Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Manžel chce těhotnou dceru ponechat vlastnímu osudu

Manžel chce těhotnou dceru ponechat vlastnímu osudu

Potřebovala bych od čtenářek poradit, jak zpracovat svého manžela, aby změnil názor na naši rodinnou situaci, respektive na naši dceru. Je totiž doslova zaseknutý a není síly, která by s ním hnula.

Máme dvě děti. Dvacetiletou dceru a čtrnáctiletého syna. Dceřina puberta byla poměrně bouřlivá, nedokončila ani učňák. Snažili jsme se, dělali, co mohli, ale ona byla jak smyslů zbavená. Chytla se pochybné party a to byl konec. Úderem osmnáctých narozenin se odstěhovala do jakéhosi podnájmu a začala žít s mladíkem podivného vzezření i chování.

Byli jsme nešťastní, snažili se dostat ji zpátky domů, ona se s námi odmítala bavit. Byla hodně sprostá, hlavně na manžela. Jednou dokonce došlo téměř k fyzické inzultaci mezí jejím přítelem a mým manželem. Bylo to opravdu strašné. Tehdy se manžel zatvrdil a prohlásil, že pro něj dcera přestala existovat, že udělal, co mohl, ale nutit ji nemůže. Od té doby ji neviděl, už to bude rok a půl. Já jsem se občas s dcerou snažila navázat kontakt, ale zůstalo to bez odezvy. Od letošního února jsem ji neviděla.

Až teď, před dvěma týdny, mi dcera volala do práce a chtěla se setkat. Zněla zjihle, smutně, vyděšeně. Víc mi prý řekne ústně. Okamžitě jsem souhlasila a ještě ten den po práci se s ní sešla v jedné kavárně. Když přišla, málem to se mnou seklo: bledá, umaštěné vlasy, nevábné oblečení… a ve vysokém stupni těhotenství! Jak jsem se hned dozvěděla, je v osmém měsíci. Musím říct, že jsem to chvíli rozdýchávala.

Pak začala vyprávět. Když to zestručním, její situace se odvíjela asi takto: S přítelem se živili, jak se dalo, hlavně různými brigádami a výpomocemi. Žili z ruky do úst. Ona však byla velice zamilovaná, takže to jako zásadní problém nevnímala. Jenže pak otěhotněla. On naléhal, aby šla na potrat, ona to odmítla. Od té doby to s jejich vztahem šlo z kopce, až to vyústilo k fyzickému napadení z jeho strany. Ano, skutečně zmlátil těhotnou ženu!

Dcera se okamžitě sbalila a utekla ke kamarádce. Tam zůstala dva dny, víc to nešlo. Další tři dny byla u jiné spolužačky. Takhle se stěhovala různě po známých asi tři týdny, až se odvážila zavolat mně. Je v koncích. Porod pomalu na spadnutí a ona sama, s prázdnýma rukama, bez střechy nad hlavou.

Bylo mi nanic. Něco takového jsem si nedokázala představit ani v těch nejbujnějších snech a už vůbec ne, že by to mohlo potkat mé dítě, mou rodinu. Jsem její máma. Přes to všechno, co máme za sebou, ji mám ráda, bojím se o ni, přeji si, aby byla šťastná. Domluvily jsme se, že půjde ještě zpátky ke kamarádce, u které zrovna přebývala a já zatím promluvím s otcem.

A tady jsem tvrdě narazila. Je zabejčený. Totálně. Dceru nechce ani vidět, co si nadrobila, ho nezajímá. Ať se o ni prý postará ten floutek, s kterým od nás utekla. Hučela jsem do něj opravdu dlouho, bez výsledku. Chápu, že asi potřebuje čas, ale ten dcera ve své situaci už nemá. Za pár týdnů bude mít dítě, potřebuje mít někde zázemí. Aby si teď hledala zaměstnání, aby měla na pronájem, je nesmysl. Ženu v tak vysokém stupni těhotenství nikde nezaměstnají. Navíc, co pak s dítětem.

