Náš syn je pecivál
Řešíme v naší rodině docela zapeklitou záležitost. Máme dvě děti – osmiletou dceru a pětiletého syna. A právě on nám dělá trochu starosti, vypadá to totiž, že se „jablíčko zakutálelo hodně daleko od stromu“.
S manželem jsme oba náruživí sportovci. Před lety jsme se poznali na horách a okamžitě si padli do oka. Do té doby jsem měla problém najít si partnera, který by zvládal moje tempo. Od malička jsem byla totiž jako pytel blech, a tak mne rodiče přihlásili postupně do několika sportovních oddílů. Dělala jsem gymnastiku, atletiku, plavání, později tenis a basketbal. V zimě samozřejmě lyžování. Všechno mě bavilo a zůstalo mi to až do dospělosti.
Nedokázala jsem si představit víkend doma u televize, pořád jsem něco plánovala, musela se hýbat. Žádný z kluků, se kterými jsem chodila, to nevydržel. Většinou se shodili na tom, že jsem sice fajn holka, ale tak trochu cvok.
Až když jsem poznala manžela, bylo mi jasné, že je to konečně ten pravý. Do sportu je stejný blázen jako já, a i když máme každý i své vlastní aktivity, hodně jich podnikáme společně. Když se narodila dcera, tak sotva malinko povyrostla, všude jsme ji brali s sebou. Díky tomu se brzy naučila lyžovat, plavat, už v předškolním věku zvládala dlouhé túry. Baví ji to stejně jako nás a nadšeně chodí na gymnastiku, kde se projevuje jako velice talentovaná.
Po narození syna jsme vše praktikovali stejně jako u dcery. Od útlého dětství s námi v krosničce trávil téměř veškeré aktivity. Bohužel, jeho sportovní nadšení je skoro nulové. Od malička kňoural, že ho bolí nožičky, když si s ním manžel hrál s míčem, tvářil se znechuceně a otráveně. Usoudili jsme, že je jiný a potřebuje více času, hlavně nám bylo jasné, že nic nesmíme lámat přes koleno.
Jenže kýžená změna, ve kterou jsme doufali, nepřichází, a my už z toho začínáme být docela otrávení. Syn je totiž absolutní sportovní antitalent a ignorant. Jeho zájmy, pokud se to dá v takhle útlém věku rozpoznat, se ubírají spíše humanitním směrem a nejraději ze všeho kreslí. A moc hezky, to musíme uznat, ač nechápeme, po kom z nás to má. Když ho však chceme dostat na společný výlet, do bazénu apod., je nešťastný a tyto akce vyloženě přetrpí.
Manžel už dokonce žertoval, že kdo ví, s kým jsem si ho upletla, protože náš synek je opravdu jako úplně z jiného hnízda. Milujeme ho, nechceme ho nutit k něčemu, co je mu bytostně protivné, ale moc nás to mrzí, protože tím vlastně narušuje dosud zaběhaný styl naší rodiny. Vypadá to tak, že se vlastně tři stejně naladění lidé podřizují jednomu. To se dá vydržet občas, ale natrvalo by to byla muka.
Máte někdo zkušenost s takovým peciválem, kterému je zatěžko hnout zadkem a trochu se hýbat? Měli bychom syna do sportování trochu víc nutit? Zatím jsme spíš hodně benevolentní ze strachu, abychom mu to nezprotivili ještě víc. Ale netušíme, jestli je tenhle přístup správný, připadá nám, že ho v tom lenošení vlastně podporujeme, navíc na náš vlastní úkor.
21.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Náš syn je pecivál
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
na tenhle prispevek je mozna uz pozde ,ale nahodou jsem narazila na tento clanek od radoby milujici a benevolentni matky 5leteho chlapecka.Jen doufam ,ze si Pavlina precte vsechny prispevky a zamysli se nad sebou.Napsat o svem synovi notabene 5tiletem,ze je ignorant a antitalent je dost silne kafe.Vazena vy nejste matka ale sobec zahledenej jen do sebe a sve vyjimecnosti a cokoliv co se vymyka vasemu normalu je bez milosti odsouzene k pohrdani.Je pro vas naprosto vyloucene milovat sve dite takove jake je?Nestaci vam,ze je zdravy a krasny a vas?Pro spoustu zen, ktere roky cekaji na zazrak,aby mohly mit dite by byl pozehnanim.Preji vasemu synovi, ABY BYL DOST MOUDRY A BENEVOLENTNI ,protoze s matkou jako jste vy to bude v budoucnu moc potrebovat 
hm takle urážet syna myslím že jste sobečtí vy ,proč by měl maly tvoreček chápat vaši vášni sportovat?když hoto nebaví tak nebaví zaplatte mu kurzy malování když rád maluje a s druhy bežte na bazen když chcete na hory dejte malého k babičce.za chvíli ho budete nenávidte že kvuli nemu nebudete v uvozovkách lítat kajsi po horách.ste si nemeli porizovat dítě žádne když vám vadí jeho jiné zájmy
zdravim,tak to bych syna nenutila do sportu.Nezapomente jak se rika,ikdyz budete mit 10 deti kazde bude jine.Ja jsem tez antitalent sportu dokonce,v cast.invalid.duchodu s patrei.Jak se rika sportem k invalidite!!!Nerikam nedelat nic,ale nechte sam rozvijet synovi jeho zajmy cim co bavi jeho.Pokud by se do neceho nutil akorat bude vetsi odpor -preji mnoho stesti
mashanka: 
Přeju hodně štěstí ! 
