně stýká a společné víkendy si vždycky době užívali. Přesněji – každý druhý víkend.
V posledním roce to mezi mnou a Matějem přestalo klapat. Asi jsem nedokázala správně zareagovat na jeho dospívání a nezvládala jsem všechno tak, jak bych měla. Přehnaně jsem se o něj bála. Musel být do devíti hodin doma, kontrolovala jsem ho, zda třeba nekouří či nepije alkohol. Nebylo to úplně bezdůvodné. Kamarádi, se kterými se stýkal, se mi nelíbili. Nepřála jsem si, aby je vodil domů.
Syn se asi zcela pochopitelně v tak přehnané péči necítil dobře, uráželo ho, jak ho kontroluji (přiznávám, že jsem nikdy nic „závadného“ neobjevila). Začal se chovat klackovitě, odmlouvá mi, vůbec mě nerespektuje. Přestal poslouchat, domů se vrací klidně o půlnoci a když mu to vytknu, je na mě drzý a dokonce i vulgární.
Teď naposledy přišel s tím, že by se rád přestěhoval k otci. Jenže otec má novou rodinu a o to, aby s nimi Matěj bydlel, nestojí ani on ani jeho nová žena. Když to klukovi řekl, strašně ho tím ranil. Mně se sice ulevilo, protože jsem se bála, že o syna úplně přijdu, ale když ho teď vidím, jak je zklamaný, je mi ho líto.
Situace je čím dál horší. Se mnou být nechce a dává mi to patřičně najevo, k otci jít nemůže. Urazil se na něj tak, že už dvakrát odmítl společný víkend. Je buď uzavřený do sebe, nebo přehnaně agresivní.
Chtěla bych mu nějak pomoci, aby se všechno vrátilo do dřívějších kolejí, ale nevím, jak se mu mám přiblížit. Komunikaci se mnou odmítá, jakmile se snažím o nějaký rozhovor, hrubě mě zarazí a odejde z pokoje. Mám o něj strach. Bojím se, aby se teď, když se cítí nepochopený, nechytil nějaké party.
Nevíte, co s tím?
24.8.2007 Rubrika: | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jako matka totálně selhávám
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Meander: a to ještě jde?
kareta: Kouření je legální od 18, ne od 16.
mám 16- ti letého syna a řešila jsem to takto - prostě jsem si s ním sedla a řekla mu, jsi už skoro dospělý, nebudu s tebou zacházet jak s dítětem. Když někam jdeš, řekneš kdy se vrátíš, poučený jsi a pokud něco provedeš, poneseš zodpovědnost. A zatím to funguje. Ještě nikdy nepřišel pozdě a když se něco přihodilo, zavolal. Řekla jsem mu, že ho mám ráda a bojím se o něho, ale když dodrží co slíbí, tak je to fér a bude to v pohodě. Já sama jsem měla velmi přísné rodiče, ani ve 20-ti jsem nesměla večer ven, kontrola kamarádů a kamarádek, kdo nebyl vhodný, nesměla jsem s nimi jít. Nakonec to dopadlo tak, že jsem ani s klukama pořádně nechodila, nepoznala je a byla dotlačena vzít si prvního, kterého jsem potkala. Bylo mi 24. Výsledek - absolutní nevědomost, týrání a bití ze strany manžela a nakonec 6 let táhnoucí se rozvod. A rodiče se mnou nemluví, protože jsem černá ovce rodiny. Takže má rada : stanovit pravidla a darovat svobodu. Potřebuje sbírat zkušenosti. Pokud byla dřívější výchova dobrá, nezvlčí. 
Kamilo,trochu brzdi.Taky bych se vedle tebe dusila a byla sprostá.Přesně taková byla moje matka,takže já jsem to vzala za opačný konec.Jsou daná pravidla,ta se dodržují,jinak si dělejte co je vám libo.Pokud ovšem kluk ví,že alkohol,cigarety a drogy jsou fuj,že se nekrade a nezabíjí a holky se na potkání neznásilňují.Copak si tak málo věříš,žes klukovi dal dobré základy?Povol uzdu,nech ho dýchat.20ti letá dcera přišla párkrát lehce opivněná,dnes je z ní téměř abstinent,synovi je 18 a k alkoholu má odpor,ani jeden nekouří.Mají dostatek sebevědomí,aby dokázali odolat tlaku okolí.Tys svému synovi ani nedala šanci si postavení v partě vybudovat.Na syna přišla ta pravá puberta v 17ti,taky zkoušel kdo z koho.Stačí jen připomenout,že já jsem matka a hlavou rodiny je otec.Holky ti radí dobře,povol,nevnucuj se a přestaň ho tak kontrolovat.I tak si tvoji drezúru bude pamatovat do konce života.
.gif)
Kamilo jako matka jsi neselhala, to jsou normalni zenske pocity (ja mam deti 5 let a nize a uz ted mam pocit, ze jsem jako matka selhala, ikdyz okoli rika, ze jsem skvela matka 
)Neni to tvoje vina! Bude to z velke vetsiny vina rozdeleneho manzelstvi a zklamanich.....no rekla bych at si vyjdete k psychologovi
Markýza: no táta bude asi divnej
. a chudák matka to nevytrhne.
.jpg)
Meander: staršímu jsem řekla něco velmi podobného, mladší holt až dospěje do věku
jupii: když k němu nechce chodit, protože mu tatínek řekl, že s nima bydlet nemůže, tak sním asi bude kluk chtít mluvit
kareta: mno, mně v šestnácti zakazovat kamarády, kontrolovat kapsy a dech, popř. zorničky, pokaždé, když přijdu domů a mít vycházky do devíti - asi bych byla víc než drzá a vulgární, asi bych použila nejbližší násadu od lopaty
kareta: já nevím, každá matka jim dává to nejlepší , všechny vychovávají ze všech sil a snaží se co nejlépe.
Možná zapojit otce , aby klukovi domluvil ?
jupii: ale PROČ? Jestli ho dusí láskou, nedivím se.
kareta: píše, že je drzý dokonce i vulgární- to už žádná legrace nebude.
kareta: Trnu hrůzou, co by se stalo, kdybych byla o něco větší hovado, než jsem byla. 
Ale holt z kvalitního sémě nemůže vzejít plevel.
Meander: moudrá žena ta tvoje máti. Vzala to postaru
Kassy: jo? Já si pamatuju za komanču bylo všude psáno cigarety od 16ti. Možná přitvrdili Mě je víc
Co se výchovy týká, mě s věkem přibývaly povinnosti a práva. Takže venku jsem mohla být do individuálně zvolené doby, v případě zpoždění dát vědět telefonem. Otázka je, co je podle Kamily drzost
