Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Podle mě jsou příliš nároční. Nejde dárek, my jsme nikdy vysloveně dárky nedávali, slavili jsme spíš začátek prázdnin.
Ale řekla bych, že holčička má moc hezké vysvědčení na to, že je v nové škole.............a to všechno, co jsi popsala. Navíc, každý není na všechno stejně nadaný a trojka je známka DOBRÁ

mno nevim, u nas zadne darky za vysvedceni nebyly... sem tam mozna cokoladu, nebo tak neco...a trojku jsem mela jedinou a to z iformatiky,v prvaku na gymplu a jen v jednom pololeti... a to se teda akt netvarili ( no dneska me tenhle obor zivi).... pritom bratr pak prolejzal z trojkama, sem tam ctyrku a pohoda...
stacilo nemit vyznamenani a uz byly kecy o tom jaka je to skoda...etc.

Nezachovali se správně. Měli jí říct, že je to sice mrzí, ale společně se budou snažit, aby na dalším vysvědčení byly samé dobré známky. Myslím si, že vysvědčení dětí je vlastně vysvědčení rodičů....
Naše dcera měla v prvním roce na 8letém gymnáziu problémy, dokonce dostala čtyřku s dějepisu a to byla doposud jedničkářka!!! Nyní po 3 letech se "aklimatizovala" a jsme rádi za dvě trojky.

Haničku bych vzala do kina, koupila jí dárek a povzbudila a možná bych naznačila rodičům, že pokud chtějí 1 místo 3, tak ať holku doučují, když jsou takoví lumeni.

Ještě mě napadlo, tak jí kupte něco Vy..

Dodnes si pamatuju, jak jsem při přechodu na druhý stupeň přinesla místo samých jedniček, pět dvojek a dostala za to seřezáno. A přitom jsem si myslela, že dvojky jsu také dobré. Od té doby už jsem se neučila vůbec a nosila trojky. Brala jsem to tak, že ny jedničky to stejně nevytáhnu, tak proč se snažit, když dostanu nářez za dvojky i trojky stejný.. Pak se naši sklidnili a vzali to jako fakt, posílali mě na doučko a učitelé jim vysvětlili, že jedu na maximum. Možná by rodiče měli s učiteli promluvit, jak by bylo možné dcerce pomoci k lepším výsledkům a rozhodně ji netrestat! To že nedostala dárek pro ní může znamenat trauma a ve škole se bude jen stresovat.

k těm jedničkářům, co se moc neuplatnili...

mamka mojí spolužačky, byla na základce vždycky jedničkářka, vždy nejlepší. Pak šla na gympl a najednou nebyla nejlepší a najednou neměla samé jedničky a tak odtamtud sama rychle utekla a nakonec měla ukončené jen to základní vzdělání a ty jedničky na základce jí byly na houby, radši se honem rychle vdala a pak celý život chodila s poštou.......

myslím, že není až tak důležitý zvítězit jako zůčastnit se a hlavně dokončit, stejně se jí nakonec nikdo ptát nebude jaký měla známky, ale jestli dokončila školu a je jedno jestli to bylo za jedna a nebo 3

Tak já myslím, že se při přechodu na gympl snad zhoršení dalo čekat, nebo ne?

Já osobně za vysvědčení nikdy až na jednu výjimku nic nedostávala, jen jednou v 6 třídě jsem dostala walkman, ani mi to nedalo nějakou zvláštní práci...... takže si myslím, že kdyby mě rodiče motivovaly i jindy tak bych klidně měla známky o mnoho lepší, protože takhle na to abych byla nejlepší mi ta 1 trojka klidně stačila...

Heleno, tak se zachovejte jako hodná babička vy a vnučce nějakou tu drobnost dejte a utěště jí

Tarantule: souhlasím, život nakonec není o známkách, jeden kamarát to přirovnává k fotbalu, je jedno jestli hraješ mizerně, ale když dáš gól tak vyhraješ a když budeš hrát sebelíp a nedáš ho tak je ti to na 2 věci...

medved: nesouhlasím, babičky jsou prostě od toho, aby vnoučata trošku rozmazlovaly. Dělala to moje babička s dědou (přitom jako matka byla přísná, podle vzpomínek mé matky), dělá to i moje matka ve vztahu k mým dětem a k dětem mé sestry. A je to dobře. Starší člověk přece jen má větší nadhled nad situací, než my o generaci mladší, protože má víc zkušeností a může víc porovnat a současně se mohl poučit z vlastních chyb. Samozřejmě to neplatí obecně - všichni zajisté známe z vyprávění nerudné staříky a vzteklé babky - ale obecně to platí. Jednou se tu vzpomínalo na prarodiče a většina z nás na ně vzpomínala s láskou a se slzou v oku.
Jak říká a říkával můj otec - když nejde o život, jde o hovno. Měl pravdu, jen my rodiče to mnohdy nechápeme a děláme z komára velblouda.

ja si teda hlavne myslim, ze rodice maji pravo sve dite vychovavat prisne nebo benevolentne jak sami chteji a babicka jim do toho nema co krafat muze vyjadrit svuj nazor , ale byt ve sporu s dcerou a jejim manzelem ? tak to sorry...nevim , jestli si vnucka zadelava na trauma, ale vim jiste, ze helena si zadelava na to, ze rodina se na ni vybodne a nenecha ji, aby se jim do vseho michala....

Argument, že se dítě učí pro sebe je sice pravdivý,nicméně každý dospělý očekává za dobrou práci ocenění.Někomu stačí šéfova pochvala, ale většinou to rádi vidíme ve výplatě. Pro dítě je to taky svým způsobem práce a proto ocenění by určitě mělo přijít. My jsme to vždycky řešili nějakou drobností nebo společným posezením s celou rodinou někde v příjemném prostředí třeba jenom u zákusku nebo u pizzy. Kluci na to dodnes vzpomínají. Jde o to, aby rodič vždy projevil zájem a spíše chválil,protože pro někoho je i trojka výborna známka a musí se snažit,aby ji dostal.

Náš kluk je taky v podstatě jedničkář, ale nechala jsem ho na ZDŠ, protože mi přijde, že tím gymplem přicházejí o dětství a příliš brzy se an ně nakládají velké úkoly. Kluk naštěstí taky chtěl zůstat tam, kde je, tak jsme nic řešit nemuseli. To zhoršení se dá čekat asi pokaždé.

ijaku: za vysvědčení dceři nic nedávám, neb je jí skoro 18, ale letos říkala, že by chtěla za výzo stojan na kytaru - když jsem ho viděla nabídla jsem jí, že dostane tak leda stojanem...

evelyn: Taky za vysvědčení nic nedávám Za to od babičky vždycky dostanou nějakou kačku

evelyn:
já taky ne. na jednu stranu se tu píše, že se deti učí pro sebe a rodice nemají co mít naroky a na druhou stranu by meli mít pripravené dárky i pri neuspechu - což trojka podle mne je (neříkám, že jsem ji nemela, ale rozhodne bych za ni nečekala dárky).
babička zde nepopisuje, jaké dárky ona dávala svým detem za vysvedčení a hlavne chybí popis školního roku - treba rodiče i doučovali, domlouvali, stanovili nejaké podmínky pro onen dárek - to babička nevidí nebo nechce videt.