Už jste dnes objali své dítě?
.jpg)
Puberta je skutečně podivným časem pro oba rodiče. Jedním z hlavních zdrojů rodičovského zmatku a obav je dramatický fyzický vývoj dítěte. Když rodiče sledují, jak jejich dcery a synové sexuálně vyspívají, těší je to, ale zároveň i znepokojuje, snaží se totiž přistupovat k „dospívající osobnosti” nově. Rozpolcenost vůči rozvíjející se dětské sexualitě je úplně normální.
Mohou vzniknout mlhavé (obvykle nevyřčené) otázky ohledně „vhodných” dotyků, zvláště mezi otci a dcerami. Možná, že se mnoho rodičů cítí nepříjemně kvůli hluboce zakořeněnému tabu incestu. Nebo i kvůli mylné představě, že v tomto věku děti nechtějí nebo nepotřebují fyzický kontakt. Ať je důvod jakýkoliv, objetí, polibky a fyzické doteky, které jste dříve sdíleli tak často, vám nyní mohou připadat podivné a nepřirozené.
Je to bolestné a matoucí. Pro dítě, které již zakouší obvyklé nejistoty puberty, může být náhlé a nevysvětlené ochlazení citů stav zvláště problematický. Výsledkem bývá osamělost, zmatek v dětské duši a nedostatek kontaktu, kterým trpí i děti i rodiče.
Když se zabýváte otázkami fyzického kontaktu a citů, měli byste si uvědomit toto: Puberta je doba, kdy mladí lidé zoufale touží cítit se normálně, být přijímáni a milováni. Je to doba, kdy děti potřebují podporu, ujištění a vhodný fyzický kontakt, kterým dáváte najevo: „Jsi v pořádku." Ta potřeba je tu a často velmi intenzivní, i když ji dítě v tomto věku zřídka vyjádří: „Chtěla bych ti dát pusu.” Celá situace se ještě více zamotá, když si uvědomíte, že dítě může vaše nabídky na laskání odmítat. Respektujte to a nezapomeňte, že je velmi důležité tyto nabídky opakovat (nabídky, nikoliv naléhání).
Skutečné dilema. Od rodičů se očekává kouzelný šestý smysl, aby pochopili potřeby a pocity svých dětí (i přes to, že tyto potřeby a pocity jsou často maskovány opačným chováním). Prostě se předpokládá, že rodiče všechno vědí. Puberta je opravdu velmi problematické období, což se ještě zhoršuje váznoucí komunikací a nechutí k rozebrání a probrání příčin strachu. Proč si s dítětem nepopovídáte o případné nejistotě, nepříjemných pocitech nebo výhradách, které pociťujete? Vyslovení problému vždy napomáhá jeho rozuzlení.
Jeden otec vyjádřil tyto pocity své třináctileté dceři takto:
„Táňo, často bych tě chtěl chytit do náruče a zasypat polibky, jako když jsi byla malá. Opravdu se mi po tom stýská. Respektuji, že už nejsi malá holčička. Když ti chci dát svou lásku najevo, nejsem si někdy jist, zda je ti to příjemné. Už jsem se přistihl, že se vůči tobě chovám s určitou opatrností. Spoléhám na tebe, že mi řekneš, co je ti příjemné a co ne."
Připomeňte dítěti, že nikdo, včetně členů rodiny, nemá právo dotýkat se ho způsobem, který je mu nepříjemný. „Naslouchej svým pocitům a řekni tomu člověku, aby přestal. Najdi dospělého, kterému důvěřuješ a vysvětli mu, co se stalo."
Celá tahle „dotyková” záležitost je velmi osobní, a v jednotlivých rodinách k ní přistupují různě. S některými z nás se v dětství rodiče často mazlili, objímali nás a líbali a nám to tehdy bylo více či méně příjemné. Pro ostatní je, a snad i vždy bylo, veřejné ukazování citů velmi nepříjemné. Určitě neexistuje jediný správný nebo špatný přístup k tomuto problému.
Důležité je, zda objetím, polibkem, přitisknutím, čímkoliv poskytujeme či získáváme patřičný fyzický dotyk vyjadřující hřejivou péči pro nás všechny tak důležitou. Naše potřeby se v tomto ohledu nemění ani v pubertě. Nakonec ani po ní. Pokud snad, pak se ještě prohlubují. Nepředpokládejme tedy, že známe pocity dítěte nebo jeho postoje k této otázce, raději se zeptejme!
