Za týden začíná škola, koukej se učit!
Vždycky, když začínaly prázdniny, byla jsem jako dítě úplně ohromená těmi nekonečnými dvěma měsíci volna. Měla jsem pocit, že to je něco jako „nekonečno“. Na konci srpna jsem ale byla vržena do kruté reality a pochopila jsem zákonitosti běhu času a také to, že nic netrvá věčně. Měla jsem štěstí, že prázdninových radovánek jsem si mohla užívat až do úplného konce a nikdo mě nikdy nenutil, abych ty poslední sladké dny trávila opakováním nebo biflováním.
Všichni mí spolužáci takové štěstí neměli. Dokonce jsme měli ve třídě jednoho, jehož ambiciózní rodiče z něj patrně plánovali vychovat budoucího nositele Nobelovy ceny. Ačkoli patřil k premiantům třídy, měl i v době dvou letních prázdninových měsíců rozplánováno, který den a jak dlouho se bude učit. Přesný rozvrh, který musel dodržovat, zahrnoval nejen průběžné opakování, ale také studium tzv. v předstihu. Učebnice, které jsme na konci roku vyfasovali a které během července a srpna dlely zahrabány hluboko v útrobách dětských pokojů, v jeho případě nezahálely. Učil se dopředu, prý aby byl na následující náročnější školní rok dobře připraven.
Jiné děti sice byly ušetřeny tohoto zrůdného celoprázdninového šprtání, pouze v posledním týdnu se jim rodiče snažili trochu přitáhnout otěže a trvali na každodenním, alespoň krátkém samostudiu.
„Pamatuji si, jak jsem to nesnášela,“ vzpomíná Petra. “Zatímco jiné děti se ještě proháněly venku a chodily na koupaliště, já musela plnit úkoly, počítat, opakovat si gramatiku a pak to rodičům předkládat ke kontrole. Nevadil mi začátek školního roku, ale ten ukradený poslední prázdninový týden jsem nesla vždycky velmi těžce.“
Inu, rodiče jsou různí. A možná, že některé děti se alespoň trochu učit potřebují. Většinou to ovšem bývá tak, že jsou do učení nuceny ty, které se zvládnutím probírané látky nemívají problémy.
Zeptala jsem se naší čtenářky Lenky, která učí na druhém stupni základní školy, jaký je její názor:
"Nejsem zastánce nuceného opakování o prázdninách typu: "Teď si tady sedneš a dokud to nespočítáš, ani se nehneš!" I děti mají právo na odpočinek. Pokud rodiče cítí, že dítěti opakování prospěje, měli by je zařadit, ale hravou formou.
Trocha procvičování neuškodí malým školáčkům, aby nedopadli jako můj manžel, který o prázdninách mezi první a druhou třídou zapomněl číst.
Na druhém stupni se na opakování o prázdninách nespoléhám. Osnovy na to pamatují a v podstatě celé září děti opakují učivo z minulého roku.
Na co by ale podle mého rodiče malých i velkých školáků dbát měli, je postupné obnovování režimu na konci prázdnin. Pokud dítě přiletí 31. srpna od moře a 1. září nastupuje do školy, musí to být obrovský šok. Takže trochu aklimatizace na "školní režim" vstávání, usínání apod. neuškodí. Stejně jako neuškodí projít cestu ke škole a znovu upozornit na všechna rizika, která na ní děti mohou potkat."
Jaký je váš názor? Učili jste se o prázdninách? Nutíte vaše děti, aby trávily během letních mesíců nějaký čas i studiem?
27.8.2007 Rubrika: | Komentářů 11 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,5/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Za týden začíná škola, koukej se učit!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Chtěla jsem, aby si syn před nástupem do třetí třídy trochu zopakoval češtinu, protože ta mu dělá velký problém. Chtěl jsem to dělat s ním, ale zjistila jsem, že to není vůbec nic jednoduchého. Proto jsem raději zaplatila přístup na online videa https://www.primauca.cz/ Ho to baví, protože může sedět u počítače, a já jsem ráda, jak dobře to tam vysvětlují. Dělají si i úkoly, kde si to pak syn sám kontroluje.