.jpg)
ano, funguje to i obráceně. Klidně si je kup a uvidíš, že to funguje.
Ne, o drogách nemluvím. Mluvím o lásce - o skutečně harmonickém vztahu
mashanka: Nemluvíš o drogách, že ne ? 
...a myslíš, že by to mohlo fungovat i obráceně ? Jestli jo, tak si jdu koupit kolečkový brusle. 
Já jsem donedávna sport milovala. Potom najednou přišel zlom. Život mi přinesl něco, při čem jsem cítila harmonii a štěstí. Najednou, jako mávnutím proutku, se sport ocitl na vedlejší koleji. Došlo mi, že jsem si jím nahrazovala to něco - ten adrenalin, endorfiny........ čeho se mi nedostávalo - samozřejmě, nevedomě. Netvrdím, že to tak má každý, ale já to tak měla.
vosmajda: Křeček: Sofffie: je pravda, ze kdyz mi prisli na problemy s ledvinama a pak rekli, ze budu muset mit omezeni v telocviku (takze prakticky jsem delala jen rozcvicku a zbytek telaku prosedela na lavicce), tak jsem mela paradoxne radost... radost z absence TV nad strachem z nemoci zvitezili 
vosmajda: Křeček: úplně jako já! Největší hrůzu jsem měla ze skoku přes kozu... To se mi dělalo i fyzicky špatně. Nikdy jsem neskočila. Nebo třeba šplh - vážila jsem asi čtyřicet kilo až do dvaceti let, ale zvednout p*del kamkoliv byl nepřekonatelný problém. Strašně ráda vidím, že je na tom někdo podobně. 
Jsem trochu jako tvuj syn :-) Ale kresleni mi jde snad jeste mene nez ten pohyb. Ucitelka telaku na sterdni v kazde hodine opakovala, ze tohle jeste nevidela - snazim se nejvic ze vsech, ze malem vypustim dusi a vysledek mene nez zadny... Jeste, ze mi slo uceni, jinak bych snad propadla z TV...
.JPG){kind=avatar}
pavlina: Já taky nechápu, jak se dá vypěstovat radost z pohybu v dítěti, které je od malička znehybněno v krosně nebo v croozeru. Vždyť v tom nic nedělá, jen kouká nebo spí. Syn miloval turistiku od dvou let, ale dostat ho před tím do krosny, to se nám nepodařilo. Pořád to bylo to jeho: "Já sám." Ve třech letech chodil s tátou po horách, když jsme se zeptali, jestli chce jet taky, tak si do batůžku sbalil svoji kočičku a byl připravený a natěšený, že se hezky projde. Ale jiné sporty ho nelákaly a nevěnuje se jim.
Ani já jsem ten výmyk na hrazdě neudělala. A ze sportů jsem snesla jen sprint a skok daleký, to jakž takž šlo. Hody a vrhy hrůza, z vytrvalostního běhu jsem skoro umírala, bývala by mě lékařka osvobodila - měla jsem šelest na srdci, ale já nechtěla být za chudinku. A jednou na bradlech mi učitelka pomáhala, tak mě tam zamotala, že jsem šla na druhou stranu, k holkám z áčka. A švihadlo - to bylo plác před sebe, a hop, třída se válela smíchy.
nedavno jsem cetla na netu clanek, ktery mel napis (nepamatuju si to doslovne) asi v tomto duchu - "nevychovavejte ze svych deti dusevni mrzaky"... a cely clanek byl o tom, ze dite se ma prijmout takove jake je vcetne jeho zalib a konicku... respekt... to je to slovo... protoze kdyz clovek neni prijimanej takovej jakej je ma zadelano na problemy a komplexy a bojuje s tim celej zivot...
vosmajda: Křeček: hlasim se k vam do klubu, pro me byl telak utrpeni, pritom to bylo tim, ze mi proste prisel nudny a ke vsemu mi to moc neslo... v pozdejsim veku jsem si sama nasla cestu k tanci a aerobiku, kdyz uz teda cvicim, radeji cvicim sama podle dvd, nez abych mela nekam jit, jsem proste pecival... 
a hrde se k tomu hlasim
.JPG)
vosmajda: 
hele, že jsi mě šmírovala při těláku?
vždy jsem byla hubená, ale přehodit pr*** přes hrazdu se mi v životě nepovedlo
kolektivní sporty, nedej bože závody 
já už bych nechtěla chodit do školy