Prozatímně jsem situaci vyřešila tak, že dcera našla útočiště v maličké garsonce v rodinném domě mé kolegyně. Ovšem s tím, že než se miminko, narodí, musí byt vyklidit. Malé dítě si tam nepřejí. Chápu to, je to jejich dům, jsem kolegyni vděčná alespoň za tuto pomoc.

Takže teď je dcera tam, v relativním klidu, čistotě, nakoupila jsem jí nějaké oblečení a další nutné věci, skoro každý den za ní chodím. A mám pár týdnů na to, abych nějak zpracovala manžela, aby změnil svůj postoj. Jak ho mám přesvědčit, že je to pořád naše dítě, že jsme její rodiče a je naší povinností jí pomoci a nenechat padnout na úplné dno? Byla mladá, dělala blbosti, ale myslím, že si to už odskákala dostatečně. Měla by mít možnost dostat šanci. A od koho jiného by měla přijít než od vlastních rodičů?

Jak se na tuto situaci díváte vy? Co byste dělaly na mém místě vy jako matky?

Soňa


26.11.2009   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 120   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Manžel chce těhotnou dceru ponechat vlastnímu osudu

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120
Ewelína
Ewelína - 4.1.2010 14:13

Jsem mladá holka a taky jsem udělala něco podobného, co tvoje dcera, já jsem se sice s rodiči vídala, ale odstěhovala jsem se k přítelovi, který nebyl zrovna dobrým příkladem, ale to vidím až teď, když už spolu nejsme, vidím, že jsem byla zamilovaná a pitomá, mamka mi taky pomohla, vzala mě zpátky domů a já jsem jí za to do dneška vděčná, protože jinak bych skončila zase někde s partou a byla bych na tom určitě hůř. Takhle jsem se měla od čeho odrazit a mohla jsem začít znova, jak si máš třeba najít práci, když budeš na ulici, špinavá, bez peněz... ? Takže pokud to bude možné, pomoc jí alespoň ty, manžel to časem pochopí taky.

 
masara
masara - 29.11.2009 22:46

Dceři Soni je 20, 2 roky žila kdoví kde a kdoví jak! Myslím, že se mohla poučit a vážit si dobrého bydla. Pokud je těhotná, potřebuje klid, ať je to jak je to, pokud je mamina v nepohodě, bude dítě taky a pokud po tom, co si v těhotenství prožila, bude mít pohodové dítě, myslím, že to bude zázrak. Tady nejde o to zákon, nezákon, trošku jsem to zlehčila, ale kdo jiný by měl pomoci, než rodiče!
Do porodu bych nic moc neřešila, dohlídla bych si na to, aby dcera žila, v rámci možností, tak, aby neškodila dítěti a po porodu je dost času na řešení ostatního. Jestliže měla dost starostí sama se sebou, tak si asi nebude vědět moc rady s miminkem a jeho potřebama. Hlavně klid a pohodu, aby bylo pohové i mimi. Ono za nic nemůže, ale všechno by odneslo.
A co dcera, jakou má představu o svém dalším životě, kde, jak a za co bude žít a jak bude vychovávat svoje dítě?

 
Riki
Riki - 29.11.2009 12:14

masara: ano, ten zákon říká "Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit." To je pravda. Ale taky říká, že "Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat." §35. A dále říká, že "Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny." §31. Dle toho, co je v článku psáno, slečna dcera na nějaké takové zákony kašle, a co to je ctít a respektovat někoho, nemá páru. Pokud bychom se měli odvolávat čistě jen na zákony, daleko bychom se nedostali. Ostatně i pro rodiče ta vyživovací povinnost je dána s ohledem na jejich možnosti a prostředky. Osobně je mi bližší postoj toho otce. Rozhodně bych si dcerunku nenastěhovala domů i s potomkem... ale zvážila bych možnosti, jakou pomoc jí mohu nabídnout, a jasně stanovila podmínky, za jakých jsem ochotna vůbec cokoli dělat. Buď by to přijala, nebo takyne, ale je dospělá, svéprávná, a v minulosti zjevně projevovala vlastní názory dostatečně, takže bych to s tou útlocitností moc nepřeháněla.

