Bojuje o dítě jenom z plezíru
Rozhodla jsem se napsat příběh své sestry, protože by mě zajímal názor čtenářek, případně i mužů čtenářů. Sestra je totiž velice nešťastná a pod obrovským tlakem. Právě se rozvádí a její manžel se rozhodl, že získá dcerku do své péče. Jde takřka přes mrtvoly, neštítí se vůbec ničeho.
Přestože je Nikolce teprve šest let – právě začala chodit do první třídy – a potřebovala by především klid, není jí dopřán vinou jejího vlastního otce. Od rodiny se odstěhoval a žije s novou přítelkyní, která má ve své péči dvanáctiletého syna. Oba dva se vehementně snaží získat do péče i malou Nikolku.
Pohnutky nové partnerky mi nejsou úplně jasné. Řekla bych, že se chce ukázat a dává na odiv, jak dokáže za svým přítelem stát a podpořit jej. Pochybuji, že by ji vedla nezřízená touha po tom, aby se mohla starat o cizí dítě.
V každém případě oni dva táhnou za jeden provaz a mé sestře i té malé dělají ze života peklo. Nikolka u nich tráví každý druhý víkend a každé středeční odpoledne. Pokaždé, když je u nich, vystavují ji obrovskému tlaku. Otec ji nutí, aby mu tvrdila, že ho má radši než maminku, přesvědčuje ji, aby řekla, že chce žít u něj. Kupuje si ji drahými dárky, neštítí se před ní pomlouvat její matku a každá záminka je mu vhod, aby ji očernil.
Na sociálku chodí snad častěji než do práce a hlásí tam každou maličkost, která je podle něj závažné zanedbání péče ze strany matky. Stačí, aby se Nikolka v družině trochu ušpinila, a když si ji ve středu vyzvedává rovnou ze školy (dříve ze školky), neváhá ji v umazaném oblečení vyfotit a s předmětem doličným hned druhý den běží na sociálku.
Situace je velice vyhrocená, Nikolka se začala počurávat, je toho na ni moc. Sestru už napadlo, že ji nebude otci dávat. Jenomže to nejde, jeho styk s dcerou je stanovený soudně a ona je povinna ho respektovat a dodržovat.
Je to začarovaný kruh. Svěření dítěte do péče ještě není uzavřeno, jednání se protahuje do nekonečna. Malá sice absolvovala nějaké psychologické vyšetření, ale nemyslím si, že by to mělo velký význam. Stále se nic neděje, Nikolka musí otce pravidelně navštěvovat, přestože tím evidentně trpí. Brzy bude další soudní stání, všichni se modlíme, aby se to konečně uzavřelo a vyřešilo.
Jedna věc nám dělá velkou starost. I když soud určí, že Nikolka zůstane s maminkou, s otcem se bude muset stýkat dál. Bojíme se, aby ji i nadále nedeptal a nekazil jí dětství. Všichni – sestra, Nikolka, já i rodiče – cítíme velkou bezmoc.
Chápete někdo, proč takové věci dělá vlastní otec svému dítěti? Našel si přítelkyni, chtěl se rozvést, odstěhoval se. Začíná nový život tak, jak ho chtěl. Proč nenechá v klidu žít i ostatní?
8.9.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 18 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Bojuje o dítě jenom z plezíru
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Vím, o čem píšeš. Já to před 6 lety vyřešila přestěhováním na druhý konec republiky. Když dospělý není dospělý a řeší své komplexy přes dítě, je to pro toho malého to nejhorší, co mu může jeho rodič udělat. A 6 let míme svatý klid.
Jinak všem, co jsou ještě vzhůru, přeji dobrou noc plnou prima snů - o dětech, pejskách a dalších příjemných věcech.
Zažila jsem mnoho rozvodů a rozchodů svých přátel.Každý to viděl po svém. Většinou byl ale prvotní zájem o dítě někam odsunut. Vítězila uražená ješitnost, pocit"já jediná/ý to zvládnu"(přeloženo - dokážu bývalé/bývalému, že jsem lepší). Je to smutné vzhledem k dětem. Proto přeji všem zúčastněným, aby se dohodli. Nebudou se úplně nesnášet a v
yhraje to celé holčička. Která je tam mimochodem nejdůležitější....Tatínek by měl dospět do chlapa....
.gif)
zelle: je jen dobře, pokud má tatínek o dítě zájem i po rozvodu. Ale bohužel s novou rodinou buď zájem opadne a nebo (jako v tomto příběhu) ztrpčuje život matce. Když se rozváděl můj švagr, tak jeho sestra chtěla, abychom svědčili u soudu, že je jako matka nemožná, aby dostal děti do své péče. Přitom o ně nestál a ani se neuměl postarat. Teď je má 1x za 2 týdny na víkend a část prázdnin a vždycky se nemůže dočkat, až je bude moct vrátit. Objíždí s nimi známé a příbuzné, nikdy s nimi nebyl na víkend sám, protože prý neví, co by s nimi dělal
. Když si představím, že by je měl mít ve své péči, tak mi je z toho na nic. Naštěstí byli na sociálce soudní a když tam jeho sestra lítala s důkazy o matčině špatné péči, tak ji odkázali do patřičných mezí
To jsou projevy skutečně výstižně popsané v názvu. kdyby totiž o malou matka nestála, nemyslete si, že by o ní tak usiloval! Byla by doma trpěné páté kolo u vozu, protože láska k nové partnerce většinou zcela potlačí lásku otcovskou...Asi by byla jedním z normalizujících řešení střídavá péče. Otce by to zklidnilo a až by zjistil, že není žádný med přidělávat si v novém domově práci s dítětem navíc, zřejmě by ho podobné výstřelky rychle přešly. Asi bych se naopak spojila s jeho novou partnerkou a nezávazně si s ní popovídala, snad ji i požádala o spolupráci. Ona to dělá jen kvůli němu! Mít tam malou napořád, to by ho asi přiměla, aby zatroubil na ústup!