MUDr. Ondřej Trojan
Zdroj: www.ulekare.cz
6.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 34 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Už jste dnes objali své dítě?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
dítě jsem objala bez ohledu na přítomnost jejího přítele - má dneska narozeniky, beruška moje devatenáctiletá - když se narodila, moje kolegyně se smály, že mám holku osvoboditelku 
je to moje 
Je pravda, že si o to puberťáci (mluvím o klukách) neumějí říct přímo -trochu se za to stydí. A tak mě syn místo mazlení pošťuchuje a lochtá, ale ve skutečnosti vím, že prostě jen touží po mojí pozornosti a kontaktu. Někdy dokonce i večer přijde ke mě do postele a jen tak se tulí a nechává se hladft po hlavě a já cítím, že mu to dělá moc dobře, sdělí mi přitom i věci ze školy, které by mi jindy neřekl. Ale když nemá náladu, nemá cenu ho nutit. Občas mu vlepím pusu na hlavu:-)
Sofffie: neboj, čím víc tím líp. počkej jednou to tvoje snacha ocení. moje tchýně zřejmě mýho 
moc nemuchlovala a já teď 
páč mě málo objímá a mazlí
.jpg)
Sofffie: můj má 20let,ti říkám,když se zadaří a vezme mě pod křídla tak lítám
No já teď moc neznám správnou míru ve vztahu k synkovi, mám v sobě zakódováno, že málo lásky, dotyků a pochopení je kurevsky blbě, tak se to snažím dělat úplně opačně a bojím se, abych to nepřeháněla... 
Včera jsem se dívala,jak se v Praze(?) rekordně líbali....jsem záviděla....u nás ve městě by se to asi nedalo udělat,Rusáci by asi dělali dvojitý brežněvy a to by nějak nebylo ono....
nejstarší jsem objala a políbila zrovna dneska - odjížděla na výlet - ale jinak kdy naposled ani nevím 
nijak zvlášť oto zrovna nestojí
nejmladší ted mají mazlící a líbací mánii - kde chytli ten dospělácký grif netuším 
a prostřední si chodí pro pusu na spaní a pred školou a i sama se prijde pomazlit - zatím...
já jsem líbací,děti když byly malé,tak jsem je málem líbáním umučila,pořád jsem je mordovala...no a teď ,když syn mě obejme a dá pusu,cvrkám blahem,s dcerkou rozumně,tu líbá už někdo jinej...
.gif)
já mám fotku kdy táta slavil 70sátiny , kde ho držím kolem krku, on mě okolo pasu a takovou si dáváme pusu, že by leckterý milenecký pár záviděl....a jako dnes slyším mamku....vy dva staří blázni....(v dobrém)..
pavlina: jé a mě to dělá dobře....my se omuchláme i s letitýma kamaráda,jednou za čas jdem do hospůdky na véču a vylezem z aut a muchláme se jako natrhlííí.....
já to pusinkování při potkání nesnáším - teda myslím mezi kamarádka, známýma atd - rodina je ok
Rády bych je objala, ale velcí jsou daleko a malý je o hlavu větší než já a v pubertě. Ten má teď to odtahovací období. A mí rodiče - táta ten nás občas objal, mamka ta se s náma nikdy nemazlila - alespoň si nevzpomínám. Ale pokud byla potřeba vařečka nebo pár facek, to měla ruku v pohotovosti, máma u nás dělala spíš drába.
.jpg)
to objimani je tady na jihu bezne a koukam, ze si davaji letmy polibek na obe tvare (porad lepsi nezli Husak s Breznevem), je to letity zvyk a uprimne privitani. Ovsem kdyz mne tu zacala olizovat jedna rakusanka, se kterou jsme dvakrat mluvily telefonicky, tak mi z toho bylo soufl. Od nas mam zazito, ze takovi moc srdecni zapadocesi sviraji za zady kudlu. A taky ze jo - baba se projevila jako neuprimna mrcha, naslibovala hory doly, zaprela, ze ma 13 kocek a mohou spacirovat po stole i pri snidani, a kdyz jsem se vratila po delsi dobe z Francie kvuli peripetiim s autem, odmitla mi vydat par osobnich veci a dodnes k ni nemam odvahu zajit, aby mne neinzultovala. Potrebuji k tomu svedka - takze na "tututu "nemecky mluvicich osob bacha !!! (jsou uprimni asi jako prazsky Standa)
S maminkou jsem se jako dítě mazlila, ale marně si vzpomínám, že bych někdy dostala třeba jen pusu od otce.S dcerami jsme se mazlila pořád.I dnes se ráda pomazlím s tou starší, mladší je odtažitější.
Nee, jedna je v USA a druhá učí, zrovna nemá přestávku.