 
rychlonožka
rychlonožka - 28.11.2009 18:47

Ano, masaro, v rodině by měli mít rádi člověka takového, jaký je a ne takového, jak si představují, že by se jim hodilo. Ze způsobné holčičky, recitující na požádání příbuzným básničky může vyrůst premiantka třídy, z ní může být ambiciózní samostatně žijící a nezávislá žena....ale z problémové rebelky se teď může vyklubat holka, neskonale vděčná za druhou šanci a každou pomoc. Manžel uvažuje jako chlap. On ví houby, co to je nosit děcko a být sama. Podle něj by si to měla dcera vypít až do dna. Může se stát, že podlehne pocitu, že je všechno na draka a že není proč žít...Nedopusťte to jako máma, Soňo.

 
masara
masara - 28.11.2009 17:05

A jestli jste ve svém domě, nebo bytě, tak bych ji ubytovala ve "své" půlce.

 
masara
masara - 28.11.2009 17:04

Podle starého, ale stále účinného zákona o rodině mají rodiče vůči dětem (i dospělým) a naopak, vyživovací povinnost. Když jsou v nepříznivé situaci rodiče, nastupují jejich rodiče. Stát skutečně není zaopatřovací ústav, nepomůže ani v případě, kdy otec neplatí výživné.
Je to dcera, vaše dítě, měla by být v klidu a v pohodě, bude mít co dělat sama se sebou až u ní nastane po porodu hormonální bouře. Bude potřebovat i pomoct, aby nebyla na všechno sama, na to dobré ale i na to horší. Může se lehce stát, že když nebude mít podmínky pro výchovu dítěte, tak jí ho vezmou. Manžela bych postavila před hotovou věc, je to naše dítě, potřebuje pomoct, tak kdo jiný, než rodiče by jí měli pomoct. Mělo by se odpouštět a v rodině zvlášť. Můj manžel by určitě nějakou dobu trucoval, ale život dítěte přeci stojí za trochu té námahy.
Máme v příbuzenstvu případ černé ovečky, které se rodina zřekla s tím, aby až bude něco potřebovat, ať zapomene na pomoc rodiny. Když pak pomoc potřebovala, na rodinu se neobrátila a skončila na okraji společnosti, kde živořila až tam zemřela.
Je-li člověk, který může pomoci, měl by to udělat, ale když je jediný, kdo může pomoci, tak to musí udělat.Určitě dceři podat pomocnou ruku, stanovit jasná pravidla soužití a vzájemné pomoci. Alespoň dceru budete mít na očích a taky se potěšíte s miminkem. Když mě moje vnučka vezme kolem krku, položí si hlavičku na rameno a řekne mi babí, tak jsem na lopatě.

 
Milda_1
Milda_1 - 28.11.2009 12:43

no ,myslím si že by bylo lepší pro začátek bydlet jinde,starýho do ničeho nenutit a za čas by mohla babička vzít malé domů a děda by nevydržel aby nenakoukl do kočárku a když uvidí to maléobrázek - 39(31).gif tak bude muset babička přebalit i jeho a bude po problému

 
mashanka
mashanka - 28.11.2009 12:18

Když žili z ruky do huby, asi jí bylo líto platit za prášky - njn, pozdě bycha honit smajlik - 84

 
sharon
sharon - 28.11.2009 12:05

Sonina dcera měla být především v dnešní době poučena o antikoncepci......dnes je tolik možností, se těm mladejm divímsmajlik - 66smajlik - 76

 
mashanka
mashanka - 28.11.2009 8:04

Souhlasím s Rychlonožkou. Hladovému nepomůžeme tím, že mu dáme maso, ale tím, že ho naučíme lovit