Já mám naštěstí normální rodiče, takže o prázdninách jsem se učit nemusela. Většinou jsem je využila k přečtení knížek, na které nebyl přes rok čas, občas jsem řešila nějaké hlavolamy, luštila křížovky a tak, takže mozek nezahálel. V první a druhé třídě jsme měli učitelku s odpuštěním krávu, která nám před prázdninami naložila na každý den deset příkladů a opsat jednu krátkou básničku. Moje maminka tenkrát ten sešit vzala, strčila ho do skříně, prohlásila, že to dělat nebudu, že prázdniny jsou na to, abych si odpočinula, a že to v září paní učitelce vysvětlí. Ani nevím, jestli a jak to udělala, ale z prázdného sešitu jsem průšvih neměla. Od té doby už nám na velké prázdniny nikdo úkoly nedával. Na gymplu jsme párkrát něco dostali na Vánoce nebo na jarní prázdniny. To mě štvalo nejvíc. Jezdili jsme vždycky na celé jarky na hory, takže jsem pak úkoly dělala v neděli po návratu horkou jehlou.
Lubar: Na gymplu jsem měla spolužačku, která se vždycky učila dopředu a byla prostě jednička. Ale potom to psychicky nevydržela a zhroutila se, protože nestíhala. Ani gympl tehdy nedodělala. Nejlepší je "zlatá střední cesta". Ani s učením se to nemá přehánět.
Přehánět to s učením se taky nemá. Naši sousedi mají dva kluky v 5. a 2. třídě. Ten starší se už dnes učí denně 5 hodin, aby měl vyznamenání a otec kvůli každé horší známce běhá do školy. Z kluka za chvilku bude pako, protože takové tempo prostě nevydrží. Za takovou cenu mít dítě s vyznamenáním, tak to teda ne.Ostatní děcka se učí maximálně hodinu a on se dře, protože si to rodiče přejí.
.gif)
Naši nás do učení o prázdninách nikdy nenutili. Zato učitelé a profesoři na gymplu měli pocit, že prázdniny bez úkolů by nebyly prázdniny. Takže jsme dostali vždycky na prázdniny z češtiny jednu pořádně nezáživnou knihu, nejlépe o pětiset stranách, ze které jsme museli udělat referát, z francouzštiny jsme zase dostali 4 strany A4 k překladu se slovíčky, které jsme vůbec neznali.
Naštěstí jsme se vždycky mezi sebou dohodli, každej udělal část a zbytek jsme si mezi sebou popůjčovali. Akorát bylo učitelce náramně podezřelý, že jsme si všichni přeložili slovíčka úplně stejným významem. 
Děti příliš ambiciózních rodičů jsou v tomhle směru chudáci. I dospělý si potřebuje odpočinout, aby načerpal novou sílu na práci a povinnosti, děti mají stejný nárok.
.gif)
Já každé léto, cca do šesté třídy, trávila aspoň měsíc na chalupě společně s o rok starší "sestřenicí" (ve skutečnosti to byla mámina sestřenice 
) ... celou základní školu měla samé jedničky, jenže ty samé jedničky byly i díky tomu, že s ní rodiče doma fakt dřeli ... a dřeli s ní i o prázdninách ... jak já jsem nenáviděla ten týden, když jsem tam byla jen s ní a jejími rodiči ... chtěli po mně, abych se učila taky 
... no, naštěstí jim to pak naši zatrhli ...
vždycky, když odjížděli, tak sestřence nechali spoustu úkolů a ty musela následující víkend předvést hotové 
osobně si myslím, že tohle biflování jí nejen bralo prázdniny, ale bohužel jí to i odsoudilo k tomu, co se stalo posléze ... ona, se samýma jedničkama, šla přirozeně na gympl, já s tím vyznamenáním s odřenýma ušima jen na ekonomku ... jenže já tu ekonomku dodělala a vystudovala jsem vejšku, ona skončila po druhém ročníku a už nikdy si nic nedodělala ... takže teď se živí jako pomocná síla, byť jsem přesvědčená, že třeba sekretářku by klidně dělat mohla... ale kdo jí na tu pozici vezme, když má jen základní školu 
Tak vplout zpátky do režimu je problém spíš pro mně, děti to zvládají v pohodě
.gif)
Pusina: Ty máš fakt divný dítě...
.gif)
jámám doma takového malého šílence, který si o prázdninách rád dělá matiku... i na dovču u moře si vzal pár sešitů z matiky, naštěstí se do nich podíval jen párkrát...
teď jsme mu koupili křížovky pro děti v angličtině, tak zkusíme asi párkrát zopakovat anglický slovíčka, ale jinak spíš fakt jen najíždíme na ten "školní" režim a honíme ho večer dřív spát... a do školy už se těší..
Nevidím důvod, proč bych dětem měla otravovat prázdniny učením.Mají nárok na odpočinek a volno jako každý jiný.
.jpg)
Mým dětem začínala škola skutečně až 1. září, nenutila jsem je opakovat. Pokud jsem jim něco rafinovaně podstrčila, tak to bylo během hry, že to ani nepoznaly.
