Úchylové na internetu. Víte, s kým si píší vaše děti?
Patnáctiletá dívka z Velké Británie spáchala letos v září sebevraždu. Důvod? Internetová šikana. Na komunitní síti Facebook ji spolužačky očerňovaly a psaly k jejímu profilu hanlivé komentáře. Tento psychický teror dívka neunesla.
Z podobného důvodu ukončil svůj život i patnáctiletý chlapec z USA. Stal se terčem posměchu spolužáků, kteří dokonce vytvořili webovou stránku, na níž ho veřejně ponižovali a zesměšňovali. Stránka měla „úspěch“, začali do ní přispívat i ostatní žáci školy. Chlapec, vystavený veřejnému ponížení a zostuzení, spáchal sebevraždu.
Internet a komunikace na něm se staly fenoménem současnosti
Takových případů se v posledních letech stává čím dál více. Před obrazovky počítačů usedají čím dál mladší děti, které ještě samy nedokážou odhadnout míru nebezpečí, jež internet představuje. A nemusí se vždy jednat jenom o takové případy, které jsou popsány v úvodu tohoto článku.
Dětem hrozí na internetu reálné nebezpečí i z řad dospělých, kteří mají tak trochu problém se svou sexualitou. Snad každé dítě někdy slyšelo od rodičů, aby nikdy nechodilo nikam s cizím člověkem, aby si od neznámého člověka nic nebralo… Stejně tak obezřetní by měli být rodiče i v souvislosti s používáním internetu.
Děti jsou důvěřivé. Na tom, že si někým neznámým píší, nevidí nic špatného, celkem ochotně mu sdělují i soukromé údaje, posílají fotografie apod. Pak už je jen krůček k osobní schůzce, která nemusí vždy dopadnout úplně dobře. Víte například, že dvě ze tří dětí ve věku od 12 do 17 let obdržely na internetu nabídku na osobní setkání, a že více než polovina z takto oslovených na onu schůzku skutečně šla?
Všichni rodiče mají o své děti strach. Mnoho z nich zajišťuje svým dětem doprovod do školy, do zájmových kroužků, neradi je pouštějí samotné ven. Často si ani neuvědomují, že i dítě, spořádaně sedící ve svém pokoji u počítače, je vystaveno reálnému nebezpečí. Proto by se rodiče měli o děti maximálně zajímat, povídat si s nimi, kontrolovat je. Apelovat na ně, aby nikdy a za žádných okolností nesdělovaly a neposílaly cizím lidem své fotografie ani jiné soukromé údaje. A v žádném případě se s neznámými lidmi z internetu nesetkávaly osobně.
Internetoví úchylové mají totiž velice propracované systémy získávání důvěry. Založí si například dvě rozdílné identity, jednu za sebe, jako za dospělého a druhou za dítě. Naváží pak s jiným dítětem kontakt, přičemž svou „dětskou“ identitu použijí k získání důvěry: „Já ho znám, to je fajn člověk, toho se nemusíš bát.“ Dítě, kterému něco takového řekne jeho internetový kamarád, vrstevník, pak ztrácí na obezřetnosti.
Prevence musí být doma i na školách
O zásadách správného chování na internetu by děti měly být neustále informovány. Hlavní díl leží samozřejmě na rodičích, ale ani Policie nezůstává stranou. Například Útvary prevence MP Praha pořádají na školách preventivní přednášky na téma Bezpečí v internetovém světě. Seznamují děti se zásadami bezpečného chatování, bezpečného on-line hraní i s nebezpečím při osobních setkáních s virtuálními přáteli.
Věnujte svým dětem dostatek času a zajímejte se o vše, co dělají. A to nejen v reálném životě, ale i v tom internetovém. Pokud zjistíte, že vaše dítě komunikuje pře internet s někým podezřelým, neprodleně informujte správce příslušného webu.
11.12.2009 Rubrika: Společnost | Komentářů 22 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Úchylové na internetu. Víte, s kým si píší vaše děti?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ahojte, já se snažím našim dětem vysvětlovat neustále problémy a nástrahy, které je na internetu mohou potkat. Myslím si, že po shlédnutí toho nového filmu si budou určitě dávat pozor kam polezou :-) Dovoluji jim hrát i hry a to z této stránky asi nejraději https://www.freetoplay.cz
Linda: na nick jedvatazmyje mi vůbec nestojí za to reagovat, ale díky za její příspěvky - je to nárzorná ukázka toho, s kým (nebo čím) je možno se na internetu setkat
Ťapina: samozrejme o tom holky vedí, stejne tak jako vedí, ze kdyz mi reknou ze jsou pres noc tam a tam tak jsem shopná zatelefonovat rodicum dotycného dítka a zeptat se jestli tam nase mladá opravdu je.
jedvatazmyje: vychovala jsem svéprávne jedince nebojící se verejne ríct svuj názor, ale na druhou stranu v puberte se kazdá hovadina zdá být príma nápadem a nez bych riskovala nejaký pruser (sociálkou pocínaje a znásilnením konce) tak sice duveruji ale proveruji
A stejne jak jsem kdyz byly ve skolce proverovala s kým se kamarádí a s kým lítají po hristi tak jsem kontrolovala co a jak dlouhohrají na pocítaci a kdyz doistaly internet tak co a kde mi na nem vyvádejí. A pokracuji v tom i dneska, pouze v jiných dimenzích.