 
rychlonožka
rychlonožka - 27.11.2009 23:50

Nastěhovat si dcerku zpět domů by byl krok zpátky. postupně by došlo ke sporům, k výčitkám. Je to příliš brzy. Dcera by měla bydlet jinde, aby se těšila na každou Vaši návštěvu, aby na Vás čekala. Dneska se dá výbavička koupit z druhé ruky, po sekáčích...Pomozte jí, jak budete moci. S těmi sociálními dávkami se dámy asi kapku mýlíte. Znám příbuznou kolegyně, které na sociálce řekli, že nejsou zaopatřovací ústav, když se jich ptala, z čeho má žít. To, co jí dává stát pro dvouleté dítě /otec neuveden/ nestačí ani na nájemné! Kdyby neměla přítele, umřou s malým hlady. Zkoušela to všude. Nikoho nezajímá, že si nezodpovědně pořídila děcko! Být pisatelkou, přes to všechno, co Vám dcerka vyvedla, neodtahujte se od ní a pomozte jí. Zároveň ji nechte, aby skutečně pocítila důsledky svého jednání. NE TEDY KOUPÍM TI KOČÁREK A TÍM TI POMŮŽU, ALE OBEJDU S TEBOU BAZARY, KDE MAJÍ NĚCO LEVNÉHO PRO DÍTĚ...KOLIK VLASTNĚ MÁŠ PENĚZ...Vždyť ta holka nemá asi ani na jídlo...Váš muž skutečně dceru odepsal, nebo nemá srdce...To malé za to nemůže...Marně přemýšlím, zda někdo v okolí nemá něco pro miminko, co by mohl postrádat...co kdybychom se tady my, co sem chodíme, pokusily sehnat nějaké oblečky, něco, co už někdo nepotřebuje a mamině, co si neví rady se životem, by to pomohlo....?

 
Anni
Anni - 27.11.2009 19:06

no, ja si i myslim, ze jestli dcera bude bydlet u rodicu, nedostane ani zadny prispevek a nic, kdyz nedelala...proste ji na socialce vysvetli, ze se o ni maji starat rodice, sectou platy, vydelej cleny domacnosti a zjisti, ze maji dost, a tudiz nic nedostane....kdyby bydlela sama, asi neco od statu dostane, co ja vim, prispevek na bydleni , nejake zivotni minimum,atd.....asi ne moc, ale musela by se trochu starat sama a ten zbytek by mohli dat rodice.....ja bych dceri urcite pomohla a domu si ji vzala, proste ji miluju a vim, ze jsem jediny tvor, kteremu veri.....taky s ni byly problemy, ale vzdy jsem pro ni stala a verila....a vyplatilo se. Ony ty deti, kdyz jsou dobre vychovane, nakonec ve vetsine pripadu ten rozum dostanou.....ale pokud koukam na tenhle pripad z jineho pohledu, asi bych ji nechala bydlet sama, at se trochu stara a pokud bych videla, ze nezvlada, snazila se pomoc....prece jen to bude matka a musi se naucit byt sama matkou se vsim vsudy.

 
mashanka
mashanka - 27.11.2009 12:39

tedy, alespoň tak, aby si hodili synka do latě - je jasné, že těžko po nich můžu chtít půlku na kočárek.... ikdyž, co víme - třeba jsou normální a rádi se zapojí

 
mashanka
mashanka - 27.11.2009 11:55

Nějak se pořád zapomíná na to, že to dítě někdo zplodil. Ten někdo se na ni sice vykašlal, ale povinností k dítěti ho to nezbavuje. Ten někdo má určitě taky rodiče a ti budou také babička s dědečkem. Snažila bych se zapojit i je

 
ax
ax - 27.11.2009 10:44

mashanka: No tak jestli ji má sponzorovat u nich doma nebo sponzorovat a ještě k tomu ji platit garsonku, tak je to snad rozdíl. Jistě, ideální by bylo, kdyby Sonina dcera bydlela sama, sama se starala o své dítě, sama hospodařila s finančními prostředky a Soňa jí jen sem tam přišla pomoct. Ale to je utopie. Nevím, kolik bude mít holka mateřskou, ale žádná závratná suma to nebude, aby sama utáhla domácnost.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77182.
    Archiv anket.