zelle: Ono je obojí špatné - když otec zájem nemá nebo když je jeho zájem takový, že jde tzv. přes mrtvoly. Já tu nechci do detailů popisovat, co jsem si všechno prožívala, když se můj bývalý o děti soudil, ale je to hrozné, když někdo číhá na každou tvoji nedokonalost, všude možně dokazuje, jak jsi neschopná se postarat o svoje vlastní děti.... Já jsem se z toho psychicky vzpamatovávala hodně dlouho, o dětech ani nemluvím. Určitě když jsou vztahy vyhrocené funguje to černobílé vidění, každý vidí jen to svoji pravdu, a cesta k domluvě bývá dost dlouhá. Je to už 12 let, co jsem to prožívala, a když si na to vzpomenu, doteď se klepu...
.gif)
Opravdu nejsem zastáncem toho, aby si dospělí řešili své záležitosti přes děti! Ovšem z tohoto článku čiší naprosto černobílé vidění problému - řekla bych, Vladimíro, že jste možná hodně naštvaná na svého bývalého švagra, protože jinak byste si nemyslela, že nejlepší pro malou Nikolku je život bez otce. Určitě jsou případy, kdy to platí, o tom žádná. Ale nezamyslela jste se třeba nad tím, že Vaše sestra (respektive celá vaše rodina) bude mít také vliv na špatný psychický stav holčičky? Podobné úskoky - kupování si dítěte apod. - dělá spousta mužů, protože mají špatné svědomí. Když pak malá přijde domů a vy ji všichni litujete, co tam asi musela zkusit u táty a té jeho, která ji stejně nemá ráda, tak jí moc nepomáháte, aby si k tátovi našla cestu. Na druhou stranu má otec o dítě zájem, a to je něco, o co by malá neměla přijít. Moje máma se taky rozvedla, docela ošklivě, ale nikdy před námi o tátovi neřekla křivé slovo, podporovala nás, abychom se s ním stýkaly (ale nenutila a táta sám moc zájem neměl). Dodnes jsem jí vděčná, táta se sice bohužel nechová moc dobře ani teď, ale já vím, jak moc jeho absence ovlivnila můj život.
dadka: znami maji decko ve stridave peci, neb se rozchazeli v "dobremů a na vsem se domluvili... vyhovuje to vsem... bydli kousek od sebe, kluk ma identicky zarizene pokoje a chodi stale do stejne skoly...
myslim, ze to neni spatny... ale jak pise kareta, lze to jen, kdyz dva spolupracuji.. oni dokonce prodali jejich velky byt ( coz by stejne kvuli rozvodu udelali a koupili dva mensi blizko sebe)....
kareta: No, já si myslím, že když už střídavá péče, tak jedině u lidí, kteří jsou schopni spolupracovat a neštvou dítě jeden proti druhému. A to mi tedy tatínek z tohoto článku tedy rozhodně nepřipadá. Ony jsou hezké teorie o tom, že by se měli domluvit, ale já z vlastní zkušenosti vím, že někdy to prostě nefunguje, zvlášť dokud je všechno moc čerstvé a pracují emoce. To u ž mi přijde účinnější, co radí Pentlička - odstěhovat se, pokud e to možné. Tak to udělala jedna moje známá, ne že by si tatínek dítě brát nemohl, ale je to s o hodně menší intenzitou a je klid.
dadka: no, proto by se měli domluvit- nejde o ně, jde o dítě
Možná si vzít k tomu i mediátora, nevím
kareta: Já nevím, ale mně ta střídavá péče nahání husí kůži. Každá rodina upřednostňuje něco jiného, dítě nemá svůj domov, pendluje mezi rodiči jako špinavé prádlo. Jen si někde trochu zvykne, už aby šlo jinam. Pokud je matka matkou jak má být, dítě by mělo vždycky zůstat u ní.
navrhnout střídavou péči a zkusit se domluvit po dobrém...to by ho mohlo zastavit. Hlavně klid
Takové rodiče opravdu nechápu,jak můžou své vlastní dítě vystavit takovému tlaku a chovat se k němu tímhle způsobem,chudák holčička.Tomu tatínkovi bych přála ,aby mu dal taky někdo za vyučenou a pořádně
.
takovýhle otcové jsou na 
Vyloženě mu jde o dítě, když ho nabádá nenávidět vlastní matku a fotí kde co 
Co takhle poslat na tatínka nějaký pány v černým? 
Nejde se s ním nějak rozumně a v klidu pobavit, o co mu jako jde, že malá je z toho špatná, proč ji navádí, atd.? Nebo poslat malou k psychologovi, ať řekne, do čeho ji tatínek nutí, taky jí to může pomoct vyrovnávat se s danou situací.
A co se odstěhovat na druhý konec republiky? To by tatíček nemohl mít dcerku každou středu a určitě by se mu zajídalo pro ni jezdit a zas ji vracet co 14 dní.