A k clánku, sorry ale ty dva pubertáci mely HODNE nízké sebevedomí, pokud je to rozhodilo natolik ze sáhli po sebevrazde. To si myslím, ze byla chyba rodicu. A na druhou stranu rodice tech co sikanovali pravdepodobne vubec nevedeli, co jejich zlatícka vyvádejí. Pro me za me si me ukamenujte, ale kolik z vás strcí ruku do ohne, ze vase deti by nenapadlo nejakou krivku nebo obycejný vztek kompenzovat si ejakou stupidní poznámku poslanou na internet.
Ťapina: jestli Linda jenom kontroluje na JAKÝCH stránkách se dítě pohybuje a s KÝM si píše, tak mi to jako čenichání nepřipadá (samozřejmě taky záleží jak staré dítě), protože v opačném případě zase všichni křičí, že je to lhostejnost, nechat dítě před počítačem, ať si tam dělá co chce. Horší by bylo číst si i CO si píše, to snad nedělá.
Já jsem třebas docela často doma narazila v počítači na ICQ, které nechala starší dcera zapnuté, a ani by mě nenapadlo číst, co si tam píše. Ale že že budu obezřetná u mladší dcery, na tom nevidím nic špatného. Kontrola, co na internetu dělá, přeci není špehování.
Linda: Ty jim nevěříš, ty jsi porodila nesvéprávné debily, že je třeba je pravidelně kontrolovat a špehovat? Výchova dítěte není o tom strčit je do rezervace, ale připravit je na život v divočině. Všechny úchyly stejně neodfiltruješ-
Linda: Pokud děti o tomhle všem ví, je to dejme tomu v pořádku (i když tedy pochybuju, že budou za takových okolností chodit na internet jinde, než ve škole). Pokud ne, je to čenichání. Kamarády taky zjišťuješ tím, že se tajně plížíš za nimi, když jdou ven?
hehe, za každým rohem číhá na vaše ošklivé, natvdlé, dítě banda úchylů. To určitě :-))). Jestli se spíš ti úchylové nechodí pobavit na VAŠE fotoalba tady a na ženě -in
Problém je právě to, že před obrazovky počítačů usedají čím dál mladší děti, ale to je chyba rodičů - je to pohodlné, uklidit dítě ke kompu.
kočka Šklíba: trosku prehnana reakce ne? Ja si naopak myslim, ze dost rodicu tohle zanedbava... asi by se divili, kdyby zjistili, ze napr. 14leta dcerunka chatuje v mistnostech se sexualni tematikou (staci se mrknout na server lide.cz, tam jich je vic nez dost) a za dobiti kreditu na mobil nabizi polonahe fotky nebo sex po netu, a to je spicka ledovce...
kočka Šklíba: a ted vázne jo. Vís s kým chodí deti do skoly, s kým se kamarádí, koho navstevují (nebo navstevuje je ) ve volném case a to je ok, to není spehování a cenichání, tomu se ríká zájem o díte a jeho volný cas... kdy, s kým a kde je a kdy prijde domu. Ale jakmile je uz doma tak mu nic nehrozí a tudíz se uz nikdo nezajímá s kým, kde a o cem se vybavuje. Promin to je dost krátkozraké. A pritom i kdyz je clovek totální technický analfabet, tak zablokovat nekteré stránky a nebo mít o prehled kdy a kam se mi potomek napíchl je otázka pár korun a minima casu, ale to uz je spehování a omezování osobní svobody, vid? Mysli si co chces a vychovávej deti jak chces, ale já proste detem (vlastním nebo cizím) na 100% neverím ,at ríkají co chtejí (sama jsem kdysi byla v puberte), takze duveruj a proveruj.
kočka Šklíba: a lepší utéct k popelářům než s úchylem
kočka Šklíba: lepsí domov duchodcu nez pedofil na krku.
Linda: Ano, špehovat, šmejdit a čenichat. Děti ti jistě poděkují za dětství s oprávněnou paranoiou. Doufám, že ti děti v sedmnácti utečou z domova k cirkusu nebo k popelářům a na stará kolena tě strčí do domova důchodců.
Já si nemuzu pomoc, ale kdyz uz musím mít natazený internet do detského pokoje a houby tomu rozumím, co takhle investovat trosku casu a penez do nejakého kurzu jak se s internetem dá prácovat. Mám to stestí (i kdyz ne vzdycky bych to tak nazvala ), ze mám doma pocítacového blázna. ALe pokazdý at holky se napíchnou kamkoliv na internet na jeho pocítaci zablika, ze ten a ten uzivatel je na tech a tech stránkách. I Arto nebo Facebook se dá udelat, ze vidím jako tretí osoba s kým a co si dceruska dopisuje. Vsechno se dá, zvlást pokud se jede doma na spolecný server, ale chce to se tomu krapet venovat a ne jenom vrazit do deckého pokoje notebook a internet a potomku zabav se at já mám konecne klid.
nedávno to bylo jako příloha v novinách...tak jsem se nad tím taky zamyslela --
Viv :o): ano, naše Kamča taky umí na pc víc, než já